Nárok na neplacené volno dle zákoníku práce

Co je neplacené volno?

Zaměstnanci mají vedle dovolené nárok i na pracovní volno, upravuje ho nařízení vlády č. 590/2006 Sb., hovoříme o tzv. „jiných důležitých překážkách v práci“.

Vedle placeného volna (např. pohřeb blízké osoby) mají zaměstnanci nárok i na volno neplacené. Dělíme ho na dva druhy.

1. Neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok ze zákona (např. návštěva vzdáleného lékaře, narození dítěte, stěhování).
2. Neplacené volno, které schvaluje zaměstnavatel na základě dohody (jakýkoliv důvod).

Důvody pro neplacené volno

Ze zákona má zaměstnanec nárok na neplacené volno v těchto případech:

• Svatba: Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na dva dny volna, za jeden den dostane náhradu mzdy, druhý den je volno neplacené. Pokud jde zaměstnanec na svatbu svých dětí nebo rodičů, má nárok na jeden den neplaceného volna.
• Narození dítěte: Po dobu trvání porodu má zaměstnanec nárok na neplacené volno. Pro dobu nutnou pro převoz partnerky do porodnice a zpět je volno placené.
• Dopravní překážka: Pokud zaměstnanec například uvízne v zácpě nebo se kvůli zpožděnému vlaku nedostane do práce, má nárok na neplacené volno po nezbytně dlouhou dobu.
• Návštěva lékaře: Zaměstnanec má nárok na neplacené volno, pokud jde na lékařské vyšetření, které není v nejbližší vzdálenosti jeho bydliště.
• Doprovod: Až jeden den volna dostane zaměstnanec, který doprovází člena rodiny na vyšetření, náhrada mzdy mu náleží pouze při doprovodu nejbližší rodiny (např. manžel, druh, dítě, rodiče, prarodiče). Při doprovodu ostatních členů rodiny jde o neplacené volno. Pokud doprovází dítě do školského poradenského zařízení, má nárok na neplacené volno po nezbytně dlouhou dobu.
• Při stěhování: Při stěhování má zaměstnanec nárok až na dva dny neplaceného volna.
• Hledání nové práce: Pokud zaměstnanci končí pracovní poměr, může poslední dva měsíce čerpat neplacené volno na hledání nové práce – vždy nejvýš půl dne za týden. Pokud pracovní poměr končí výpovědí ze strany zaměstnavatele, má zaměstnanec nárok na volno placené.
• Vykonávání činnosti ve veřejném či společenském zájmu: například pokud zaměstnanec vykonává politickou funkci, má občanskou povinnost dostavit se k soudu jako svědek, apod. Seznam všech překážek v práce najdete v § 200 až § 205 zákoníku práce.

Zaměstnanec může mít i jiné důvody, proč čerpat volno nad rámec dovolené. Třeba, když chce strávit víc času doma s dětmi. Nebo vyrazit na tři měsíce do zahraničí. Takové volno vzniká na základě domluvy se zaměstnavatelem a zaměstnavatel může žádost zamítnout (na rozdíl od výše vyjmenovaných důvodů).

Může zaměstnavatel nařídit neplacené volno?

Neplacené volno vždy vychází ze vzájemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, zaměstnavatel jej nikdy sám nařídit nemůže.

Pokud nemůže zaměstnanci přidělit práci v pracovní době, jde o překážku na jeho straně – a zaměstnanci náleží náhrady mzdy nebo platu.

Jak dlouho může trvat neplacené volno?

V jakém rozsahu bude neplacené volno trvat, opět závisí na dohodě, délka není omezena, vždy ji ale se zaměstnancem dohodněte předem a dohodu sepište.

Jak může zaměstnanec o neplacené volno zažádat

Pokud zaměstnanci nevzniká nárok na čerpání neplaceného volna, se zaměstnavatelem se musí dohodnout. Podmínky čerpání neplaceného volna může nicméně upravovat interní předpis či kolektivní smlouva.

Vzor žádosti o neplacené volno

Pro žádost o neplacené volna neexistuje žádný oficiální vzor, se zaměstnancem můžete nejdřív probrat důvody a představu o neplaceném volnu ústně, případně je může sepsat.

Před poskytnutím neplaceného volna doporučujeme sjednat písemnou dohodu, která upřesní rozsah neplaceného volna, tedy odkdy dokdy zaměstnanec volno čerpá.

Poskytnutím neplaceného pracovního volna na zvolenou dobu zaniká povinnost zaměstnance vykonávat práci – a zaměstnavateli práci přidělovat.

Neplacené volno z pohledu odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daně

Zaměstnanci při neplaceném volnu nevzniká nárok na mzdu, odvody na sociální pojištění a daň z příjmů jsou tak nulové. Zdravotní pojištění ale platit musí alespoň v minimální výši 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy). Ten v roce 2025 činí 20 800 Kč, pojistné je tedy 2 808 Kč.

Protože je člověk i v době neplaceného volna zaměstnancem, zdravotní pojištění za něj odvádí zaměstnavatel. V písemné dohodě si obě strany předem dohodnou, jakým způsobem zaměstnanec částku zaměstnavateli uhradí – nejčastěji jejím stržením z příští výplaty.

To platí, pokud zaměstnanec čerpá neplacené volno po celý kalendářní měsíc.

Výjimky existují pro zaměstnance, za které pojistné hradí stát. Jde například o:

• ženy na mateřské a rodičovské dovolené,
• invalidní a starobní důchodce,
• osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo nejméně o dvě děti do 15 let.

Jejich vyměřovacím základem je skutečný příjem.

Pokud zaměstnanec čerpá neplacené volno jen po část měsíce, za zbývající část měsíce pobírá mzdu. Musí tedy platit daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění z hrubé měsíční mzdy za tyto odpracované dny.

Při výpočtu výše zdravotního pojištění záleží na výši příjmu v daném měsíci. Mohou při tom nastat dvě situace:

• Příjem nižší než minimální mzda – pojistné se platí z dosaženého příjmu a z rozdílu mezi minimálním a skutečným vyměřovacím základem.
• Příjem vyšší než minimální mzda – pojistné se počítá běžným způsobem z dosaženého příjmu.

Pokud zaměstnanec při čerpání neplaceného volna onemocní, nevznikne mu nárok na nemocenskou ani náhradu mzdy vyplácenou v prvních čtrnácti dnech nemoci.

S výpočtem mezd vám pomůže účetní software Money S3, oblíbený mezi účetními jako mzdový systém podniku. Zvládnete v něm fakturaci, vedení daňové evidence i správný výpočet pojištění. Vyzkoušejte si program zdarma a pokud vám bude vyhovovat, můžete plynule přejít na placenou verzi.