V odborné ekonomické literatuře či v právních předpisech se můžeme na mnoha místech setkat s pojmem obrat. Pro správnou aplikaci právních předpisů je naprosto zásadní správně tomuto pojmu porozumět.

Pro ilustraci uvádím některé definice obratu:

• v obecné rovině chápe odborná literatura obrat následovně: „Celková hodnota výstupu z hospodářské činnosti uskutečněné během určitého časového období, obvykle měřená celkovými ročními tržbami po odečtení vráceného zboží.“
• zákon o účetnictví si obrat definuje pro účely povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem takto: „Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti.“
• zákon o dani z přidané hodnoty obratem rozumí: “souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za
  • zdanitelné plnění,
  • plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
  • plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
  • Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku.

Pokud si daňový subjekt špatně vyloží věcnou náplň pojmu obrat, může to pro něj mít v daňové oblasti vcelku fatální důsledky. Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“) je rozhodující definice obratu podle ZDPH. Obrat je pro daňové subjekty důležitý z těchto důvodů:

1. Povinná registrace k DPH

Pokud obrat osoby povinné k dani (=DPH), která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, přesáhne částku 2 000 000 Kč za nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, stává se tato osoba plátcem od prvého dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Tato osoba je současně povinna podat přihlášku k registraci k DPH do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit.

Nesplní-li osoba svojí registrační povinnost, stanoví správce daně daň náhradním způsobem. Daň stanovenou náhradním způsobem stanoví správce daně ze základu daně, kterým je souhrn úplat náležejících osobě povinné k dani za uskutečněná zdanitelná plnění, která byla uskutečněna bez daně za období, kdy měla být osoba povinná k dani plátcem. Správce daně při stanovení výše daně použije sazby daně platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Takto stanovená daň je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

2. Zdaňovací období DPH

Výše obratu rozhoduje o tom, zda bude zdaňovacím obdobím měsíc či čtvrtletí. Pokud obrat nepřesáhl 10 000 000 Kč, záleží na poplatníkovi, zda bude jeho zdaňovací období čtvrtletní či měsíční. Při překročení částky 10 000 000 Kč je zdaňovací období automaticky měsíční. Pokud se plátce nově stane plátcem, má v tomto roce a roce následujícím měsíční zdaňovací období.

Stanovení obratu dle ZDPH

Do obratu se zahrnují úplaty:

• za tuzemská plnění,
• za plnění, která jsou považovaná ZDPH za uskutečněná,
• za zdanitelná plnění,
• za plnění osvobozená s nárokem na odpočet (např. dodání zboží do jiného členského státu),
• za plnění osvobozená bez nároku na odpočet – konkrétně finanční činnost, pojišťovací činnost a převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor – pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Naopak do obratu se nezahrnují:

• plnění uskutečněná mimo tuzemsko,
• přijatá platba před uskutečněním plnění (záloha),
• úplata za prodej dlouhodobého majetku.

Závěrem ještě poznámka k tomu, že ZDPH stanoví, že se jedná o úplaty bez daně. Toto ustanovení má význam toliko pro plátce, kteří sledují obrat z důvodu možnost zrušení registrace k DPH. U neplátců se jedná přirozeně o úplatu celou, zde se nezkoumá cena včetně či bez DPH.