Církevní právnické osoby

Dle zákona 3/2022 Sb., zákon o církvích a náboženských společnostech definuje církev potažmo náboženskou společnost v § 3 jako dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry bez ohledu na skutečnost, zda je veřejného či soukromého charakteru a tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování, duchovní služby či obecně prospěšné činnosti.

Církevní organizaci je možné registrovat na základě § 10 téhož zákona, přičemž návrh na registraci mohou podat tři osoby, jež dosáhli ke dni žádosti věku 18 let. Mohou být občany české republiky či cizinci, kteří mají statut trvalého pobytu v ČR. Toto uskupení nese název tzn. přípravný výbor. Každý člen přípravného výboru je povinen uvést své identifikační údaje, určit zmocněného člena k jednání jménem přípravného výboru. Zároveň je třeba zajistit úřední ověření všech členů přípravného výboru. Ten následně podá návrh na registraci obsahující následující náležitosti:

1. základní charakteristiku církve a náboženské společnosti, jejího učení a poslání,
2. zápis o založení církve a náboženské společnosti na území České republiky,
3. v originále podpisy nejméně 300 zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti, s uvedením jejich identifikačních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosti, sbírající podpisy pro účel její registrace, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosti,
4. základní dokument.

Přičemž základní dokument musí obsahovat:

1. název církve a náboženské společnosti; název církve a náboženské společnosti nemusí obsahovat označení její právní formy,
2. poslání církve a náboženské společnosti a základní články její víry,
3. sídlo církve a náboženské společnosti na území České republiky,
4. označení statutárního orgánu církve a náboženské společnosti, způsob jeho jednání a jeho ustavování a odvolávání, délku funkčního období jeho členů, popřípadě označení dalších orgánů církve a náboženské společnosti a orgánů řeholních institucí, které jsou oprávněny podávat návrhy podle tohoto zákona, rozsah tohoto oprávnění a způsob jednání jménem církve a náboženské společnosti,
5. identifikační údaje členů statutárního orgánu, jsou-li členové statutárního orgánu v době podání návrhu ustaveni,
6. organizační strukturu církve a náboženské společnosti, včetně kontrolního orgánu nebo orgánů, jejich složení a působnost, jsou-li zřízeny, a výčtu všech typů právnických osob, které budou navrhovány k evidenci v souladu s tímto zákonem podle § 15a odst. 1, způsob jejich zřizování a rušení, včetně případného uvedení právního nástupce při jejich zániku, označení jejich statutárních orgánů, způsob jejich ustavování a odvolávání, délku funkčního období členů statutárních orgánů,
7. způsob ustavování a odvolávání duchovních a seznam v církvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních,
8. způsob schvalování změn základního dokumentu a těch dokumentů církve a náboženské společnosti a jejich změn, které jsou přikládány k základnímu dokumentu, nebo z nichž jsou uváděny údaje do základního dokumentu,
9. začlenění církve a náboženské společnosti do struktur církve a náboženské společnosti mimo území České republiky,
10. zásady hospodaření církve a náboženské společnosti, zejména způsob získávání finančních prostředků, včetně rozsahu oprávnění osob, orgánů a jiných institucí církve nebo náboženské společnosti k nakládání s majetkem a údaje podle § 27 odst. 5,
11. způsob naložení s likvidačním zůstatkem, který vyplyne z likvidace církve a náboženské společnosti,
12. práva a povinnosti osob hlásících se k církvi a náboženské společnosti.

Jménem církve a náboženské společnosti jedná až do vytvoření statutárního orgánu přípravný výbor. Pokud nejsou v době podání návrhu ustanoveni členové statutárního organu je třeba oznámit jejich identifikační údaje do 10 dnů ode dne jejich ustavení.

Registrovaná církev či náboženská společnost pak získat oprávnění k výkonu zvláštních práv dle §7 odst. 1, které zahrnují vyučování náboženství na státních školách (určeno zvláštním právním předpisem), vykonávat tzv. duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách ČR a to, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranné léčení a ochranná výchova, konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu, zřizovat církevní školy (dle zvláštního právního předpisu) a také zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem.

Tyto výkony církev či náboženská společnost smí vykonávat ovšem na základě splnění podmínek stanovených § 11 téhož zákona a to, na základě návrhu na přiznání, který je podán statutárním orgánem. Zároveň musí splnit následující náležitosti:

1. je registrována podle tohoto zákona nepřetržitě ke dni podání návrhu nejméně 10 let,
2. zveřejňovala každoročně 10 let před podáním tohoto návrhu výroční zprávy o činnosti za kalendářní rok,
3. plní řádně závazky vůči státu a třetím osobám,
4. je bezúhonná.

Takto registrovaná církev či církevní skupina musí zveřejnit každoroční výroční zprávu o výkonu práv.

Církev ovšem může být zrušena či může dojít k jejímu zániku na základě úkonů ministerstva, které zahájí řízení o zrušení registrace církve a náboženské společnosti anebo řízení o zrušení registrace svazu církví a náboženských společností. Zrušení či zánik je vnímán ve dvou rovinách.

Tou první je zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv, přičemž ministerstvo zahájí svoji činnosti na základě § 21 téhož zákona za podmínek:

1. registrovaná církev a náboženská společnost porušuje závažným způsobem nebo opakovaně závazky vůči státu nebo třetím osobám,
2. na základě podnětu orgánu státní správy podle jeho působnosti dané zvláštním právním předpisem, v němž je doloženo závažné nebo opakované porušování povinností pro působení registrované církve a náboženské společnosti podle zvláštního právního předpisu nebo dohody s tímto orgánem státní správy, nebo
3. pokud registrovaná církev a náboženská společnost přestala být bezúhonná.

Úkon zrušení může být ovšem ministerstvem zastaven zanikne-li důvod zahájeného řízení anebo doloží-li, registrovaná církev a náboženská společnost písemně, že postupem jí navrženým dojde v přiměřené lhůtě k odstranění důvodu zahájeného řízení v dohodě s osobami, které byly dotčeny jednáním, které vedlo k zahájení řízení o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv.

Rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církve a náboženské společnosti se týká všech zvláštních práv podle § 7 odst. 1, přičemž po nabití právní moci je informováno o této skutečnosti i ministerstvo vnitra.

Druhá rovina poté vnímá zrušení registrace církve a náboženské společnosti a svazu církví a náboženských společností. Jedná se tedy o zrušení organizace jako takové. Ministerstvo zahájí řízení o zrušení dle § 22 odst. 1 téhož zákona na základě:

1. žádosti registrované církve a náboženské společnosti o zrušení její registrace anebo na základě žádosti svazu církví a náboženských společností o zrušení jeho registrace,
2. dojde-li ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností je zcela nepostačující, nebo dojde k zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek církve nebo náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení,
3. vyvíjí-li registrovaná církev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společností činnost v rozporu s § 3 písm. a), § 5 nebo § 27 odst. 5,
4. pokud nebyl po dobu delší než 2 roky ustaven statutární orgán registrované církve a náboženské společnosti nebo statutární orgány svazu církví a náboženských společností nebo dosavadním statutárním orgánům skončilo funkční období před více než 2 roky a nedošlo k ustanovení nových.

Jde-li o činnost uvedenou v odstavci 1 písm. c), ministerstvo registrovanou církev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společností před zahájením řízení vyzve, aby od vytýkané činnosti v přiměřené lhůtě upustily. Jestliže registrovaná církev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společností v činnosti pokračují, ministerstvo zahájí řízení o zrušení registrace. Obdobně postupuje ministerstvo, pokud nastal stav podle odstavce 1 písm. d). Je-li proti registrované církvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví a náboženských společností vedeno trestní stíhání nebo vykonávají-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou žádosti podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil jejich zrušení podle zvláštního právního předpisu.

Závěr

Církevní neziskové organizace jsou často opomíjené v rámci pohledu na jejich právní formu. Jejich činnost však zcela přesně naplňuje obecně platnou definici neziskového sektoru. V následujícím článku se seznámíme s již zaniklými právními formami neziskových organizací, které ovšem mohou stále existovat.