Covid-19: Dotace, úvěry, ošetřovné a jiná ekonomická pomoc pro živnostníky a podnikatele

Solitea, a.s. | 11. 01. 2021

Program COVID III usnadní úvěry od soukromých bank

Stát se zaručí za provozní úvěry od soukromých bank, o které mohou žádat podnikatelé zaměstnávající do 500 lidí. 

Zájem projevilo 20 bank a spořitelních družstev. Na webu Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) najdete jejich seznam i s celkovou částkou, za kterou se jim stát zaručí. Tady je 10 největších:

• Česká spořitelna,
• Komerční banka,
• ČSOB,
• UniCredit Bank, 
• Raiffeisenbank,
• MONETA Money Bank,
• Sberbank,
• Oberbank,
• Citibank,
• PPF banka.

Na záruky je připraveno 167 miliard korun. Z úvěrů budou podnikatelé financovat provozní náklady jako: 

• mzdy, 
• nájemné, 
• energie, 
• pořízení zásob a materiálu
• nebo úhradu faktur.

Maximální výše úvěru pro jednu firmu činí 50 milionů korun. Státní záruka přitom pokryje 90 % u firem do 250 zaměstnanců a 80 % u společností do 500 zaměstnanců.

Detailní podmínky úvěru včetně jeho schvalování záleží na přístupu konkrétní banky.

Podnikatelé se vyhnou jednání s ČMZRB a mohou napřímo oslovit svého bankéře. Každá soukromá banka, která se státem podepíše smlouvu, získá garanci až 10 miliard korun.

Pro hoteliéry je tady program COVID – Ubytování

Poskytovatelé ubytování mohli do 3. listopadu požádat o kompenzaci ztrát za dobu uzavření provozů v období od 14. března do 24. května 2020.

Žadatelé dostanou z programu COVID – Ubytování částku od 100 do 330 korun za pokoj a noc, dle typů ubytovacího zařízení – pětihvězdičkový hotel získá vyšší částku, kdežto turistická ubytovna stokorunu. Poskytovatelé krátkodobých pronájmů jako Airbnb na peníze od státu nedosáhnou.

Státní fond podpory investic při rozhodování o příspěvku zohlední i vytíženost ubytování v dané sezóně v předchozích dvou letech. Pokud bylo uzavřené, nárok na podporu mít nebude, nebo bude nižší.

V prosinci vláda schválila prodloužení dotačního programu pod názvem COVID – Ubytování II. Pravidla dotací teď upřesňují úředníci Ministerstva pro místní rozvoj. Až k tomu dojde, článek aktualizujeme.

Umělce a organizátory kulturních akcí odškodní program COVID – Kultura

Na státní podporu dosáhnou i soukromá divadla, galerie, hudební kluby, specialisté jako zvukaři nebo osvětlovači, zpěváci, akrobati a další umělci.

Dotační program COVID – Kultura pomáhá ve dvou liniích:

• OSVČ aktivní v kultuře mohou získat jednorázový příspěvek 60 000 korun,
• podnikatelské subjekty, které mají jako hlavní činnost pořádání kulturních akcí, a umělci mohou žádat o kompenzaci marně vynaložených nákladů na zrušené nebo přesunuté akce.

Období, za které bude stát vynahrazovat náklady, začíná 1. října 2019 a končí 20. listopadu 2020. Žadatelé získají 50 - 80 % z uznatelných výdajů. Jeden podnikatelský subjekt pak nanejvýš 10 mil. korun.

Žadatelé mohou využít obou linií podpory. O dotaci bylo možné žádat do 22. prosince.

Detailní informace o programu najdete na webu MPO.

Vláda oznámila, že v souvislosti s druhou vlnou pandemie podpoří kulturu další 1 miliardou korun. Detaily se zřejmě dozvíme až po Novém roce. Až dostane návrh konkrétní podobu, článek aktualizujeme.

Dotace 400 korun denně za zaměstnance, pokud vám stát uzavřel provozovnu

Vláda na začátku ledna schválila nový dotační program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny. Pod krkolomným názvem se skrývá možnost získat 400 korun za zaměstnance a den, kdy jste měli kvůli vládním opatřením zavřenou provozovnu nebo omezené podnikání.

Kompenzaci získáte za období od 14. října do 10. ledna. Její celková výše se odvozuje z počtu zaměstnanců, za které jste v říjnu 2020 odvedli sociální pojištění.

Příklad: Pokud provozujete restauraci s 10 zaměstnanci na plný úvazek (a zaplatili jste za ně v říjnu pojištění), máte nárok na 4 000 korun za jeden den uzavřeného nebo omezeného provozu. Zaměstnanci se zkráceným úvazkem se sčítají (2 poloviční úvazky = 1 plný úvazek).

Z peněz nemusíte hradit mzdy, ale využijete je třeba na další provozní náklady, odpisy, daně, splátky úvěrů apod. Žádat můžete od 15. ledna. Potřebujete k tomu tzv. eIdentitu – pokyny k jejímu vyřízení najdete na webu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Na dotaci dosáhnout například provozovatelé:

• restaurací,
• maloobchodů,
• služeb.

Program Antivirus pomáhá firmám udržet zaměstnance

Antivirus je tuzemská obdoba německého kurzarbeitu. Administrují ho úřady práce a vztahuje se na zaměstnavatele ve mzdové sféře, kteří:

• nepoužívají k úhradě mezd peníze z veřejných rozpočtů nebo evropských dotací,
• mají alespoň 1 zaměstnance, 
• a kvůli vládním opatřením proti koronaviru nefungují vůbec nebo jen omezeně – zaměstnanci jsou tzv. na překážce.

Zaměstnavatelé v problémech získají příspěvek na náhradu mezd zaměstnanců a nebudou tak nuceni propouštět. Antivirus pomáhá ve třech liniích, prozatím do konce roku 2020 (ministryně práce Jana Maláčová navrhuje prodloužení programu do února, ale musí získat souhlas vlády).

Režim Antivirus Plus

Pokud vám stát (vláda, ministerstvo zdravotnictví, krajská hygienická stanice) nařídil uzavření provozu, máte nárok na náhradu 100 % mzdových nákladů. Maximálně však 50 000 korun včetně odvodů na jednoho zaměstnance za měsíc.

Do tohoto režimu spadají i provozy, které jsou státem významně omezené, např. 

• restaurace, které fungují pouze přes okénko,
• uzavřené prodejny,
• provozovny služeb.

Pokud si nejste jistí, jestli spadáte do režimu Antivirus Plus, kontaktujte nejbližší pobočku úřadu práce. 

Režim A

Pokud mají vaši zaměstnanci nařízenou karanténu, zaplatí vám stát 80 % mzdových nákladů na zaměstnance – nanejvýš 39 000 korun i s odvody na osobu.

Režim B

V případě, že pro zaměstnance nemáte práci kvůli ekonomickým potížím způsobeným pandemií (pracovníci jsou tzv. na překážce), můžete od státu získat náhradu 60 % mzdových nákladů – maximálně však 29 000 korun včetně odvodů na zaměstnance za měsíc.

Antivirus počítá s tím, že firma nejprve zaměstnancům zaplatí náhrady mezd, teprve poté jí je proplatí úřad práce.

MPSV stanovilo i další podmínky:

• zaměstnavatelé musí dodržovat zákoník práce,
• zaměstnanci nesmí být ve výpovědní lhůtě, ani jim nesmí firma dát výpověď,
• zaměstnanci musí být v pracovním poměru a účastnit se nemocenského a důchodového pojištění,
• firma musí zaplatit mzdy i odvody.

Přesný postup podávání žádosti zveřejnilo MPSV na svém webu. Zjednodušeně to probíhá takto:

1. Zaměstnavatel podá žádost o uzavření dohody o poskytnutí příspěvku přes web úřadu práce. Přidá i doklad o zřízení účtu, kam mu přijdou peníze. Návod, jak vyplníte žádost, si prohlédněte v krátkém videu na webu MPSV. 
2. Úředníci žádost projdou a odešlou elektronicky zpět žadateli (schválená žádost nemusí být fyzicky podepsaná úřadem práce).
3. Firma vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a zaplatí státu povinné odvody.
4. Přes web úřadu práce předloží vyúčtování se seznamem zaměstnanců (a jejich rodných čísel nebo evidenčních čísel pojištěnce) – videonávod najdete na webu MPSV.
5. Úřad práce údaje ověří na sociální správě a pošle peníze na účet firmy.

O uzavření dohody požádáte pouze jednou. Pokud se vaše provozní problémy protáhnou i do dalších měsíců, zažádáte o státní příspěvek na náhradu mezd vždy po skončení kalendářního měsíce.

Na Antivirus B zřejmě naváže kurzarbeit

Poslanci schvalují novou verzi kurzarbeitu, který má nahradit linii B programu Antivirus. Jednání se však protahují a jasno bude až v lednu.

V praxi kurzarbeit pomůže při nedostatku práce. Zaměstnavatel zaplatí za dobu, kterou zaměstnanec skutečně odpracuje a zbytek úvazku doplatí stát.

Zaměstnanci, pro které by firmy neměly práci, by pobírali až 70 % čistého výdělku od státu – maximálně do výše celostátní průměrné mzdy (33 423 Kč). Podpora by se vyplácela nejdéle jeden rok a má se týkat jen zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou.

Firma se ale nezbaví povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění z celé průměrné mzdy zaměstnance.

Příspěvek stát neproplatí lidem na nemocenské, mateřské, otcovské nebo na ošetřovném.  Podle posledních informací by se ve volném čase hrazeném státem mohli zaměstnanci firem vzdělávat na úřadech práce.

O dalším vývoji novely vás budeme informovat.

Kompenzační bonus za jarní měsíce pro dohodáře

Lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) mohli do 30. listopadu přes web Finanční správy žádat o příspěvek až 31 150 korun.

Stát vyplácel peníze dohodářům postiženým vládními omezeními v období od 12. března do 8. června – jedná se o stejnou formu pomoci, které mohli do letních prázdnin využít živnostníci a společníci malých s.r.o. Žadatel získá 350 korun za den.

Podpora se nevztahuje na lidi, kteří jsou souběžně s dohodou zaměstnaní – s výjimkou pěstounů a dobrovolníků u pečovatelské služby.

Podzimní kompenzace pro OSVČ, které nemohou podnikat

Pokud vám vládní opatření omezila podnikání, máte nárok na dotaci 500 korun denně (na jaře se tomuto typu kompenzace říkalo Pětadvacítka).

Podpora se vztahuje na období od 5. října do 23. ledna a obsahuje pět bonusových období:

1. bonusové období – 5. říjen až 4. listopad 2020
2. bonusové období – 5. listopad až 21. listopad 2020
3. bonusové období - 22. listopad až 13. prosinec 2020.
4. bonusové období - 14. prosinec až 24. prosinec 2020.
5. bonusové období - 25. prosinec až 23. leden 2021.

O podporu zažádejte co nejdříve. Musíte to stihnout nejdéle do 2 měsíců od skončení příslušného bonusového období – příspěvek za 1. období tak bohužel už nestihnete.

Abyste kompenzační bonus dostali, musíte splnit tyto podmínky:

• Podnikáte v oboru, který byl přímo uzavřen vládou (např. pohostinství, kultura, sport, maloobchod, služby).
• Je to pro vás převažující činnost – 4 měsíce předcházející lockdownu (od 1. června do 30. září) to pro vás byl dominantní zdroj obživy.

Stát pomůže i lidem, kteří neprovozují fitness centra, bary nebo divadla, ale pracují tam jako OSVČ (trenér, barman, herec aj.) a ušlé příjmy nemohou rychle nahradit – důležité je, aby jim v porovnání s obdobím od 1. června do 30. září klesly příjmy alespoň o 80 %.

Pomoc se týká i dohodářů. Pokud alespoň 3 ze 4 měsíců před lockdownem (červen, červenec, srpen a září) pracovali na dohodu, ze které odváděli nemocenské pojištění.

O peníze mohou žádat i rodinná s.r.o. a firmy se dvěma společníky.

Formulář s žádostí o kompenzační bonus najdete na webu Finanční správy. Vyplňte ho a odešlete:

• datovou schránkou,
• e-mailem,
• přes aplikaci EPO,
• klasickou poštou
• nebo ji zaneste osobně na finanční úřad.

Je možný souběh kompenzačního bonusu, příspěvku na mzdy zaměstnanců z programu Antivirus, ošetřovného na děti a dotace COVID – Nájemné. Peníze vám stát proplatí i zpětně od října.

Na webu Ministerstva financí najdete odpovědi na nejčastější otázky.

Od listopadu se všichni vrací ke splácení úvěrů

S koncem října se uzavřela lhůta, kterou mohli využít lidé a firmy, na odklad splácení úvěrů od bank i nebankovních poskytovatelů. Stát jim to umožnil tzv. moratoriem buď na 3, nebo na 6 měsíců.

Odložit šlo pouze splácení jistiny, nikoli úroků.

Žádost nevedla k zápisu do registru dlužníků. Využití úlevy tedy nezkomplikovalo budoucí žádosti o úvěr.

Pokud stále nemůžete splácet, oslovte věřitele a pokuste se s ním domluvit na splátkovém kalendáři. Některé banky takovou možnost už aktivně nabízejí na svém webu.

Ošetřovné pro živnostníky je zpátky

Pokud jste se na podzim kvůli uzavřeným školám doma starali o blízkého s hendikepem nebo o dítě do 10 let, můžete se přihlásit o příspěvek 400 korun denně. Ošetřovné pro OSVČ stát vyplácí vždy zpětně po skončení kalendářního měsíce.

Žádost vyplňte na webu Ministerstva průmyslu a obchodu a pošlete ji datovou schránkou nebo klasickou poštou – detailní pokyny včetně adresy najdete v tzv. výzvě dotačního programu.

Momentálně úředníci schvalují žádosti za období od 14. do 31. října. Můžete už žádat o ošetřovné za listopad – stihněte to do 21. ledna. Detaily najdete na webu MPO.

Ošetřovné lze kombinovat s kompenzačním bonusem pro OSVČ (viz výše).

Ošetřovné na jaře usnadnilo situaci zaměstnancům i živnostníkům. OSVČ se nakonec dočkaly i na podzim.

Odložené nájemné jste měli zaplatit do konce roku

Podnikatelé, kteří měli z vládního nařízení uzavřenou provozovnu a využili tříměsíční odklad nájemného, museli dluh doplatit do konce letošního roku. 

Nad podzimní verzí odkladu nájemného vláda zatím neuzvažuje.

Stát zaplatí polovinu nájemného za zavřené provozovny

Od 21. října 2020 do 21. ledna 2021 můžete žádat o příspěvek na nájemné za červenec, srpen a září. Podpora od státu, na rozdíl od minulých měsíců, nezávisí na příspěvku od majitele nemovitosti. Stát podnikatelům přispěje na 50 % nájemného.

Příspěvek se však vztahuje pouze na podnikatele z vybraných odvětví (jejich detailní seznam najdete na webu Ministerstva průmyslu a obchodu), tedy na:

• restaurace, kavárny, bar, čajovny a další provozovny stravovacích služeb,
• hudební, taneční a jiné společenské kluby,
• kina, divadla,
• kongresy, veletrhy, výstavy,
• sportoviště jako tělocvičny, kluziště, kurty, herny bowlingu, fitness centra nebo bazény,
• zoologické zahrady,
• muzea, galerie, hrady, zámky, hvězdárny,
• kroužky a zájmové vzdělání pro děti.

Abyste peníze dostali, musíte pronajímateli uhradit alespoň polovinu nájemného ještě před podáním žádosti.

Žádosti podávejte přes portál Ministerstva průmyslu a obchodu. Na webu najdete veškeré detaily i návod.

Jak je to s dalšími dávkami

OSVČ mají v porovnání se zaměstnanci složitější cestu k nemocenské. Po 15 dnech od vypuknutí nemoci (nebo karantény, která brání v podnikání) na ni máte nárok pouze za předpokladu, že si dobrovolně platíte pojištění – musíte mít zároveň zaplacené alespoň 3 měsíce před nástupem na nemocenskou.

Výše nemocenské pro OSVČ je odvozená z denního vyměřovacího základu:

• od 15. dne dostanete 60 %,
• od 31. dne 66 %
• a od 61. dne 72 %.

Při pobírání nemocenské nesmíte podnikat.

Další možností je podpora v nezaměstnanosti, kterou vyplácí úřad práce. Abyste na ni však jako OSVČ měli nárok, musíte nejprve přerušit živnost, zaevidovat se na úřadu práce a ještě musíte splnit jednu podmínku – za poslední 2 roky jste alespoň 12 měsíců platili sociální pojištění.

Existují i tzv. nepojistné sociální dávky, které pomáhají v krizových situacích a nejsou podmíněny pojištěním. Vyplácí je úřad práce a dělí se do 2 kategorií:

• dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc),
• dávky sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení).

I u nepojistných dávek je vám živnostenský list spíše na obtíž. Nárok na dávku totiž úředníci vyhodnocují na základě příjmů či majetku celé domácnosti. U OSVČ pracují s předpokladem, že jste dříve vydělávali alespoň 17 000 korun, což ve většině případů na přidělení dávky nestačí.

V opravdu krizové situaci máte jako OSVČ největší šanci u dávky mimořádné okamžité pomoci – např. vám kvůli výpadku příjmů hrozí vážná újma na zdraví nebo vám sociální a majetkové poměry neumožňují vyrovnat se s mimořádnou událostí. Podrobnosti najdete na webu Úřadu práce.

Situace se vyvíjí a je pravděpodobné, že se objeví další možnosti, jak svízelnou realitu řešit. Bedlivě ji proto sledujeme a o všem podstatném vám podáme zprávu.

Přečtěte si i další články o změnách v souvislosti s Covid-19.

Jste klientem Money nebo iDokladu a máte otázku ohledně koronaviru a podnikání? Obraťte se na naši zákaznickou linku na čísle 549 522 503.