Téměř na každém webu zabývajícím se účetní a daňovou tematikou můžeme zvláště v těchto březnových dnech najít spousty článků, které se zabývají problematikou, jak stanovit základ daně z příjmů, zda a v jaké výši použít paušální výdaje, jaké lze uplatnit nezdanitelné části základu daně, jak je to se slevami na dani. Naopak my se v dnešním článku zaměříme na procesní stránku věci – má se přiznání k dani z příjmů podat v papírové formě či elektronicky?

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Zvláště u plátců daně z přidané hodnoty může tato problematika vzbudit určité udivení, neboť ti už si – předpokládám – zvykli na skutečnost, že jinak než elektronicky učinit podání nelze. Všechna základní podání pro účely DPH – registrace k DPH, daňové přiznání, souhrnné hlášení a konečně také kontrolní hlášení – se činí pouze elektronicky. Elektronická forma je dána speciální úpravou zákona o dani z přidané hodnoty, která má samozřejmě přednost před obecnou právní úpravou.

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) svoji vlastní úpravu formy podání nemá (pomineme-li „drobnosti“ typu vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a oznámení u platebního zprostředkovatele). Musíme tedy vycházet z obecného procesního předpisu, kterým je pro daňové zákony daňový řád (dále jen „DŘ).

Zvláště za situace, kdy má daňový subjekt zástupce, může otázka uvedená v nadpisu nabýt na významu, neboť nedodržení zákonem požadované elektronické formy podléhá sankci – pokutě – ve výši 2 000 Kč!

Podání optikou DŘ

Podáním se podle DŘ rozumí:

• jedná se o úkon osoby zúčastněné na správě daní vůči správci daně,
• posuzuje se podle skutečného obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno,
• musí být zřejmé, kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Pro námi zkoumanou problematiku, jak dále uvidíme, je zvláště důležité, kdo dané podání činí.

Podání lze učinit těmito způsoby:

• písemně,
• ústně do protokolu nebo
• datovou zprávou (elektronicky).

DŘ zná tři alternativy datové zprávy:

• podepsaná elektronickým podpisem,
• odeslaná prostřednictvím datové schránky nebo
• s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

DŘ dává ohledně elektronického podání ještě jednu možnost: nepodepsanou datovou zprávou. Pokud je toto „neautorizované podání“ do 5 dnů, kdy došlo správci daně, potvrzeno standardními způsoby (písemně, ústně do protokolu či „autorizovanou“ datovou zprávou), přisuzuje takovému úkonu účinky podání – lidově to znamená, že bylo podáno řádně.

V § 72 DŘ je uvedeno, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo povinný audit, je povinen činit následující podání pouze elektronicky (datovou zprávou):

• přihláška k registraci,
• oznámení o změně registračních údajů,
• řádné daňové tvrzení nebo
• dodatečné daňové tvrzení.

Pomineme-li problematiku auditu a zaměříme-li se na problematiku zplnomocněného zástupce daňového subjektu, tak nám může činit určité výkladové problémy situace, kdy zástupce má zřízenu datovou schránku a daňový subjekt nikoliv, a nebo naopak datovou schránku má daňový subjekt a zástupce nikoliv.

V jaké formě bude podáno daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2015, když má subjekt zástupce pro vyměřovací řízení na DPH? A jak to bude v situaci, kdy má zástupce neomezenou plnou moc, ale z důvodu očekávaného přeplatku na dani z příjmů fyzických osob bude pro daňový subjekt výhodné podat daňové přiznání již v březnu? Je nutno pro tyto účely vypovídat plnou moc?

Pro zodpovězení nastíněných otázek je naprosto zásadní, kdo dané podání činí a zda tato podávající osoba má zpřístupněnou datovou schránku (dále jen „DS“) či nikoliv.

Příklad 1

Daňový subjekt má zpřístupněnou DS, zástupce nikoliv.

1. Daňové přiznání podává daňový subjekt – musí podat elektronicky
2. Daňové přiznání podává zástupce – podání může mít „papírovou“ formu

Příklad 2

Zástupce má zpřístupněnou DS a daňový subjekt DS nemá.

1. Daňové přiznání podává daňový subjekt – podání může být učiněno na „papíře“
2. Daňové přiznání podává zástupce – musí být podáno elektronicky

Příklad 3

Ani daňový subjekt a ani zástupce nemají zpřístupněnou DS.

Není podstatné, kdo přiznání podává, oba můžou podat na „papíře“.

Příklad 4

Jak daňový subjekt, tak jeho zástupce mají zpřístupněnu DS.

Pro formu podání je nepodstatné, kdo přiznání činí, v obou případech musí být podáno elektronicky.