Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) na stránkách Finanční správy ČR uveřejnilo informaci k ručení za nezaplacené DPH v některých specifických případech provádění platebních transakcí.
Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177
Mnozí z nás se ve své praxi setkali se situací, kdy dlužník nehradí svůj dluh vzniklý ze závazkového vztahu přímo věřiteli, který poskytl plnění dlužníkovi, ale platbu posílá na účet třetí osobě. Třetí osobou může být např. faktoringová společnost, postupník při postoupení pohledávky, notář, advokát, exekutor či insolvenční správce.
V této souvislosti je potřeba se zamyslet, jak je to s ručením za nezaplacené DPH ve smyslu
ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH (dále jen „ZDPH“). Podle tohoto ustanovení totiž
příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup.
GFŘ prezentuje ve zveřejněné Informaci svůj názor na ručení za nezaplacené DPH v situaci, kdy je platba zaslána třetí osobě. Problematiku GFŘ rozčlenilo do pěti okruhů.
Faktoring není v našem právním řádu definován, nicméně jeho podstata spočívá v postoupení
pohledávky z původního věřitele na faktoringovou společnost (dále jen „třetí subjekt“), která zajišťuje správu této pohledávky. Za svoji činnost je třetí osoba samozřejmě odměňována. Faktoring tedy představuje určitý specifický způsob financování v souvislosti s pohledávkami. Je nutno zdůraznit, že výše popsaný princip fungování faktoringu není jediný, existuje široká škála různých forem a variant faktoringu.
Při faktoringu tedy dochází k tomu, že odběratel zdanitelného plnění již neplatí přímo dodavateli, ale platbu posílá třetímu subjektu! Tímto se odběratel dostává do nevýhodné pozice, stává se ručitelem případné neuhrazené DPH z poskytnutého plnění. GFŘ ve své Informaci uvádí, že správci daně budou přihlížet k faktickému stavu platby, nikoli k případné „dobré víře“ odběratele. Je tedy v zájmu odběratele, který nechce zůstat v pozici ručitele, aby byl schopen správci daně prokázat, že platba zaslaná odběratelem třetí osobě byla touto třetí osobou převedena na zveřejněný účet
poskytovatele zdanitelného plnění. GFŘ v této souvislosti hovoří o tzv. „transakční stopě platby“.
Při některých obchodních transakcí dochází k využívání notářů či advokátů k tomu, že příjemce zdanitelného plnění (odběratel) nejprve složí peníze do tzv. notářské (advokátní) úschovy a teprve po splnění předem stanovených podmínek notář (advokát) převede platbu na účet poskytovatele plnění (dodavatele). Již při uzavírání smlouvy o úschově je pro odběratele praktické sjednat, aby notář (advokát) zaslal přijatou platbu na zveřejněný účet. GFŘ opět hovoří o schopnosti odběratele plnění doložit celou transakční stopu platby.
Co bylo výše uvedeno u notářských (advokátních) úschov platí i pro tzv. vázané účty popř. pro akreditivy.
K problematice úhrad formou platebních karet (popř. internetové platby typu Pay Pal, Pay Sec či Pay U) GFŘ uvádí, že v okamžiku poukázání finančních prostředků není často jasné, na jaký účet poskytovatele plnění je placeno. Většinou se jedná o menší částky, které zpravidla nebudou dosahovat předpokládaný limit 700.000 Kč, který by měl platit při aplikaci předmětného typu ručení po novelizaci ZDPH. Pokud by se však odběratel rozhodl platit tyto vyšší částky platební kartou, nese rizika s tím spojená.
Pokud se poskytovatel zdanitelného plnění dostane do pozice dlužníka a je proti němu zahájeno exekuční či insolvenční řízení, GFŘ uvádí, že přestože je platba odběratele plnění poskytnuta na účet exekutora nebo insolventního správce příp. do jejich úschovy, nemůže se odběratel dostat do pozice ručitele za neodvedené DPH.
Přestože jsou ekonomické aktivity osob podnikajících na základě smlouvy o sdružení bez právní subjektivity vykazovány jako celek v daňovém tvrzení (přiznání) tzv. určeného účastníka, je potřeba si uvědomit, že fakticky jsou realizovány jednotlivými členy coby samostatnými plátci DPH. Pro odběratele zdanitelných plnění poskytnutých jednotlivými plátci sdružení je nutné, aby pro platby byly použity pouze účty zveřejněné.
Pokud odběratel přijme plnění od osoby, která je členem skupiny ve smyslu ustanovení § 5a ZDPH, platí pro něj stejná zásada jako v předešlém odstavci – pokud se chce vyhnout institutu ručení za neodvedené DPH, musí platbu provést na účet zveřejněný správcem.
Závěrem lze tedy odběratelům doporučit, aby si s třetí osobou (s výjimkou exekutorů a insolvenčních správců) smluvně zajistili povinnost této třetí osoby hradit veškeré platby poskytovatelům zdanitelných plnění na účty, které jsou zveřejněné správcem daně!
Na úvod upozorňujeme, že verze 24.950 je poslední aktualizace, kterou si mohou stáhnout uživatelé s…
Money Možnosti a nastavení Money S3 je možné propojit s libovolným poštovním serverem přes SMTP protokol…
Zodpovězené dotazy z 31.10. Dobrý den, prosím o radu, jak lze v účetním deníku řadit…
Vymezení směnek v účetnictví Směnka je definována jako listinný cenný papír, který vyjadřuje bezvýhradný slib…
Vymezení dluhopisů v účetnictví V rámci účetnictví rozlišujeme následující syntetické účty pro zachycení dluhopisů a souvisejících…
V rámci oceňování majetkových cenných papírů a podílů je nutné rozlišovat tři situace: ocenění při pořízení,…
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Cookie policy