DPH za poslední zdaňovací období roku 2020 – 1. díl

1. Legislativní rámec

Zákon č. 235/2004 Sb., Zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH)
Zákon č. 586/1992 Sb., Zákon o dani z příjmů (dále jen ZDP) 

2. Kontrolní mechanismy na výnosy

Lhůta pro podání přiznání k dani z přidané hodnoty (dále jen DPH) za poslední zdaňovací období roku 2020 je pro všechny plátce DPH nejpozději do 25. 1. 2021. Pro měsíční plátce to bude přiznání za prosinec 2020, pro čtvrtletní plátce to bude přiznání za 4. čtvrtletí roku 2020. Je vhodné ještě před samotným podáním těchto posledních tvrzení provést kontrolní vazby na účetnictví, abychom zavčasu odhalili možné chyby, které se nám mohly stát v průběhu celého zdaňovacího období (kalendářního roku 2020). 

Pokud zjistíme, že se liší uskutečněná zdanitelná plnění vykázaná v jednotlivých přiznáních k DPH oproti zaúčtovaným výnosům, měli bychom ihned zpozornit a začít zkoumat, co bylo příčinou. Rozdíl může představovat buď chybu v účetnictví, nebo také chybně neuvedený zdanitelný výnos do přiznání k DPH. Připomínáme, že i uskutečněná osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně musíme uvádět v přiznáních k DPH (řádek 50 a případně i řádek 51). 

Výnos, který není předmětem daně z pohledu zákona o DPH, musíme umět zdůvodnit. Jednalo se skutečně o plnění, které není předmětem DPH na výstupu? Předmětem daně nejsou například výnosy z titulu náhrady škody, smluvních pokut nebo smluvních úroků z prodlení (viz Koordinační výborKomory daňových poradců České republiky a Generálního finančního ředitelství č. 349/14.12.2011). GFŘv rámci tohoto koordinačního výboru potvrdilo, že „instrumenty, které mají charakter odškodnění či sankce a je jednoznačné, že je nelze kvalifikovat jako úplatu za zdanitelné plnění, nelze považovat za předmět DPH.“ 

TIP: Přečtěte si, jakou jsou sazby DPH a jak je správně určit.

3. Poslední možnost k provedení oprav

V případě, že z nějakého důvodu nebylo plnění uvedeno do některého z přiznání k DPH, máme poslední možnost provést opravy těchto chyb ještě před podáním posledního přiznání k DPH, nebo provést opravy v rámci tohoto posledního přiznání k DPH. 

Mohlo by se jednat např. o opravy z titulu chybně neuvedených osvobozených plnění na řádku 50, nebo na řádku 51, neuvedení pořízení dlouhodobého majetku nebo technického zhodnocení majetku na řádku 47. Také je poslední možnost zahrnout do tohoto přiznání přijaté daňové doklady, kde je nárok na odpočet pouze v částečné výši (pokud rok 2020 je rokem, kdy mohl být tento nárok na odpočet uplatněn nejdříve, viz §73, odst. 4 ZDPH). V těchto případech, až na některé výjimky, totiž neplatí všeobecná prekluzivní lhůta 3 let.

4. Výjimečnost přiznání k DPH za poslední zdaňovací období

Výjimečnost tohoto posledního přiznání k DPH spočítá především v tom, že provádíme právě v tomto posledním tvrzení korekční mechanismy, a to především:

1. Přepočet nároku na odpočet daně v krácené výši podle §76 ZDPH a stanovení nového zálohového koeficientu pro rok 2021.

2. Korekční mechanismy u krátkodobého majetku podle §77 ZDPH zjištěné na základě inventarizace provedené na konci zdaňovacího období. 

3. Korekční mechanismy u dlouhodobého majetku podle §75 a 78 ZDPH (více se dozvíte v článku DPH za poslední zdaňovací období roku 2020 – 2. díl).

Rovněž v tomto posledním přiznání k DPH máme jedinou možnost provést změnu zdaňovacího období pro plátcovství DPH podle §99a ZDPH.

5. Korekční mechanismy u krátkodobého majetku podle §77 ZDPH

V souladu s touto problematikou upozorňujeme na“ Informaci GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e zákona o DPH“ č.j. 55985/17/7100-20116-050485. 

Podle §77 odst. 1 ZDPH je povinnost provést úpravu původního odpočtu daně uplatněného u obchodního majetku (s výjimkou dlouhodobého majetku), pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 použije plátce tento majetek v rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně. 

Vzhledem k tomu, že jde o krátkodobý obchodní majetek, bude se nejčastěji jednat o zásoby, u kterých plátce uplatnil nárok na odpočet daně při jejich pořízení. Korekční mechanismus se uplatní v tříleté lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně.
K vyrovnání odpočtu dochází pouze jednorázověauvádí se na řádku 45 přiznání DPH, a to za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit pro jiné účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce. Do kontrolního hlášení se tato hodnota neuvádí. V následujících letech se již žádné další úpravy neprovádějí. 

5.1. Vyrovnání odpočtu daně u doložených škod a ztrát

Vyrovnání odpočtu se vztahuje na zničení, ztrátu či odcizení obchodního majetku. Pokud však řádně doložíme, že došlo k těmto událostem nezávisle na vůli poplatníka, není povinnost provádět tuto úpravu odpočtu daně a vracet takto uplatněnou daň. Pokud však nebudou škody či ztráty obchodního majetku řádně doloženy, je nutno provést úpravu odpočtu daně na vstupu a příslušné DPH státu vrátit.

Řádné doložení při živelné události můžeme doložit například:

• Při povodni – potvrzením povodňové komise
• Při požáru – zprávou státního požárního dozoru, resp. vyšetřovatelem požáru
• V případě vichřice – informací Českého hydrometeorologického ústavu o rychlosti větru

Řádné doložení zničení obchodního majetku můžeme doložit například: 

Likvidací obchodního majetku ve vlastní režii – řádným likvidačním protokolem (vyhotoveným v souladu §24 odst. 2 zg) zákona o dani z příjmů). Zničení majetku nezávisle na vůli poplatníka může nastat špatným skladováním zásob, vytopením skladovacích prostor závadou na vodovodním řadu, neodborným zacházením s majetkem atd.

Likvidace majetku provedené třetí osobou – doklad o ekologické likvidaci autovraku, elektroodpadu, pneumatik, plastových obalů, potravin, léků atd.

Řádné doložení ztráty obchodního majetku můžeme doložit například: 

Loupež, krádež, nebo zpronevěra – usnesením o odložení věci vydané Policií ČR, usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo usnesení o zastavení trestního stíhání, apod. 

5.2. Vyrovnání odpočtu daně u nedoložených škod a ztrát

V případě, že na základě zjištěné inventarizace bylo zjištěno manko, je nutno nejdříve posoudit, zda se jedná o skutečné „manko“ ve smyslu §25 odst. 2 zákona o dani z příjmů. Mankem se dle tohoto ustanovení rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než stav účetní. Za manka se pak nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob. Vyrovnání odpočtu se pak provádí pouze u nedoloženého manka (ztráty).