Obsah
Nejčastěji v létě využívají zaměstnavatelé tzv. brigádníky. S nimi pak uzavírají různé typy pracovních smluv či dohod. Nejčastějším a nejoblíbenějším typem je dohoda o provedení práce (DPP). V tomto článku si shrneme nejzákladnější povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání brigádníků na DPP. Rovněž vás upozorníme, na co si dát pozor ve mzdové účtárně.
Výběrové řízení a GDPR
I v případě zaměstnávání dohodářů platí stejná pravidla na ochranu jejich osobních údajů. Je tedy nutno dodržovat veškerá pravidla a opatření v souladu s GDPR.
Pozor: pokud nebude uchazeč o zaměstnání přijat a zaměstnavatel nebude mít dodatečný souhlas s uchováním životopisu po stanovenou dobu, musí být životopisy a veškeré osobní údaje potencionálních brigádníků smazány, a to dokonce i z emailové pošty!
Písemná dohoda o provedení práce
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“) řeší dohody o provedení práce v § 75.
Dohoda o provedení práce musí být uzavřena vždy písemně. Po rozsáhlé novele zákoníku práce od 1. 10. 2023 musí být v dohodě nově uvedeny i sjednané práce, a samozřejmě i doba, na kterou se tato DPP uzavírá. I doba neurčitá je „doba“. Pro dohody neplatí pravidlo 3x a dost, což znamená, že můžete s brigádníky sjednávat DPP opakovaně bez omezení.
Zákoník práce nadále limituje rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce, s tím, že nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Doby limitu 300 hodin se nezapočítávají doby uvedené v § 348 odst. 1 ZP, tzn., že brigádník může skutečně fyzicky vedle vymezených nepřítomností odpracovat 300 hodin (na rozdíl od dohody o pracovní činnosti, tam se tyto doby do maximálního limitu práce započítávají).
Pozor: do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce!
Vzor dohody o provedení práce včetně komentáře si můžete stáhnout zde.
Pozor: pokud by byla dohoda o provedení práce sjednána na více než 300 hodin práce v jednom kalendářním roce, byla by neplatná!
Pokud bude ve skutečnosti překročen rozsah práce 300 hodin, hrozí zaměstnavateli dle zákona o inspekci práce (zákon č. 251/2005 Sb.) sankce až do výše 2 mil. Kč!
Pokud bude zaměstnavatel zaměstnávat brigádníky bez platné písemné smlouvy či dohody, hrozí sankce až do výše 10 mil. Kč!
Informační povinnost zaměstnavatele vůči dohodářům
S účinností od 1. 10. 2023 mají také zaměstnavatelé vůči dohodářům tzv. Informační povinnost. Ta je zakotvena v § 77a zákoníku práce. Víceméně v ní seznamujeme zaměstnance s dalšími informacemi, které nejsou výslovně uvedeny v dohodě DPP nebo DPČ (například o délce dovolené). V § 77b je pak zakotvena Informační povinnost vůči dohodářům vysílaných na území jiného státu.
Práce mladistvých zaměstnanců
Jakýkoliv typ pracovního poměru či dohod mohou v současné době uzavřít pouze osoby starší 15 let s ukončenou povinnou školní docházkou.
Více v článku: Letní brigády: práce mladistvých
Vstupní lékařská prohlídka u DPP
Problematika vstupních lékařských prohlídek u dohod je řešena v § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem DPP, pokud:
- má být osoba ucházející se o zaměstnání na DPP zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou
- nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 zákona,
- nebo jinými právními předpisy.
Dále může zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody.
Pozor: pokud se dohodář nepodrobí vstupní lékařské prohlídce podle výše uvedených bodů 1-3, považuje se pak za zdravotně nezpůsobilou osobu k výkonu práce, k níž má být zařazena!
Nový nárok na dovolenou u dohod
S účinností od 1. 1. 2024 vzniká ze zákona i dohodářům nárok na dovolenou. Aby však toto právo získali, musí být splněny 2 podmínky:
- Dohoda musí trvat alespoň 4 týdny (28 kalendářních dnů).
- Za tyto 4 a více týdnů musí dohodář odpracovat minimálně 80 hodin.
Pozor na ustanovení § 213 odst. 3 ZP!
Při bezprostředně uzavřené dohodě u téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce by se jednalo o nepřetržitého trvání pracovního poměru, a pro výše uvedené podmínky v bodech 1-2 by se týdny i hodiny sčítaly.
Příklad: jedná se o bezprostředně navazující dohodu
Zaměstnavatel by se chtěl vyhnout proplatit DPP dovolenou. Tak uzavřel s panem Novákem čtyři DPP. Od 1.1.2024 do 31.3.2024, dále od 1.4.2024 do 30.6.2024, pak od 1.7.2024 do 30.9.2024 a nakonec od 1.10.2024 do 31.12.2024, s tím, že v každém čtvrtletí nařídí práci jen na 75 hodin.
Pro účely dovolené se bezprostředně navazující dohoda považuje za „1” DPP. V tomto případě budou splněny obě podmínky: trvání DPP 28 dnů a odpracováno min. 80 dnů. Dohodáři tak vznikne nárok na dovolenou v délce 24 hodin.
Příklad: nejedná se o bezprostředně navazující dohodu
Zaměstnavatel by se chtěl vyhnout proplatit brigádníkům dovolenou. Tak uzavřel panem Pokorným čtyři DPP. Od 1.1.2024 do 31.3.2024, dále od 10.4.2024 do 30.6.2024, pak od 5.7.2024 do 30.9.2024 a nakonec od 15.10.2024 do 31.12.2024, s tím, že v každém čtvrtletí nařídí práci na 75 hodin.
V tomto případě se nejedná o bezprostředně navazující dohody, neboť je mezi nimi „díra“ alespoň pár pracovních dnů. I když všechny čtyři dohody trvaly více než 4 týdny, nebyla ani v jednom případě splněna podmínka odpracování min. 80 dnů, dohodáři nárok na dovolenou v roce 2024 nevznikl.
Prohlášení poplatníka a typ daně z příjmů
U dohodářů postupujeme pro účely daně z příjmů obdobně, jako u jiných zaměstnanců. Jedinou výjimkou jsou brigádníci na DPP, kteří nepodepíší u zaměstnavatele tzv. Prohlášení k dani, a jejich zúčtovaná odměna (součet všech odměn z DPP) nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč. Pak se v souladu s § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 sb., dále jen „ZDP“) bude srážet 15 % daň srážková. Při překročení tohoto limitu se strhává daň zálohová.
Pozor: výše uvedený § 6 odst. 4 ZDP platí do 31. 12. 2024, od roku 2025 dojde k podstatné změně!
Pojistné odvody u DPP
U dohody o provedení práce platí také odlišná pravidla pro pojistné odvody. Opět je zde rozhodný příjem 10 000 Kč. Do této částky neplatí sociální ani zdravotní pojištění ani brigádník, ani zaměstnavatel.
Po překročení částky 10 000 Kč (tedy od odměny 10 001 Kč) již vzniká účast na nemocenském pojištění s povinností platit pojistné odvody. Pak by se již platily pojistné odvody, brigádník ve výši 11,6 % (plus případný doplatek zdravotního pojištění do zákonného minima) a zaměstnavatel 33,8 %. Celkem tedy dohodář a zaměstnavatel odvedou na pojistném 45,4 % z vyplacené hrubé odměny. Limit 10 000 Kč platí pro součet všech DPP u téhož zaměstnavatele.
Pozor: nebudou se nakonec sčítat příjmy z DPP od různých zaměstnavatelů, jak bylo v původním znění konsolidačního balíčku!
Pozor také na možné proplacení dovolené na konci pracovního vztahu. Pokud by byla sjednána měsíční odměna 10 tis. Kč a k této odměně navíc proplacena nevyčerpaná dovolená, pak by zde opět již byly pojistné odvody.
Pozor: výše uvedená pravidla platí do 31. 12. 2024, od roku 2025 dojde k podstatné změně!
Více se dozvíte v článku: Nový Výkaz DPP od 1. 7. 2024 v příkladech
Systém Money S3 vám ulehčí každoměsíční práci s přípravou a tvorbou mezd. Mzdy i odměny z dohod zpracujete v pěti rychlých krocích:
- Vyplníte kartu Zaměstnance
- Zpracujete mzdy
- Vytisknete potřebné dokumenty
- Odešlete formuláře a výplatní lístky
- Zaúčtujete mzdy a vygenerujte příkaz k úhradě
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.