Od tvůrců úspěšného účetního programu

Účetnictví / Účetnictví/Jak účtovat ztrátu i zisk z výsledku hospodaření

Jak účtovat ztrátu i zisk z výsledku hospodaření

Jak účtovat ztrátu i zisk z výsledku hospodaření
Jak účtovat ztrátu i zisk z výsledku hospodaření

Po uzavření účetnictví, vyčíslení daně z příjmu a v době, kdy již je zpracovaná účetní závěrka, je potřeba se účetně popasovat s výsledkem hospodaření. V následujícím článku si shrneme základy účtování, možnosti výplaty záloh na podílu na zisku či rozdělení zisku samotného nebo vypořádání účetní ztráty. Zmíníme také i rozdíl mezi účetní a daňovou ztrátou, často dva zaměňované pojmy.

Obsah

    Výsledek hospodaření obecně

    Výsledek hospodaření je veličinou, která ukazuje ekonomickou výkonnost účetní jednotky. Tato veličina je velice často sledována externími uživateli, kteří na první pohled mohou zjistit, zda společnost vykazuje zisk nebo ztrátu. Takovýmto uživatelům může například napovědět, zda je vhodné investovat do akcií konkrétní společnosti. Třeba i finanční analytici jako první sáhnou po účetní závěrce, zejména výsledovce, a mezi prvními čísly je zajímá výše tržeb (značí velikost analyzovaného subjektu) a hned poté hospodářský výsledek (je klíčový pro zjištění kvality podnikání).

    Jak vypočítat výsledek hospodaření?

    Výsledek hospodaření běžného účetního období získáme tak, že od výnosů odečteme náklady. Dostaneme tak výsledek, který je buď kladný – pak hovoříme o zisku – nebo záporný – pak se jedná o ztrátu.

    Zisk zvyšuje vlastní zdroje krytí majetku účetní jednotky, ztráta je zase naopak snižuje.

    V průběhu účetního období se výsledek hospodaření neúčtuje na žádný konkrétní účet. Je o něm účtováno až při uzavírání účetních knih, a to na účet 710 – Účet zisků a ztrát.

    PŘÍKLAD 1

    Společnost Alfa s.r.o. sestavila k 31.12.2020 tento přehled nákladů a výnosů za rok 2020, neboli výsledovku:

    NÁKLADY VÝNOSY
    Účet 502 100 Účet 602 550
    Účet 504 50 Účet 604 100
    Účet 518 150 x  
    CELKEM NÁKLADY 300 CELKEM VÝNOSY 650

    Výsledek hospodaření tedy vypočítáme tak, že od výnosů odečteme náklady:
    650 (výnosy) – 300 (náklady) = 350

    Společnost za rok 2020 hospodařila s kladným výsledkem hospodaření, tedy ziskem ve výši 350 Kč.

    Účtování výsledek hospodaření běžného účetního období – zisk

    Převod konečných zůstatků nákladových účtů 300 MD 710 D 5xx
    Převod konečných zůstatků výnosových účtů 650 MD 6xx D 710
    Převod zisku běžného roku na konečný účet rozvažný při uzavírání účetních knih 350 MD 710 D 702
    Převod počátečního zůstatku – zisku minulých období na účet „Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ (v dalším účetním roce) 350 MD 701 D 431

    PŘÍKLAD 2

    Společnost Beta s.r.o. sestavila k 31.12.2020 následující přehled nákladů a výnosů za rok 2020, nebolí výsledovku:

    NÁKLADY VÝNOSY
    Účet 501 10 Účet 602 550
    Účet 504 50 Účet 604 100
    Účet 518 600 x  
    CELKEM NÁKLADY 660 CELKEM VÝNOSY 650

    Výpočet výsledku hospodaření bude stejný jako v příkladu předchozím, tedy výnosy mínus náklady:

    650 (výnosy) – 660 (náklady) = – 10

    Společnost dosáhla za rok 2020 mínusového výsledku hospodaření, vykazuje tedy za tento rok ztrátu.

    Účtování výsledek hospodaření běžného účetního období – ztráta

    Převod konečných zůstatků nákladových účtů 660 MD 710 D 5xx
    Převod konečných zůstatků výnosových účtů 650 MD 6xx D 710
    Převod ztráty běžného roku na konečný účet rozvažný při uzavírání účetních knih 10 MD 702 D 710
    Převod počátečního zůstatku – zisku minulých období na účet „Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ (v dalším účetním období) 10 MD 431 D 701

    Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení

    Hospodářský výsledek minulého období je po otevření účetních knih vykázán jako počáteční stav na účtu 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení. Na tento účet je účtováno, pokud účetní jednotka zahrnula účet 431 do svého účtového rozvrhu. Směrná účtová osnova zná totiž od roku 2003 pouze položku 43 – Výsledek hospodaření.

    Na účtu 431 je hospodářský výsledek minulého účetního období až do doby, kdy je schválen valnou hromadou a je rozhodnuto o jeho vypořádání. Ke schválení by mělo dojít do konce běžného zdaňovacího období. Účet 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení by totiž ke konci běžného účetního období měl vykazovat nulový zůstatek.

    Pokud by přece jen došlo k situaci, že se nesejde valná hromada do konce běžného účetního období, přeúčtuje se hospodářský výsledek k rozvahovému dni:

    • na účet nerozděleného zisku minulých let, šlo-li o zisk MD 431 / D 428
    • na účet neuhrazené ztráty minulých let, šlo-li o ztrátu MD 429 / D 431

    Rozdělení hospodářského výsledku (u podnikatelů, které nejsou individuálním podnikatelem)

    O vypořádání hospodářského výsledku se účtuje po schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem (většinou valnou hromadou) a návrhu na rozdělení zisku či vypořádání ztráty.

    Pořadí rozdělení zisku, případně vypořádání–úhradu-ztráty stanoví právní předpisy (u obchodních společností a družstva se jedná o zákon o obchodních korporacích, který nahradil dřívější obchodní zákoník), společenská smlouva, rozhodnutí valné hromady či stanovy společnosti či družstva.

    Účtování rozdělení zisku

    Příděl do rezervního fondu, jestliže ho účetní jednotka tvoří MD 431 D 421
    Příděl do ostatních fondů, jestliže je účetní jednotka tvoří MD 431 D 42x
    Podíl na zisku (brutto před zdaněním srážkovou daní) MD 432 D 364
    Převod nerozděleného zisku na účet nerozděleného zisku minulých let MD 431 D 428

    Zúčtování ztráty

    Úhrada ztráty z fondů tvořených vklady MD 41x D 431
    Úhrada ztráty z fondů tvořených ze zisku MD 42x D 431
    Úhrada ztráty společníky MD 354 D 431
    Převod ztráty na účet neuhrazených ztrát minulých let MD 429 D 431

    Rezervní fond

    U tématu rozdělení hospodářského výsledku zmiňme ještě rezervní fond, kdy do konce roku 2013 byla jeho tvorba upravena obchodním zákoníkem. Rok 2014 přinesl nový občanský zákoník a současně s ním zákon o obchodních korporacích, který povinnost tvorby rezervního fondu nezná. Od roku 2014 je tedy na společnosti, zda bude rezervní fond tvořit.

    Společnosti, které vznikly před rokem 2014, se mohou dostat do dvou situací:

    • valná hromada přijme změnu stanov či společenské smlouvy, kde rezervní fond nebude zmíněný (a tedy rezervní fond netvoří)
    • rezervní fond bude dobrovolně tvořit a používat dle pravidel platných do konce roku 2013

    Příklady účtování rezervního fondu

    Příděl do rezervního fondu ze zisku minulého roku MD 431 / D 421
    Příděl do rezervního fondu z nerozděleného zisku minulých let MD 428 / D 421
    Použití rezervního fondu na úhradu ztráty MD 421 / D 429
    Použití rezervního fondu k navýšení základního kapitálu MD 421 / D 419

    Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

    Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Zálohy na podíly na zisku

    Zálohy na podíly na zisku jsou v podstatě novinkou, kterou přinesla rekodifikace soukromého práva. Upravuje je § 40 zákona o obchodních korporacích, kde najdeme společná ustanovení týkajících se všech obchodních společností.

    V souvislosti se zálohami na podíly na zisku je potřeba zmínit účet 432 – Rozhodnutí o zálohách na zisku. Na tento účet se účtuje na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nejčastěji valné hromady, o výplatě záloh na zisku. Výplata by pak měla být uskutečněna do 3 měsíců od rozhodnutí, pokud valná hromada nestanoví jinak.

    První fází rozhodnutí o výplatě zálohy na podíly na zisku je rozhodnutí valné hromady, druhou fází je rozhodnutí statutárního orgánu o výplatě. Statutární orgán totiž může výplatu odmítnout s ohledem na insolvenční pravidla.

    Účtování v prvním roce – „roce záloh“

    Rozhodnutí o vyplacení záloh na podíly na zisku dle rozhodnutí valné hromady na základě mezitímní účetní závěrky MD 432 / D 364
    Srážková daň z vyplacené zálohy MD 364 / D 342
    Výplata společníkům bankovním převodem MD 364/ D 221
    Odvod sražené daně na finanční úřad z bankovního účtu MD 342 / D 221

    Účtování v dalším roce – varianta I – rozdělení zisku

    Schválení účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku – podíly na zisku do výše vyplacených záloh MD 431 / D 432
    Schválení účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku – podíly na zisku převyšující vyplacené zálohy MD 431 / D 364
    Srážková daň z vyplaceného podílu na zisku (pouze z částky převyšující vyplacené zálohy) MD 364 / D 342

    Účtování v dalším roce – varianta II – vykázána ztráta

    Převod hospodářského výsledku – ztráty – za minulé účetní období MD 354 / D 432
    Předpis vrácení srážkové daně společníkům MD 342 / 354

    Rozdělení zisku

    V souvislosti se zálohami na podíly na zisku i samotného rozdělení zisku je důležité zmínit novelu zákona o obchodních korporacích platnou od 1.1.2021, a to:

    • § 34 – Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích
    • § 35 – Záloha na podíl na zisku
    • § 40 – Omezení rozdělení a výplaty podílu na zisku a jiných vlastních zdrojích

    Je potřeba mít na paměti i § 161 v případě společnosti s ručením omezeným a § 348 u akciové společnosti.

    Podíl na zisku je rozdělován společníkům dle rozhodnutí valné hromady. Jednatel je povinen do 6 měsíců od skončení účetního období svolat valnou hromadu. Rozhodnutí o výplatě podílu na zisku může rozhodnout valná hromada schvalující účetní závěrku za minulé účetní období, ale o výplatě podílu na zisku může rozhodnout i některá z dalších valných hromad. Dle novelizace zákona o obchodních korporacích platné od 1.1.2021 je limitním datem konec následujícího účetního období.

    Jak vysokou částku může valná hromada určit k vyplacení?

    Rozdělit lze maximálně částku ve výši součtu (tzv. bilanční test):

    • hospodářského výsledku za poslední ukončené účetní období
    • nerozděleného zisku z minulých účetních období, ovšem sníženého o neuhrazené ztráty minulých období
    • zůstatků fondů vytvořených ze zisku snížených o příděly do fondů, pokud společenská smlouva upravuje jejich tvorbu (pokud je takový fond tvořen, nesmí jeho hodnota výplatou klesnout pod společenskou smlouvou stanovenou částku)

    Dle omezení v § 40 zákona o obchodních korporacích nesmí obchodní kapitálová společnost nebo družstvo vyplatit podíl na zisku, kdy by výplatou klesl vlastní kapitál pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze dle zákona nebo zakladatelské listiny či společenské smlouvy rozdělit.

    Stejné omezení platí i v případě, že v aktivech společnosti jsou náklady na vývoj.

    Tento druhý test je nazýván testem vlastního kapitálu.

    Posledním testem před výplatou podílu je test insolvence. Tento jediný test byl v platnosti ještě před novelou zákona o obchodních korporacích. Oproti předchozím dvěma testům se vztahuje kromě obchodních korporací a družstva i na veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. Test insolvence v podstatě spočívá v tom, že nelze vyplatit podíl na zisku, pokud by způsobil korporaci úpadek.

    Pokud statutární orgán společnosti vyhodnotí, že tímto testem společnost neprojde a nebude schopna vyplatit podíl na zisku ani do konce následujícího účetního období, právo na podíl na zisku společnosti zanikne. Pokud by přece jen statutární orgán vyplatil podíly navzdory faktu, že společnost nesplňuje podmínky tohoto testu, odpovídá tím za způsobenou újmu.

    Účetní a daňová ztráta

    Ztráta jako ztráta? Zdaleka v tomto případě nejde o totéž. Zatímco účetní ztráta je v podstatě rozdíl výnosy mínus náklady z účetní evidence, kdy náklady výnosy převyšují, ztráta daňová vzniká transformací hospodářského výsledku na základ daně v přiznání k dani z příjmu. Dále se budeme věnovat ztrátě blíže ztrátě daňové.

    Daňová ztráta je odčitatelnou položkou od základu daně, nicméně musí dojít ke splnění několika podmínek, aby jako odčitatelná položka mohla být použita.

    Období, po které lze daňová ztráta využít jako odčitatelná položka:

    • dvě zdaňovací období předcházející období stanovení ztráty
    • pět zdaňovacích období bezprostředně následujících po období stanovení ztráty, tedy dopředu

    Zpětné uplatnění daňové ztráty

    Zpětné uplatnění daňové ztráty za již uplynulá období je relativní novinkou a má řadu specifik. Platí od 1.7.2020 a vláda tímto opatřením chce pomoci daňovým subjektům zlepšit cash – flow v souvislostí s negativními dopady korona krize.

    Limit pro zpětné uplatnění ztráty

    Zpětné uplatnění daňové ztráty je limitováno souhrnně 30 miliony korun. Limit se váže k oběma „zpětným“ obdobím. Limit se ale nevztahuje na následné uplatnění daňové ztráty. Zpětné i následné uplatnění ztráty lze kombinovat.

    První období, za které lze uplatit ztrátu jako v prvním období

    Možnost zpětného uplatnění daňové ztráty se týká období, které skončí ode dne 30.6.2020. Pokud by se daňová ztráta uplatňovala zpětně v případě, že ještě není stanovena daň nebo daňová ztráta, je možné ji na základě odhadu ztráty v její očekávané výši zpětně uplatnit.

    Základní podmínkou pro zpětné uplatnění ztráty je její vyměření správcem daně. V případě standartního zdaňovacího období – kalendářního roku pak zpětné uplatnění daňové ztráty můžeme provést:

    • až po podání přiznání za rok aktuální
    • vykázání ztráty v tomto přiznání
    • vyměření daňové ztráty správcem daně

    Zpětné uplatnění daňové ztráty lze tedy provést podáním dodatečného daňového přiznání za předchozí zdaňovací období.

    V souvislosti se zpětným uplatněním daňové ztráty došlo ke vzniku ještě jedné důležité změny, a to možnosti vzdát se uplatnění daňové ztráty v následujících letech po období, v němž ztráta vznikla. Tato možnost přichází v úvahu právě v případě, že daňový subjekt uplatní zpětné uplatnění ztráty.

    Proč je výhodné vzdát se uplatnění daňové ztráty?

    V případě vyměření daňové ztráty a možnosti odečtu v následujících obdobích dochází k prodloužení tzv. prekluzivní lhůty. Tato lhůta je dobou, po kterou správce může daňový subjekt kontrolovat a případně doměřit daň. V praxi to znamená, že lhůta pro kontrolu je obecně tříletá a začne běžet jak od roku, v němž byla ztráta vykázána, tak pro všechna období, v nichž je možné ztrátu odečíst, až se lhůtou za poslední rok, kdy je ztrátu možno odečíst.

    Například při vzniku ztráty za rok 2020 lze ztrátu odečíst v letech 2021–2025, prekluzivní doba však začíná běžet od 1.4.2026 (resp. 1.7.2026 v případě podání přiznání daňovým poradcem) a poběží až do 1.4.2029 (resp. 1.7.2029). je tedy klidně možné, že správce daně zahájí a zahájit může ještě začátkem roku 2029 kontrolu za rok 2020.

    Této nepříjemnosti se tedy lze vyhnout právě zpětným uplatněním daňové ztráty.

    Změny ve struktuře obchodní korporace mohou být zásadní překážkou

    Omezit uplatnění ztráty můžou dále podmínky dle §38na zákona o daních z příjmů. Ztráta se nesmí uplatnit v případě, že:

    • došlo k podstatné změně vlastnické struktury obchodní korporace
    • a zároveň došlo ke změně struktury výnosů obchodní korporace

    Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo změny, kterými získá člen obchodní korporace rozhodující vliv. V případě zjištění podstatné změny následuje analýza změny struktury výnosů podle jednotlivých činností. Pokud korporace správci daně prokáže, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných v roce uplatnění daňové ztráty pochází ze stejné činnosti, jakou provozovala korporace v období, kdy byla ztráta vyměřena, je možné daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku uplatnit. V opačném případě nikoliv.

    Řešení účetní ztráty

    V závěru se podívejme ještě na možnosti řešení účetní ztráty. Ztrátu je možno chápat jako určitý dluh, který je potřeba vyrovnat nebo uhradit.

    V praxi můžeme využít dvě možnosti vyřešení ztráty:

    • řešení interní
    • řešení externí

    Interní řešení

    Interní řešení je z těchto dvou oblíbenějším řešením na rozdíl od řešení zisku, kdy je zase naopak oblíbenější řešení externí. V podstatě se účetní ztráta přesune z účtu 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení na jiný účet vlastního kapitálu. Změní se tedy ve finále struktura a zůstatky na účtech vlastního kapitálu ve skupině 41x.

    Možné účetní řešení:

    Využití nerozděleného zisku minulých let MD 428 D 431
    Převedení ztráty na účet neuhrazené ztráty minulých let (jde asi o nejjednodušší řešení, nicméně jen odkládá problém do dalších let) MD 429 D 431
    Využití zůstatku zákonného rezervního fondu (pokud ho korporace tvoří) MD 421 D 431
    Využití zůstatku jiného fondu tvořeného ze zisku, pokud to společenská smlouva umožňuje MD 42x D 431
    Snížení základního kapitálu na úhradu ztráty (jde asi o nejsložitější řešení a nejméně chtěné řešení, navíc spousta společností má pouze minimální základní kapitál MD 419 D 431

    Externí řešení

    Externí řešení vždy znamená, že se na úhradě ztráty podílejí externí subjekty, nejčastěji společníci.

    V praxi to znamená:

    • ztráta v podstatě zatíží jiný subjekt, tedy společníky (s úhradou ztráty společníky musí souhlasit všichni společníci a nesmí být v rozporu se společenskou smlouvou)
    • současně vzrostou aktiva společnosti a zvýší se cash-flow
    • do společnosti může vstoupit i tzv. tichý společník. Ten nejenže má nárok na podíl na zisku, ale také se musí podílet na případné úhradě ztráty!

    Častým postupem k vyřešení ztráty společníky jsou tzv. příplatky mimo základní kapitál, které buď povinně stanoví společenská smlouva nebo může příplatek mimo základní kapitál poskytnout společník kdykoli a dobrovolně.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    blank Ano
    blank Ne
    blank

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce

    Komunita samostatných účetních

    Přidejte se zdarma

    Přidejte se
    do největší komunity samostatných účetních

    blankVýhody
    blank