Porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením

Jak jistě mnozí plátci ví, od 1. ledna 2016 jim přibývá nová povinnost stanovená zákonem o dani z přidané hodnoty – zpracování a podání kontrolního hlášení. V dnešním článku se podíváme na postupy a sankce, jaké hrozí plátci, když dojde k porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením (dále také „KH“).

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Hned v úvodu je dobré zdůraznit, že lhůty stanovené zákonem o dani z přidané hodnoty pro plátce, aby svá kontrolní hlášení uvedli do bezvadného stavu, jsou velmi krátké a naopak sankce za porušení povinností spojených s kontrolním hlášením nemalé. Domnívám se, že se jedná o velmi nebezpečnou kombinaci!

I. Postup při nesplnění povinností

Připomeňme si, že lhůta pro podání KH u právnických osob končí uplynutím 25 dne po skončení kalendářního měsíce, to znamená, že právnické osoby podávají KH měsíčně bez ohledu na to, zda jsou kvartální či měsíční plátci.

Naopak u fyzických osob je lhůta pro podání KH totožná s lhůtou pro podání daňového přiznání.

a) KH nebylo podáno

Pokud nebylo KH podáno v zákonné lhůtě, vyzve k jeho podání správce daně a stanoví náhradní lhůtu 5 dnů od oznámení této výzvy. Vzhledem k tomu, že se jedná o lhůtu zákonnou, nelze požádat o její prodloužení. Pouze upozorňuji, že se jedná o 5 kalendářních nikoliv pracovních dnů!

b) KH vykazuje určité pochybnosti

Pokud správce daně nabude určité pochybnosti o správnosti či úplnosti KH vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Uvedené pochybnosti budou správci daně vznikat z důvodu toho, že se „nepotkají“ informace uvedené poskytovatelem plnění ve svém KH s informacemi uvedenými v KH příjemce plnění. Z logiky věci může být chyba buď u poskytovatele nebo u příjemce plnění, popřípadě u obou.

Opět je zde zákonná 5 denní lhůta (jedná se o kalendářní dny nikoliv pracovní!), ve které musí plátce nesprávné či neúplné údaje změnit nebo doplnit, anebo původní údaje potvrdit, pokud si je plátce jistý, že původní údaje byly korektní. Reakce na tuto výzvu se činí prostřednictvím následného kontrolního hlášení. V případě, že plátce potvrzuje své „původní“ KH, pak následné KH je datově totožné s „původním“ KH! Toto se nám může z počátku jevit jako minimálně zvláštní, ale je tomu skutečně tak.

c) Doručování výzev

Výzvy správce daně doručuje elektronicky, a to primárně do datové schránky. Pokud daňový subjekt nebo jeho zástupce nemá zpřístupněnou datovou schránku, doručuje prostřednictvím e-mailové adresy.

Nevýhoda doručování formou e-mailové adresy spočívá v tom, že v zákoně je právní fikcí stanoveno, že výzva je doručena dnem odeslání správcem daně!

Pokud by daňový subjekt neměl zpřístupněnu datovou schránku a ani by nesdělil správci daně svoji e-mailovou adresu, nastupuje „papírové“ doručování. Nicméně lze důvodně očekávat, že „papírové“ doručování bude v budoucnu legislativně eliminováno a to z důvodu zrychlení procesu, ke kterému bylo KH zavedeno.

II. Následky za porušení povinností

Sankcí za porušení povinností souvisejících s podáváním KH je pokuta.

a) Zákonné pokuty

Pokud plátce nepodá KH v zákonem stanovené lhůtě, činí pokuta:

• 1 000 Kč, pokud KH podá bez výzvy správce daně,
• 10 000 Kč, pokud KH podá v náhradní lhůtě na základě výzvy správce daně,
• 30 000 Kč, pokud následné KH nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném KH,
• 50 000 Kč, pokud KH nepodá ani v náhradní lhůtě.

Výše uvedené pokuty vznikají přímo ze zákona, správce daně výši pokuty nemůže v žádném případě měnit. Dále je potřeba vzít v úvahu fakt, že se jedná o speciální právní úpravu ve vztahu k daňovému řádu, takže bohužel zde neplatí liberační lhůta 5 pracovních dní, jak ji známe z ustanovení § 250 daňového řádu.

b) Správcovské pokuty

Správce daně může uložit plátci pokutu až do výše 50 000 Kč. Tuto pokutu může správce daně uložit v situaci, kdy vyzve plátce k odstranění pochybností a ačkoliv plátce podal následné KH, přesto pochybnosti správce daně rozptýleny úplně nebyly. Skutkovou podstatou pokuty tedy není nekonání plátce. Pokud by plátce nereagoval na výzvu, nastupovala by zákonná pokuta ve výši 30 000 Kč (viz výše).

Pokud by plátce závažným způsobem ztěžoval nebo mařil správu daní, může správce daně uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.

Výše tzv. správcovských pokut záleží na správním uvážení správce daně. Výše pokuty by neměla být v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní.

Jak zákonné tak správcovské pokuty jsou splatné do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.