Účetní uzávěrku tvoří zejména tyto činnosti: účtování inventarizačních rozdílů, vyúčtování nevyfakturovaných dodávek a zásob na cestě, uzávěrkové účetní případy při účtování o zásobách způsobem „B“, analýza účtů časového rozlišení, tvorba a rozpouštění (rušení) rezerv, tvorba a rozpouštění (rušení) opravných položek, přecenění majetku a závazků v cizí měně a vyúčtování kurzových rozdílů k okamžiku sestavování účetní závěrky, zaúčtování přecenění cenných papírů a podílů reálnou hodnotou a ekvivalencí, výpočet a zaúčtování předpisu splatné daně z příjmů, výpočet a zaúčtování změny stavu odložené daně z příjmů a účtování na závěrkových účtech. V této souvislosti je zcela zásadní respektování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí Vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví a Českých účetních standardů. Důležitou roli na tomto místě zaujímají rovněž firemní směrnice (vnitropodnikové účetní předpisy).
Účtování inventarizačních rozdílů v rámci účetní závěrky
Nedílnou součástí souboru prací tvořících účetní uzávěrku je inventarizace aktiv a dluhů. Prvním krokem v tomto procesu je provedení tzv. inventury aktiv a dluhů, tj. zjištění skutečného stavu. Následně se provádí tzv. inventarizace aktiv a dluhů, tj. porovnání zjištěného skutečného stavu a stavu účetního (například dle skladních karet, inventárních karet). Pokud je zjištěn rozdíl mezi stavem skutečným a stavem účetním, hovoříme o tzv. inventarizačním rozdílu. Ten musí být analyzován co do podstaty a důvodu vzniku. Může být totiž zjištěno, že rozdíl byl způsoben pouze evidenční chybou či věcnou záměnou.
Pokud se opravdu jedná o inventarizační rozdíl, účtujeme o tzv. manku, resp. schodku (stav skutečný je nižší než stav účetní) nebo tzv. přebytku (stav skutečný je vyšší než stav účetní).
| Inventarizační rozdíl | Zaúčtování |
| Manko na zásobách materiálu | 549 / 112 |
| Manko na zásobách zboží | 549 / 132 |
| Manko na zásobách vlastní výroby | 549 / 121, 122, 123 |
| Schodek na pokladně | 569 / 211 |
| Schodek na ceninách | 569 / 213 |
| Manko na dlouhodobém nehmotném majetku odpisovaném | 549 / 07x |
| Manko na dlouhodobém hmotném majetku odpisovaném | 549 / 08x |
| Přebytek na zásobách materiálu | 112 / 648 |
| Přebytek na zásobách zboží | 132 / 648 |
| Přebytek na zásobách vlastní výroby | 121, 122, 123 / 581, 582, 583 |
| Přebytek na pokladně | 211 / 668 |
| Přebytek na ceninách | 213 / 668 |
| Přebytek na dlouhodobém nehmotném majetku odpisovaném | 02x / 07x |
| Přebytek na dlouhodobém hmotném majetku odpisovaném | 01x / 08x |
| Přebytek na dlouhodobém hmotném majetku neodpisovaném | 03x / 413 |
Vyúčtování nevyfakturovaných dodávek a zásob na cestě v rámci účetní závěrky
V případě, že k rozvahovému dni je známá existence spotřeby nákladu nebo nákupu dodávky zásob v uzavíraném účetním období a přitom není známá jistá částka, tvoří se tzv. dohadná položka pasivní. Naopak v případě, že do konce uzavíraného účetního období budou přijaté vyúčtovací faktury za nakoupené zásoby, avšak zásoby přijaty nejsou, účtuje se s využitím účtů zásoby na cestě.
| Účetní případ | Částka | Účetní předpis |
| Tvorba dohadné položky na spotřebu elektrické energie (interní doklad) | Kč 10.000,– | 502 / 389 |
| Do konce účetního období nebyl přijat materiál, na který účetní jednotka obdržela fakturu přijatou (interní doklad) | Kč 15.000,– | 119 / 111 |
Uzávěrkové účetní případy při účtování zásob způsobem B v účetní závěrce
V případě účtování zásob způsobem B je nutné na konci účetního období zaúčtovat korekce skladových zásob, tj. převod počátečního stavu zásob do nákladů a následně vyúčtování konečného stavu, zjištěného dle skladové evidence, z nákladů na sklad zásob.
| Účetní případ | Částka | Účetní předpis |
| Převod počátečního stavu zásob materiálu do nákladů (interní doklad) | Kč 50.000,– | 501 / 112 |
| Vyúčtování konečného stavu zásob materiálu dle skladové evidence z nákladů na sklad zásob (interní doklad) | Kč 60.000,– | 112 / 501 |
Časové rozlišení
Podvojné účetnictví respektuje celou řadu tzv. obecných účetních zásad. Jednou z nich, zcela zásadní, je tzv. akruální princip, tj. účtování ve vzájemné časové a věcné souvislosti. Typickým nástrojem časového rozlišení, tzv. časového rozlišení v užším pojetí, jsou účty položek příštích období, tj. náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, výnosy příštích období, příjmy příštích období, výdaje příštích období.
| Účetní případ | Částka | Účetní předpis |
| Úhrada nájemného nájemcem na příští účetní období (výpis z bankovního účtu) | Kč 50.000,– | 381 / 221 |
| Aktivace komplexních nákladů příštích období vynaložených na změnu technologie výroby (interní doklad) | Kč 160.000,– | 382 / 555 |
| Nájemné u nájemce aktuálního účetního období, které bude uhrazeno až v příštím roce (interní doklad) | Kč 40.000,– | 518 / 383 |
| Přijaté nájemné pronajímatelem od nájemce na příští účetní období (výpis z bankovního účtu) | Kč 50.000,– | 221 / 384 |
| Nájemné u pronajímatele aktuálního účetního období, které bude přijato až v příštím roce (interní doklad) | Kč 40.000,– | 385 / 602 |
Tvorba a rozpouštění (rušení) rezerv
Rezervy jsou představitelem cizích zdrojů krytí (pasiv) v rozvaze a nesmějí být zaměňovány z rezervními fondy, které se v rozvaze nacházejí v položkách vlastního kapitálu. Rezervy se účetně tvoří na vrub nákladů a ve prospěch příslušného účtu rezerv. Rozpouštění (rušení) rezerv účetně zachytíme opačným způsobem, tj. na vrub příslušného účtu rezervy a ve prospěch nákladů. Účetně rozlišujeme tvorbu a rozpouštění (rušení) rezerv z provozní a finanční činnosti. Z hlediska daně z příjmů rozlišujeme rezervy, jejichž tvorba a rozpouštění (rušení) je či není daňově uznatelným nákladem. Z daňového hlediska tedy využíváme ZDP a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, na který odkazuje ZDP.
TIP: Přečtěte si, jak na rezervy z účetního a daňového hlediska.
Typickými příklady nedaňových rezerv jsou:
- rezerva na pozáruční opravu výrobků,
- rezerva na kurzové rozdíly.
Typickými příklady daňových rezerv, po splnění zákonných podmínek dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou zejména:
- bankovní rezervy,
- rezervy v pojišťovnictví,
- rezerva na opravy hmotného majetku,
- rezerva na odbahnění rybníka,
- rezerva na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou nebo na vypořádání důlních škod tvořená podle zákona upravující ochranu a využití nerostného bohatství,
- rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady.
| Účetní případ | Částka | Účetní předpis |
| Tvorba rezervy na pozáruční opravy výrobků (interní doklad) | Kč 50.000,– | 554 / 459 |
| Rozpouštění (rušení) rezervy na pozáruční opravy výrobků (interní doklad) | Kč 50.000,– | 459 / 554 |
| Tvorba rezervy na opravu hmotného majetku dle zvláštního právního předpisu (interní doklad) | Kč 40.000,– | 552 / 451 |
| Rozpouštění (rušení) rezervy na opravu hmotného majetku dle zvláštního právního předpisu (interní doklad) | Kč 40.000,– | 451 / 552 |
Závěrkové operace nalezneme v části Účetnictví / Závěrkové operace.
Závěr
Mezi uzávěrkové operace patří zejména účtování inventarizačních rozdílů, vyúčtování nevyfakturovaných dodávek a zásob na cestě, uzávěrkové účetní případy při účtování o zásobách způsobem „B“, analýza účtů časového rozlišení, jakož i tvorba a rozpouštění (rušení) rezerv. Inventarizační rozdíly mají i daňové dopady z hlediska ZDP. Inventarizační přebytky jsou v zásadě daňově účinným výnosem, zatímco inventarizační manka a schodky představují na obecné rovině daňově neuznatelný náklad, pokud nejsou splněny zákonné podmínky dle ZDP pro jejich daňovou uznatelnost. V případě nevyfakturovaných dodávek se používají buď dohadné položky pasivní (v případně nepřesně známé částky) nebo výdaje příštích období (v případě přesně známé částky). V oblasti rezerv je nutné rozlišovat tvorbu a rozpouštění (rušení) rezerv, které mají či nemají daňový dopad dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle Vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Líbal, Tomáš. Účetnictví – principy a techniky. 5. aktualizované vydání. Praha: Institut certifikace Svazu účetních, a.s. 2019. 424 s.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.
Ano
Ne
