Povinnosti OSVČ po skončení zdaňovacího období 2018

Solitea Česká republika | 18. 03. 2019

Přestože se nejedná v zásadě o nové informace, určitě nebude na škodu zrekapitulovat, jaké povinnosti mají osoby samostatně výdělečně činné po skončení roku 2018.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) musí po skončení zdaňovacího období splnit své povinnosti minimálně vůči třem institucím: finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Pojďme si společně tyto povinnosti shrnout a připomeňme si také jednotlivé lhůty, které jsou stanoveny.

I. Daň z příjmů

Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, kterou jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Naopak povinnost podat přiznání nevzniká, pokud měl poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně, za podmínky že u všech měl podepsané prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, neměl jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6 000 Kč.

Příklad

OSVČ zahájila v roce 2018 samostatnou činnost v listopadu a z této činnosti dosáhla příjmu 10 000 Kč. V roce 2018 ještě prodala byt za 3 000 000 Kč, příjem z prodeje splnil podmínky osvobození. Za této situace nemusí podat daňové přiznání.

Příklad

Poplatník dosáhl v roce 2018 příjmu z titulu podílu na zisku za svého s.r.o. ve výši 1 000 000 Kč, který podléhá srážkové dani. Vedle toho měl příjem ze živnosti ve výši 10 000 Kč. Taktéž přiznání nemusí podávat.

Příklad

Poplatník byl v roce 2018 zaměstnán postupně u dvou zaměstnavatelů a u obou měl podepsané prohlášení k dani – u prvního činila superhrubá mzda 700 000 Kč a u druhého 500 000 Kč. V rámci svého živnostenského oprávnění dosáhl příjmu 5 000 Kč. Povinnost podat daňové přiznání opět nemá.

II. Zdravotní pojištění

Po skončení zdaňovacího období vzniká OSVČ povinnost podat přehled za rok 2018 bez jakýchkoliv dalších podmínek - je tedy nepodstatné jaké příjmy z podnikání byly dosaženy či zda vůbec nějaké příjmy z podnikání byly, nezkoumá se ani to, zda OSVČ měla nějaké další příjmy mimo podnikání.

Přehled za rok 2018 se podává zdravotní pojišťovně nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ povinnost podat daňové přiznání. Pokud tedy OSVČ nemá prodlouženou lhůtu pro podání daňového přiznání, lhůta končí 2. 5. 2019. Zpracovává-li přiznání daňový poradce, čímž dochází k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, končí lhůta pro podání přehledu 1. 8. 2019. Pokud přiznání zpracovává daňový poradce, musí být tato skutečnost oznámena příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději 30. 4. 2019.

Z výše uvedených lhůt existuje jedna výjimka – pokud OSVČ nemá povinnost podat daňové přiznání, má povinnost podat přehled nejpozději do 8. 4. 2019.

Do přehledu se uvádí veškeré příjmy a daňově uznatelné výdaje.  Pozor ale na uplatňovanou ztrátu pro daňové účely – daňová ztráta dosažená v předešlých letech se do přehledu neuvádí!

Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl, nebo měl být podán přehled. Naopak přeplatek zdravotní pojišťovna vrací do jednoho měsíce ode dne, kdy přeplatek zjistila.

V přehledu OSVČ vypočte také novou výši záloh a v této výši zálohy platí od měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled za 2018 a to až do měsíce předcházejícího měsíci, kdy bude podán přehled za rok 2019. Nová minimální výše měsíční zálohy  - pro osoby na něž se vztahuje minimální vyměřovací základ – činí pro letošní rok 2 208 Kč.

Pokud má OSVČ jako hlavní zdroj příjmů zaměstnání nebo je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou, zálohy platit nemusí. Na základě žádosti může dojít také ke snížení záloh.

III. Sociální pojištění

Stejně jako u zdravotního pojištění platí, že vykonávala-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost alespoň po část kalendářního roku 2018, musí podat přehled příslušné správě sociální zabezpečení.

Pokud podává přiznání OSVČ sama, končí lhůta 2. 5. 2019. Pokud má poradce, musí tuto skutečnost nahlásit nejpozději do 30. 4. 2019 a lhůta pro podání přehledu pak končí 1. 8. 2019.

Odlišná lhůta oproti zdravotnímu pojištění je v situaci, kdy OSVČ nemá povinnost podat daňové přiznání – za této situace končí lhůta pro podání přehledu dnem 31. 7. 2019.

Při výpočtu vyměřovacího základu a následného pojistného (důchodového) se vychází z daňového základu (dílčího základu daně). Jedná se o dílčí základ daně z příjmů fyzických osob upravený podle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů. Pod tyto úpravy patří např. daňová ztráta, úpravy dílčího základu daně o pohledávky či zásoby při změnách způsobu uplatňování výdajů. Toto je výrazná odlišnost od výpočtu vyměřovacího základu a pojistného u zdravotního pojištění!

Příklad

OSVČ s živnostenským listem na zprostředkování dosáhla v roce 2018 příjmy ve výši 1 000 000 Kč, paušální výdaje činily 600 000 Kč. Za rok 2017 byla dosažena ztráta ve výši – 200 000 Kč, která byla v daňovém přiznání za rok 2018 uplatněna.

Výpočet vyměřovacích základů:

Zdravotní pojištění
(1 000 000 – 600 000) * 0,5 = 200 000 Kč

Sociální (důchodové) pojištění
(1 000 000 – 600 000 – 200 000) * 0,5 = 100 000 Kč

Doplatek pojistného je potřeba uhradit do 8 dnů po dni podání přehledu.

Pokud je OSVČ hlavní činí pro rok 2019 nejnižší záloha 2 388 Kč. Pro OSVČ vedlejší je to částka 955 Kč.

Ohledně povinnosti platit zálohy lze konstatovat, že OSVČ hlavní tuto povinnost mají, vedlejší OSVČ pokud nejsou účastny důchodového pojištění nikoliv. Stejně jako u zdravotního pojištění lze požádat o snížení záloh.

  • Byly tyto informace užitečné?
  • AnoNe