Webinář o DPH s Ing. Langerovou – odpovědi na otázky

DUZP na ODD by mělo odpovídat smluvním podmínkám – máte-li tedy ve smlouvě 31.12., pak by DUZP mělo být 31.12.2021 bez ohledu na to, že bude datum vystavení lednové. § 42 odst. 6 pak stanoví, že tento doklad můžete zahrnout do daňového přiznání až za leden – až bude doklad vystaven a odeslán odběrateli.

Odvod DPH bude samozřejmě datumově až po registraci, takže zdaníte zbylé 2 zálohy a k DUZP se pak odvede DPH z celé zbylé částky (včetně částek záloh, které byly zaplaceny v době, kdy ještě nebyl plátce, nebylo z nich odvedeno DPH a tudíž se k DUZP neodečítají ze základu daně).

OSS se využívá výhradně pro případy, kdy je místo plnění v jiném členském státě a v tomto státě není plátce registrová k DPH. Tím pádem se samozřejmě netýká zboží, které vyvážíte do 3. země, tam je osvobození z titulu vývozu a netýká se ani prodejů, ze kterých odvádíte DPH v Německu pod tamním DIČ.

Neuvádíte, zda půjde o prodej, který by byl od daně osvobozen podle § 56 nebo by se jednalo o zdanitelné plnění (prodej do 5 let od kolaudace) Také nevím, zda je dotazem myšlena situace, kdy nelze považovat nemovitost za hmotný majetek, neboť byla nakoupena výhradně za účelem dalšího prodeje. Prodej hmotného majetku se do obratu nepočítá. Nejde-li o hmotný majetek, pak se prodej do obratu započítává.

Neuvádíte, ve kterém státě je zboží propuštěno do volného oběhu – pokud až v ČR, pak máte dovoz zboží z 3. země a zdannění s nárokem budou v ř. 7 a ř. 43. Přeprava až do místa propuštění do volného oběhu je pak osvobozena od daně podle § 69 zákona o DPH. Jakmile bylo zboží propuštěno do volného oběhu už v Polsku a polský plátce vám ho následně přemístí pod svým polským DIČ do ČR, pak byste vykazovali pořízení zboží z jiného členského státu – zdanění v ř. 3 s nárokem v ř. 43 a přeprava zboží by se zdanila v ř. 5 s nárokem na odpočet v ř. 43.

Pokud jste doklad opravdu vystavili 31.12.2021 a ten den byl i prokazatelně odeslán příjemci, pak lze doklad zahrnout do přiznání za 12/21.

Ano, přeprava zboží má místo plnění podle základního pravidla v § 9 a je-li příjemce plnění IT plátce, tak se vykáže v ř. 21 a uvede se do SH, neboť daň odvádí příjemce plnění.

Vzhledem k tomu, že prodej automobilu podléhá zdanění na výstupu a není zde žádné osvobození od daně bez nároku na odpočet, tak není důvod pro úpravu odpočtu.

Dle mého názoru by pro správce daně mohlo být dostačující prokázat to písemným smluvním ujednáním právě o tom, že se jedná o díly do letadel mezinárodní přepravy. De facto čestné prohlášení odběratele.

Nájem daněný v dani z příjmů v § 9 je také ekonomickou činností plátce a pokud nechcete tento nájem osvobozovat, lze při pronájmu nebytových prostor plátci nájem zdanit DPH.

Cateringové služby jsou ve většině případů ve světle judikatury SDEU v oblasti DPH posuzovány jako dodání zboží (potravin), nelze však vyloučit i posouzení těchto služeb jako stravovacích za předpokladu poskytování souvisejících (užitek zvyšujících) doplňkových služeb. Je tedy obvykle nutné individuálně zkoumat jejich obsah a vyhodnocovat, zda převažuje prvek dodání potravin nebo prvek poskytnutí (souvisejících) služeb

Jde-li o stavebně-montážní práce, pak ano.

Pokud zboží bude přepraveno mimo ČR a kupující vám následně potvrdí, že zboží bylo přepraveno do Německa, tak by to mělo být pro správce dostačující.

Ano, poskytnutím této služby se stává IO.

Z pohledu DPH není pro rozlišení mezi nájmem a ubytovací službou rozhodující typ nemovitosti, ale celková podoba poskytované služby. Pokud jde tedy skutečně o ubytovací službu, pak je zdanění sazbou 10 % na místě.

Uplně z dotazu nechápu, zda váš klient službu poskytl nebo přijal. Nejde-li o službu přijatou, ale o poskytnutou, pak nesprávný postup nemá dopad na výši DPH, ale samozřejmě měl být IO a podávat SH. U přijaté služby měl DPH odvádět a tam by pak správce daně mohl částky doměřit, pokud na tuto chybu příjde.

Neuvádíte, kdo zboží z ČR vyváží, pokud jste zboží do režimu vývoz přihlásili vy, pak byste měli osvobození z titulu vývoz. Pokud je vývozcem váš kupující a přeprava je prokazatelně v souvislosti s prodejem německému plátci, pak ano, prodej je osvobozen z titulu § 64.

Ano, při fúzi přechází případná povinnost úpravy odpočtu spolu s danou nemovitostí na dalšího plátce.

Pacht je forma nájmu a je tedy od daně podle § 56a osvobozen, ale plátci pro ekonomickou činnost lze nájem zdaňovat.

Jakmile zboží, které prodáno, zůstane v ČR, pak prodej není osvobozen od daně a podléhá v ČR zdanění.

Podle občanského zákoníku je zboží občanovi dodáno až jeho převzetím. Pokud zboží nebylo kupujícím převzato, lze samozřejmě provést opravu původního odvodu. Občanovi se nevystavuje daňový doklad a tak opravu nemusíte řešit opravným daňovým dokladem, ale můžete.

Předpokládám, že nepůjde o nájem plátci pro jeho ekonomickou činnost a jde-li o nájem, který v dani z příjmů zdaňujete pod § 9, je součástí vaší ekonomické činnosti a bude od daně osvobozen podle § 56a.

Místo plnění služby bude mimo tuzemsko, neboť příjemce je osoba povinná k dani z jiného členského státu a není-li registrovaná, pak službu bez daně vykážete do ř. 26. V ř. 21 se uvádí pouze služby pro osoby registrované k dani, které se následně uvádí do SH.

Ano, zdanění dílčích plnění se řídí sazbou platnou pro celé dílo – výstavba RD rozlohově do 350 m² podléhá zdanění 15 %.

Ano, zdanit lze pouze nájem nebytového prostoru plátci.

Prodej zboží je osvobozen od daně včetně souvisejících výdajů (např. přeprava, balení, pojištění).

Postup při zrušení registrace máte uveden v § 79a a násl. U hmotného majetku se postupuje obdobně jako při úpravě odpočtu – sleduje se 5 let (nemovitosti 10 let). Tedy např. když zruším registraci plátce v roce 2022 a stroj jsem zařadila do majetku v roce 2019, tak při zrušení registrace vrátím 2/5 uplatněného odpočtu.

U každého typu služby je to jiné. Pokud myslíte služby posuzované podle základního pravidla § 9 a příjemce služby je osoba povinná k dani z 3. země, pak je místo plnění mimo tuzemsko, fakturace bude bez daně a uvedete ji do ř. 26.

Daný nákup zboží bude v ČR podléhat zdanění tehdy, pokud ho budete propuštět do volného oběhu v ČR. Zdanění dovozu se uvede v ř. 7 s nárokem na odpočet v ř. 43. Základ daně je stanoven v § 38 zákona o DPH, nicméně na většině JSD je základ vyčíslen, i když se DPH nevybírá.

Toto dodání zboží je osvobozeno od daně podle § 64 a počítá se danému neplátci do obratu pro povinnou registraci. Neprovádí ho jako IO.

Samozřejmě nevím, jaké postupy jsou v jednotlivých členských státech, ale setkávám se s tím, že ne všude se skonto považuje za slevu z ceny, ale je posuzováno jen jako platební podmínka.

Nejsem si zcela jistá, zda chápu podstatu dotazu – osvobození podle § 69 spíše napovídá tomu, že je vám fakturována osvobozená služba, která souvisí s dovozem a vývozem – pravděpodobně přeprava. V tom případě ano, přeprava související s dovozem je součástí zdanění dovozu v návaznosti na JSD a přijaté osvobození v souvislosti s vývozem se nikam neuvádí.

Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu je vždy osvobozeno od daně podle § 64.

V ČR se zdaňuje pořízení zboží z jiného členského státu jen v případě nákupu od osoby registrované. To není tento případ. Nákup tedy nebudete do přiznání nikam neuvádět. Prodávající má ve svém státě prodej, který mu vstupuje do obratu pro povinnou registraci. Jiné povinnosti nevznikají.

Přeprava zboží je službou, která má místo plnění určeno podle státu příjemce plnění. Jakmile tedy český plátce fakturuje přepravu v rámci EU jinému českému plátci, místo plnění je tuzemsko a uplatní se české DPH na výstupu.

Ano, prodej nového dopravního prostředku do jiného členského státu je osvobozen od daně podle § 64 a zdanění proběhne ve státě kupujícího.

Neuvádíte bohužel typ služby. Pokud ale víte, že u vaší služby je místem plnění stát, kde se služba provádí (např. služba související s nemovitostí), pak při fakturaci jinému českému plátci je velmi pravděpodobné, že vzniká povinnost přiznat daň v daném státě a dle podmínek daného státu byste měli zjistit, kdo má povinnost registrace v tomto státě. Většinou ji má ten, kdo službu poskytuje.

Tyto práce mají místo plnění ve státě, kde se nachází nemovitost. Při fakturaci tamní osobě registrované dojde k přenesení daňové povinnosti na příjemce a daň odvede tamní plátce. Při fakturaci tamnímu občanovi vzniká povinnost přiznat daň poskytovateli a stejně jako jsem již odpovídala výše, i při fakturaci jiné české firmě. Registrační povinnosti si samozřejmě musíte vždy ověřit ve státě, kde provádíte ekonomickou činnost. Lze doporučit ověřivat si daňové dopadu předem.

Ano, samozřejmě. Plnění, která jsou zdaňována v jiných členských státech jsou s plným nárokem na odpočet v tuzemsku.

Toto si musíte zjistit v daném státě. Na stránkách finanční správy jsou uvedeny základní údaje o jednotlivých státech včetně odkazů na tamní finanční správu. Případně si sjednáte konzultaci v Německu s daňovým poradcem.

Identifikace se provádí zpětně k datu poskytnutí první služby. Pro vše ostatní je v tuzemsku neplátcem DPH.

Úplně správně ano, ale vzhledem k tomu, že to nemá vliv na výši DPH tak nebude velkou chybou to neřešit. Nicméně jako daňový poradce bych měla doporučit podání dodat. DP.

To je tak komplexní problematika, že se nedá zodpovídat jako dotaz v rámci přednášky. Vše je popsáno jednak v § 46 a následujících a je velmi podrobná informace GFŘ na stránkách Finanční správy, kde je celý postup. https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Informace_GFR_4-12-2019.pdf

Ano, systémově by bylo určitě lepší, kdyby byli všichni plátci DPH, ale již je jisté, že toto nenastane.