Důchodová reforma připravuje i změny, které se mimo jiné dotknou také pracujících důchodců.

Dle současné legislativy platí každý zaměstnanec (mimo limity na DPP a zaměstnání malého rozsahu) sociální pojistné ve výši 6,5 % a od roku 2024 také + 0,6 % na nemocenské pojištění. Zaměstnavatelé pak za tyto své zaměstnance platí sociální pojistné výši 24,8 %.

V rámci vládní reformy je navrhováno, že pracující důchodci by již pojistné na sociální zabezpečení ve výši 6,5 % neplatili. Nemocenské pojistné ve výši 0,6 % by se nadále důchodcům strhávalo. Pro zaměstnavatele by se nic měnit nemělo, tzn., že nadále budou firmy hradit na sociální pojištění a na státní politiku nezaměstnanosti ze svých zdrojů 24,8 %.

Pracujícím důchodcům by se tak o částku 6,5 % (z hrubé mzdy či odměny) zvýšila čistá mzda.

Jaké by mohly být u důchodců úspory na pojistném (tedy vyšší čistá mzda):

• hrubá mzda 20 000 Kč = úspora na odvodech 1 300 Kč
• hrubá mzda 30 000 Kč = úspora na odvodech 1 950 Kč
• hrubá mzda 40 000 Kč = úspora na odvodech 2 600 Kč
• hrubá mzda 50 000 Kč = úspora na odvodech 3 250 Kč

Jaké by to mohlo mít negativní dopady?

Dle současné legislativy může starobní důchodce každoročně požádat o přepočítání výměry starobního důchodu (za každých 360 kalendářních dnů se výměra zvyšuje o 0,4 %). Zjednodušeně řečeno, když i v důchodu nadále pracuje a je z jeho příjmů odváděno pojistné, pak si může nechat důchod přepočítat a navýšit.

V rámci vládní reformy je navrhováno, že se zruší zvyšování výměry starobního důchodu. Pracující důchodci si tak nebudou moci zažádat o zvýšení důchodů za další odpracované roky. Jako údajný benefit se mu zvýší mzda, kterou bude jako pracující důchodce pobírat.

Další možností v současné době je také možnost odložit si výplatu starobního důchodu, důchod se důchodcům zvýší až poté, co o něj požádají.

V takovém případě se jim navyšuje procentní výměra důchodu o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku, což může činit u průměrného důchodu zhruba tisíc korun za odpracovaný rok.

Co se dále navrhuje v rámci důchodové reformy?

Jde o patnáct tematických úprav, které by měly v budoucnu ušetřit státní kase na důchodových výdajích 2,2 procenta HDP. Navrhované změny by měly upravit důchodový věk, výpočet nových důchodů, nebo vymezení rizikových profesí, u kterých budou mít občané nárok na dřívější odchod do důchodu.

Do kategorie náročných či rizikových profesí by mohly spadat:

• zdravotní sestry se specializací,
• osoby pracující v osobní péči ve zdravotní či sociální oblasti,
• příslušníci záchranného hasičského sboru i hasiči ostatních jednotek,
• pracovníci v lesnictví, kováři, skláři nebo obsluha důlních zařízení,
• zedníci, kamnáři, dlaždiči, modeláři, slévači, svářeči, řezači plamenem, pracovníci na zpracování plechu, seřizovači a obsluha obráběcích strojů.

V programu Money S3 vytvoříte a elektronicky odešlete i Přehled o příjmech a výdajích OSVČ pro správu sociálního zabezpečení a Přehled OSVČ pro zdravotní pojišťovny. Celý proces vám zabere jen několik minut a zvládnete ho, aniž byste museli kamkoliv chodit.