Whistleblowing: Zákon o ochraně oznamovatelů platí už od 1. srpna 2023

Protiprávní jednání (např. obtěžování, praní špinavých peněz, prohřešky proti životnímu prostředí) ve firmě může dnes oznámit kdokoliv, a to skrze aplikaci Ministerstva spravedlnosti ČR.

Nicméně, všichni zaměstnavatelé s minimálně 250 zaměstnanci mají od 1. srpna 2023 povinnost zavést vnitřní oznamovací systém (firmy s 50 a více zaměstnanci mají povinnost od 15. prosince). Cílem právní úpravy tzv. whistleblowingu je vytvořit bezpečný prostor, díky kterému lidé anonymně oznámí protiprávní jednání, aniž by to ohrozilo jejich pracovní pozici. Aktuální informace se dozvíte například na serverech Podnikatel.cz či Ekonom.cz.

Třetina malých a středních českých exportérů přišla o trhy

Kvůli rostoucím nákladům i válce na Ukrajině, přišla jedna třetina malých a středních exportérů za posledních 12 měsíců o některé své trhy (zejména v Rusku, na Ukrajině či Bělorusku). Ukazuje to průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Mnohé firmy se však s krizí popraly a našly si trhy nové, zejména v Evropě. Až polovina z firem ale uvádí, že hlavní překážkou je, že je zákazníci či partneři neznají. „Ukazuje se, že jedna z nejvíce podceňovaných dovedností firem je jejich sebeprezentace a marketingové aktivity cílené přímo na partnery či zákazníky v zahraničí,“ vysvětluje Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP ČR.

Odborníci v ICT dosahují na rekordní odměny

Odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) jsou dlouhodobě nadprůměrně ohodnocování. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že v roce 2022 dosáhli odborníci na průměrnou hrubou měsíční mzdu 70 207 korun – meziročně se zvýšila o 6,5 tisíce.

Manažeři, inženýři a specialisté pobírali v průměru 86 043 Kč, technici, mechanici a opraváři v ICT 49 635 Kč. Průměrná mzda řídících pracovníků přesáhla 130 tisíc korun a vysoké mzdy měli také vývojáři softwaru, a to 93 tisíc korun. „Nejlépe byli odměňováni ICT odborníci v Praze, kde se jejich průměrná hrubá měsíční mzda v loňském roce významně přiblížila k hranici 80 tisíc korun a v případě ICT specialistů poprvé překonala 90 tisíc,“ říká Eva Myšková Skarlandtová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Většina Čechů stále šetří na energiích a potravinách

Květnový výzkum společnosti PAQ Research ukazuje, že vysokopříjmové domácnosti se inflace už nebojí a více utrácí. Spíše než inflace, která byla strašákem na začátku roku, se lidé s vysokými příjmy obávají rozpadu demokracie, vlivu dezinformací a posilování extremistických nálad ve společnosti. Zbytek společnosti má ale stále největší obavy ze zdražování.

„Většina spodních 70 % společnosti redukuje spotřebu relativně hodně, buď v energiích, nebo v potravinách a spotřebním zboží. Pro horní část to neplatí, zhruba polovina deklaruje, že nešetří ani na jedné z těch věcí,“ komentuje výsledky výzkumu sociolog Daniel Prokop pro iRozhlas.

Česko je atraktivní zemí pro kvalifikované cizince z Východu

Ačkoliv patří Česko v nákladech práce mezi chudší země Evropské unie, mzdy u nás rostou rychleji než na západě a rozdíly se tak snižují, ukazuje šetření ČSÚ. Česko proto láká kvalifikované manažery a specialisty z Východu. „Manažerské platy Rusů, Rumunů či Bulharů jsou až násobně vyšší, než je standard, což ukazuje na odliv mozků z východní Evropy západním směrem. Naopak v početně větších skupinách v dělnických profesích berou cizinci spíše nižší mzdy,“ doplňuje Jitka Erhartová z oddělení statistiky práce ČSÚ.

V porovnání s kraji má Praha specifické postavení. V hlavním městě mají sice zaměstnanci nejvyšší průměrnou mzdy, zároveň ale vysoké náklady na bydlení a služby. „Výrazně vyšší mzdy vydělávají v Praze jen ti, kteří pracují ve vysoce kvalifikovaných nemanuálních profesích, nejlépe manažerských,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistik trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.