Průměrný výdělek dle zákoníku práce v příkladech – 1. díl

Co je to průměrný výdělek a jeho zakotvení v právních předpisech

Průměrný výdělek je hodnota, kterou potřebujete pro výpočet různých náhrad mzdy, mzdových příplatků, odstupného, limitu náhrady škod a podobně. Určuje se z hrubé mzdy nebo platu zaměstnance v rozhodném období za odpracovanou dobu.

Pravidla pro výpočet průměrného výdělku jsou zakotvena v § 351 až §362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP). Od 1. června 2025 změnila tzv. flexinovela postup v situaci, kdy zaměstnanec v rozhodném období mění úvazek. Například když zaměstnanec žádá po ukončení zaměstnání o podporu v nezaměstnanosti, tak výdělek se dříve počítal z aktuálního výdělku ke dni ukončení poměru, nově se zohledňuje průměrný úvazek za celé rozhodné obdobé.

Formy průměrného výdělku (PV)

Základní formou průměrného výdělku je průměrný (hrubý) hodinový výdělek.

Další možné druhy PV se kterými se běžně setkáváme:

• průměrný hrubý měsíční výdělek (PHV),
• průměrný čistý měsíční výdělek,
• pravděpodobný výdělek (použije se pouze, pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů),
• redukovaný průměrný výdělek (použije se pro účely výpočtu náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti).

Kdy se průměrný výdělek používá

Průměrný výdělek je základem pro výpočet řady náhrad či příplatků.

Mezi nejčastější náhrady mzdy nebo platu patří:

• za dovolenou,
• při překážkách v práci při překážkách v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele,
• za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti,
• při výpočtu odstupného nebo při neplatném rozvázání pracovního poměru,
• při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance,
• doplatek při výkonu jiné práce a při kontu pracovní doby.

Mezi nejčastější příplatky ke mzdě nebo platu, pro jejichž výpočet použijeme PHV, patří příplatky:

• za práci přesčas,
• za svátek,
• za noční práci,
• za práci v sobotu a v neděli.

TIP: Zjistěte, jak zákon vymezuje svátek a kolik za práci ve svátek dostanete.

Další možné náhrady odvíjející se od výše průměrného výdělku:

• náhrada škody v pracovněprávních vztazích
• vyrovnání při konkurenční doložce
• přechod práv při úmrtí zaměstnance
• podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikace vyplácené od úřadu práce

Další možné náhrady odvíjející se od výše průměrného výdělku:

• náhrada škody v pracovněprávních vztazích,
• vyrovnání při konkurenční doložce,
• přechod práv při úmrtí zaměstnance,
• podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikace vyplácené od úřadu práce.

Pravidla pro výpočet průměrného výdělku

Výpočet průměrného výdělku podléhá zákoníku práce, který je nadřazen interním směrnicím. V nich ale můžete mít specifikován například postup výpočtu pravděpodobného výdělku, kde zákon dává určitou volnost.

Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy (jde tedy o průměrný hrubý výdělek) zúčtované k výplatě v tzv. rozhodném období. Tím se myslí předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek zjišťujeme k 1. dni následujícím po tomto čtvrtletí a počítáme s ním celé další čtvrtletí do výpočtu nového průměrného výdělku. Tedy:

• k 1. 1. počítáme průměrný výdělek z období od října do prosince,
• k 1. 4. to bude z období od ledna do března,
• k 1. 7. za období od dubna do června,
• k 1. 10. za období od července do září.

Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více pracovněprávních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém z těchto vztahů odděleně.

PHV – Průměrný hrubý hodinový výdělek zjistíme následovně:

PHV zaokrouhlujeme matematicky na 2 desetinná místa.

Pro výpočet PHV jsou tedy rozhodné následující tři faktory (§353 ZP):

1. rozhodné období,
2. hrubá mzda (nebo plat) dosažená v rozhodném období,
3. skutečně odpracovaná doba v rozhodném období.

Rozhodným obdobím je (§354 ZP):

• předchozí kalendářní čtvrtletí,
• při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí,
• při uplatnění konta pracovní je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období,
• pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

Co zahrnout do výpočtu průměrného výdělku a co ne

Do výpočtu PHV se započítává vše, co má charakter mzdy nebo platu:

• základní mzda,
• příplatky za práci přesčas, za svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za práci v sobotu a v neděli,
• odměny, bonusy, prémie, osobní ohodnocení,
• doplatky při převedení na jinou práci,
• doplatky do minimální mzdy.
• doplatky do minimální a zaručené mzdy.

Do výpočtu PHV se běžně nezapočítávají taková plnění, která nemají charakter odměny za práci:

• odměna za pracovní pohotovost,
• odměny při pracovním nebo životním jubileu,
• odměna při prvním přiznání důchodu,
• odměny při poskytnutí pomoci při živelních a jiných mimořádných událostech,
• odměny při firemních výročích,
• odměny za přítomnost,
• náhrada mzdy za dovolenou, svátek nebo při překážkách v práci,
• plnění věrnostní a stabilizační povahy.

Mzdou ani platem taktéž nejsou:

• peněžitý i nepeněžitý příspěvek na stravování,
• výhoda ve formě používání firemního vozidla pro soukromé účely,
• příspěvky na dovolenou, na dopravu, na ošacení, na Vánoce, dárky zaměstnancům apod.,
• náhrada mzdy nebo platu za dočasnou pracovní neschopnost,
• cestovní náhrady,
• odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy (zvláštní odměna podle zákona č. 527/1990 Sb.),
• dodatečná odměna podle autorského zákona (zákon č. 121/200 Sb.),
• náhrada škody.

Do odpracované doby se započítává:

• skutečně odpracovaná doba, tzn. včetně přesčasových hodin,
• svátek, který je placený náhradou mzdy,
• i případy, kdy není konaná práce, ale zaměstnanci náleží mzda (přestávky na kojení, bezpečnostní přestávky, účast na školení, doba rekvalifikace, pokud se napracovává náhradní volno).

Do odpracované doby se naopak nezapočítává:

• pracovní pohotovost (doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce, zaměstnanec tedy nepracuje),
• jakékoliv nepřítomnosti v práci (neplacené volno, neomluvená absence),
• přestávky na jídlo a oddech,
• doba dovolené (pozor, od roku 2024 se týká i dohodářů, kteří mají nárok na dovolenou),
• období, za které náleží zaměstnanci náhrada mzdy při překážkách v práci, a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele.

Minimální mzda a ochrana výdělku

Pokud by vypočtený průměrný výdělek vyšel nižší než aktuální minimální mzda, musí se navýšit na úroveň odpovídající minimální mzdě.

• Minimální mzda pro rok 2025 je 20 800 Kč (tedy 124,40 Kč/hod).
• Minimální mzda pro rok 2026 je 22 400 Kč (tedy 134,40 Kč/hod).

Jak je to se zaručenou mzdou

Dříve se kromě minimální mzdy zvažovala i zaručená mzda. Od roku 2025 ale platí pro soukromý sektor jen zákonem stanovená minimální mzda. Zaručený plat se týká jen zaměstnanců ve veřejné a státní sféře.

Zatímco minimální mzda udává nejnižší možný výdělek bez ohledu na to, jakou práci vykonává, zaručená mzda se určuje podle pracovních skupin – dříve jich bylo osm, nyní čtyři:

• první skupina (základní vzdělání, např. uklízeči) – zaručený plat v roce 2026 je 22 400 Kč (134,40 Kč/hod),
• druhá skupina (střední vzdělání s výučním listem, např. skladníci) – 26 880 Kč (161,30 Kč/hod),
• třetí skupina (střední vzdělání s maturitou, např. účetní, technici) – 31 360 Kč (188,20 Kč/hod),
• čtvrtá skupina (vysokoškolské vzdělání, např. právníci, analytici, výzkumníci) – 35 840 Kč (215,10 Kč/hod).

Příklad – výpočet průměrného hodinového výdělku

Zaměstnanec Petr pracuje jako účetní ve firmě, kde má sjednanou měsíční mzdu 40 000 Kč. U firmy pracuje od 1. 1. 2025 s úvazkem 40 hodin týdně. Jaký bude průměrný hodinový výdělek, pokud od ledna do března odpracoval vždy celý fond své pracovní doby?

Výpočet průměrného hrubého měsíčního výdělku (§356 ZP)

Zákoník práce nám udává jasná pravidla pro výpočet hrubého měsíčního výdělku. Využívá se například pro účely podpory v nezaměstnanosti a počítá se podle vzorce:

Příklad

Zaměstnanec Josef je zaměstnaný jako mechanik a má sjednanou hodinovou mzdu 230 Kč. U firmy pracuje od 1. 1. 2025 s úvazkem 37,5 hod/týdně. Jaký bude jeho průměrný hodinový výdělek, jestliže v měsících lednu až březnu 2025 odpracoval vždy celý fond své pracovní doby a v březnu dostal odměnu 5 000 Kč?

PV = TPD * PHV * 4,348

PV = 37,5 * 240,42 * 4,348 = 39 200,48 zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance na 39 201 Kč

Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku (§356 ZP)

Tento druh průměrného výdělku se používá například pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti, odstupného nebo nágrady při pracovní neschopnosti. Zjistíte ho tak, že od průměrného měsíčního hrubého výdělku odečteme „fiktivní“ pojistné na sociální a zdravotní pojištění a „fiktivní“ zálohu na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Odečítáme pouze zálohu na daň, daňový bonus nepřičítáme.

Příklad

Paní Dana je zaměstnaná jako prodavačka se sjednanou hodinovou mzdou 165 Kč, s úvazkem 40 hod/týdně. K 30. 5. 2025 s ní zaměstnavatel ukončil pracovní poměr. Paní Dana požaduje po zaměstnavateli vyplnit potvrzení pro úřad práce o jejím čistém průměrném výdělku. V měsících lednu a únoru 2025 odpracovala celý fond své pracovní doby a v březnu 2025 čerpala 80 hodin dovolené. V únoru jí byl vyplacen příplatek za 2 odpracované soboty ve výši 264 Kč. Paní Dana podepsala prohlášení poplatníka a uplatňuje pouze měsíční slevu na poplatníka.

PV = TPD * PHV * 4,348

PV = 40 * 165,61 * 4,348 = 28 802,89 zaokrouhleno na 28 803 Kč

PMV = 28 803 Kč mínus fiktivní odvody:

Průměrný měsíční čistý výdělek činí 23 697 Kč.

Pravidla pro výpočet pravděpodobného výdělku, redukovaného výdělku a vliv vyplacené odměny za delší časové období na výpočet PHV si vysvětlíme v našem příštím díle.