Elektronická evidence náhradního plnění

S postupující digitalizací státní správy se čím dál častěji setkáváme a budeme zcela nepochybně setkávat i v budoucnu s různými typy elektronicky vedených evidencí. V posledních dvanácti měsících je hojně diskutovaná problematiku elektronické evidence tržeb, od října letošního roku přibývá elektronická evidence náhradního plnění.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Již dlouhá léta je odborné veřejnosti vcelku známá věc, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru (dále jen „zaměstnavatelé“) jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

Zaměstnavatelé mohou svojí povinnost plnit třemi způsoby (popřípadě jejich kombinací):

1. zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru,
2. odebírat výrobky nebo služby od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, anebo odebíráním výrobků či služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými (dále jen „náhradní plnění“) nebo
3. odvodem do státního rozpočtu do 15. února následujícího roku.

Pokud zaměstnavatel měl povinnost zaměstnat 1 zaměstnance se zdravotním postižením a neučinil tak, měl za rok 2016 tyto možnosti:

• buď odebrat výrobky nebo služby formou náhradního plnění v hodnotě 189 000 Kč (7 x 27 000 Kč), anebo
• odvést do státního rozpočtu částku ve výši 67 500 Kč (2,5 x 27 000 Kč).

Částka 27 000 Kč je průměrná mzda v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2016, která byla uvedena ve sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 448/2016 Sb. Pro rok 2017 ještě není v současné době průměrná mzda za 1. – 3. čtvrtletí roku 2017 známa.

Dne 1. 10. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, která přinesla změny v oblasti náhradního plnění.

Podle nové právní úpravy platí, že dodavatel může náhradní plnění dodat odběrateli pouze v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží údaje o náhradním plnění do elektronické evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Elektronická evidence náhradních plnění obsahuje:

• identifikační údaje dodavatele a odběratele,
• cenu plnění bez DPH,
• datum dodání plnění,
• číslo dokladu,
• datum zaplacení,
• čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Princip spočívá v tom, že poskytovatel plnění se zaregistruje do evidence a následně do této evidence uvádí jednotlivá poskytnutá náhradní plnění. Po zaevidování konkrétního náhradního plnění dostává na mail informaci odběratel, že dané plnění bylo zaevidováno.

Je v zájmu odběratele, aby si pohlídal, že dané náhradní plnění bude do systému zaevidováno!

Jednou z výhod nového systému je to, že po skončení roku neuvádí odběratel náhradního plnění údaje o konkrétním náhradním plnění v ohlášení o plnění povinného podílu. V tomto ohlášení, které se stále podává do 15. února následujícího roku, pouze uvede, zda splnil, či nesplnil povinný podíl včetně způsobů jeho splnění.