Vztah místa výkonu práce a pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad

Správně vyplacené cestovní náhrady jsou důležité nejenom pro zaměstnavatele a samotné zaměstnance, ale je potřeba si uvědomit, že cestovní náhrady následně můžou podléhat kontrole jak ze strany finančního úřadu tak také inspektorátu práce. Co se rozumí pracovní cestou a jaký je vztah mezi místem výkonu práce a pravidelným pracovištěm se zabývá následující článek.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), vzniká zaměstnavateli povinnost svému zaměstnanci za určitých podmínek vyplácet cestovní náhrady. Cestovní náhrady jsou vypláceny zaměstnancům jako náhrada za jimi vynaložené výdaje mimo jiné při pracovní cestě a při cestě mimo pravidelné pracoviště.

Pracovní cesta a místo výkonu práce

Pracovní cestou se podle ZP rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.

V každé pracovní smlouvě musí být sjednáno místo výkonu práce, popř. více míst výkonu práce. Místo výkonu práce je povinnou náležitostí pracovní smlouvy.

Pravidelné pracoviště

Naproti tomu pravidelné pracoviště pro účely poskytování cestovních náhrad povinnou náležitostí pracovní smlouvy není. V ZP je uvedeno, že pokud není v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely poskytování cestovních náhrad, platí zásada, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Pokud je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než území jedné obce, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji pracovní cesty začínají.

Příklad

Uveďme si výše popsané na příkladu. Zaměstnanec – obchodní zástupce – má v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce území Jihomoravského kraje s tím, že pracovní cesty začínají v Brně. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad ve smlouvě sjednáno nemá.

• Varianta A

  Pokud zaměstnanec vykovává svoji práci pouze v teritoriu města Brna, není na pracovní cestě ani na cestě mimo pravidelné pracoviště – cestovní náhrada mu nepřísluší.

• Varianta B

  Jednání se zákazníky probíhá na území Jihomoravského kraje mimo město Brno. Zaměstnanec sice není na pracovní cestě, neboť vykonávaná práce se odehrává ve sjednaném místě výkonu práce.

  Cestovní náhrady mu však přesto náleží, protože zaměstnanec je na cestě mimo pravidelné pracoviště, kterým je v tomto případě Brno.