Skrýt menu
Skrýt formulář
  • Domů » Daně a účetnictví » Covid-19: Dotace, úvěry, ošetřovné a jiná ekonomická pomoc pro živnostníky a podnikatele

Covid-19: Dotace, úvěry, ošetřovné a jiná ekonomická pomoc pro živnostníky a podnikatele

Solitea, a.s. | 14. 07. 2020

Opatření proti šíření koronaviru mají tvrdý dopad na podnikání. Většina obchodů má zavřeno, firmy omezují výrobu a živnostníci poskytují své služby jen omezeně. Vláda proto přijímá opatření, která mají podnikatelům kompenzovat propad příjmů. Přečtěte si, jak fungují programy COVID, Antivirus nebo Pětadvacítka a jaké máte další možnosti, když se vám hromadí faktury k zaplacení a na účtu je prázdno.

Obsah

    Informace jsou aktuální k 2. červenci, 10:00.

    Záruční banka vyhodnocuje žádosti v programech COVID I, COVID II a COVID Praha

    Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) posuzuje žádosti o bezúročné úvěry a záruky. Jedná se o podpůrné programy, které banka zřídila v prvních týdnech koronakrize.

    Princip úvěrů je jasný. Fungování záruk vám vysvětlíme: stát se s jejich pomocí zaručí za komerční úvěry podnikatelům, banky získají jistotu, že se jim peníze vrátí, a nepřestanou firmám nebo živnostníkům půjčovat.

    Zájem o programy COVID byl tak velký, že ČMZRB příjem žádostí pozastavila do pár hodin nebo dnů od startu. Momentálně úředníci podepisují smlouvy s úspěšnými žadateli. Pro nové zájemce zbývá program COVID III, který popisujeme níže.

    O půjčky a záruky žádali:

    • živnostníci,
    • mikropodniky,
    • malé a střední firmy (do 249 zaměstnanců).

    Peníze lze využít na provozní výdaje jako mzdy, nájemné, energie nebo na pořízení zásob či drobného majetku (např. počítače nebo SW). Programy vám naopak nepomůžou s investicemi nebo náhradou ušlého zisku.

    Program COVID III usnadní úvěry od soukromých bank

    Stát se zaručí za provozní úvěry od soukromých bank, o které mohou žádat podnikatelé zaměstnávající do 500 lidí

    Zájem projevilo 20 bank a spořitelních družstev. Na webu ČMZRB najdete jejich seznam i s celkovou částkou, za kterou se jim stát zaručí. Tady je 10 největších:

    • Česká spořitelna,
    • Komerční banka,
    • ČSOB,
    • UniCredit Bank, 
    • Raiffeisenbank,
    • MONETA Money Bank,
    • Sberbank,
    • Oberbank,
    • Citibank,
    • PPF banka.

    Na záruky je připraveno 167 miliard korun. Z úvěrů budou podnikatelé financovat provozní náklady jako: 

    • mzdy, 
    • nájemné, 
    • energie, 
    • pořízení zásob a materiálu
    • nebo úhradu faktur.

    Maximální výše úvěru pro jednu firmu činí 50 milionů korun. Státní záruka přitom pokryje 90 % u firem do 250 zaměstnanců a 80 % u společností do 500 zaměstnanců.

    Detailní podmínky úvěru včetně jeho schvalování záleží na přístupu konkrétní banky.

    Podnikatelé se vyhnou jednání s ČMZRB a mohou napřímo oslovit svého bankéře. Každá soukromá banka, která se státem podepíše smlouvu, získá garanci až 10 miliard korun.

    Podrobnější informace o programu COVID III najdete na webu ČMZRB. Banka zřídila také infolinku, kde zjistíte detaily o všech podpůrných programech. Volat můžete v pracovních dnech od 8:00 do 18:00 na 246 017 397.

    Program Antivirus pomáhá firmám a zaměstnancům

    Důležitým nástrojem na udržení zaměstnanosti je program Antivirus, který administruje úřad práce.

    Tuzemská obdoba německého kurzarbeitu se rozběhla 6. dubna a prozatím se počítá s jejím fungováním do 31. srpna.

    Antivirus se vztahuje na zaměstnavatele ve mzdové sféře, kteří nepoužívají k úhradě mezd peníze z veřejných rozpočtů nebo evropských dotací, mají alespoň 1 zaměstnance, a kvůli vládním opatřením proti koronaviru nefungují vůbec nebo jen omezeně – zaměstnanci jsou tzv. na překážce.

    Zaměstnavatelé v problémech získají příspěvek na náhradu mezd zaměstnanců a nebudou tak nuceni propouštět. Antivirus pomáhá ve dvou liniích.

    1) Firmám, kterých se dotklo nařízení karantény nebo omezily provoz kvůli nařízení vlády

    Stát takovým firmám přispívá na 80 % vyplacených náhrad mezd včetně odvodů – příspěvek je však zastropovaný na 39 000 korunách superhrubé mzdy (29 000 korun hrubého).

    Pokud jsou zaměstnanci v karanténě, dostanou 60 % z redukovaného denního výměru (nemocenská). U provozů uzavřených z nařízení vlády mají zaměstnanci nárok na 100 % mzdy.

    2) Firmám, které čelí souvisejícím hospodářským potížím

    Stát podnikům hradí 60 % vyplacených náhrad včetně odvodů. Maximálně do výše 29 000 korun (přibližně 21 600 korun hrubého).

    Kolik dostane zaměstnanec závisí na typu omezení: 

    • pokud je 30 % a více zaměstnanců v karanténě nebo se doma stará o děti, pobírají zaměstnanci 100 % průměrného výdělku,
    • pokud firma nemá vstupní materiál a suroviny nezbytné k činnosti, dostanou zaměstnanci 80 %,
    • pokud došlo k poklesu poptávky, pobírá zaměstnanec 60 %.

    Kurzarbeit počítá s tím, že firma nejprve zaměstnancům zaplatí náhrady mezd, teprve poté jí je proplatí úřad práce.

    MPSV stanovilo i další podmínky:

    • zaměstnavatelé musí dodržovat zákoník práce,
    • zaměstnanci nesmí být ve výpovědní lhůtě, ani jim nesmí firma dát výpověď,
    • zaměstnanci musí být v pracovním poměru a účastnit se nemocenského a důchodového pojištění,
    • firma musí vyplatit mzdy a odvést odvody.

    Přesný postup podávání žádosti zveřejnilo MPSV na svém webu. Zjednodušeně to probíhá takto:

    1. Zaměstnavatel podá žádost o uzavření dohody o poskytnutí příspěvku přes web úřadu práce. Přidá i doklad o zřízení účtu, kam mu přijdou peníze. Návod, jak vyplníte žádost, si prohlédněte v krátkém videu na webu MPSV
    2. Úředníci žádost projdou a odešlou elektronicky zpět žadateli (schválená žádost nemusí být fyzicky podepsaná úřadem práce).
    3. Firma vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a zaplatí státu povinné odvody.
    4. Přes web úřadu práce předloží vyúčtování se seznamem zaměstnanců (a jejich rodných čísel nebo evidenčních čísel pojištěnce) – videonávod najdete na webu MPSV.
    5. Úřad práce údaje ověří na sociální správě a pošle peníze na účet firmy.

    O uzavření dohody požádáte pouze jednou. Pokud se vaše provozní problémy protáhnou i do dalších měsíců, zažádáte o státní příspěvek na náhradu mezd vždy po skončení kalendářního měsíce

    K 28. červnu úřady práce přijaly více než 56 tisíc žádostí o poskytnutí příspěvku. Stát za březen, duben a květen zaměstnavatelům zaplatil 13,7 mld. korun. Podpořil tím téměř 700 tisíc zaměstnanců.

    Speciální dávka 25 000 korun pro živnostníky

    Živnostníkům stát ulevil zrušením plateb sociálního a zdravotního pojištění od března na půl roku. Přečtěte si článek o pojistném.

    Vláda schválila i přímou finanční podporu pro malé podnikatele – původně ve výši 25 000 korun, poté ji navýšila o dalších 19 500 korun. 

    Co opatření zvané Pětadvacítka obnáší:

    • OSVČ (živnostníci, umělci, znalci, lékaři, poradci, samostatní zemědělci) získají jednorázový příspěvek 500 korun na den.
    • Pokud podnikají jako OSVČ na hlavní činnost.
    • U vedlejší činnosti dosáhnou na podporu jen ti, kteří souběžně nejsou zaměstnaní (nejčastěji jsou na mateřské, rodičovské, pečují o postiženého, jsou v invalidním nebo starobním důchodu).
    • Pokud byli aktivní k 12. březnu 2020 (u sezónních podnikatelů byla jejich živnost přerušena kdykoli po 31. srpnu 2019).
    • OSVČ podá čestné prohlášení, kde uvede, že mu situace neumožnila vykonávat činnost jako obvykle (karanténa, uzavřený či omezený provoz, péče o dítě, omezení poptávky nebo dodávek.

    Podpora je kvůli postupnému prodlužování rozdělena do 2 období. Původně to bylo od 12 března do 30. dubna, poté ji stát rozšířil i na období od 1. května do 8. června. V souhrnu tedy můžete při splnění podmínek získat až 44 500 korun.

    • Příspěvek dostanete za každý den, kdy jste nepobírali podporu v nezaměstnanosti.
    • Můžete získat 44 500 korun a zároveň ošetřovné na dítě.
    • Pomoc neovlivní nárok na daňové úlevy.

    Na peníze dosáhnou i lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) s odměnou do 10 tisíc korun měsíčně, pokud jsou současně aktivní OSVČ i na vedlejší činnost. U dohod o pracovní činnosti je tato hranice 3 tisíce korun.

    Celé znění zákona najdete na webu ministerstva financí.

     

    O příspěvek požádáte vyplněním formuláře na webu Finanční správy a jeho odesláním:

    • datovou schránkou,
    • přes Daňový portál,
    • e-mailem na adresu, která se liší podle spádového finančního úřadu a zjistíte ji přímo z vyplněného formuláře,
    • poštou
    • nebo osobním doručením do boxu před finančním úřadem.

    O 25 000 korun za období 12. března – 30. dubna bylo možné žádat do 29. června. O příspěvek na navazující období 1. května – 8. června se přihlásíte až do 7. srpna.

    K 1. červenci finanční správa přijala více než 535 tisíc žádostí o podporu za 1. bonusové období. Úředníci na účty žadatelů odeslali zatím 13 mld. korun.

    Za 2. bonusové období už žadatelé podali přes 367 tisíc žádostí a získali 6,7 mld. korun.

    Na webu ministerstva financí se dočtete odpovědi na nejčastější otázky.

    Pětistovka na den pro společníky malých s. r. o.

    Finanční správa vyplácí podporu pro společníky malých s. r. o. Kompenzační bonus činí 500 korun denně a vztahuje se na období od 12. března do 8. června. Žadatelé tak mohou získat až 44 500 korun.

    K 1. červenci přijala Finanční správa 68 623 žádostí o příspěvek a vyplatila více než 1,5 mld. korun.

    Podnikání malých „eseróček” se materiálně příliš neodlišuje od OSVČ, přesto je stát dlouho opomíjel. Pro žadatele platí následující podmínky:

    • Jejich společnost má omezenou činnost nebo snížený odbyt kvůli koronaviru,
    • ve firmě jsou maximálně 2 společníci (více společníků jedině v případě, že jsou to osoby blízké, např. příbuzní),
    • byli aktivním společníkem k 12. březnu,
    • v minulém roce dosáhla společnost obratu alespoň 180 tisíc korun (u nových firem existoval předpoklad dosažení takového obratu v letošním roce),
    • společník není zároveň zaměstnancem s účastí na nemocenském pojištění v jiné firmě (může být zaměstnanec firmy, ve které je společníkem),
    • nečerpal podporu z programu Antivirus nebo Pětadvacítka,
    • pokud je společníkem ve více eseróčkách, získá příspěvek jen za jedno z nich,
    • firma není v úpadku, likvidaci nebo nespolehlivým plátcem DPH,
    • platí daně v ČR, EU nebo EHS.

    Žádost o podporu najdete na webu Finanční správy. Vyplňte formulář a doručte ho příslušnému finančnímu úřadu:

    • datovou schránkou,
    • jako přílohu e-mailem
    • nebo osobně. 

    Stát vám peníze vyplatí do několika dnů.

    Požádejte o odklad splácení úvěrů

    Podnikatelé v problémech se mohou obrátit na svou banku (nebo nebankovního poskytovatele) s žádostí o odklad splátek úvěru sjednaného před 26. březnem 2020. Nově schválený zákon umožňuje odklad buď o 3, nebo o 6 měsíců. Úleva se týká pouze splácení jistiny, nevztahuje se tedy na úroky.

    Odložit nepůjdou ani závazky vyplývající: 

    • z kontokorentu, 
    • operativního leasingu, 
    • revolvingového úvěru 
    • nebo kreditních karet.

    Většina bank odklad umožňovala dobrovolně už před přijetím zákona – podle České bankovní asociace do té doby Češi požádali o odklad splátek u 230 tisíc úvěrů. Díky zákonné úpravě, tzv. moratoriu, můžete odložení prodloužit. Uděláte to nejrychleji přes web banky nebo kontaktujte svého bankéře. Instituce vám odklad schválí do několika hodin. Jako první vám odloží splátku za následující kalendářní měsíc.

    Odklad splátek neznamená zápis do registru dlužníků. Využití úlevy tedy nezkomplikuje budoucí žádosti o úvěr.

    Výrazné změny v ošetřovném

    Od středy 11. března byly po celém Česku uzavřeny školy. Vláda na to zareagovala zákonem, který umožňuje vyplácet tzv. ošetřovné většímu počtu rodičů

    • Věková hranice pro opečovávané dítě se zvýšila z 10 na 13 let,
    • místo 60 % mzdy dostávají rodiče–zaměstnanci 80 %,
    • stát peníze vyplácí do začátku letních prázdnin,
    • nárok mají i lidé, kteří po uzavření stacionářů pečují doma o postižené,
    • během péče o dítě se mohou rodiče vícekrát vystřídat (ale nikoli v jednom kalendářním dnu, „rozpis služeb” je nutné evidovat na tiskopisu).

    V praxi stačí, aby:

    • škola vyplnila tiskopis Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 13 let z důvodu uzavření zařízení,
    • odeslala ho rodičům e-mailem,
    • ti doplní příslušné údaje, podepíší,
    • naskenují nebo vyfotí
    • a zašlou zaměstnavateli, který zařídí administrativu s Okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ).

    Celý postup k uplatnění žádosti o ošetřovné najdete na webu ČSSZ.

    Na ošetřovné dosáhnou i tzv. dohodáři. Pokud je jejich DPP nebo DPČ aktivní, odvádí sociální pojištění a měli dohodu uzavřenou před 11. březnem, dostanou za období od uzavření škol do 31. března 60 % denního vyměřovacího základu, za navazující období 80 %.

    Podle pravidel je možné pobírat ošetřovné i za období, kdy byly školy a školky znovu otevřeny. Do žádosti v tomto případě uvedete důvod, proč jste dítě nechtěli do školy posílat. Například, že jste se báli o

    • jeho zdraví,
    • zdraví jiných členů společné domácnosti
    • nebo že vás omezí kratší provozní doba a snížená kapacita školy.

     

    Vláda schválila finanční příspěvek na ošetřovné za děti do 13 let i pro OSVČ. Původně ve výši 424 korun za den, od 1. dubna pak 500 korun denně

    • Ošetřovné vám stát zaplatí pouze jedno. Nehraje roli, o kolik dětí doma pečujete. 
    • Ošetřovné nelze kombinovat s nemocenskou.
    • Stát vyplácí ošetřovné do 30. června.

    O ošetřovné za duben bylo možné žádat do 7. června. Žádosti za květen MPO přijímá do pátku 10. července.

    • Vyplníte jednoduchý formulář na webu ministerstva (www.mpo.cz/osetrovneOSVC).
    • Žádost včetně příloh (čestné prohlášení, dokument potvrzující uzavření školy, školky nebo zařízení sociální péče) odešlete na MPO datovou schránkou nebo poštou.
    • S vyplněním žádosti vám případně pomohou živnostenské úřady.

    V čestném prohlášení doložíte, že:

    • jste a budete po celou dobu čerpání ošetřovného OSVČ na hlavní činnost,
    • jste registrovaný jako poplatník daně na finančním úřadě,
    • jste malým nebo středním podnikatelem,
    • nemáte nedoplatky vůči finančnímu úřadu, ČSSZ nebo zdravotní pojišťovně.

    Předpokladem je, že ošetřovné již nečerpá jiný člen rodiny. Při ošetřování se mohou rodiče nebo další členové domácnosti střídat.

    Na webu MPO najdete tipy na urychlení vyřízení žádosti o ošetřovné.

    Ošetřovné usnadňuje situaci zaměstnancům i živnostníkům. Vláda však jedná o změnách.

    Ošetřovné usnadňuje situaci zaměstnancům i živnostníkům.

    Ošetřovné usnadňuje situaci zaměstnancům i živnostníkům. 

    Odklad nájemného o 3 měsíce

    Sněmovna schválila tříměsíční odklad nájemného pro podnikatele, kteří měli z vládního nařízení uzavřenou provozovnu.

    Nájemce nemusel 3 měsíce platit za prostory sloužící k podnikání. Dluh ale musí doplatit do konce letošního roku. Zákon také stanovuje, že nájemce nesmí dostat do 31. prosince 2020 výpověď kvůli dlužnému nájmu, pokud doloží, že nemůže splácet kvůli epidemii koronaviru.

    Stát zaplatí polovinu nájemného za zavřené provozovny

    Po několikatýdenním váhání vláda zřídila dotační program na podporu podnikatelů, kterým znemožnila byznys. Obchody, restaurace, kadeřnictví a jiné provozy s omezeným fungováním mohou požádat o dotaci na zaplacení nájemného za období od 1. dubna do 30. června.

    Dotace se vztahuje na smlouvy uzavřené před 12. březnem a žadatel musí doložit uhrazení nájemného za leden a únor.

    Aby podnikatel na podporu dosáhl, musí se nejprve domluvit s pronajímatelem na snížení nájmu o 30 %. V praxi tedy:

    • Nájemce zaplatí 20 %,
    • pronajímatel sleví 30 %
    • a stát zaplatí zbylých 50 % nájemného.

    Pokud platíte nájem veřejnému subjektu, dostanete rovnou 80 %.

    Ještě před podáním žádosti o dotaci ale musíte pronajímateli uhradit alespoň polovinu z původního nájmu.

    Na dotaci nedosáhnou firmy, kterým prostory pronajímá tzv. spřízněná osoba (např. majetkové propojení).

    Žádosti o dotaci podávejte od 26. června do 30. září. Detailní informace o programu COVID – Nájemné včetně odkazu na formulář najdete na webu MPO. 

    Sbírejte dokumenty kvůli náhradě škody

    Kvůli vyhlášení stavu nouze můžete uplatnit nárok na škody, které vám jako právnické či fyzické osobě vzniknou. Podle zákona o krizovém řízení (zákon č. 240/2000 Sb.) se jedná o problémy, do kterých se dostanete přímým důsledkem krizových opatření vlády.

    Zákon je však definován poměrně obecně a o nároku na škodu budou patrně rozhodovat soudy – pokud se na ně nějaký občan obrátí. Hned, jak se dozvíme o upřesnění postupu, aktualizujeme článek.

    Příklady negativních důsledků krizových opatření: 

    • likvidujete neprodejné zboží, kterému hrozí zkáza, 
    • hradíte smluvní pokuty, 
    • vyplácíte odstupné propuštěným zaměstnancům,

    Pečlivě evidujte a uchovávejte veškeré doklady.

    První vlna omezujících opatření souvisejících s koronavirem platila do 30. dubna. Vláda je poté prodloužila na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Tento postup podle některých právníků vylučuje náhradu škod pro podnikatele. 

    Soud ovšem rozhodl, že právní klička neplatí. Situace se vyvíjí. Hned jak se dozvíme podrobnosti, do článku je doplníme.

    Jak je to s dalšími dávkami

    OSVČ mají v porovnání se zaměstnanci složitější cestu k nemocenské. Po 15 dnech od vypuknutí nemoci (nebo karantény, která brání v podnikání) na ni mají nárok pouze ti, kteří si dobrovolně platí pojištění – musí mít zároveň zaplacené alespoň 3 měsíce před nástupem na nemocenskou.

    Výše nemocenské pro OSVČ je odvozená z denního vyměřovacího základu:

    • od 15. dne dostanete 60 %,
    • od 31. dne 66 %
    • a od 61. dne 72 %.

    Při pobírání nemocenské nesmíte podnikat.

    Další možností je podpora v nezaměstnanosti, kterou vyplácí úřad práce. Abyste na ni však jako OSVČ měli nárok, musíte nejprve přerušit živnost, zaevidovat se na úřadu práce a ještě musíte splnit jednu podmínku – za poslední 2 roky jste alespoň 12 měsíců platili sociální pojištění.

    Existují i tzv. nepojistné sociální dávky, které pomáhají v krizových situacích a nejsou podmíněny pojištěním. Vyplácí je úřad práce a dělí se do 2 kategorií:

    • dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc),
    • dávky sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení).

    Na webu Úřadu práce ČR najdete aplikaci Sociální poradce, která vás dávkami provede detailně.

    I u nepojistných dávek je vám živnostenský list spíše na obtíž. Nárok na dávku totiž úředníci vyhodnocují na základě příjmů či majetku celé domácnosti. U OSVČ pracují s předpokladem, že jste dříve vydělávali alespoň 17 000 korun, což ve většině případů na přidělení dávky nestačí.

    V opravdu krizové situaci máte jako OSVČ největší šanci u dávky mimořádné okamžité pomoci – např. vám kvůli výpadku příjmů hrozí vážná újma na zdraví nebo vám sociální a majetkové poměry neumožňují vyrovnat se s mimořádnou událostí, podrobnosti najdete na webu Úřadu práce.

    Situace se vyvíjí a je pravděpodobné, že se objeví další možnosti, jak svízelnou realitu řešit. Bedlivě to pro vás sledujeme a o všem podstatném vám podáme zprávu.

    -------

    Přečtěte si i další články o změnách v souvislosti s Covid-19.

    Jste klientem Money nebo iDokladu a máte otázku ohledně koronaviru a podnikání? Obraťte se na naši zákaznickou linku na čísle 549 522 503.

    • Byly tyto informace užitečné?
    • AnoNe

    Štítky článku

    COVID-19

    eBook plný rad z praxe

    Jak vybrat účetní systém

    ebook-img