Covid-19: Dotace, úvěry, ošetřovné a jiná ekonomická pomoc pro živnostníky a podnikatele

Solitea, a.s. | 30. 09. 2020

Záruční banka vyhodnocuje žádosti v programech COVID

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) posuzuje žádosti o bezúročné úvěry a záruky pro živnostníky, malé a střední firmy. Jedná se o podpůrné programy, které banka zřídila v prvních týdnech koronakrize.

Princip úvěrů je jasný. Fungování záruk vám vysvětlíme: stát se s jejich pomocí zaručí za komerční úvěry podnikatelům, banky získají jistotu, že se jim peníze vrátí, a nepřestanou firmám nebo živnostníkům půjčovat.

Peníze podnikatelé využijí na provozní výdaje, pořízení zásob či drobného majetku (např. počítače nebo SW). Programy naopak nepomůžou s investicemi nebo náhradou ušlého zisku.

Program COVID III usnadní úvěry od soukromých bank

Stát se zaručí za provozní úvěry od soukromých bank, o které mohou žádat podnikatelé zaměstnávající do 500 lidí.

Zájem projevilo 20 bank a spořitelních družstev. Na webu ČMZRB najdete jejich seznam i s celkovou částkou, za kterou se jim stát zaručí. Tady je 10 největších:

• Česká spořitelna,
• Komerční banka,
• ČSOB,
• UniCredit Bank,
• Raiffeisenbank,
• MONETA Money Bank,
• Sberbank,
• Oberbank,
• Citibank,
• PPF banka.

Na záruky je připraveno 167 miliard korun. Z úvěrů budou podnikatelé financovat provozní náklady jako:

• mzdy,
• nájemné,
• energie,
• pořízení zásob a materiálu
• nebo úhradu faktur.

Maximální výše úvěru pro jednu firmu činí 50 milionů korun. Státní záruka přitom pokryje 90 % u firem do 250 zaměstnanců a 80 % u společností do 500 zaměstnanců.

Detailní podmínky úvěru včetně jeho schvalování záleží na přístupu konkrétní banky.

Podnikatelé se vyhnou jednání s ČMZRB a mohou napřímo oslovit svého bankéře. Každá soukromá banka, která se státem podepíše smlouvu, získá garanci až 10 miliard korun.

Pro hoteliéry je tady program COVID – Ubytování

Poskytovatelé ubytování mohou požádat o kompenzaci ztrát za dobu uzavření provozů v období od 14. března do 24. května. Slouží k tomu program COVID – Ubytování, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj.

Žadatelé dostanou částku od 100 do 330 korun za pokoj a noc, dle typů ubytovacího zařízení – pětihvězdičkový hotel získá vyšší částku, kdežto turistická ubytovna stokorunu. Poskytovatelé krátkodobých pronájmů jako Airbnb na peníze od státu nedosáhnou.

O peníze se přihlásíte od 11. září do 30. října na webu Státního fondu podpory investic.

Státní fond bude při rozhodování zohledňovat i vytíženost ubytování v dané sezóně v předchozích dvou letech. Pokud bylo uzavřené, nárok na podporu mít nebude, nebo bude nižší.

Program Antivirus pomáhá do konce října firmám a zaměstnancům

Důležitým nástrojem na udržení zaměstnanosti je program Antivirus, který administrují úřady práce.

Tuzemská obdoba německého kurzarbeitu se rozběhla 6. dubna a vláda v srpnu schválila jeho prodloužení do konce října.

Antivirus se vztahuje na zaměstnavatele ve mzdové sféře, kteří nepoužívají k úhradě mezd peníze z veřejných rozpočtů nebo evropských dotací, mají alespoň 1 zaměstnance, a kvůli vládním opatřením proti koronaviru nefungují vůbec nebo jen omezeně – zaměstnanci jsou tzv. na překážce.

Zaměstnavatelé v problémech získají příspěvek na náhradu mezd zaměstnanců a nebudou tak nuceni propouštět. Antivirus pomáhá ve dvou liniích.

1) Firmám, kterých se dotklo nařízení karantény nebo omezily provoz kvůli nařízení vlády

Stát takovým firmám přispívá na 80 % vyplacených náhrad mezd včetně odvodů – příspěvek je však zastropovaný na 39 000 korunách superhrubé mzdy (29 000 korun hrubého).

Pokud jsou zaměstnanci v karanténě, dostanou 60 % z redukovaného denního výměru (nemocenská). U provozů uzavřených z nařízení vlády mají zaměstnanci nárok na 100 % mzdy.

2) Firmám, které čelí souvisejícím hospodářským potížím

Stát podnikům hradí 60 % vyplacených náhrad včetně odvodů. Maximálně do výše 29 000 korun (přibližně 21 600 korun hrubého).

Kolik dostane zaměstnanec závisí na typu omezení: 

• pokud je 30 % a více zaměstnanců v karanténě nebo se doma stará o děti, pobírají zaměstnanci 100 % průměrného výdělku,
• pokud firma nemá vstupní materiál a suroviny nezbytné k činnosti, dostanou zaměstnanci 80 %,
• pokud došlo k poklesu poptávky, pobírá zaměstnanec 60 %.

Kurzarbeit počítá s tím, že firma nejprve zaměstnancům zaplatí náhrady mezd, teprve poté jí je proplatí úřad práce.

MPSV stanovilo i další podmínky:

• zaměstnavatelé musí dodržovat zákoník práce,
• zaměstnanci nesmí být ve výpovědní lhůtě, ani jim nesmí firma dát výpověď,
• zaměstnanci musí být v pracovním poměru a účastnit se nemocenského a důchodového pojištění,
• firma musí zaplatit mzdy i odvody.

Přesný postup podávání žádosti zveřejnilo MPSV na svém webu. Zjednodušeně to probíhá takto:

1. Zaměstnavatel podá žádost o uzavření dohody o poskytnutí příspěvku přes web úřadu práce. Přidá i doklad o zřízení účtu, kam mu přijdou peníze. Návod, jak vyplníte žádost, si prohlédněte v krátkém videu na webu MPSV. 
2. Úředníci žádost projdou a odešlou elektronicky zpět žadateli (schválená žádost nemusí být fyzicky podepsaná úřadem práce).
3. Firma vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a zaplatí státu povinné odvody.
4. Přes web úřadu práce předloží vyúčtování se seznamem zaměstnanců (a jejich rodných čísel nebo evidenčních čísel pojištěnce) – videonávod najdete na webu MPSV.
5. Úřad práce údaje ověří na sociální správě a pošle peníze na účet firmy.

O uzavření dohody požádáte pouze jednou. Pokud se vaše provozní problémy protáhnou i do dalších měsíců, zažádáte o státní příspěvek na náhradu mezd vždy po skončení kalendářního měsíce.

Na Antivirus zřejmě naváže od listopadu kurzarbeit

Poslanci schvalují novou verzi kurzarbeitu, který by měl platit od listopadu a nahradit tak program Antivirus. V praxi kurzarbeit pomůže při nedostatku práce. Zaměstnavatel zaplatí za dobu, kterou zaměstnanec skutečně odpracuje a zbytek úvazku doplatí stát.

Zaměstnanci, pro které by firmy neměly práci, by pobírali až 70 % čistého výdělku od státu – maximálně do výše celostátní průměrné mzdy (33 423 Kč). Podpora by se vyplácela nejdéle jeden rok a má se týkat jen zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou.

Firma se ale nezbaví povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění z celé průměrné mzdy zaměstnance.

Příspěvek stát neproplatí lidem na nemocenské, mateřské, otcovské nebo na ošetřovném. Podle posledních informací by se ve volném čase hrazeném státem mohli zaměstnanci firem vzdělávat na úřadech práce.

O dalším vývoji novely vás budeme informovat.

Kompenzační bonus už jenom pro dohodáře

Lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) mohou do 30. listopadu žádat o finanční příspěvek až 31 150 korun.

Stát vyplácí peníze dohodářům postiženým vládními omezeními v období od 12. března do 8. června – jedná se o stejnou formu pomoci, které mohli do letních prázdnin využít živnostníci a společníci malých s.r.o. Žadatel získá 350 korun za den.

Pokud máte o kompenzační bonus zájem, předložte spolu s žádostí doklad od zaměstnavatele, který prokazuje, že za vás odvedl sociální pojištění. Další podmínkou je práce na dohodu alespoň 4 z 6 měsíců předcházející koronavirové krizi (od 1. října do 31. března).

Podpora se nevztahuje na lidi, kteří jsou souběžně s dohodou zaměstnaní – s výjimkou pěstounů a dobrovolníků u pečovatelské služby.

Od listopadu se všichni vrací ke splácení úvěrů

S koncem října se uzavírá lhůta, kterou mohli využít lidé a firmy, na odklad splácení úvěrů od bank i nebankovních poskytovatelů. Stát jim to umožnil tzv. moratoriem buď na 3, nebo na 6 měsíců.

Odložit šlo pouze splácení jistiny, nikoli úroků.

O odklad bylo možné žádat do 30. září. Žádost nevedla k zápisu do registru dlužníků. Využití úlevy tedy nezkomplikuje budoucí žádosti o úvěr.

V novém školním roce ošetřovné pro živnostníky není

Vláda prozatím nepřistoupila k zavedení ošetřovného pro živnostníky jako na jaře.

Pokud dojde ke změně, budeme vás informovat.

Ošetřovné na jaře usnadnilo situaci zaměstnancům i živnostníkům. Na podzim mají OSVČ smůlu.

Odložené nájemné zaplaťte do konce roku

Sněmovna schválila tříměsíční odklad nájemného pro podnikatele, kteří měli z vládního nařízení uzavřenou provozovnu.

Podnikatelé toho mohli využít do letních prázdnin. Pokud jste to udělali, musíte dluh doplatit do konce letošního roku.

Stát zaplatí polovinu nájemného za zavřené provozovny

Vláda zřídila dotační program COVID – Nájemné na podporu podnikatelů, kterým znemožnila byznys. Provozovatelé obchodů, restaurací, kadeřnictví a jiných provozů s omezeným fungováním mohli do 30. září požádat o dotaci na zaplacení nájemného za období od 1. dubna do 30. června.

Úředníci průběžně vyhodnocují žádosti. Aby podnikatel na podporu dosáhl, musí se nejprve domluvit s pronajímatelem na snížení nájmu o 30 %. V praxi tedy:

• nájemce zaplatí 20 %,
• pronajímatel sleví 30 %
• a stát zaplatí zbylých 50 % nájemného.

Pokud platíte nájem veřejnému subjektu, dostanete rovnou 80 %.

Na dotaci nedosáhnou firmy, kterým prostory pronajímá tzv. spřízněná osoba (např. majetkové propojení).

Jak je to s dalšími dávkami

OSVČ mají v porovnání se zaměstnanci složitější cestu k nemocenské. Po 15 dnech od vypuknutí nemoci (nebo karantény, která brání v podnikání) na ni máte nárok pouze za předpokladu, že si dobrovolně platíte pojištění – musíte mít zároveň zaplacené alespoň 3 měsíce před nástupem na nemocenskou.

Výše nemocenské pro OSVČ je odvozená z denního vyměřovacího základu:

• od 15. dne dostanete 60 %,
• od 31. dne 66 %
• a od 61. dne 72 %.

Při pobírání nemocenské nesmíte podnikat.

Další možností je podpora v nezaměstnanosti, kterou vyplácí úřad práce. Abyste na ni však jako OSVČ měli nárok, musíte nejprve přerušit živnost, zaevidovat se na úřadu práce a ještě musíte splnit jednu podmínku – za poslední 2 roky jste alespoň 12 měsíců platili sociální pojištění.

Existují i tzv. nepojistné sociální dávky, které pomáhají v krizových situacích a nejsou podmíněny pojištěním. Vyplácí je úřad práce a dělí se do 2 kategorií:

• dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc),
• dávky sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení).

I u nepojistných dávek je vám živnostenský list spíše na obtíž. Nárok na dávku totiž úředníci vyhodnocují na základě příjmů či majetku celé domácnosti. U OSVČ pracují s předpokladem, že jste dříve vydělávali alespoň 17 000 korun, což ve většině případů na přidělení dávky nestačí.

V opravdu krizové situaci máte jako OSVČ největší šanci u dávky mimořádné okamžité pomoci – např. vám kvůli výpadku příjmů hrozí vážná újma na zdraví nebo vám sociální a majetkové poměry neumožňují vyrovnat se s mimořádnou událostí, podrobnosti najdete na webu Úřadu práce.

Situace se vyvíjí a je pravděpodobné, že se objeví další možnosti, jak svízelnou realitu řešit. Bedlivě ji proto sledujeme a o všem podstatném vám podáme zprávu.

Přečtěte si i další články o změnách v souvislosti s Covid-19.

Jste klientem Money nebo iDokladu a máte otázku ohledně koronaviru a podnikání? Obraťte se na naši zákaznickou linku na čísle 549 522 503.