Covid-19: Dotace, úvěry, ošetřovné a jiná ekonomická pomoc pro živnostníky a podnikatele

Solitea, a.s. | 22. 03. 2021

Program COVID III usnadní úvěry od soukromých bank

Stát ručí za provozní úvěry od soukromých bank, o které mohou žádat podnikatelé zaměstnávající do 500 lidí. 

Zájem o záruky projevilo 20 bank a spořitelních družstev. Na webu Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) najdete jejich seznam. Tady je 10 největších:

• Česká spořitelna,
• Komerční banka,
• ČSOB,
• UniCredit Bank, 
• Raiffeisenbank,
• MONETA Money Bank,
• Sberbank,
• Oberbank,
• Citibank,
• PPF banka.

Na záruky je připraveno 167 miliard korun. Z úvěrů budou podnikatelé financovat provozní náklady jako: 

• mzdy, 
• nájemné, 
• energie, 
• pořízení zásob a materiálu
• nebo úhradu faktur.

Maximální výše úvěru pro jednu firmu činí 50 milionů korun. Státní záruka přitom pokryje 90 % u firem do 250 zaměstnanců a 80 % u společností do 500 zaměstnanců.

Detailní podmínky úvěru včetně jeho schvalování záleží na přístupu konkrétní banky.

Podnikatelé se vyhnou jednání s ČMZRB a mohou napřímo oslovit svého bankéře. Každá soukromá banka, která se státem podepíše smlouvu, získá garanci až 10 miliard korun.

Pro hoteliéry je tady program COVID – Ubytování

Provozovatelé hotelů, penzionů, hostelů, ubytoven a dalších hromadných ubytovacích zařízení mohou do 31. března žádat o příspěvek v další vlně dotačního programu COVID – Ubytování. Příspěvek má podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) zachovat ohrožené provozy a pracovní místa.

Tentokrát se dotace vztahují na období 22. října 2020 – 22. ledna 2021 (s výjimkou dvou týdnů v prosinci, kdy byla vládní opatření volnější).

Částka se pohybuje v rozmezí od 100 do 330 korun za pokoj a noc. O tom, na jakou částku v programu dosáhnete, rozhoduje typ ubytovacího zařízení – pětihvězdičkový hotel získá vyšší částku než turistická ubytovna.

Poskytovatelé krátkodobých pronájmů jako Airbnb na peníze od státu nemají nárok.

Detailní podmínky programu najdete na webu MMR.

Umělce a filmaře odškodní program COVID – Kultura

Na státní podporu dosáhnou i soukromá divadla, galerie, hudební kluby, specialisté jako zvukaři nebo osvětlovači, zpěváci, akrobati a další umělci.

Dotační program COVID – Kultura pomáhá ve dvou liniích:

• OSVČ aktivní v kultuře mohou získat jednorázový příspěvek 60 000 korun,
• podnikatelské subjekty, které mají jako hlavní činnost provozování kin, distribuci a produkci filmů, mohou žádat o kompenzaci marně vynaložených nákladů, maximálně však dostanou 5 milionů korun.

Formálně se podpora vyplácí ze dvou nezávislých programů. 

• Umělci a technici v kultuře mohou o 60 000 korun žádat do 15. dubna přes speciální web Ministerstva průmyslu a obchodu. 
• OSVČ a právnické osoby, které podnikají ve filmové branži, podávají žádost na stejném webu do 30. dubna.

Detailní informace o programu najdete na webu MPO.

Dotace 400 korun denně za zaměstnance, pokud vám stát uzavřel provozovnu

Do 1. března jste mohli žádat o dotaci z programu COVID – Gastro – Uzavřené provozovny. Podnikatelé, kterým vládní omezení komplikují činnost, se od dubna dočkají dvou nových programů (COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady). Detaily popisujeme níže.

Plošná pomoc od dubna: COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady

Úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) dokončují přípravu dvou nových dotačních programů. Půjde o pomoc podnikatelům, kterým v lednu a únoru 2021 klesl obrat. Zájemce o dotaci si musí vybrat, který z programů zvolí. Tady je zásadní srovnání.

COVID 2021

• se vypočítá z počtu zaměstnanců,
• žadatel získá paušální platbu za zaměstnance a den (min. 500, max. 1 500 korun),
• limitem bude částka 1,8 mil. eur, kterou žadatel doposud získal ze všech dotačních programů,
• je určený pro žadatele, kterým v lednu a únoru 2021 klesly tržby ve srovnání s lednem a únorem 2019 o 50 %,
• a lze jej kombinovat s Antivirem.

COVID Nepokryté náklady

• se vypočítá podle výkazů zisku a ztráty,
• žadatel získá 60 % nepokrytých nákladů,
• limitem je 40 mil. korun na danou výzvu,
• je určený pro žadatele, kteří jsou v lednu a únoru 2021 ve ztrátě a kterým klesl obrat o 50 % ve srovnání s lednem a únorem 2019,
• a lze kombinovat s Antivirem a dalšími sektorovými programy jako Kultura, Ubytování.

Základní parametry programů najdete i na webu MPO. Až úředníci zveřejní další podrobnosti, článek aktualizujeme.

Program Antivirus pomáhá firmám udržet zaměstnance

Antivirus je tuzemská obdoba německého kurzarbeitu. Administrují ho úřady práce a vztahuje se na zaměstnavatele ve mzdové sféře, kteří:

• nepoužívají k úhradě mezd peníze z veřejných rozpočtů nebo evropských dotací,
• mají alespoň 1 zaměstnance, 
• a kvůli vládním opatřením proti koronaviru nefungují vůbec nebo jen omezeně – zaměstnanci jsou tzv. na překážce.

Zaměstnavatelé v problémech získají příspěvek na náhradu mezd zaměstnanců a nebudou tak nuceni propouštět. Antivirus pomáhá ve třech liniích, prozatím do konce dubna.

Režim Antivirus Plus

Pokud vám stát (vláda, ministerstvo zdravotnictví, krajská hygienická stanice) nařídil uzavření provozu, máte nárok na náhradu 100 % mzdových nákladů. Maximálně však 50 000 korun včetně odvodů na jednoho zaměstnance za měsíc.

Do tohoto režimu spadají i provozy, které jsou státem významně omezené, např. 

• restaurace, které fungují pouze přes okénko,
• uzavřené prodejny,
• provozovny služeb.

Pokud si nejste jistí, jestli spadáte do režimu Antivirus Plus, kontaktujte nejbližší pobočku úřadu práce. 

Režim A

Pokud mají vaši zaměstnanci nařízenou karanténu, zaplatí vám stát 80 % mzdových nákladů na zaměstnance – nanejvýš 39 000 korun i s odvody na osobu.

Režim B

V případě, že pro zaměstnance nemáte práci kvůli ekonomickým potížím způsobeným pandemií (pracovníci jsou tzv. na překážce), můžete od státu získat náhradu 60 % mzdových nákladů – maximálně však 29 000 korun včetně odvodů na zaměstnance za měsíc.

Antivirus počítá s tím, že firma nejprve zaměstnancům zaplatí náhrady mezd, teprve poté jí je proplatí úřad práce.

MPSV stanovilo i další podmínky:

• zaměstnavatelé musí dodržovat zákoník práce,
• zaměstnanci nesmí být ve výpovědní lhůtě, ani jim nesmí firma dát výpověď,
• zaměstnanci musí být v pracovním poměru a účastnit se nemocenského a důchodového pojištění,
• firma musí zaplatit mzdy i odvody.

Přesný postup podávání žádosti zveřejnilo MPSV na svém webu. Zjednodušeně to probíhá takto:

1. Zaměstnavatel podá žádost o uzavření dohody o poskytnutí příspěvku přes web úřadu práce. Přidá i doklad o zřízení účtu, kam mu přijdou peníze. Návod, jak vyplníte žádost, si prohlédněte v krátkém videu na webu MPSV. 
2. Úředníci žádost projdou a odešlou elektronicky zpět žadateli (schválená žádost nemusí být fyzicky podepsaná úřadem práce).
3. Firma vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a zaplatí státu povinné odvody.
4. Přes web úřadu práce předloží vyúčtování se seznamem zaměstnanců (a jejich rodných čísel nebo evidenčních čísel pojištěnce) – videonávod najdete na webu MPSV.
5. Úřad práce údaje ověří na sociální správě a pošle peníze na účet firmy.

O uzavření dohody požádáte pouze jednou. Pokud se vaše provozní problémy protáhnou i do dalších měsíců, zažádáte o státní příspěvek na náhradu mezd vždy po skončení kalendářního měsíce.

Na Antivirus B zřejmě naváže kurzarbeit

Poslanci schvalují novou verzi kurzarbeitu, který má nahradit linii B programu Antivirus. Jednání se však protahují a jasno bude až v dubnu.

V praxi kurzarbeit pomůže při nedostatku práce. Zaměstnavatel zaplatí za dobu, kterou zaměstnanec skutečně odpracuje a zbytek úvazku doplatí stát.

Zaměstnanci, pro které by firmy neměly práci, by pobírali až 70 % čistého výdělku od státu – maximálně do výše celostátní průměrné mzdy (33 423 Kč). Podpora by se vyplácela nejdéle jeden rok a má se týkat jen zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou.

Firma se ale nezbaví povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění z celé průměrné mzdy zaměstnance.

Příspěvek stát neproplatí lidem na nemocenské, mateřské, otcovské nebo na ošetřovném.  Podle posledních informací by se ve volném čase hrazeném státem mohli zaměstnanci firem vzdělávat na úřadech práce.

O dalším vývoji novely vás budeme informovat.

Kompenzace pro OSVČ, které nemohou podnikat

V březnu došlo ke změně pravidel kompenzačního bonusu. Starý model, ve kterém o peníze mohli žádat jen podnikatelé omezení rozhodnutím vlády, postupně končí.

Nyní mohou OSVČ a společníci malých s.r.o., kterým klesly příjmy o více než 50 %, získat 1 000 korun denně. Dohodáře (DPČ, DPP) v podobných problémech stát podpoří částkou 500 korun za den.

O podporu v této výši můžete žádat zpětně od 1. února 2021.

Zákon prozatím počítá se 2 bonusovými obdobími:

• za únor 2021: žádosti podávejte do 3. května,
• za březen 2021: žádosti podávejte do 1. června.

Propad příjmů úředníci posoudí podle dat před pandemií. Porovnávat budou měsíční průměr za kvartál – standardně listopad, prosinec 2018 a leden 2019 (pro koho to bude výhodnější, tak listopad, prosinec 2019 a leden 2020).

Pokud jste s podnikáním začali později, využijete ke srovnání libovolné po sobě jdoucí 3 měsíce z pandemického období.

Příklady výpočtu kompenzačního bonusu najdete na webu Finanční správy.

Způsobů, jak žádost podáte, je několik (datová schránka, osobně, e-mailem). Doporučujeme to udělat elektronicky přes formulář na webu Finanční správy. Je to rychlé, formulář vám nedovolí udělat chyby a usnadníte práci i úředníkům, kteří o vyplácení příspěvku rozhodují.

Detailní podmínky kompenzačního bonusu a nejčastější otázky a odpovědi najdete na webu Finanční správy.

Ošetřovné pro živnostníky je zpátky

Pokud se kvůli uzavřeným školám doma staráte o blízkého s hendikepem nebo o dítě do 10 let, můžete se přihlásit o příspěvek 400 korun denně. Ošetřovné pro OSVČ stát vyplácí vždy zpětně po skončení kalendářního měsíce.

Žádost vyplňte na webu Ministerstva průmyslu a obchodu a pošlete ji datovou schránkou nebo klasickou poštou – detailní pokyny včetně adresy najdete v tzv. výzvě dotačního programu.

Momentálně úředníci přijímají žádosti za únor. Lhůta na podání žádosti skončí 19. dubna. Detaily najdete na webu MPO.

Ošetřovné usnadňuje situaci zaměstnancům i živnostníkům.

Stát zaplatí polovinu nájemného za zavřené provozovny

Do 8. dubna můžete žádat o příspěvek na nájemné za říjen, listopad a prosinec minulého roku. Podpora od státu, na rozdíl od minulých měsíců, nezávisí na příspěvku od majitele nemovitosti. Stát podnikatelům přispěje na 50 % nájemného.

Příspěvek se však vztahuje pouze na podnikatele z vybraných odvětví (jejich detailní seznam najdete na webu Ministerstva průmyslu a obchodu), tedy na:

• restaurace, kavárny, bar, čajovny a další provozovny stravovacích služeb,
• hudební, taneční a jiné společenské kluby,
• kina, divadla,
• kongresy, veletrhy, výstavy,
• sportoviště jako tělocvičny, kluziště, kurty, herny bowlingu, fitness centra nebo bazény,
• zoologické zahrady,
• muzea, galerie, hrady, zámky, hvězdárny,
• kroužky a zájmové vzdělání pro děti.

Abyste peníze dostali, musíte pronajímateli uhradit alespoň polovinu nájemného ještě před podáním žádosti.

Žádosti podávejte přes portál Ministerstva průmyslu a obchodu. Na webu najdete veškeré detaily i návod.

Jak je to s dalšími dávkami

OSVČ mají v porovnání se zaměstnanci složitější cestu k nemocenské. Po 15 dnech od vypuknutí nemoci (nebo karantény, která brání v podnikání) na ni máte nárok pouze za předpokladu, že si dobrovolně platíte pojištění – musíte mít zároveň zaplacené alespoň 3 měsíce před nástupem na nemocenskou.

Výše nemocenské pro OSVČ je odvozená z denního vyměřovacího základu:

• od 15. dne dostanete 60 %,
• od 31. dne 66 %
• a od 61. dne 72 %.

Při pobírání nemocenské nesmíte podnikat.

Další možností je podpora v nezaměstnanosti, kterou vyplácí úřad práce. Abyste na ni však jako OSVČ měli nárok, musíte nejprve přerušit živnost, zaevidovat se na úřadu práce a ještě musíte splnit jednu podmínku – za poslední 2 roky jste alespoň 12 měsíců platili sociální pojištění.

Existují i tzv. nepojistné sociální dávky, které pomáhají v krizových situacích a nejsou podmíněny pojištěním. Vyplácí je úřad práce a dělí se do 2 kategorií:

• dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc),
• dávky sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení).

I u nepojistných dávek je vám živnostenský list spíše na obtíž. Nárok na dávku totiž úředníci vyhodnocují na základě příjmů či majetku celé domácnosti. U OSVČ pracují s předpokladem, že jste dříve vydělávali alespoň 17 000 korun, což ve většině případů na přidělení dávky nestačí.

V opravdu krizové situaci máte jako OSVČ největší šanci u dávky mimořádné okamžité pomoci – např. vám kvůli výpadku příjmů hrozí vážná újma na zdraví nebo vám sociální a majetkové poměry neumožňují vyrovnat se s mimořádnou událostí. Podrobnosti najdete na webu Úřadu práce.

Situace se vyvíjí a je pravděpodobné, že se objeví další možnosti, jak svízelnou realitu řešit. Bedlivě ji proto sledujeme a o všem podstatném vám podáme zprávu.

Přečtěte si i další články o změnách v souvislosti s Covid-19.

Jste klientem Money nebo iDokladu a máte otázku ohledně koronaviru a podnikání? Obraťte se na naši zákaznickou linku na čísle 549 522 503.