Covid-19: Dotace, úvěry, ošetřovné a jiná ekonomická pomoc pro živnostníky a podnikatele

Solitea Česká republika, a.s. | 22. 06. 2020

Témata, která v článku najdete:

• Záruční banka vyhodnocuje žádosti v programech COVID I a COVID II
• Program COVID III usnadní úvěry od soukromých bank
• Záruky COVID i pro pražské firmy
• Program Antivirus pomáhá firmám a zaměstnancům
• Speciální dávka 25 000 korun pro živnostníky
• Pětistovka na den pro společníky malých s. r. o.
• Požádejte o odklad splácení úvěrů
• Výrazné změny v ošetřovném
• Odklad nájemného o 3 měsíce
• Stát zaplatí polovinu nájemného za zavřené provozovny
• Sbírejte dokumenty kvůli náhradě škody
• Jak je to s dalšími dávkami

Záruční banka vyhodnocuje žádosti v programech COVID I a COVID II

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) posuzuje první várku žádostí o bezúročné úvěry od 500 tisíc do 15 milionů korun.

O půjčku žádali:

• živnostníci,
• mikropodniky,
• malé a střední firmy (do 249 zaměstnanců).

Spolu s žádostí museli prokázat, že se do problémů dostali kvůli opatřením proti koronaviru – např. e-mailem od obchodního partnera, který snížil objednávku nebo odstoupil od smlouvy, seznamem naplánovaných (a zrušených) zájezdů, vyčíslením průměrných denních tržeb apod.

Peníze lze využít na provozní výdaje jako mzdy, nájemné, energie nebo na pořízení zásob či drobného majetku (např. počítače nebo SW) – v úředním jazyce se tomu říká způsobilé výdaje. COVID vám naopak nepomůže s investicemi nebo náhradou ušlého zisku.

• Půjčku musíte státu vrátit do 2 let, pravidla programu umožňují odklad splátek až o 12 měsíců – můžete si tedy půjčit a začít splácet až za rok.
• Archivujte veškeré účetní doklady (stvrzenky, objednávky, smlouvy, faktury, e-maily atd.).

Úředníci posuzují i žádosti v navazujícím programu COVID III. Ten podpoří přibližně 10 tisíc podnikatelů a živnostníků, především těch, kteří nepotřebují částku nad 500 tisíc korun.

COVID II se nevztahuje na pražské firmy.

Podpora je formou tzv. záruk. Stát se tím zaručí za komerční úvěry podnikatelům, banky získají jistotu a nepřestanou firmám nebo živnostníkům půjčovat. ČMZRB chce bankám poskytnout záruky za 5 mld. korun a očekává, že se k příjemcům pomoci dostane až 30 miliard korun.

• Poskytovaná záruka pokryje až 80 % komerčního úvěru,
• příjemce může získat příspěvek až 1 milion korun na úhradu úroků,
• zaručovaný komerční úvěr budou možné využít výhradně na provozní náklady (mzdy, nájem, dodavatelsko–odběratelské faktury, materiál, zásoby aj.),
• minimální výše úvěru bude 10 tisíc korun, maximální 15 milionů.

Program COVID III usnadní úvěry od soukromých bank

Stát se zaručí za provozní úvěry od soukromých bank, o které mohou žádat podnikatelé zaměstnávající do 500 lidí.

Zájem projevilo 20 bank a spořitelních družstev. Na webu ČMZRB najdete jejich seznam i s celkovou částkou, za kterou se jim stát zaručí. Tady je 10 největších:

• Česká spořitelna,
• Komerční banka,
• ČSOB,
• UniCredit Bank,
• Raiffeisenbank,
• MONETA Money Bank,
• Sberbank,
• Oberbank,
• Citibank,
• PPF banka.

Stát má na záruky připravených 167 miliard korun. Z úvěrů budou podnikatelé financovat provozní náklady jako:

• mzdy,
• nájemné,
• energie,
• pořízení zásob a materiálu
• nebo úhradu faktur.

Maximální výše úvěru pro jednu firmu bude 50 milionů korun. Státní záruka přitom pokryje 90 % u firem do 250 zaměstnanců a 80 % u společností do 500 zaměstnanců.

Detailní podmínky úvěru včetně jeho schvalování záleží na přístupu konkrétní banky.

Podnikatelé se tentokrát vyhnou jednání s ČMZRB a mohou napřímo oslovit svého bankéře. Každá soukromá banka, která se státem podepíše smlouvu, získá garanci až 10 miliard korun.

Podrobnější informace o programu COVID III najdete na webu ČMZRB zřídila také infolinku, kde zjistíte detaily o všech podpůrných programech. Volat můžete v pracovních dnech od 8:00 do 18:00 na 246 017 397.

Záruky COVID i pro pražské firmy

Od úterý 21. dubna mohli o záruky na bankovní úvěry žádat i podnikatelé z Prahy. Umožnil jim to program s názvem COVID Praha, do kterého hlavní město vložilo 600 milionů korun z evropských fondů.

Parametry „pražského” programu zrcadlí program COVID II:

• záruka až do výše 80 % jistiny komerčního úvěru,
• výše zaručovaného úvěru až 15 milionů korun,
• příspěvek na úhradu úroku až 1 milion.

Peníze mohou podnikatelé použít na pokrytí provozních nákladů.

Správcem záruk je Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Výzvu s detailními informacemi najdete na webu ČMZRB. Záruční banka připravila i videonávod, jak žádost vyplnit.

Program Antivirus pomáhá firmám a zaměstnancům

Důležitým nástrojem na udržení zaměstnanosti je program Antivirus, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí a administruje ho úřad práce.

Program, který je tuzemskou obdobou německého kurzarbeitu, se rozběhl– zaměstnanci jsou tzv. na překážce 6. dubna.

Vztahuje se na zaměstnavatele ve mzdové sféře, kteří nepoužívají k úhradě mezd peníze z veřejných rozpočtů nebo evropských dotací, mají alespoň 1 zaměstnance, a kvůli vládním opatřením proti koronaviru nefungují vůbec nebo jen omezeně – zaměstnanci jsou tzv. na překážce.

Zaměstnavatelé v problémech získají příspěvek na mzdy zaměstnanců a nebudou tak nuceni propouštět. Stát jim pomůže zpětně a počítá s náhradou za období od 12. března. Prozatím Antivirus pomůže ve dvou liniích.

1. Firmám, kterých se dotklo nařízení karantény nebo omezily provoz kvůli nařízení vlády

Stát takovým firmám přispěje na 80 % vyplacených náhrad mezd včetně odvodů – příspěvek je však zastropovaný na 39 000 korunách superhrubé mzdy (29 000 korun hrubého).

Pokud jsou zaměstnanci v karanténě, dostanou 60 % z redukovaného denního výměru (nemocenská). U provozů uzavřených z nařízení vlády mají zaměstnanci nárok na 100 % mzdy.

2. Firmám, které čelí souvisejícím hospodářským potížím

Stát podnikům uhradí 60 % vyplacených náhrad včetně odvodů. Maximálně do výše 29 000 korun (přibližně 21 600 korun hrubého).

Kolik dostane zaměstnanec závisí na typu omezení:

• pokud je 30 % a více zaměstnanců v karanténě nebo se doma stará o děti, pobírají zaměstnanci 100 % průměrného výdělku,
• pokud firma nemá vstupní materiál a suroviny nezbytné k činnosti, dostanou zaměstnanci 80 %,
• pokud došlo k poklesu poptávky, pobírá zaměstnanec 60 %.

Kurzarbeit počítá s tím, že firma nejprve zaměstnancům uhradí náhrady mezd, teprve poté jí je proplatí úřad práce. Při problémech s cashflow by se firma měla obrátit na svou banku.

MPSV stanovilo i další podmínky:

• zaměstnavatelé musí dodržovat zákoník práce,
• zaměstnanci nesmí být ve výpovědní lhůtě, ani jim nesmí firma dát výpověď,
• zaměstnanci musí být v pracovním poměru a účastnit se nemocenského a důchodového pojištění,
• firma musí vyplatit mzdy a odvést odvody.

Přesný postup podávání žádosti zveřejnilo MPSV na svém webu – poté článek aktualizujeme. Celý proces je online a bezkontaktní.

1. Zaměstnavatel podá žádost o uzavření dohody o poskytnutí příspěvku přes web úřadu práce. Přidá i doklad o zřízení účtu, kam mu přijdou peníze. Návod, jak vyplníte žádost, si prohlédněte v krátkém videu na webu MPSV.
2. Úředníci žádost projdou a odešlou elektronicky zpět žadateli (schválená žádost nemusí být fyzicky podepsaná úřadem práce).
3. Firma vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a zaplatí státu povinné odvody.
4. Přes web úřadu práce předloží vyúčtování se seznamem zaměstnanců (a jejich rodných čísel nebo evidenčních čísel pojištěnce) – videonávod najdete na webu MPSV.
5. Úřad práce údaje ověří na sociální správě a pošle peníze na účet firmy.

O uzavření dohody požádáte pouze jednou. Pokud se vaše provozní problémy protáhnou i do dalších měsíců, zažádáte o státní příspěvek na náhradu mezd vždy po skončení kalendářního měsíce. Vláda prodloužila program Antivirus do 31. srpna.

Speciální dávka 25 000 korun pro živnostníky

Živnostníkům stát ulevil zrušením plateb sociálního a zdravotního pojištění od března na půl roku.

Přečtěte si článek o pojistném.

Vláda schválila i přímou finanční podporu pro malé podnikatele. Návrh už prošel celým legislativním procesem a je tedy účinný.

Co opatření zvané Pětadvacítka obnáší:

• OSVČ (živnostníci, umělci, znalci, lékaři, poradci, samostatní zemědělci) získají jednorázovou částku 25 000 korun.
• Pokud podnikají jako OSVČ na hlavní činnost.
  
• U vedlejší činnosti dosáhnou na podporu jen ti, kteří souběžně nejsou zaměstnaní (nejčastěji jsou na mateřské, rodičovské, pečují o postiženého, jsou v invalidním nebo starobním důchodu).
  
• Pokud byli aktivní k 12. březnu 2020 (u sezónních podnikatelů byla jejich živnost přerušena kdykoli po 31. srpnu 2019).
  
• OSVČ podá čestné prohlášení, kde uvede, že mu situace neumožnila vykonávat činnost jako obvykle (karanténa, uzavřený či omezený provoz, péče o dítě, omezení poptávky nebo dodávek).
  

Podpora se původně vztahovala jen na období 12. března – 30. dubna 2020. Za každý den má OSVČ nárok na 500 korun, v souhrnu tedy 25 000 korun.

• Příspěvek dostane za každý den, kdy nepobírala podporu v nezaměstnanosti.
• Může získat 25 000 korun a zároveň ošetřovné na dítě.
  
• Pomoc neovlivní nárok na daňové úlevy.
  

Na peníze dosáhnou i lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) s odměnou do 10 tisíc korun měsíčně, pokud jsou současně aktivní OSVČ i na vedlejší činnost. U dohod o pracovní činnosti je tato hranice 3 tisíce korun.

Celé znění zákona najdete na webu ministerstva financí.

O příspěvek požádáte vyplněním formuláře na webu Finanční správy a jeho odesláním:

• datovou schránkou,
• přes Daňový portál,
• e-mailem na adresu, která se liší podle spádového finančního úřadu a zjistíte ji přímo z vyplněného formuláře,
• poštou
• nebo osobním doručením do boxu před finančním úřadem.
  

O 25 000 korun za období 12. března – 30. dubna můžete žádat až do 29. června 2020. O příspěvek na navazující období se přihlásíte až do 7. srpna.

Na webu ministerstva financí se dočtete odpovědi na nejčastější otázky.

Pětistovka na den pro společníky malých s. r. o.

Finanční správa začíná vyplácet podporu pro společníky malých s. r. o. Kompenzační bonus činí 500 korun denně a vztahuje se na období od 12. března do 8. června. Žadatelé tak mohou získat až 44 500 korun.

Podnikání malých „eseróček” se materiálně příliš neodlišuje od OSVČ, přesto je stát dlouho opomíjel. Pro žadatele platí následující podmínky:

• Jejich společnost má omezenou činnost nebo snížený odbyt kvůli koronaviru,
• ve firmě jsou maximálně 2 společníci (více společníků jedině v případě, že jsou to osoby blízké, např. příbuzní),
• byli aktivním společníkem k 12. březnu,
• v minulém roce dosáhla společnost obratu alespoň 180 tisíc korun (u nových firem existoval předpoklad dosažení takového obratu v letošním roce),
• společník není zároveň zaměstnancem s účastí na nemocenském pojištění v jiné firmě (může být zaměstnanec firmy, ve které je společníkem),
• nečerpal podporu z programu Antivirus nebo Pětadvacítka,
• pokud je společníkem ve více eseróčkách, získá příspěvek jen za jedno z nich,
• firma není v úpadku, likvidaci nebo nespolehlivým plátcem DPH,
• platí daně v ČR, EU nebo EHS.

Žádost o podporu najdete na webu Finanční správy. Vyplňte formulář a doručte ho příslušnému finančnímu úřadu:

• datovou schránkou,
• jako přílohu e-mailem
• nebo osobně.

Stát vám peníze vyplatí do několika dnů.

Požádejte o odklad splácení úvěrů

Podnikatelé v problémech se mohou obrátit na svou banku (nebo nebankovního poskytovatele) s žádostí o odklad splátek úvěru sjednaného před 26. březnem 2020. Nově schválený zákon umožňuje odklad buď o 3, nebo o 6 měsíců. Úleva se týká pouze splácení jistiny, nevztahuje se tedy na úroky.

Odložit nepůjdou ani závazky vyplývající:

• z kontokorentu,
• operativního leasingu,
• revolvingového úvěru
• nebo kreditních karet.

Většina bank odklad umožňovala dobrovolně už před přijetím zákona – podle České bankovní asociace do té doby Češi požádali o odklad splátek u 230 tisíc úvěrů. Díky zákonné úpravě, tzv. moratoriu, můžete odložení prodloužit. Uděláte to nejrychleji přes web banky nebo kontaktujte svého bankéře. Instituce vám odklad schválí do několika hodin. Jako první vám odloží splátku za následující kalendářní měsíc.

Odklad splátek neznamená zápis do registru dlužníků. Využití úlevy tedy nezkomplikuje budoucí žádosti o úvěr.

Výrazné změny v ošetřovném

Od středy 11. března byly po celém Česku uzavřeny školy. Vláda na to zareagovala zákonem, který umožňuje vyplácet tzv. ošetřovné většímu počtu rodičů.

• Věková hranice pro opečovávané dítě se zvýší zvyšuje z 10 na 13 let ,
• stát bude peníze vyplácet po celou dobu uzavření škol,
• nárok získají i lidé, kteří po uzavření stacionářů pečují doma o postižené,
• během péče o dítě se mohou rodiče vícekrát vystřídat (ale nikoli v jednom kalendářním dnu, „rozpis služeb” je nutné evidovat na tiskopisu,
• opatření bude platit i zpětně, rodiče, kteří jsou již doma, nemusí o ošetřovné požádat znovu.

Pokud se rodiče doma starají o dítě do 13 let, mají nárok na ošetřovné ve výši 60 % mzdy – podle změny pravidel z posledního dubnového týdne pak dokonce na 80 % mzdy, vyšší částku stát vyplatí i zpětně od 1. dubna.. V praxi stačí, aby:

• škola vyplnila tiskopis Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 13 let z důvodu uzavření zařízení,
• odeslala ho rodičům e-mailem,
• ti doplní příslušné údaje, podepíší,
• naskenují nebo vyfotí
• a zašlou zaměstnavateli, který zařídí administrativu s Okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ).

Celý postup k uplatnění žádosti o ošetřovné najdete na webu ČSSZ.

Ošetřovné podle aktuální úpravy bude možné pobírat do začátku letních prázdnin. Podle pravidel bude možné pobírat ošetřovné i po otevření škol a školek. Do žádosti v tomto případě uvedete důvod, proč své dítě nechcete do školy posílat. Například, že se bojíte o

• jeho zdraví,
• zdraví jiných členů společné domácnosti
• nebo že vás omezí kratší provozní doba a snížená kapacita školy.

Vláda schválila finanční příspěvek na ošetřovné i pro OSVČ ve výši 424 korun za den – za měsíc péče o dítě do 13 let tak dostanete necelých 14 000 korun.

Od dubna je částka navýšena na 500 korun denně.

• Ošetřovné vám stát zaplatí pouze jedno. Nehraje roli, o kolik dětí doma pečujete.
• Ošetřovné nelze kombinovat s nemocenskou..
• Nejdéle bude MPO vyplácet ošetřovné do 30. června.

O ošetřovné za březen bylo možné žádat do 30. dubna, za duben do 7. června. Žádosti za květen MPO přijímá od pátku 12. června do pátku 10. července.

• Vyplníte jednoduchý formulář na webu ministerstva (www.mpo.cz/osetrovneOSVC).
• Žádost včetně příloh (čestné prohlášení, dokument potvrzující uzavření školy, školky nebo zařízení sociální péče) odešlete na MPO datovou schránkou nebo poštou.
• S vyplněním žádosti vám případně pomohou živnostenské úřady.

V čestném prohlášení doložíte, že:

• jste a budete po celou dobu čerpání ošetřovného OSVČ na hlavní činnost,
• jste registrovaný jako poplatník daně na finančním úřadě,
• jste malým nebo středním podnikatelem,
• nemáte nedoplatky vůči finančnímu úřadu, ČSSZ nebo zdravotní pojišťovně.

Předpokladem je, že ošetřovné již nečerpá jiný člen rodiny. Při ošetřování se mohou rodiče nebo další členové domácnosti střídat.

Na webu MPO najdete tipy na urychlení vyřízení žádosti o ošetřovné.

Ošetřovné usnadňuje situaci zaměstnancům i živnostníkům.

Odklad nájemného o 3 měsíce

Sněmovna přehlasovala senátory a schválila tříměsíční odklad nájemného pro podnikatele, kteří mají z vládního nařízení uzavřenou provozovnu. Senátoři navrhovali státní záruky pro pronajímatele, ale poslanci přijali zákon bez těchto záruk.

Nájemce nemusí 3 měsíce platit za prostory sloužící k podnikání. Dluh ale musí doplatit do konce letošního roku. Zákon také stanovuje, že nájemce nesmí dostat do 31. 12. 2020 výpověď kvůli dlužnému nájmu, pokud doloží, že nemůže splácet kvůli epidemii koronaviru.

• Experti doporučují nejprve jednat s pronajímatelem osobně a pokusit se o domluvu na snížení nájemného i bez využití zákona.

Stát zaplatí polovinu nájemného za zavřené provozovny

Po několikatýdenním váhání vláda zřídila dotační program na podporu podnikatelů, kterým znemožnila byznys. Obchody, restaurace, kadeřnictví a jiné provozy s omezeným fungováním mohou požádat o dotaci na zaplacení nájemného v období od 1. dubna do 30. června.

Dotace se vztahuje na smlouvy uzavřené před 12. březnem a žadatel musí doložit uhrazení nájemného za leden a únor. Aby podnikatel na podporu dosáhl, musí se nejprve domluvit s pronajímatelem na snížení nájmu o 30 %. V praxi tedy:

• Nájemce zaplatí 20 %,
• pronajímatel sleví 30 %
• a stát zaplatí zbylých 50 % nájemného.

Pokud platíte nájem veřejnému subjektu, dostanete rovnou 80 %.

Ještě před podáním žádosti o dotaci ale musíte pronajímateli uhradit alespoň polovinu z původního nájmu.

Na dotaci nedosáhnou firmy, kterým prostory pronajímá tzv. spřízněná osoba (např. majetkové propojení).

Detailní informace o programu COVID – Nájemné najdete na webu MPO.

Sbírejte dokumenty kvůli náhradě škody

Kvůli vyhlášení stavu nouze můžete uplatnit nárok na škody, které vám jako právnické či fyzické osobě vzniknou. Podle zákona o krizovém řízení (zákon č. 240/2000 Sb.) se jedná o problémy, do kterých se dostanete přímým důsledkem krizových opatření vlády.

Zákon je však definován poměrně obecně a o nároku na škodu budou patrně rozhodovat soudy – pokud se na ně nějaký občan obrátí. Hned, jak se dozvíme o upřesnění postupu, aktualizujeme článek. Příklady negativních důsledků krizových opatření:

• likvidujete neprodejné zboží, kterému hrozí zkáza,
• hradíte smluvní pokuty,
• vyplácíte odstupné propuštěným zaměstnancům,

Pečlivě evidujte a uchovávejte veškeré doklady.

Jak je to s dalšími dávkami

OSVČ mají v porovnání se zaměstnanci složitější cestu k nemocenské. Po 15 dnech od vypuknutí nemoci (nebo karantény, která brání v podnikání) na ni mají nárok pouze ti, kteří si dobrovolně platí pojištění – musí mít zároveň zaplacené alespoň 3 měsíce před nástupem na nemocenskou. Výše nemocenské pro OSVČ je odvozená z denního vyměřovacího základu:

• od 15. dne dostanete 60 %,
• od 31. dne 66 %
• a od 61. dne 72 %.

Při pobírání nemocenské nesmíte podnikat. Další možností je podpora v nezaměstnanosti, kterou vyplácí úřad práce. Abyste na ní však jako OSVČ měli nárok, musíte nejprve přerušit živnost, zaevidovat se na úřadu práce a ještě musíte splnit jednu podmínku – za poslední 2 roky jste alespoň 12 měsíců platili sociální pojištění.

Existují i tzv. nepojistné sociální dávky, které pomáhají v krizových situacích a nejsou podmíněny pojištěním. Vyplácí je úřad práce a dělí se do 2 kategorií:

• dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc),
• dávky sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení).

I u nepojistných dávek je vám živnostenský list spíše na obtíž. Nárok na dávku totiž úředníci vyhodnocují na základě příjmů či majetku celé domácnosti. U OSVČ pracují s předpokladem, že jste dříve vydělávali alespoň 17 000 korun, což ve většině případů na přidělení dávky nestačí.

V opravdu krizové situaci máte jako OSVČ největší šanci u dávky mimořádné okamžité pomoci – např. vám kvůli výpadku příjmů hrozí vážná újma na zdraví nebo vám sociální a majetkové poměry neumožňují vyrovnat se s mimořádnou událostí, podrobnosti najdete na webu Úřadu práce.

Situace se vyvíjí a je pravděpodobné, že se objeví další možnosti, jak svízelnou realitu řešit. Bedlivě to pro vás sledujeme a o všem podstatném vám podáme zprávu.

Přečtěte si i další články o změnách v souvislosti s Covid-19.

Jste klientem Money a máte otázku ohledně koronaviru a podnikání? Obraťte se na naši zákaznickou linku na čísle 549 522 503.