Obsah
Rok 2021 přinesl v oblasti daně z příjmů právnických osob několik zásadních novinek, které bude nutné promítnout do daňového přiznání. Některé z nich se týkají pouze právnických osob, jiné i osob fyzických a určité z nich jen účetních jednotek – ať fyzických nebo právnických osob. V prvé řadě dochází ke zvýšení minimální hranice pro zařazení movitých majetkových složek a jejich technických zhodnocení dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zcela zásadní je zrušení § 32a ZDP, tedy vymezení nehmotného majetku dle tohoto zákona. Velmi důležité je novelizace § 30a ZDP ve věci mimořádných odpisů, kdy je podnikatelům umožněno vybrané hmotné majetkové složky daňově odepsat výrazně rychleji. Velkou novelu představují změny v oblasti uplatňování daňové ztráty jakožto položky odčitatelné od základu daně. Z hlediska správního práva byla již pro rok 2021 zavedena novinka pro lhůtu podávání daňového přiznání elektronicky. Pojďme se na jednotlivé body podívat stručně v následujícím článku.
Hmotný movitý majetek a jeho technické zhodnocení
V prvé řadě dochází ke zvýšení hranice vstupní ceny pro zařazení vyjmenovaných hmotných majetkových složek z částky Kč 40.000,– na částku Kč 80.000,–, což nově platí i v případě jejich technického zhodnocení.
Připomeňme si, že z hlediska českých účetních předpisů je u vyjmenovaných hmotných majetkových složek stanovení vstupní ceny pro zařazení do kategorie dlouhodobého hmotného majetku definováno vnitropodnikovou směrnicí té které účetní jednotky. Z účetního hlediska u těchto majetkových složek není tedy výše vstupní ceny definována v absolutní výši zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoÚ), ani Vyhláškou č. 500/2002 Sb., nýbrž rozhodnutím podnikatelského subjektu – účetní jednotky. Ta respektuje při svém stanovení vstupní ceny zásadu věrného a poctivého zobrazení skutečnosti v účetnictví. Jinými slovy, automatické „přebírání“ vstupní hranice Kč 80.000,– dle ZDP do vnitropodnikové směrnice nemusí vždy odpovídat věrnému a poctivému obrazu reality.
Nehmotný majetek
Z hlediska ZDP dochází k vypuštění kategorie nehmotného majetku. To znamená, že nehmotný majetek je nově posuzován podle účetních předpisů. Pokud se však jedná o osoby samostatně výdělečně činné s daňovou evidencí, u nich v oblasti nehmotného majetku ke změně nedochází, protože o zaplaceném nehmotném majetku a jeho technickém zhodnocení evidují přímo do daňově účinných výdajů i nadále, jako tomu bylo dle právní úpravy doposud.
Na tomto místě si vzpomeňme, že již v dávných letech (2001 až 2003) jsme se nacházeli v této situaci. Nehmotný majetek nebyl tenkrát rovněž definován daňovými předpisy a úpravu pro dlouhodobý nehmotný majetek jsme nacházeli pouze v účetních předpisech. Zásadní je, že pro tyto „staré“ nehmotné majetkové složky dle přechodného ustanovení zákona, používáme právní úpravu roku, z nichž tyto nehmotné majetkové složky pocházely.
Rovněž si osvěžme informaci, že pokud se dle ZDP nejedná o „majetek“, avšak jedná se o něj dle českých účetních předpisů, stává se účetní odpis v případě drobného dlouhodobého majetku daňově účinným nákladem z hlediska ZDP, pokud jsou splněny další zákonné podmínky pro daňovou uznatelnost. Nelze tedy říci, že „účetní odpisy se rovnají odpisům daňovým“, nýbrž že „účetní odpisy se stávají daňově uznatelným nákladem dle ZDP“ – a to pouze za splnění dalších zákonných podmínek, které se váží k daňové uznatelnosti nákladů dle ZDP.
Mimořádné odpisy
Rovněž dochází k novelizaci ustanovení o takzvaných mimořádných odpisech. Jedná se o nový hmotný movitý majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině dle Přílohy č. 1 ZDP, který byl pořízen v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021. Pokud je poplatník prvním odpisovatelem tohoto majetku, může jej odepsat rovnoměrně bez přerušení výrazně rychleji – v případě hmotného majetku zařazeného v první odpisové skupině a splňujícího zákonné podmínky, se jedná o dobu dvanácti měsíců. V případě druhé odpisové skupiny se jedná o dobu dvaceti čtyř měsíců, přičemž během prvních dvanácti měsíců se rovnoměrně odepíše šedesát procent vstupní ceny, v dalších dvanácti měsících čtyřicet procent vstupní ceny.
Připomeňme, že § 30a ZDP existuje v zákoně již od roku 2009. Původně byl aplikován pro vyjmenované hmotné movité majetkové složky, pořízené od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. Nyní bylo ustanovení paragrafového znění upraveno pro zdaňovací období roku 2020 a 2021.
I když se tedy jedná o jednu z kategorií tzv. měsíčních časových daňových odpisů, není § 30a ZDP k použití definován na povinném principu. Pokud podnikatelský subjekt nehodlá využít pro výše vyjmenované majetkové složky tzv. mimořádných odpisů, zůstává u aplikace tzv. ročních daňových odpisů (rovnoměrných nebo zrychlených).
Pro mimořádné odpisy je typické, že jsou spojeny s řadou pevně stanovených pravidel. Majetková složka v tomto režimu daňového odpisování podléhá odpisům počínaje kalendářním měsícem, který následuje po měsíci zařazení majetku do užívání. Daňové odpisování je povinné zahájit. Navíc, daňové odpisování v tomto případě není možné přerušit (na rozdíl od ročního daňového odpisování rovnoměrného nebo zrychleného). Kalendářní měsíc, v jehož průběhu je doposud neodepsaný majetek vyřazován, se pro zohlednění daňového odpisu ještě zohlední. Daňové odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Daňová ztráta
K velkým změnám dochází v případě uplatnění daňové ztráty jakožto položky odčitatelné od základu daně z příjmů fyzických a právnických osob. Daňovou ztrátu je možné zpětně uplatnit za dvě předcházející období. Rovněž existuje možnost poplatníka vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty jakožto položky odčitatelné od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla stanovena. Tyto změny v oblasti uplatňování daňové ztráty jsou však spojeny s dalšími aspekty, které je nutné prodiskutovat s daňovým poradcem nebo důkladně nastudovat v zákoně o daních z příjmů.
Podávání daňového přiznání
Pro účely podávání řádných daňových přiznání již víme, že základní lhůta činí i nadále tři měsíce po uplynutí zdaňovacího období, avšak při elektronickém způsobu podání se lhůta prodlužuje na měsíce čtyři. Prodloužená šestiměsíční lhůta po skončení zdaňovacího období zůstává zachována, pokud podléhá účetní závěrka poplatníka povinnému auditu nebo pokud daňové přiznání podává daňový poradce. Důležité je však zdůraznit, že povinnost uložit plnou moc u správce daně v základní lhůtě je zrušena.
Závěr
Zásadními úpravami prošla daňová ustanovení z hlediska ZDP v oblasti hmotného a nehmotného majetku. V případě hmotného movitého majetku byla u vyjmenovaných majetkových složek navýšena cenová hranice pro zařazení majetku do kategorie tzv. hmotného movitého majetku z Kč 40.000,– na Kč 80.000,–. Totéž platí i pro technické zhodnocení této majetkové složky.
Rovněž dochází ke zrušení § 32a ZDP, tj. „vypuštění“ nehmotného majetku z hlediska ZDP. Při pořízení nehmotných majetkových složek od roku 2021 se tedy nejedná o tzv. nehmotný majetek z hlediska ZDP. Je však nutné i nadále testovat, zda se jedná o tzv. dlouhodobý nehmotný majetek dle českých účetních předpisů. V této oblasti je pro nás stěžejní informace o vstupní hranici pro zařazení majetkové složky do kategorie tzv. dlouhodobého majetku dle interní směrnice účetní jednotky. V oblasti osob samostatně výdělečně činných, které nejsou účetní jednotkou, v tomto smyslu k žádné změně nedochází. Tyto fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou, pojímají zaplacený pořízený nehmotný majetek (i jeho technické zhodnocení) za jednorázový daňový výdaj.
Významnou úpravou prošel § 30a ZDP, který se týká tzv. mimořádných odpisů. Ustanovení zákona bylo v tomto případě „aktualizováno“ pro hmotné majetkové složky, které jsou pořízeny v časovém intervalu od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 a jsou zařazeny do 1. nebo 2. odpisové skupiny dle Přílohy č. 1 ZDP a splňující další zákonem vymezené podmínky. Při současném splnění všech zákonných podmínek je možné dle § 30a ZDP tyto majetkové složky daňově odepsat výrazně rychleji, než jak by tomu bylo v případě ročního daňového odpisování (rovnoměrného nebo zrychleného).
Pro oblast podmínek pro uplatnění daňových ztrát dochází ke dvěma základním novinkám. Daňovou ztrátu je možné uplatnit zpětně za dvě předcházející období a také existuje možnost poplatníka na vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty jakožto položky odčitatelné od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po období, za něž byla stanovena.
Z hlediska procesní úpravy již pro rok 2021 dochází k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů ze tří na čtyři měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud je daňové přiznání podáno elektronicky.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.