Vše ohledně nemocenské: kdy na ni máte nárok, kolik dostanete a jak se vyplácí

Kdy mám na nemocenskou nárok

Nárok na nemocenskou mají zaměstnanci, za které zaměstnavatel odvádí nemocenské pojištění, pokud jim lékař vystaví pracovní neschopnost. Tu vám vydá z důvodu:

• nemoci,
• úrazu,
• případně ošetřování člena rodiny.

Abyste měli na náhradu mzdy nárok, musíte být pojištěni minimálně takzvanou čekací dobu – u zaměstnanců jsou to 3 dny. 

Jak a kde nahlásím nemocenskou 

Od chvíle, kdy u doktora nahlásíte nemoc, oficiálně nemusíte chodit do práce a máte nárok na náhradu mzdy. Žádné potvrzení o pracovní neschopnosti pro zaměstnavatele (lidově řečeno neschopenku) už písemně nedostanete. Máte pouze povinnost pracovní neschopnost v práci co nejdřív nahlásit – klidně telefonicky nebo e-mailem.

Jediný papír, který vám lékař dá, je takzvaný Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce – do něj vám vždy vyznačí termín příští kontroly. Ostatní doklady zasílá lékař přímo na Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a vy nic dalšího neřešíte. 

Kdy se nemocenská vyplácí

Náhradu mzdy dostáváte za všechny hodiny, které byste jinak strávili v práci. A to po dobu 14 kalendářních dnů od začátku pracovní neschopnosti. V červenci 2019 byla zrušena karenční doba, takže vám zaměstnavatel náhradu mzdy vyplatí i za první tři dny nemoci. Výše náhrady mzdy je 60 % vašeho průměrného hodinového výdělku za poslední čtvrtletí poté, co projde redukční hranicí. Jak přesně se náhrada mzdy od zaměstnavatele počítá, se dočtete v našem článku.

Od 15. dne pracovní neschopnosti vám přestane platit náhradu mzdy zaměstnavatel a vyplácení dávky přebírá stát, tedy Česká správa sociální zabezpečení. Nemocenskou vám vyplatí vždy do měsíce od chvíle, kdy váš zaměstnavatel na úřad doručí doklad pro nárok o výplatu dávky.

V praxi to znamená, že se nemocenská vyplácí vždy zpětně za daný měsíc, podobně jako výplata – například nemocenskou za leden obdržíte během února. Konkrétní termín stanovený není. Datum výplaty závisí na tom, kdy zaměstnavatel doručil úřadu potřebné doklady. Většinou vám ale peníze přijdou kolem poloviny měsíce.

Pokud si myslíte, že byste už měli mít nemocenskou na účtě, ale stále ji nemáte, kontaktujte svého zaměstnavatele – zjistěte, jestli a kdy podklady na OSSZ poslal. Jestliže zaměstnavatel podklady na OSSZ dodal a uplynula už maximální lhůta 30 dní, požádejte zaměstnavatele, ať kontaktuje OSSZ. Případně oslovte OSSZ i napřímo – zde je přehled kontaktů.

Kolik na nemocenské dostanete

Základem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období, což je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy jste onemocněli.

Hrubé příjmy za toto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (nepočítají se do nich jen takzvané vyloučené dny, což jsou třeba dny na nemocenské) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten potom ještě upravte podle redukčních hranic. Pro rok 2025 jsou následující:

• 1. redukční hranice: z částky do 1 552 Kč se započítává do nemocenské 90 %,
• 2. redukční hranice: z částky od 1 553 Kč do 2 328 Kč se započítává 60 %,
• 3. redukční hranice: z částky od 2 329 Kč do 4 656 Kč se započítává 30 %,
• z částky nad 4 656 se již nezapočítává nic.

Takto získaný redukovaný denní vyměřovací základ se následně použije k výpočtu nemocenské od státu, kde:

• od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí stát 60 %,
• od 31. dne se nemocenská zvyšuje na 66 %
• a od 61. dne dosáhnete s nemocenskou na 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Příklad: Představte si pana Karla, který onemocněl a tři měsíce strávil doma. Kolik dostane od státu peněz? Za uplynulý rok měl průměrný hrubý měsíční příjem 35 tisíc korun. Při takové mzdě vychází denní vyměřovací základ na 1 150 korun. Protože se jedná o částku do 1 552 korun, spadá do první redukční hranice, ve které se do částky nemocenské započítává 90 %. Redukovaný denní vyměřovací základ pana Karla tedy činí 1 035 korun. Z této částky si pak Karel snadno dopočítá, že od státu dostane:

• od 15. dne nemoci denně 621 korun,
• od 31. dne nemoci denně 683 korun,
• od 61. dne nemoci denně 745 korun.

Jestliže bude doma tři měsíce, na nemocenské mu stát vyplatí 52 776 korun. 

A pokud máte více pracovních poměrů, ze kterých odvádíte nemocenské pojištění, nevyplácí se nemocenská z každého zvlášť. Nárok máte pouze na jednu dávku, která se vypočítá z celkového příjmu ze všech vašich zaměstnání. 

Jak se nemocenská vyplácí

V prvních 14 dnech vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel a bere v potaz pouze pracovní dny. Částku vám pošle jako součást běžné mzdy na účet a najdete ji jako samostatnou položku na výplatní pásce.

Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vám nemocenskou vyplácí stát, a to za kalendářní dny, tedy včetně víkendů i svátků. Vyplatí ji na účet, nebo v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky. V druhém případě vám však nemocenskou sníží o náklady za poštovní doručení.

Jak je to s OSVČ nebo pracovníky na DPP

Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Pokud ho neplatíte, na nemocenskou nárok nemáte. Pokud ale dobrovolné pojištění hradíte, nemocenská se na vás vztahuje stejně jako na zaměstnance. Jen prvních čtrnáct dní dávku nedostáváte, protože nemáte zaměstnavatele, který by náhradu mzdy platil. Od 15. dne vám ale nemocenskou vyplácí stát. Nárok na ni máte až po 90 dnech, kdy pojištění platíte.

Výše nemocenské se pak odvíjí od denního vyměřovacího základu, který jako OSVČ nahlašujete při přihlášení k pojištění. Dále se při výpočtu používají stejné redukční hranice i procenta výplaty.

Příklad: Představte si paní Janu, kadeřnici na volné noze, která si už rok dobrovolně platí nemocenské pojištění. Onemocní a tři měsíce stráví doma. Jak to bude s její nemocenskou? Jana si stanovila měsíční vyměřovací základ 25 000 Kč. Z něj vychází denní vyměřovací základ 822 korun. Protože tato částka spadá do první redukční hranice (méně než 1 552 Kč), do nemocenské se z ní započítává 90 %. Její redukovaný denní vyměřovací základ tedy činí 740 korun. Na základě této částky pak Janě přispěje stát:

• od 15. dne nemoci denně 444 korun,
• od 31. dne nemoci denně 488 korun,
• od 61. dne nemoci denně 533 korun.

Pokud bude paní Jana marodit tři měsíce, na nemocenské jí stát vyplatí asi 37 734 korun.

U pracovníků na DPP vzniká nárok na nemocenskou v případě, že jejich měsíční příjem od jednoho zaměstnavatele přesáhne 11 500 Kč a z tohoto příjmu je současně odváděno nemocenské pojištění. 

Tip redakce

Vyzkoušejte si zdarma účetní program Money S3

S ním můžete snadno vést účetnictví, daňovou evidenci, vystavovat faktury a evidovat sklad pro kamenný i online prodej.

Stáhnout zkušební verzi

Kdy nemocenská končí?

Většinou vám pracovní neschopnost ukončí lékař v případě, že:

• se váš zdravotní stav zlepší a lékař zhodnotí, že můžete opět nastoupit do práce,
• nebo jste se nedostavili bez vážného důvodu na pravidelné lékařské vyšetření.

Hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti zasílá opět ošetřující lékař sám správě sociálního zabezpečení, automaticky se tím ukončí i vyplácení nemocenské.

Na nemocenskou máte nárok maximálně po dobu 380 dní. Pokud ani po tom nejste fit a návrat do práce lékař nedoporučí, dalšími kroky jsou:

• žádost o prodloužení – pokud je předpoklad, že se zdravotní stav do budoucna zlepší a návrat do práce bude možný, může OSSZ na návrh ošetřujícího lékaře dobu na nemocenské prodloužit, a to maximálně o dalších 350 dní,
• invalidní důchod – jestliže vám zdravotní stav neumožňuje návrat do práce ani po léčbě a vyhlídky na uzdravení nejsou dobré, posuzuje se, zda už nemáte nárok na invalidní důchod.