Novela zákona o dani z přidané hodnoty provedená zákonem č. 170/2017 Sb. přinesla kromě jiných novinek také nový pojem – nespolehlivá osoba.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

V oblasti zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“) se vyskytuje řada mechanismů sloužících finanční správě jako nástroje v boji s daňovými úniky. Historicky se jedná o tyto instituty:

• měsíční zdaňovací období u nově registrovaných plátců v roce registrace a v roce bezprostředně následujícím,
• zrušení registrace plátce z moci úřední,
• zajišťovací příkaz,
• kontrolní hlášení,
• ručení oprávněného příjemce,
• ručení příjemce zdanitelného plnění,
• nespolehlivý plátce.

Nově – konkrétně od 1. července 2017 – se nám v ZDPH vyskytuje pojem nespolehlivá osoba. Pojem nespolehlivá osoba nám může připomínat sousloví nespolehlivý plátce. Pojďme si vysvětlit, co tyto kategorie mají společné a v čem se naopak liší.

Nespolehlivý plátce

Nespolehlivý plátce je institut, který byl v zákoně již před 1. červencem 2017. Plátce se stává nespolehlivým plátcem na základě rozhodnutí správce daně, pokud plátce poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě DPH. Odvolání proti rozhodnutí lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek (odkladný účinek může být z důvodů hodných zvláštního zřetele správcem vyloučen).

Od 1. července 2017 platí, že pokud se nespolehlivá osoba stane plátcem, automaticky se stává nespolehlivým plátcem. Dále platí, že pokud se nespolehlivý plátce či nespolehlivá osoba stanou členem skupiny, stává se tato skupina nespolehlivým plátcem. Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, která je skupinou, stávají se členové skupiny nespolehlivými plátci. Obdobně to platí při zániku členství člena skupiny, která je nespolehlivým plátcem.

Praktický dopad skutečnosti, že se z plátce stal nespolehlivý plátce, spočívá v tom, že příjemce zdanitelného plnění od nespolehlivého plátce se dostává do postavení ručitele za neodvedené DPH z uskutečněného plnění.

Nespolehlivá osoba

Jak bylo uvedeno výše, jedná se o nový institut, který se do ZDPH dostal 1. července 2017. Cílem zavedení nového institutu, jak vyplývá z důvodové zprávy, je:

• snaha zamezit účelovému rušení registrací nespolehlivých plátců a po „očištění“ následnému návratu mezi plátce, kteří již nejsou nespolehliví a
• označit „cejchem“ nespolehlivosti také jiné subjekty, které plátci nejsou.

Z důvodové zprávy dále vyplývá, že institut nespolehlivé osoby necílí na osoby, „které se dopustily neúmyslného pochybení a nestihly svá pochybení včas napravit, ale jinak plní své základní daňové povinnosti řádně.“

Nespolehlivou osobou se stává osoba, která není plátce, pokud závažným způsobem porušila své povinnosti vztahující se ke správě DPH na základě rozhodnutí správce daně. Obdobně jako u nespolehlivého plátce platí, že se proti rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů odvolat. Odvolání má primárně odkladný účinek, který může být správcem daně zrušen.

Dalším důvodem pro vznik nespolehlivé osoby je situace, kdy je nespolehlivému plátci zrušena registrace, pak se z nespolehlivého plátce stává nespolehlivá osoba.

Jak pro nespolehlivého plátce, tak pro nespolehlivou osobu platí, že mohou požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými. Žádost mohou podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí,

1. že jsou nespolehlivými,
2. kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými, nebo
3. že je skupina, jejíž byli členové, nespolehlivým plátcem.

Podmínkou, aby správce daně žádosti vyhověl, je to, aby subjekt po dobu 1 roku závažným způsobem neporušoval své povinnosti vztahující se ke správě DPH.

Správce daně zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daná osoba je nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou.