Musí studenti odvádět ze svých příjmů také pojistné?

Studentem se rozumí osoba, která se studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, zejména:

• studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách (i v cizině dle rozhodnutí MŠMT),
• studium na jazykových školách, které jsou uvedeny v seznamu vedeném MŠMT,
• teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.

Povinnosti studenta po ukončení studia

Pro posouzení povinnosti platit či neplatit pojistné odvody je také rozhodující skutečnost, zda bylo studium již ukončeno, nebo zda po studium po prázdninách pokračuje. My se budeme soustředit na situace, kdy studium již nepokračuje.

Pokud absolventi po ukončení studia nezahájí jakoukoliv výdělečnou činnost, platí pro ně tzv. „pravidlo posledních prázdnin“. U středoškoláků to znamená, že za splnění níže uvedených podmínek se budou za studenty považovat do 31. 8. 2026. A to i v případě, že se v září chystají k opravnému termínu maturitní zkoušky. Vysokoškoláci mají status studenta ještě celý kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž skládali státní závěrečnou zkoušku (státnici). Po celou tuto dobu na ně stát také nahlíží jako na nezaopatřené dítě a hradí za ně zdravotní pojištění. Po uplynutí „posledních prázdnin“, pokud absolventi stále nepracují, platí pro ně následující povinnosti:

Pokud jsou absolventi vedeni v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání:

Nástup studenta do zaměstnání

Od nástupu do zaměstnání vzniká ze zákona účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Pojistné za zaměstnance odvádí jeho zaměstnavatel.

Studenti a letní brigády

U studentů pracujících na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) vzniká účast na důchodovém a nemocenském pojištění v momentě, kdy jejich měsíční příjem dosáhne alespoň 4 500 Kč.

Činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce (DPP) nezakládá účast na pojištění, pokud výše měsíčního příjmu nedosahuje alespoň částku 12 000 Kč (pozor na nepatrnou úpravu v textaci “od”). V měsících, ve kterých příjem z DPP tuto částku dosáhne (tedy od 12 000 Kč včetně) či přesáhne, je již nutno platit pojistné odvody.

Po skončení „posledních prázdnin“ ztrácí brigádník status studenta a při překročení výše uvedených limitů musí zaměstnavatel provést odvod zdravotního pojištění do minima, což činí pro rok 2026 částku 3 024 Kč. Sociální pojištění se platí nadále pouze procentem z dosažených příjmů.

Studenti a zahájení podnikání

V případě zahájení podnikání je student povinen zaregistrovat se u příslušné OSSZ. Pro účely pojistných odvodů pak rozlišujeme OSVČ hlavní a vedlejší.

Studenti, kteří podnikají, mohou být považováni za osoby samostatně výdělečně činné vykonávající tzv. vedlejší činnost. Příslušným úřadům však musí doložit potvrzení o studiu.

Při výkonu tzv. vedlejší činnosti platí studenti pojistné na důchodové pojištění pouze v případě, kdy jejich daňový základ dosáhl výše částky zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na důchodovém pojištění přihlásí dobrovolně. Rozhodná částka, jejímž dosažením vznikne povinnost doplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok a současně povinnost platit měsíční zálohy v roce následujícím, se každý rok mění.

Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a účast na něm vznikne, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí. V roce 2026 činí nejnižší pojistné pro případ nemoci 243 Kč za měsíc.