Navrhovaný valorizační mechanismus minimální mzdy 2025-2026

Zákonem č. 230/2024 Sb., byl novelizován zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V tomto článku se zaměříme na tzv. valorizační mechanismus minimální mzdy, ve znění novely zákoníku práce (dále jen „ZP“).

Valorizační mechanismus minimální mzdy

Novela zavádí nový výpočet minimální mzdy pomocí valorizačního mechanismu. K této změně museli zákonodárci přistoupit především díky požadavkům směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii).

Tato směrnice ukládá členským státům, aby zavedly nezbytné postupy a kritéria ke stanovování a aktualizaci zákonných minimálních mezd, při dodržení zásady, že pracovníci mají právo na spravedlivou mzdu umožňující důstojnou životní úroveň. V členských státech EU pak musí být zajištěna přiměřená minimální mzda, která uspokojí potřeby pracovníků a jejich rodin s přihlédnutím k vnitrostátním hospodářským a sociálním podmínkám.

Minimální mzda v novelizovaném znění zákoníku práce

Minimální mzdu řeší § 111 zákoníku práce. Po novele zákoníků práce k datu 1. 8. 2024 má toto ustanovené nově 9 odstavců.

(§ 111 odst. 1 ZP)

Odstavec 1 definuje minimální mzdu, jako nejnižší přípustnou výši odměny za práci, zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu. Minimální mzda se vztahuje také na odměny z dohod (DPP a DPČ). Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za práci v sobotu a v neděli a nově příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.

(§ 111 odst. 2 ZP)

Odstavec 2 ukládá zaměstnavateli, tak jako dosud, povinnost poskytnou zaměstnanci případný doplatek do výše minimální mzdy, či její alikvotní části.

(§ 111 odst. 3 ZP)

Nový odstavec 3 definuje výpočet měsíční minimální mzdy. Ta bude nově součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy.

Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity.

K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Cílem MPSV je dosažení relace minimální mzdy k průměrné mzdě ve výši 47 % do roku 2029.

Výše minimální mzdy by se měla na základě návrhu pohybovat v roce 2025 přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy a v roce 2026 pak 43,4 % průměrné mzdy. Minimální mzda by tak podle MPSV mohla dosáhnout v roce 2025 částky 20 600 Kč a v roce 2026 částky 22 100 Kč (zdroj: MPSV.cz).

(§ 111 odst. 4 ZP)

Odstavec 4 definuje hodinovou minimální mzdu. Ta se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. V základním vzorec bude pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se následně zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.

Příklad: Minimální měsíční mzda v roce 2024 činí 18 900 Kč, minimální hodinová mzda pak 112,50 Kč.

Známý vzorec ve mzdové účtárně však použít nelze (18 900 / 40 hodin / koeficient 4,348 = 108,67 Kč), neboť je nutno vyloučit výše zmíněné svátky.

(§ 111 odst. 5 ZP)

Odstavec 5 řeší zaměstnance s jinou délkou stanovené týdenní pracovní doby, než je výše uvedených 40 hodin, tedy 38,75 hodin nebo 37,5 hodin týdně. Těm se při výpočtu minimální hodinová mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby (stejně jako doposud).

Příklad: Minimální hodinová mzda pro rok 2024 činí 112,50 (při úvazku 40 hod/t), u zaměstnance s úvazkem 38,75 hod/t pak 116,20 Kč a u zaměstnance s úvazkem 37,5 hod/t pak 120 Kč.

Výpočet: 112,50 * 40 / 38,75 = 116,13 Kč, zaokrouhleno na 116,20 Kč

Výpočet: 112,50 * 40 / 37,5 = 120 Kč

(§ 111 odst. 6 ZP)

Odstavec 6 dále řeší zaměstnance se sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době. Z nich se pak měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

Příklad: Uklízečka má sjednaný úvazek 10 hodin týdně. Minimální měsíční mzda při úvazku 40 hod/t činí 18 900 Kč. Její úvazek je však pouze 25 %. Její minimální měsíční mzda musí činit 4 725 Kč.

(§ 111 odst. 7 ZP)

V odstavci 7 je zakotvena povinnost vyhlásit sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro následující kalendářní rok:

a) do 31. srpna Ministerstvo financí (MF) predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství,

b) do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) měsíční a hodinovou minimální mzdu.

(§ 111 odst. 8 ZP)

Odstavec 8 by řešil situaci, kdy by minimální mzda vypočtená postupem podle odstavců 3 a 4 nedosáhla naposledy vyhlášené výše, pak by se vyhlásila minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.

(§ 111 odst. 9 ZP)

Koeficient pro výpočet minimální mzdy stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit.

Přičemž výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období uvedeného ve větě první, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek.

Navrhovaný postup vyhlášení minimální mzdy

1. Nejpozději do 31. 8. 2024 bude vydána sdělením Ministerstva financí predikce průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2025.
2. Vláda po konzultaci se sociálními partnery vyhodnotí výši minimální mzdy (na základě povinných kritérií).
3. Vláda stanoví svým nařízením dva koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2025 a 2026.
4. V daném období se bude násobit aktuální koeficient a predikce průměrné hrubé mzdy pro daný rok.
5. MPSV na základě tohoto nařízení vlády vypočte, zaokrouhlí na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. 9. 2024 výši minimální mzdy pro rok 2025.
6. Stejně bude postupovat i v roce 2025, kdy vyhlásí minimální mzdu pro rok 2026.
7. V roce 2026 vláda stejným postupem stanoví koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028.
8. Dle navrženého § 111 odst. 9 ZP může vláda v případě podstatné změny vnitrostátních ekonomických podmínek změnit svým nařízením hodnotu koeficientu pro výpočet minimální mzdy na zbytek dvouletého období. Ve výše zmíněném příkladě postupu pro období 2025-2026 by v roce 2025 vláda svým nařízením stanovila nový koeficient pro rok 2026.

Zdroj: důvodová zpráva vládního návrhu PSP č. 663

Přechodná ustanovení zákona č. 230/2024 Sb.

Pro účely zjištění výše a použití minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy postupuje zaměstnavatel ode dne nabytí účinnosti novely až do dne 31. 12 .2024:

• podle § 111 odst. 2 a § 112 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
• podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.