Minimální mzda a zaručený plat v roce 2026: kolik činí a koho se týkají

Co je minimální mzda

Minimální mzdu a její pravidla vymezuje § 111 Zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“).

Je to nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovním vztahu (ať jde o hlavní pracovní poměr nebo dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti). Jinými slovy – mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než stanovená minimální mzda.

Její výši stanovuje vláda nařízením, zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku (s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen). V roce 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč (při plném úvazku 40 hodin týdně). Oproti roku 2025 se zvýšila o 1 600 Kč.

Do minimální mzdy se počítají pohyblivé složky mzdy jako osobní ohodnocení, prémie nebo provize. Naopak nezapočítávají se do ní příplatky:

• za práci přesčas,
• za práci ve svátek,
• za noční práci,
• za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
• za práci v sobotu a v neděli.

Nárok na vybrané příplatky mají dnes také zaměstnanci pracující na dohody (DPP a DPČ), jejichž postavení se v posledních letech postupně přibližuje klasickému pracovnímu poměru.

Co je zaručená mzda a zaručený plat

Tzv. zaručená mzda je minimální odměna, kterou musí zaměstnanec dostat podle náročnosti své práce. Stanovuje ji vláda Nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Její výše se liší podle skupin prací – „jednodušší“ práce mají nižší úroveň a tedy nižší zaručenou mzdu, odborné a odpovědnější práce vyšší.

Na rozdíl od minimální mzdy, která představuje jednotnou částku pro všechny zaměstnance při plném úvazku, zaručená mzda bere v potaz složitost a odpovědnost dané pracovní pozice.

Od 1. ledna 2025 se však zaručená mzda v soukromém sektoru zrušila. Ve veřejné správě a státní sféře zůstal zachován systém minimálních odměn, nově označovaný jako „zaručený plat“. Týká se například úředníků, učitelů nebo dalších státních zaměstnanců.

Zaručený plat a 4 pracovní skupiny

Pro rok 2026 je zaručený plat ve veřejném sektoru rozdělen do 4 skupin podle složitosti práce (místo původních osmi). Zařazení do jednotlivých skupin se formálně odvíjí od platové třídy, do níž je práce zařazena, ale vychází především ze složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce.

1. skupina:

• zaměstnanci v 1. a 2. platové třídě,
• většinou lidé se základním vzděláním nebo základními dovednostmi,
• například: uklízeči, pomocní administrativní pracovníci, kuchyňské pomocnice apod.

2. skupina:

• zaměstnanci 3. až 5. platové třídy,
• obvykle se středoškolským vzděláním či výučním listem,
• například: šatnáři, recepční, skladníci, školníci, prodavači apod.

3. skupina:

• zaměstnanci 6. až 9. platové třídy,
• zpravidla se středoškolským vzděláním (výuční list či maturita) nebo vyšším odborným vzděláním,
• například: kuchaři ve školních jídelnách, technici, personalisté, účetní, rozpočtáři, referenti agend, zdravotní sestry apod.

4. skupina:

• zaměstnanci 10. až 16. platové třídy,
• lidé s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním,
• například: právníci, architekti, ředitelé škol, výzkumní pracovníci, lékaři, inženýři apod.

Konkrétní zařazení profesí a popis jednotlivých skupin zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Pro každou skupinu platí minimální zaručený plat, odvozený od aktuální minimální mzdy.

Pokud je mzda nebo plat zaměstnance nižší než stanovená minimální mzda či zaručený plat, vzniká mu nárok na doplatek, kterým mu musí zaměstnavatel odměnu dorovnat.

V soukromé sféře mají zaměstnavatelé povinnost dodržet pouze minimální mzdu (22 400 Kč), pokud není dohodnuto jinak v kolektivní smlouvě.

Přepočtená hodinová mzda podle stanovené pracovní doby

Částky uvedené v nařízení vlády se vztahují ke stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin.

Pokud má zaměstnanec stanovenou pracovní dobu mírně kratší než 40 hodin (např. 38,75 nebo 37,5 hodiny týdně) z provozních důvodů (např. dvousměnný nebo třísměnný provoz), platí podle Zákoníku práce, že se měsíční minimální mzda nesnižuje.

V těchto případech se základní hodinová sazba úměrně zvýší, aby zaměstnanec při odpracování stanovené doby dostal stejné měsíční nebo týdenní odměny, jako by pracoval 40 hodin týdně.

Pozor: Pokud zaměstnanec požádá o částečný úvazek (např. 20 hodin týdně) z vlastních důvodů, mzda je v takovém případě zkrácena poměrně k odpracované době. Výše uvedená rovnost mezd platí pro situaci, kdy je zkrácená doba nastavena zaměstnavatel kvůli provozu.

Základní hodinovou sazbu pro různé délky stanovené týdenní pracovní doby odvodíte podle vzorce:

Kde:

• MMₓ – minimální mzda pro danou stanovenou týdenní pracovní dobu x,
• MM₄₀ – minimální mzda pro 40hodinovou pracovní dobu (22 400 Kč/měsíc),
• x – jiná stanovená týdenní pracovní doba v hodinách (např. 37,5 h).

Tip redakce

Vyzkoušejte si zdarma účetní program Money S3

S ním můžete snadno vést účetnictví, daňovou evidenci, vystavovat faktury a evidovat sklad pro kamenný i online prodej.

Stáhnout zkušební verzi

Roční náklady zaměstnavatele dle skupin prací