Doplňkové činnosti a jejich aplikace v sociálních službách

Jak definovat doplňkové činnosti

Doplňkové činnosti jsou vykonávány neziskovou organizací na základě živnostenského oprávnění, koncesní listiny a zároveň i akreditace MŠMT (oblast akreditovaného vzdělávání). Tato skutečnost napovídá, že se organizace nebude v rámci doplňkových služeb řídit zákonem o sociálních službách. Doplňkové činnosti díky svému mechanismu jsou tedy zcela jasně hospodářské činnosti, které generují zisky, tj. vlastní zdroje organizace. Nejčastěji se můžeme setkat s doplňkovou činností v oblasti stravovací, kdy se připraví jídlo i pro strávníky mimo klienty organizace a zaměstnance.  Další rozšířenou doplňkovou činností jsou pro organizace půjčovny kompenzačních pomůcek či vzdělávání pro sociální pracovníky. Jak již bylo řečeno, i v jednom z předchozích článků, taxativně nelze vyjmenovat soubor všech doplňkových činností. Jednoduše řečeno doplňková činnost je taková činnost, která nespadá do souboru základních činností dle zákona o sociálních službách a je vykonávána na základě živnostenského oprávnění.

Dříve než se pustíme do podnikání v doplňkových činnostech je třeba jako u každého jiného subjektu, který je založen na základě živnostenského oprávnění, vytvořit podnikatelský záměr a spočítat, zda mám to přinese zisk, tj. vypracovat výkaz zisků a ztrát. Pochopitelně stejně jako když zakládáme živnost, protože podnikáme na základě živnostenského oprávnění, musíme si spočítat, zda na to máme volné finanční prostředky, protože tuto činnost nemůžeme dotovat z finančních prostředků základních činností.

Než požádáme o vydaní živnostenského oprávnění, je třeba, abychom vypracovali podnikatelský záměr, kde jasně popíšeme na základě, jakého živnostenského oprávnění budeme podnikat. Cílem doplňkových činností, jak jsme si řekli, je generování zisku a finanční přínos pro organizaci jako celek, takže na této skutečnosti je třeba záměr koncipovat.

Pro ilustraci si představíme neziskovou organizaci, která poskytuje jak služby sociální péče, tak i služby zdravotní péče. Zdravotní péčí se teď zabývat nebudeme, ale zaměříme se na to, co je potřebné jak pro klienta, tak je užitečné pro pečovatelskou službu, a to je půjčovna kompenzačních pomůcek.

Nejprve je třeba definovat doplňkovou (ekonomickou) činnost v rámci podnikatelského záměru, který slouží k identifikování činnosti jako takové. Podnikatelský záměr by měl obsahovat zejména:

• Shrnutí projektu;
• Představení společnosti (základní údaje, popis a personální zajištění);
• Popis ekonomické (podnikatelské) činnosti;
• Produkt (popis služby, silné a slabé stránky, konkurence, společenské dopady a vize do budoucna);
• Realizace (plán poskytování služby, realizační tým, zajištění potřebných vstupů a dodavatelů);
• Zákazníky (cílová skupina, popis ideálního produktu/služby, cesta k získání zákazníka);
• Konkurence (popis a analýza konkurence, definování konkurence, zjištění hrozeb, srovnání s konkurencí, identifikace konkurenční výhody);
• Marketingový plán (analýza trhu, BCG matice, marketingová strategie a taktika, cenová politika, význam pro zákazníka, komunikační a distribuční mix);
• Finanční plán (zdroje financování, přehled nákladů, cenotvorba, realistický odhad finančního plánu, optimistický odhad finančního plánu, pesimistický odhad finančního plánu)
• Swot analýza;
• Časový harmonogram.

Jsou-li podmínky na trhu pro organizaci výhodné a schválí realizaci projektu je nutné vypracovat vnitropodnikové směrnice, které budou zohledňovat oblasti nového poskytování služeb. V první řadě vnitropodnikovou směrnicí definujeme novou službu a určíme třídící kritéria (např. středisko, činnost či zakázka apod.), účtovou osnovu (zpravidla pouze rozšíříme stávající účetní osnovu o potřebné účty a vytvoříme nové kontace) a postup účtování. Je třeba zohlednit i DPH a jeho dopady v případě, že organizace je plátcem DPH.

Příklad

Organizace na základě poptávky klientů realizuje průzkum zájmu o půjčovnu kompenzačních pomůcek. Průzkum byl vyhodnocen jako kladný, proto se společnost rozhodla učinit další kroky k realizaci projektu a vypracovat plán nákladů a výnosů.

Náklady projektu na jeden rok:

1. náklady na spotřebovaný materiál	25.000 Kč
2. nákup drobného hmotného majetku	400.000 Kč
3. náklady na spotřebovanou elektrickou energii, plyn a vodu	170.000 Kč
4. spotřeba PHM	120.000 Kč
5. náklady na opravu a udržování	40.000 Kč
6. nájemné	120.000 Kč
7. ostatní služby	180.000 Kč
8. personální náklady	290.000 Kč
9. ostatní provozní náklady	25.000 Kč
10. daň z příjmu	11.020 Kč
Náklady celkem	1.381.020 Kč

Výnosy projektu na jeden rok:

1. tržby za poskytnuté služby	1.420.000 Kč
2. ostatní provozní výnosy	3.000 Kč
3. ostatní finanční výnosy	5.000 Kč
Výnosy celkem	1.428.000 Kč

Předpokládaný čistý zisk: 46.980 Kč

Z výše popsaného příkladu nám vyplývá, že půjčovna kompenzačních pomůcek by za první rok své činnosti generovala čistý zisk ve výši 46.980 Kč.

Závěr

Doplňkové činnosti jsou vhodným nástrojem, který může nezisková organizace využít pro generování vlastních zdrojů. Tyto činnosti ovšem nemůže financovat v rámci dotačních programů, je třeba proto na jejich realizaci využít vlastní prostředky, popřípadě zvolit jiné způsoby financování jako je například krátkodobý úvěr.