Mateřská a rodičovská při OSVČ: jak na výpočet a na co si dát pozor?

Obsah:

• Základem většiny dávek je nemocenské pojištění
• Mateřská: peněžitá pomoc maminkám před porodem a krátce po něm
• Rodičovský příspěvek: základ, který dostanou všichni
• Porodné
• Otcovská dovolená

Jako OSVČ máte vždy nárok na rodičovský příspěvek. Pokud si navíc platíte dobrovolné nemocenské pojištění, dostanete také mateřskou a novopečení tátové mají možnost vzít si takzvanou otcovskou dovolenou. Rodiny s nízkým příjmem mohou navíc získat porodné.

Základem většiny dávek je nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění je jedna ze složek sociálního pojištění, na kterou OSVČ přispívají pouze dobrovolně. Pokud chcete během rodičovství maximální finanční podporu od státu, určitě se k němu přihlaste vyplněním tohoto formuláře pro OSSZ. Vyplněný formulář můžete odeslat elektronicky, poštou nebo osobně zanést na pobočku OSSZ, pod kterou spadáte.

Díky placení nemocenského pojištění získáte nárok na mateřskou, otcové získají nárok na otcovskou a navíc si můžete zrychlit čerpání rodičovské. Všem nastávajícím maminkám proto dobrovolnou účast na nemocenském pojištění doporučujeme.

Minimální částku, kterou budete měsíčně platit na nemocenském pojištění, zjistíte následujícím výpočtem:

• vezměte svůj zisk z posledního daňového přiznání (příjmy mínus výdaje)
• a vydělte výsledek dvěma.

Tím získáte roční vyměřovací základ. Tento roční vyměřovací základ ještě vydělte 12, aby vám vyšel měsíční vyměřovací základ, případně 365, pokud chcete znát svůj denní vyměřovací základ.

Na pojistném následně budete platit 2,1 % z vašeho měsíčního vyměřovacího základu měsíčně. Platí ale, že minimální měsíční vyměřovací základ pro nemocenské pojištění je 6 000 Kč, pokud vám tedy vyšel nižší, budete platit ze základu 6 000 Kč. To znamená, že na nemocenském pojištění vždy zaplatíte nejméně 126 Kč měsíčně (2,1 % z 6 000 Kč).

Příklad: Janiny příjmy v uplynulém roce činily 400 000 Kč. Jana uplatňuje výdaje 60% paušálem, její zisk byl tedy 160 000 Kč. Tuto částku vydělí dvěma. Její roční vyměřovací základ je 80 000 Kč a měsíční vyměřovací základ 6 667 Kč. Na nemocenském pojištění zaplatí 2,1 % z této částky, tedy 140 Kč měsíčně.

Mateřská: peněžitá pomoc maminkám před porodem a krátce po něm

Na peněžitou pomoc v mateřství, tzv. mateřskou, mají v případě OSVČ nárok pouze matky, které si platí dobrovolné nemocenské pojištění.

Abyste mateřskou dostali:

• musíte si platit nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dní (9 měsíců) v posledních dvou letech a 180 dní (6 měsíců) v posledním roce před čerpáním mateřské, proto si jej začněte platit nejpozději rok před plánovaným porodem, abyste to stihli (nemocenské nelze doplácet zpětně),
• musíte nemocenskou platit vždy včas (nejpozději do posledního dne v daném kalendářním měsíci, případně dodatečně během následujícího měsíce), jinak vám pojistné zanikne,
• nesmíte při mateřské vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Při splnění těchto podmínek můžete na mateřskou nastoupit nejdříve osm a nejpozději šest týdnů před očekávaným datem porodu. Mateřská trvá 28 týdnů (případně 37 při narození dvojčat a více dětí), nástup vždy nahlaste na pracovním úřadě a na pojišťovně. Určitě vás potěší, že během čerpání mateřské nemusíte platit zálohy na sociální a nemocenské pojištění.

Pro vyplacení příspěvku poproste ošetřujícího gynekologa o „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“ a tu odevzdejte na svou pobočku OSSZ. O příspěvek můžete žádat až tři roky zpětně.

Výše vaší mateřské čítá 70 % z redukovaného denního vyměřovací základu pro nemocenské pojištění. Spočítáte si ji například v kalkulačce MPSV. V excelovské tabulce stačí, když vyplníte svůj měsíční vyměřovací základ pro nemocenské pojištění (minimálně 6 000 Kč) a vše ostatní se automaticky spočítá. S minimálním vyměřovacím základem a minimálním nemocenským pojištěním (126 Kč měsíčně) v mateřství dostanete celkem 27 244 Kč.

Pokud máte mateřskou příliš nízkou a chtěli byste dostávat více, musíte si zvýšit svůj vyměřovací základ pro nemocenské pojištění. Platí ale, že vyměřovací základ pro nemocenské pojištění nesmí být vyšší než vyměřovací základ pro sociální (důchodové) pojištění. Pokud tedy chcete výrazně navýšit platby, musíte si zvednout také vyměřovací základ pro sociální pojištění a tedy platit vyšší zálohy na sociálním pojištění.

Jen pro zajímavost, maximální roční vyměřovací základ pro sociální pojištění je 1 672 080 Kč, tedy měsíční 139 340 Kč. Pokud byste se rozhodli pro tento model a zvýšili si vyměřovací základy pro nemocenské i sociální pojištění na maximum, dostali byste za mateřskou celkem 279 104 Kč, ale na zálohách na sociálním pojištění byste platili 40 688 Kč měsíčně a na nemocenské 2 927 Kč měsíčně.

Příklad: Janiny příjmy v uplynulém roce činily 400 000 Kč. Jana uplatňuje výdaje 60% paušálem, její zisk byl tedy 160 000 Kč. Tuto částku vydělí dvěma. Její roční vyměřovací základ je 80 000 Kč a měsíční vyměřovací základ 6 667 Kč.

Na nemocenském pojištění Jana platí 2,1 % ze svého měsíčního vyměřovacího základu, tedy 140 Kč měsíčně (2,1 % z 6 667 Kč). Jana ale ví, že v takovém případě by na mateřskou dostala celkem jen 30 184 Kč (viz kalkulačku MPSV), což se jí zdá málo. Proto se rozhodne, že si platby zvýší.

Minimální roční vyměřovací základ pro sociální (důchodové) pojištění je 104 508 Kč. Měsíční 8 709 Kč. Protože má Jana nižší vyměřovací základ pro nemocenské pojištění (6 667 Kč) než pro sociální pojištění (8 709 Kč), může si vyměřovací základ pro nemocenské pojištění zvýšit a dorovnat. Pak bude platit 2,1 % z 8 709 Kč, měsíčně tedy na nemocenském odvede 183 Kč. Díky vyšším platbám dostane v mateřství od státu celkem 39 396 Kč.

Pokud by však Janě ani tohle nestačilo a chtěla by vyměřovací základ ještě více zvýšit, musí si dobrovolně zvýšit také základ na sociální pojištění. A v takovém případě se jí zvednou nejen platby na nemocenské pojištění, ale také zálohy na sociální pojištění.

Rodičovský příspěvek: základ, který dostanou všichni

Nárok na rodičovský příspěvek má každá OSVČ bez rozdílu. Nehledě na to, zda platíte nemocenské pojištění nebo kolik odvádíte na sociálním pojištění. Při čerpání rodičovské navíc můžete normálně pracovat. Ti, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění, mohou navíc příspěvek čerpat rychleji.

Výše rodičovského příspěvku je pevně daná, v roce 2020 činí 300 000 Kč na jedno dítě nebo 450 000 pro vícerčata. Čerpat příspěvek na dítě může matka i otec dítěte – ale vždy jen jeden z nich. Začíná se vyplácet buď hned po porodu, pokud nemáte nárok na mateřskou, nebo po skončení mateřské. Částku však nedostanete najednou, musíte ji čerpat postupně (nejméně 8 měsíců, maximálně 43 měsíců).

Rychlost čerpání přitom ovlivňuje to, kolik si jako OSVČ platíte na dobrovolném nemocenském pojištění. Například

• při platbě 0–300 Kč měsíčně můžete příspěvek vyčerpat nejrychleji za 31 měsíců
• při platbě 301–310 Kč měsíčně můžete příspěvek vyčerpat nejrychleji za 30 měsíců,
• …
• při platbě 500–529 Kč měsíčně můžete příspěvek vyčerpat nejrychleji za 18 měsíců,
• …
• při platbě nad 1 126 Kč měsíčně lze příspěvek vyčerpat už za 8 měsíců.

Obecně tedy platí, že čím více platíte, tím rychleji můžete příspěvek vyčerpat. Maximální rychlost čerpání ve vašem případě si spočítejte například na této kalkulačce. Stačí zadat, že jste OSVČ a uvést výši nemocenského pojištění.

Čerpání rodičovské si můžete dobrovolně protáhnout, maximálně však na 43 měsíců (v takovém případě dostáváte měsíčně 6 977 Kč). Platí ale, že pokud se vám během čerpání rodičovského příspěvku narodí další dítě, ztrácíte nárok na nevyčerpanou část příspěvku a začínáte čerpat novou rodičovskou na nově narozené dítě. Pro většinu rodičů je proto výhodnější vyčerpat příspěvek co možná nejrychleji, aby jim nehrozilo, že o peníze přijdou.

O rodičovskou požádáte až po narození dítěte, s vyplněnou žádostí u Odboru státní sociální podpory na svém úřadu práce.

Porodné

Na jednorázový příspěvek k porodu, takzvané porodné, mají nárok rodiny i nesezdané maminky s nízkým příjmem a s trvalým bydlištěm v České republice. Příjmy celé domácnosti musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny, v roce 2019 (s oběma rodiči) 20 817 Kč u prvního a 25 515 Kč u druhého dítěte na měsíc.

U OSVČ se vychází z vašeho zisku z daňového přiznání. U miminek narozených do 30. 6. 2019 je rozhodný zisk za rok 2017, pro miminka narozená později zisk za rok 2018. Zisk doložte daňovým přiznáním z konkrétního roku a vyplňte žádost. Pokud nejste schopni doložit svůj zisk (případně je váš zisk nižší než polovina průměrné mzdy), bude se při výpočtu nároku na porodné vycházet z 50 % průměrné mzdy v konkrétním sledovaném období.

Výše příspěvku je 13 000 Kč u prvního dítěte a 10 000 Kč u druhého dítěte, na více dětí už se nepřispívá. O příspěvek můžete požádat až do jednoho roku po narození dítěte. Pokud se vám při prvním porodu narodí dvojčata, dostanete 23 000 Kč a při dalším porodu již nemáte na příspěvek nárok.

Otcovská dovolená

Otcovská, neboli dávka otcovské poporodní péče, je v České republice novinkou od roku 2018. Neplatí jen pro biologického otce, ale také pro osobu, která dítě převzala do své péče. V tomto případě si lze otcovskou vybrat až do věku 7 let dítěte.

Na otcovskou nastoupíte kdykoli do šesti týdnů po narození dítěte nebo po převzetí dítěte do péče. Tátové doma ale moc nepobydou. Délka otcovské je 7 kalendářních dní a nemůžete ji rozdělit ani přerušit.

Stejně jako matky na mateřské, otcové během otcovské pobírají 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Pro výpočet přesné částky zadejte do kalkulačky MPSV svůj vyměřovací základ. Například při minimálním základu 6 000 Kč dostanete za týden na otcovské 973 Kč.

Pro uznání příspěvku platí, že:

• na nemocenské pojištění musíte přispívat minimálně 3 měsíce před nástupem na otcovskou,
• po dobu pobírání otcovské nesmíte vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Pro uplatnění otcovské musíte být také zapsáni v rodném listě svého potomka. Partneři přitom nemusí být sezdaní. Vyplňte „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou)“ a odevzdejte ji na své OSSZ. Pokud se dítě narodilo mimo Českou republiku, předložte také rodný list dítěte.