Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění – od 1.1.2008

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Mnozí zaměstnavatelé přispívají svým zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem či na soukromé životní pojištění. V rámci daňové reformy dochází také v této oblasti od 1. 1. 2008 ke změnám.

Na úvod lze konstatovat, že původní právní úprava příspěvků zaměstnavatelů na penzijní připojištění se státním příspěvkem byla odlišná od příspěvků na soukromé životní pojištění jak v oblasti daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatelů, tak i v oblasti osvobození na straně zaměstnanců. Zatímco daňová uznatelnost resp. problematika osvobození u příspěvků na penzijní připojištění byla navázána na vyměřování základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tak příspěvek na soukromé životní pojištění byl daňově limitován absolutními částkami.

Nová právní úprava účinná od 1. 1. 2008 tuto rozdílnost odstranila a dochází ke sjednocení. Novou právní úpravu lze tedy z tohoto úhlu pohledu hodnotit pozitivně.

1. Stav do 31. 12. 2007

• Penzijní připojištění se státním příspěvkem

  Do konce roku 2007 byl příspěvek zaměstnavatele daňovým nákladem, pokud byl poukázán na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část.

  Na straně zaměstnance byl osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvek zaměstnavatele maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

• Soukromé životní pojištění

  Daňovým nákladem bylo pojistné, které hradil zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního předpisu, maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8.000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

  U zaměstnance byl od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příspěvek zaměstnavatele maximálně však do výše 12.000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.

2. Stav od 1. 1. 2008

Od 1. 1. 2008 dochází k daňovému sjednocení u obou typů příspěvků zaměstnavatelů. Z § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP) byla vypuštěna speciální ustanovení řešící daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele, která řešila zvlášť příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem a zvlášť příspěvek na pojistné na soukromé životní pojištění. Od 1. 1. 2008 je daňová znatelnost výše uvedených příspěvků upravena v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j bod 5 ZDP. V tomto ustanovení je řečeno, že daňovým výdajem (nákladem) jsou výdaje (náklady) na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.  Jinými slovy to znamená, že pokud práva zaměstnanců na příspěvek na penzijní připojištění či soukromé životní pojištění budou zakotvena ve výše uvedených smlouvách či vnitřních předpisech, jsou daňovými výdaji (náklady), a to bez jakéhokoliv omezení horní hranice příspěvku.

Na straně zaměstnance se jedná o osvobozený příjem ze závislé činnosti v úhrnu maximálně však do výše 24.000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Na tomto místě bych chtěl zdůraznit, že v úhrnu znamená součet příspěvků zaměstnavatele jak na penzijní připojištění, tak na soukromé životní pojištění. Znamená to tedy, že částka 24.000 Kč se nevztahuje zvlášť na penzijní připojištění se státním příspěvkem a zvlášť na soukromé životní pojištění, ale jedná se o součet příspěvků na oba typy příspěvků.

Poslední změnou v této oblasti je to, že již smlouva na soukromé životní pojištění nemusí být uzavřena pouze s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, ale může jít nově i o pojišťovnu usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.