Obsah
Podnikatelé, OSVČ a pronajímatelé, kteří ročně platí na daních více než 30 000 Kč, musejí finančnímu úřadu odvádět pravidelné zálohy na daň z příjmů. Poradíme vám, kdy a jak zálohy platit.
Nejprve si vyjasněme, kdo zálohy na daň z příjmů platit nemusí. Jsou to:
- poplatníci, jejichž tzv. poslední známá daňová povinnost nepřesáhla částku ve výši 30 000 Kč,
- poplatníci, kteří podnikání nebo jinou samostatně výdělečnou činnost provozují prvním rokem,
- zaměstnanci (za ně zálohy odvádí zaměstnavatel).
Co znamená poslední známá daňová povinnost
Tzv. poslední známá daňová povinnost je částka daně z příjmů, kterou jste podle daňového přiznání nebo ročního zúčtování měli zaplatit za předchozí rok. Tento údaj je důležitý, protože podle něj finanční úřad rozhoduje, zda vám vzniká povinnost platit zálohy na daň z příjmů.
Výši poslední známé daňové povinnosti přitom neovlivní některé typy příjmů podle § 10 – Ostatní příjmy, například prodej nemovitostí, zdanitelné důchody nebo výhry v loterii.
Sazby daně z příjmů fyzických osob
V České republice se daň z příjmů fyzických osob počítá podle dvou sazeb:
- 15 % – základní sazba pro zdanitelný základ do 36násobku průměrné mzdy (v roce 2026 je to 1 762 812 Kč, oproti částce 1 676 052 Kč v roce 2025),
- 23 % – vyšší sazba pro část zdanitelného základu přesahující tuto hranici.
To znamená, že pokud váš zdanitelný základ přesáhne 1 762 812 Kč, daníte část nad touto hranicí sazbou 23 %, nikoli celý příjem.
Pronajímatelé a zálohy na daň z příjmu
Placení záloh se týká i těch, kteří pronajímají nemovitý nebo movitý majetek (kromě příležitostného nájmu) dle § 9 zákona o daních z příjmů. I pro ně platí hranice 30 000 Kč. Zálohy platit nemusí, pokud mají zároveň i příjmy ze zaměstnání, které činí 50 % a více z jejich celkových příjmů. To znamená, že pokud vám pronájem nevynese víc než polovinu toho, kolik si vyděláte v zaměstnání, nemusíte na něj platit zálohy. Více informací pro pronajímatele najdete na webu finanční správy.
Jaká je výše záloh na daň z příjmů v roce 2026?
Výše a pravidelnost placení záloh se tedy odvíjí podle poslední známé daňové povinnosti, tedy podle toho, jak vysokou daň z příjmů jste zaplatili v loňském roce. Dle této částky se zálohy dělí do dvou kategorií.
1. Pololetní zálohy platí všichni poplatníci, kteří v předchozím roce zaplatili na dani z příjmů více než 30 000 Kč, ale zároveň maximálně 150 000 Kč.
V tomto případě platíte 2 zálohy ročně ve výši 40 % z poslední známé daňové povinnosti. Splatnost první zálohy je 15. června a druhé 15. prosince (pokud datum připadne na víkend, splatnost se odkládá na nejbližší následující pracovní den). Částku zaokrouhlete na celé stokoruny nahoru.
2. Čtvrtletní zálohy pak platí všichni poplatníci, kteří zaplatili v předchozím roce daň z příjmů vyšší než 150 000 Kč.
Tyto poplatníky čekají v průběhu roku 4 zálohy ve výši 25 % z poslední známé daňové povinnosti. Splatnost záloh je 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Opět částku zaokrouhlete na celé stokoruny nahoru.
Při vyplňování daňového přiznání v obou případech vypíšete zálohy, které jste zaplatili v roce, za který daňové přiznání podáváte.
Pozor: Pokud byla záloha splatná například 15. prosince 2025, ale poplatník ji zaplatí až v lednu 2026, i tuto opožděnou zálohu musí v přiznání uvést.
TIP: Pokud jste OSVČ, zvažte, zda by se vám nevyplatila paušální daň, která v sobě zahrnuje zálohy na daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. V tom případě už pak klasické zálohy podle poslední známé daňové povinnosti neplatíte. Přečtěte si, zda se vám paušální daň vyplatí a jak ji vypočítat.
Co když máte příjmy také ze zaměstnání?
Když máte kromě podnikání zároveň i příjmy ze zaměstnání, rozhodne o placení záloh na daň z příjmu váš dílčí základ daně ze závislé činnosti a celkový základ daně.
- Pokud váš dílčí základ daně ze závislé činnosti činil v předchozím roce víc než polovinu celkového základu daně, nemusíte zálohy platit.
- Činil-li dílčí základ daně ze závislé činnosti méně než 15 % celkového daňového základu, platíte zálohy podle stejných podmínek, jak je uvedeno výše (tedy pololetně, nebo čtvrtletně dle výše zaplacené daně za loňský rok).
- Pokud činil dílčí dílčí základ daně ze závislé činnosti mezi 15 až 50 % celkového daňového základu, rovněž platíte zálohy dle výše uvedených podmínek, ale pouze v poloviční výši.
Příklady placení záloh na daň z příjmu
1. Žádné zálohy
Karel je živnostník, který začal podnikat v říjnu 2025, a proto jeho daň z příjmů fyzických osob za loňský rok tvoří jen 1 000 Kč. Daň z příjmů zaplatí Karel jednorázově po podání daňového přiznání a v roce 2026 zálohy na daň z příjmů fyzických osob platit nebude. Jeho poslední známá daňová povinnost totiž nepřesáhla 30 000 Kč.
2. Zálohy při souběhu se zaměstnáním
Vilém měl roce 2025 živnost a zároveň byl zaměstnaný. V zaměstnání pobíral hrubou mzdu 30 000 Kč měsíčně, tedy za rok 360 000 Kč (dílčí základ daně ze zaměstnání). Dílčí základ daně ze samostatné činnosti (podnikání) činil 720 000 Kč.
Jeho celkový základ daně tak tvoří 1 080 000 Kč.
Vilémová vypočtená daň činí 162 000 Kč (15 % z 1 080 000 Kč). Tuto částku ještě sníží o slevu na dani na poplatníka (30 840 Kč) a zaplatí tak finančnímu úřadu 131 160 Kč.
Protože jeho dílčí základ daně ze závislé činnosti tvořil více než 15 a méně než 50 % celkového daňového základu (360 000 Kč z celkových 1 080 000 Kč), bude v roce 2026 platit pololetní zálohy v poloviční výši. Do 15. června a 15. prosince tak finančnímu úřadu zašle 26 300 Kč (za rok celkově 52 600 Kč).
Výpočet záloh:
- 80 % z 131 160 = 104 928 (80 % se při pololetní frekvenci záloh odvádí celkově za rok)
- 104 928 / 2 = 52 464 Kč (při souběhu se zaměstnáním se platí pouze poloviční zálohy)
- 52 464 Kč / 2 = 26 232 (během roku odešle dvě platby – v červnu a v prosinci)
- Zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru = 26 300 Kč
Jak platit zálohovou daň
Zálohu pošlete svému místně příslušnému finančnímu úřadu.
Čísla účtů najdete na webu finanční správy. Stáhněte si tabulku s názvem Bankovní účty finančních úřadů nejčastěji placených daní. Pozor, účty pro fyzické a právnické osoby se u finančních úřadů liší. Potřebné údaje najdete ve sloupcích:
- Daň z příjmů právnických osob,
- Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání.
Jako variabilní symbol uveďte své DIČ. Pokud ho nemáte, jako fyzická osoba uvedete své rodné číslo (všechna čísla, ale bez lomítka), jako právnická osoba uvedete své IČO.
Při placení záloh nevyplňujete a nepodáváte žádný úřední formulář. Zaplacené zálohy pak zohledníte v daňovém přiznání.
Zálohy na daň z příjmu právnických osob
Výše uvedená pravidla placení zálohy se týkají i firem. Pro úplnost dodáváme, že sazba daně z příjmů právnických osob je 21 %.
Výše záloh pro právnické osoby se určuje podle poslední známé daňové povinnosti, obdobně jako u OSVČ. Zpravidla se platí čtvrtletně, pokud daň z příjmů za předchozí rok přesáhla stanovený limit.

Účtování daně z příjmu v Money
S výpočtem záloh na daň z příjmů i samotné daně vám pomůže účetní systém Money S3. Máte v něm evidované všechny příjmy a výdaje, ze kterých se základ daně počítá. Rovnou v něm také vyplníte daňové přiznání a elektronicky ho odešlete. Program si vyzkoušíte zdarma ve verzi Money S3 Start.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.





