Vzhledem k tomu, že se blíží vánoční čas, tedy čas, kdy se lidé vzájemně obdarovávají, lze očekávat, že také podnikatelské subjekty budou chtít obdarovat své stávající či potenciální obchodní partnery.

Tak jako v každé oblasti, tak i v oblasti propagačních dárků dochází k vývoji. K těm tradičním dárkům v podobě kancelářských či drobných dekoračních předmětů nám v současné době přibývají vcelku oblíbené tzv. dárkové poukazy. Rád bych v dnešním příspěvku seznámil čtenáře s názorem Ministerstva financí (dále jen „MF“) na tuto problematiku z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

I. Propagační předměty obecně

V § 25 ZDP je stanoveno, že daňově neuznatelné jsou výdaje (náklady) na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary.

Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět:

• který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby,
• jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč,
• a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, za jakých podmínek, jsou reklamní a propagační předměty (dárky) daňově uznatelné. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že aby se jednalo o daňově účinný výdaj (náklad), musí být splněny všechny podmínky současně.

II. Specifikace dárkového poukazu

Dárkovým poukazem je myšlena poukázka, kterou podnikatel poskytne svému obchodnímu partnerovi či zákazníkovi a ten si za tuto poukázku nakoupí zboží či službu u podnikatele (dárce) či u dalších smluvních partnerů.

Podotýkám, že se jedná o poukaz, který splňuje podmínky stanovené výše – jedná se o poukaz opatřený obchodní firmou nebo ochrannou známkou podnikatele nebo názvem propagovaného zboží či služby a jejíž nominální hodnota nepřesáhne 500 Kč.

III. Stanovisko Ministerstva financí

V září 2007 letošního roku byla tato problematika projednána na tzv. Koordinačním výboru (jedná se o systém opakovaných setkání mezi zástupci Komory daňových poradců a pracovníky Ministerstva financí, kdy se řeší sporná ustanovení daňových zákonů) a MF se vyjádřilo následovně:

„Z povahy „reklamního nebo propagačního předmětu“ ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) ZDP vyplývá, že se musí jednat o věc, která má určitou užitnou nebo estetickou hodnotu, a to sama o sobě (typicky se tedy jedná o tužky, kalendáře, drobné dekorativní předměty apod.). Je zřejmé, že popsaná poukázka žádnou takovouto hodnotu sama o sobě nemá, ve smyslu § 25 odst. 1 písm. 1) ZDP věta za tečkou a contrario je tedy považována za dar a jako taková nemůže být v popsané situaci daňově uznatelným nákladem.“

IV. Závěrem

Byť se zdůvodněním MF, proč se jedná o nedaňový výdaj (náklad), nemusíme úplně souhlasit, považuji za důležité toto stanovisko MF znát, minimálně z toho důvodu, že s vysokou pravděpodobností se tímto názorem budou řídit jednotliví pracovníci správce daně.