Zasáhly záplavy a povodně 2024 vaše zaměstnance?

Finanční výpomoc vlastním zaměstnancům

Zákony nepřikazují podnikatelům v soukromém sektoru či fyzickým osobám, komu mohou a komu nemohou poskytnout finanční či věcné dary. Nicméně za splnění zákonných podmínek, mezi které také patří vyjmenovaná skupina obdarovaných, lze dary v souladu s platným zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) odečíst od daňového základu, tedy z vygenerovaného daňového zisku.

Zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele finanční dar:

• jedná se o zdanitelný příjem na straně zaměstnance
• bude podléhat příjmům ze závislé činnosti

Pozor však, za zaměstnance se ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP považuje širší skupina osob:

• osoby, které uzavřely pracovněprávní vztah, včetně tzv. dohodářů,
• členové statutárních orgánů, jednatelé,
• bývalí zaměstnanci,
• osoby, které získají příjem v souvislosti s výkonem jejich závislé činnosti atd.

Jednorázová sociální výpomoc

Pozor, od roku 2024 již nelze u zaměstnanců osvobodit jednorázové sociální výpomoci!

Dřívější znění zákona o daních z příjmů (ve znění do 31.12.2023) umožňovalo dle § 6 odst. 9 písm. o) ZDP od daně osvobodit jednorázové sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, a to až do částky 500 000 Kč. Toto však již s účinností od 1.1.2024 bylo ze zákona vypuštěno.

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci jakoukoliv sociální výpomoc, musí být na straně zaměstnance tato částka zdaněna jako příjem ze závislé činnosti.

Dobrou zprávou však je, že dle předpisů o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění se jednorázové sociální výpomoci poskytnuté k překonání mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní události nadále nezahrnují do základu pro výpočet odvodu pojistného [§ 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění].

Příspěvek zaměstnavatele na pořízení zboží nebo služeb

Pokud by se však jednalo o příspěvek na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, byly by tyto příspěvky od daně z příjmů u zaměstnance osvobozeny, ale pouze do výše ½ průměrné mzdy za všechny poskytnuté benefity dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP v rámci jednoho kalendářního roku (v roce 2024 do limitu 21 983,50 Kč).

Pro § 6 odst. 9 písm. d) platí:

1. zaměstnanec má příjem od daně z příjmů osvobozen = nejedná se u zaměstnavatele o daňový náklad
2. zaměstnanec nemá příjem od daně z příjmů osvobozen = může se u zaměstnavatele jednat za splnění podmínek v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP o daňový náklad
3. případná kombinace bodu 1. a bodu 2.

Přerušení práce v důsledku záplav a povodní

Pokud záplavy či povodeň postihla zaměstnavatele a musely být z tohoto důvodu přerušeny práce a nebylo možno převést zaměstnance na jinou práci (v případě živelních pohrom lze i bez souhlasu zaměstnance), náleží zaměstnancům:

• náhrada mzdy, platu, odměny ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku
• pokud není v předpisech zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě uvedeno více

Pokud zaměstnavatel není postižen povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci kvůli pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci (tentokrát pouze se souhlasem zaměstnance), pak se jedná o překážku z důvodu prostoje a zaměstnancům náleží:

• náhrada mzdy, platu, odměny ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku
• pokud není v předpisech zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě uvedeno více

Nemožnost výkonu práce v důsledku povodní

Při povodních často i po povodních dochází k přerušení dopravního provozu, je třeba uklidit následky velké vody, vyřídit si osobní věci, které souvisejí s poškozením majetku. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo k této problematice letáček, ve kterém jsou shrnuty odpovědi na nejaktuálnější dotazy.

Z důvodu povodní se zaměstnanec nedostal do práce

Pokud byl v důsledku povodní přerušený dopravní provoz musí zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytnout pracovní volno, avšak bez náhrady mzdy.

Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá, viz Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Právo na náhradu mzdy nebo platu při této překážce v práci nad rámec výše uvedeného nařízení však může vyplývat z kolektivní smlouvy, z individuální smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nebo z vnitřního předpisu zaměstnavatele. U zaměstnavatele se bude jednat při přiznání tohoto nároku o daňově účinný náklad (výdaj).

Nárok na volno v práci pří úklidu po povodních

Odstraňování následků po povodních na vlastním majetku znamená pro zaměstnance překážku v práci. Dle výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí mohou nastat následující situace:

1. Zaměstnanec odstraňuje následky po povodních na svém majetku

• jde o důležitou osobní překážku v práci,
• zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno,
• bez nároku na náhradu mzdy,
• zaměstnavatel může poskytnout náhradu mzdy (dobrovolně, nebo na základě firemních předpisů či kolektivní smlouvy),
• případně se mohou dohodnout, že si zmeškanou pracovní dobu zaměstnanec napracuje,

2. Zaměstnanec odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody apod.):

• jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, tedy o výkon občanských povinností,
• zaměstnanec má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu,
• bez nároku na náhradu mzdy
• zaměstnavatel dohodli jinak, nebo to jinak stanovil vnitřní předpis zaměstnavatele.

Tip redakce

Vyzkoušejte si zdarma účetní program Money S3

S ním můžete snadno vést účetnictví, daňovou evidenci, vystavovat faktury a evidovat sklad pro kamenný i online prodej.

Stáhnout zkušební verzi

3. Zaměstnanec poskytujete pomoc po povodních někomu jinému (fyzické či právnické osobě) a zasahuje mu to do pracovní doby:

• jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, tedy o výkon občanských povinností,
• zaměstnavatel je povinen poskytnout mu pracovní volno na nezbytně nutnou dobu
• bez nároku na náhradu mzdy

U všech překážek v práci na straně zaměstnance platí, že tuto skutečnost a délku trvání překážky prokazuje zaměstnanec zaměstnavateli. Jakým způsobem konkrétně již zákon nepřikazuje.

Nárok na pracovní volno při vyřizování osobních záležitostí

Pokud bude zaměstnanec potřebovat v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může mu zaměstnavatel poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, nebo se mohou dohodnout, že si takto zmeškanou pracovní dobu zaměstnanec nadpracujete.

Nárok na dovolenou na odstraňování následků povodní

Pokud by zaměstnanec požádal zaměstnavatele, aby mu umožnil čerpat dovolenou, a pokud tomu u zaměstnavatele nebrání vážné provozní důvody, měl by zaměstnavatel takové žádosti vyhovět. Výhodou této varianty je to, že za dobu čerpání dovolené bude zaměstnanci příslušet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci tak nebude jeho mzda, plat nebo odměna nijak výrazně pokrácena, jako by tomu bylo v případě neplaceného volna.

Kvůli povodni nemůže dítě do školky či do školy

Jedná se o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, kdy má zaměstnanec nárok na pracovní volno, ale bez náhrady mzdy.

Pokud by bylo dítě mladší deseti let, pak podle zákona o nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci v nárok na ošetřovné. Tuto dávku lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů (tedy nejen v pracovních dnech), rodiče samoživitelé pak až 16 kalendářních dnů. Výše ošetřovného se vyplácí z nemocenských dávek a činí 60 % denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den.