Neveselé čtení novely daňového řádu

V poslední době většina z nás se zájmem sledovala pozitivní zprávy o vývoji kauzy možnosti uplatnění slev u důchodců a tak trochu na okraji zájmu daňových subjektů zůstala novela daňového řádu, která by měla nabýt účinnosti 1. ledna příštího roku. Lze konstatovat, že se vůbec nejedná – z pozice daňových subjektů – o veselé čtení.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Novela prošla Poslaneckou sněmovnou v rámci 3. čtení dne 24. 9. 2014, v současné době čeká na projednání v Senátu. Vzhledem k navrhované účinnosti 1. ledna 2015 je nejvyšší čas se s novou právní úpravou daňového procesu seznámit.

Zda se jedná o vyváženou novelu – ve smyslu přiznaných práv a uložených povinností vůči daňovým subjektům na straně jedné a správcem daně na straně druhé – nechť si čtenář učiní sám.

Delegace a atrakce

Delegací se rozumí jednání nadřízeného správce daně, kdy na žádost daňového subjektu nebo z podnětu podřízeného správce daně může delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti. V podstatě jde o změnu místní příslušnosti daňového subjektu.

V současné době platí, že pokud se proti delegaci daňový subjekt včas odvolá, má toto odvolání odkladný účinek. Ve vládní novele byl návrh zrušit odkladný účinek odvolání. V poslanecké sněmovně byl přijat pozměňovací návrh v tom smyslu, že se proti delegaci nelze odvolat vůbec.

Taktéž u atrakce, kdy přebírá věc od podřízeného správce daně nadřízený správce, byla zrušena možnost podat odvolání.

Jednání jménem právnické osoby

V případě, kdy je pro jednání statutárního orgánu právnické osoby vyžadováno společné jednání více osob, nově platí, že jedná jejím jménem kterýkoliv člen tohoto statutárního orgánu.

Toto ustanovení je praktické např. pro společnosti s ručením omezeným, za které jednají vždy dva jednatelé společně, neboť odpadá nutnost vyžadovat podpisy obou dvou např. na daňovém přiznání. Nově stačí, aby podepsal pouze jeden.

Lhůty

Z DŘ bylo vypuštěno ustanovení, že lhůtu kratší než 1 den může správce daně stanovit osobě zúčastněné na správě daní jen s jejím souhlasem. V praxi to znamená, že správce daně nově může stanovit daňovému subjektu lhůtu kratší než jeden den! Nechce se mi ani domýšlet situace, kdy správce daně při místním šetření konaném v 9 hodin stanovuje daňovému subjektu lhůtu pro předložení kompletního účetnictví na 14 hodinu téhož dne…

Naproti tomu lhůta pro správce daně, aby vydal rozhodnutí či provedl jiný úkon, se prodlužuje o pět pracovních dní. Konkrétně se jedná o situaci, kdy je daňový subjekt vyzván k součinnosti, lhůta pro provedení úkonu správcem daně se prodlužuje (staví se) o pět pracovních dní ode dne, kdy dojde k požadované součinnosti.

Vady podání

Do § 74 DŘ se dostává nový čtvrtý odstavec:

„Pokud vada podání spočívá pouze v tom, že podání bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být učiněno elektronicky, hledí se na něj jako na podání bez vady; to platí pouze pro podání, u nichž tuto skutečnost správce daně předem zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“

Pro aplikaci je zvláště důležitá věta za středníkem – pokud tedy pro dané podání správce daně předem nezveřejní – jedná se o vadné podání, za což bude daňový subjekt sankcionován pokutou ve výši 2 tis. Kč.

Prekluze

Dalším důvodem pro stavení lhůty pro stanovení daně je nově trestní stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní. Staví se však pouze 3 letá lhůta, nikoliv 10 letá.

Pořádková pokuta

Maximum pořádkové pokuty se z původních 50 tis. Kč se zvyšuje na 500 tis. Kč, pokuta může být uložena opakovaně.

Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy

Dovolím si odcitovat z novely:

Pokutu do 500 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo

1. nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo
2. nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Dále opakovaně upozorňuji na pokutu ve výši 2 tis. Kč za „neelektronicky“ podané přiznání, které mělo být podáno elektronicky. Tato může být zvýšena v určitých případech až na 50 tis. Kč.

Úrok z daňového odpočtu

Pokud postup k odstranění pochybností k řádnému nebo dodatečnému daňovému tvrzení, ze kterého vyplývá nárok daňového subjektu na daňový odpočet, trvá déle než pět měsíců, vzniká nárok na úrok z daňového odpočtu. Jedná se o nový institut, který je ve prospěch daňových subjektů. Aby však nedošlo k velkému nadšení, je potřeba zmínit následující:

• úrok se počítá až po uplynutí pěti měsíců od zahájení postupu k odstranění pochybností,
• roční úrok je ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 1 procentní bod.

Prominutí

Nově je ošetřeno prominutí penále, úroků z prodlení a úroků z posečkání. Společnou podmínkou je úhrada daně. Nelze však prominout daň ani pokutu.