Novelou zákona o dani z přidané hodnoty účinnou od 1.4.2011 se dostalo dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona o dani z přidané hodnoty do zvláštního daňového režimu.
Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177
Při standardním dodání zboží s místem plnění v tuzemsku, dochází k zatížení takého dodání daní z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Plátce, který uskutečňuje dodání zboží, je povinen z takového dodání přiznat a odvést DPH. Na druhé straně plátce, který přijímá takovéto plnění, má za podmínek uvedených v § 72 a následujících zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZDPH”), nárok na odpočet DPH.
Od 1.4.2011 se dostal do ZDPH nový režim týkající se mimo jiného také dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 ZDPH. Jako příklad, o které zboží se jedná, uvádím – sběrový papír, měděný odpad a šrot, olověný odpad a šrot, odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů. Celý seznam předmětného zboží je na konci tohoto článku.
Základní rozdíl mezi standardním režimem dodání zboží v tuzemsku a režimem přenesení daňové povinnosti je v tom, že dochází k přenesení povinnosti plátce (poskytovatele plnění) přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku v zákonem stanovených případech na plátce, který toto zdanitelné plnění přijal (příjemce plnění).
Poskytovatel plnění uskuteční plnění za úplatu bez daně a příjemce plnění je povinen přiznat a zaplatit DPH na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Současně s povinností přiznat a zaplatit DPH vzniká příjemci plnění při splnění podmínek § 72 a následujících ZDPH nárok na odpočet daně na vstupu. Tímto se pro něj stává celá operace na DPH neutrální.
Důležité je uvědomit si fakt, že režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije tehdy, pokud je příjemcem plnění neplátce. Jinými slovy – režim přenesení daňové povinnosti se použije pouze tehdy, když je příjemce plnění plátce.
Plátce (poskytovatel plnění), který uskutečňuje zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, uvede toto plnění na ř. 25 daňového přiznání. Nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění musí vystavit běžný daňový doklad, který však neobsahuje výši daně ale sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění.
Příjemce plnění odpovídá za správnost vypočtené daně a je povinen tuto daň doplnit na doklad vystavený poskytovatelem plnění. Příjemce uvede toto plnění na ř. 10 nebo 11 daňového přiznání. Podle § 72 odst. 3 ZDPH nárok na odpočet DPH vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost DPH přiznat. Při uplatnění nároku na odpočet DPH toto plnění uvede na ř. 43 nebo 44 daňového přiznání.
Poskytovatel i příjemce jsou povinni vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely podle § 92a ZDPH. Poskytovatel plnění je v této evidenci povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.
Příjemce plnění je povinen v této evidenci uvést daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění a obdobně jako poskytovatel plnění datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.
Poskytovatel i příjemce plnění jsou povinni předložit správci daně současně s daňovým přiznáním výpis z evidence pro daňové účely, který obsahuje údaje, které jsou plátci povinni v evidenci pro daňové účely vést, a to ve formátu a struktuře, která je stanovena v Pokynu GFŘ – D – 4. Pokyn stanoví, že se jedná o soubor ve formátu .XML. Zmíněné formuláře lze podat pouze elektronicky a to:
Pokud poskytovatel plnění nepostupuje podle daného režimu přenesení daňové povinnosti a při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní daň na výstupu a výši daně uvede na daňovém dokladu, nemá příjemce plnění nárok na odpočet daně uvedené na daňovém dokladu, protože se nejedná o DPH stanovou podle ZDPH a tím nedojde k naplnění podmínek stanovených v § 72 a následujících neboť v těchto ustanoveních se hovoří pouze o DPH stanovené podle ZDPH. Poskytovatel plnění postupuje v takovém případě podle obecné zásady pro opravu výše daně podle § 43 ZDPH.
Závěrem bych zmínil, že výše popsaným režimem se také řídí dodání zlata plátci, převod povolenek na emise skleníkových plynů plátci a od 1. 1. 2012 také poskytnutí stavebních prací plátci.
Číselný kód Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží | Název zboží |
---|---|
2618 00 00 | Granulovaná struska (struskový písek) z výroby železa nebo oceli |
2619 00 | Struska, zpěněná struska (jiná než granulovaná struska), okuje a jiné odpady z výroby železa nebo oceli |
2620 | Struska, popel a zbytky (jiné než z výroby železa nebo oceli), obsahující kovy, arsen, nebo jejich sloučeniny |
3915 | Odpady, úlomky a odřezky z plastů |
4004 00 00 | Odpady, úlomky a odřezky z kaučuku (jiné než z tvrdého kaučuku) a prášky a zrna z nich |
4707 | Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět) |
6310 | Použité nebo nové hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana z textilních materiálů ve formě zbytků nebo výrobků vyřazených z používání |
7001 00 10 | Skleněné střepy a jiné skleněné odpady |
7112 | Odpad a šrot z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy; ostatní odpad a šrot obsahující drahé kovy nebo sloučeniny drahých kovů, používaný hlavně pro rekuperaci drahých kovů |
7204 | Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech |
7404 00 | Měděný odpad a šrot |
7503 00 | Niklový odpad a šrot |
7602 00 | Hliníkový odpad a šrot |
7802 00 00 | Olověný odpad a šrot |
7902 00 00 | Zinkový odpad a šrot |
8002 00 00 | Cínový odpad a šrot |
8101 97 00 | Odpad a šrot z wolframu |
8102 97 00 | Odpad a šrot z molybdenu |
8103 30 00 | Odpad a šrot z tantalu |
8104 20 00 | Odpad a šrot z hořčíku |
8105 30 00 | Odpad a šrot z kobaltu |
ex 8106 00 10 | Odpad a šrot z bismutu |
8107 30 00 | Odpad a šrot z kadmia |
8108 30 00 | Odpad a šrot z titanu |
8109 30 00 | Odpad a šrot ze zirkonia |
8110 20 00 | Odpad a šrot z antimonu |
8111 00 19 | Odpad a šrot z manganu |
8112 13 00 | Odpad a šrot z berylia |
8112 22 00 | Odpad a šrot z chromu |
8112 52 00 | Odpad a šrot z thallia |
8112 92 21 | Odpad a šrot z niobu (columbia); rhenia; gallia; india; vanadu a germania |
8113 00 40 | Odpad a šrot z cermetů |
8548 10 | Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory. |
Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2010.
Je-li před číselným kódem Harmonizovaného systému uvedeno „ex“, vztahuje se příloha na zboží označené současně číselným kódem Harmonizovaného systému a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy.
Účtování dlouhodobého dluhopisu s kupónem Účtování dlouhodobého dluhopisu z pohledu dlužníka Emise dluhopisu se zaúčtuje,…
Obsah důležitější než forma Nový zákon o účetnictví klade větší důraz na obsah účetních operací…
Důležité informace na úvod V první řadě upozorňujeme, že verze 25.000 je dostupná pouze pro…
Money Možnosti a nastavení Jsou k dispozici Připravené seznamy potřebné pro založení roku 2025. V…
Účtová třída 0 Účtování finančního leasingu Finanční leasing představuje jednu z forem pořízení dlouhodobého hmotného majetku.…
V rámci oceňování majetkových cenných papírů a podílů je nutné rozlišovat tři situace: ocenění při pořízení,…
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Cookie policy