Daně

Jak zjistit povinnost k platbě silniční daně z vašeho auta?

Předmět silniční daně

V oblasti silniční daně je stěžejní řešení otázky, zda příslušné motorové vozidlo podléhá této dani, tj. zda je předmětem silniční daně. Dle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDS) je nutné rozlišovat pozitivní a negativní definici předmětu daně.

Z hlediska pozitivní definice předmětu silniční daně je možné rozdělit motorová vozidla do dvou skupin.

Dle ZDS první skupinu tvoří a předmětem silniční daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která splňují současně následující podmínky:

  • jsou registrovaná v České republice,
  • jsou provozovaná v České republice,
  • jsou používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů, nebo
  • jsou používána poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Na tomto místě je tedy důležité si uvědomit, že v případě fyzické osoby – osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) postačuje využití „soukromého, občanského, rodinného“ motorového vozidla pro „podnikání“ k tomu, aby při splnění výše uvedených podmínek toto auto již bylo předmětem silniční daně. To znamená, že nemusí být nutně vloženo do obchodního majetku podnikatele. Titulem pro pozitivní předmět silniční daně je tedy již pouhopouhé „použití“ pro samostatnou činnost OSVČ.

Druhou skupinu tvoří a předmětem silniční daně jsou vždy nákladní automobily s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, které jsou registrované v České republice a přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny registrovaná v České republice. Za povšimnutí tedy stojí, že v případě nákladních automobilů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny je oproti první výše uvedené skupině dle ZDS definováno výrazně méně podmínek, při jejichž současném splnění je dané vozidlo již předmětem silniční daně.

Stejně jako ZDS definuje pozitivní předmět daně silniční, vymezuje rovněž vozidla, která nejsou předmětem silniční daně. Dle ZDS se jedná o speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu (§ 3 zákona č. 56/2001 Sb.), zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla podle zvláštního právního předpisu. Dále předmětem silniční daně nejsou vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka (§ 15 vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 496/2001 Sb.).

TIP: Přečtěte si přehledný soupis všech daní v ČR a které musíte platit.

Osvobození od silniční daně

Pokud je silniční motorové vozidlo předmětem silniční daně, je nutno řešit otázku, zda není dané vozidlo od této daně osvobozeno. ZDS uvádí celou řadu případů. Jedná se například o:

  • vozidla kategorie L a jejich přípojná vozidla,
  • vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena vzájemnost,
  • vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že ujedou pro tento účel více než 80 % kilometrů z celkového počtu kilometrů jimi ujetých ve zdaňovacím období,
  • vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, obecní policie, sboru dobrovolných hasičů, vozidla poskytovatele zdravotnických služeb, vozidla důlní a horské záchranné služby a poruchové služby plynárenských a energetických zařízení,
  • vozidla speciální samosběrová (zametací),
  • vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která a) mají elektrický pohon, b) mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, c) používají jako palivo zkapalněný ropný plyn nebo stlačený zemní plyn, nebo d) jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu 85,
  • a další vozidla definovaná ZDS.

Poplatník silniční daně

Jestliže je silniční motorové vozidlo předmětem silniční daně a není od této daně osvobozeno, je nutné přistoupit k řešení otázky, kdo je poplatníkem daně. Určující v tomto případě není vlastnictví vozidla, jak by se prostým lidským úsudkem na první pohled mohlo zdát, nýbrž je nezbytné postupovat dle pravidel ZDS.

Dle ZDS je poplatníkem silniční daně ten, kdo je jako tzv. provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla. Pokud je v technickém průkazu vozidla zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo se jedná o vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel, je poplatníkem daně osoba, která vozidlo užívá. Jestliže by zaměstnanec využil svůj osobní automobil nebo jeho přípojné vozidlo pro pracovní cestu zaměstnavatele, resp. by zaměstnavatel vyplácel cestovní náhrady svému zaměstnanci za toto použití, je zaměstnavatel poplatníkem silniční daně, pokud daňová povinnost nevznikla již zaměstnanci jakožto provozovateli vozidla.

Základ silniční daně

Při určování základu daně silniční je zásadní informace o typu vozidla a technických parametrech, které jsou uvedeny v technickém průkazu vozidla. Základem daně je dle ZDS:

  • zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon,
  • součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů,
  • největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

Sazby silniční daně

Poté, co je definován základ daně u příslušného silničního motorového vozidla, stanoví se sazba daně pro každé jednotlivé vozidlo podle údajů uvedených v technických dokladech k vozidlu.

Jednou z výjimek je situace použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla zaměstnance pro pracovní cestu zaměstnavatele, resp. pokud zaměstnavatel vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za toto použití, kdy činí sazba daně 25,- Kč za každý den použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, je-li to pro zaměstnavatele výhodnější, pokud je zaměstnavatel poplatníkem silniční daně.

ZDS obsahuje několik výjimek, při nichž se sazba daně zvyšuje nebo snižuje. Na tomto místě si uveďme jen několik příkladů. Při posuzování sazby daně pro každé jednotlivé vozidlo je tedy nutné testovat výjimky, které jsou uvedeny v § 6 ZDS. Mezi tyto výjimky patří například:

  • U vozidel registrovaných poprvé v České republice nebo v zahraničí do 31. prosince 1989 se sazba daně zvyšuje o 25 %.
  • Sazba daně se u vozidel snižuje o 48 % po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace a o 40 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a o 25 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců.
  • Bez ohledu na datum první registrace se sazba daně snižuje o 100 % u nákladních automobilů a přípojných vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky v § 6.
  • Sazba daně se snižuje o 48 % u nákladních automobilů a přípojných vozidel s největší povolenou hmotností 12 a více tun za podmínek, které jsou uvedeny v § 6 ZDS.

Sleva na silniční dani

V případě silniční daně upravuje ZDS možné uplatnění slevy na dani, která je spojena s tzv. kombinovanou dopravou. Dle zákona se kombinovanou dopravou rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem i bez tahače, při které se využije též železniční nebo vnitrozemská vodní doprava, pokud úsek po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě přesahuje vzdálenost 100 kilometrů vzdušnou čarou a pokud její počáteční nebo konečný úsek tvoří přeprava po pozemní komunikaci:

  • mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce nebo překladištěm kombinované dopravy, nebo
  • mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a vnitrozemským přístavem, jestliže nepřesahuje vzdálenost 150 kilometrů vzdušnou čarou.

U vozidla používaného výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném úseku kombinované dopravy činí sleva na dani 100 %. U vozidla, které uskuteční v kombinované dopravě ve zdaňovacím období více než 120 jízd, činí sleva 90 % daně, od 91 do 120 jízd činí sleva 75 % daně, od 61 do 90 jízd činí sleva 50 % daně, od 31 do 60 jízd činí sleva 25 % daně. Pokud je vzdálenost ujetá územím České republiky delší než 250 kilometrů, započítává se pro účely slevy na dani taková jízda jako dvě jízdy.

Nárok na slevu na dani prokazuje poplatník přepravními doklady s potvrzenými údaji překladiště kombinované dopravy, případně nakládací a vykládací železniční stanice vhodné k překládce nebo vnitrozemského přístavu.

Zdaňovací období a daňové přiznání

Důležité je ustanovení zákona o zdaňovacím období, kterým se v případě silniční daně rozumí kalendářní rok. Poplatník podává daňové přiznání, kterému vznikla daňová povinnost, nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce.

Je nutné věnovat pozornost skutečnosti, že v daňovém přiznání k silniční dani se uvádějí, až na výjimky, i vozidla od daně osvobozená.

Vznik a zánik daňové povinnosti, zálohy na daň a registrační povinnost k silniční dani

Kterým časovým okamžikem vzniká daňová povinnost k silniční dani? Dle ZDS vzniká daňová povinnost počínaje kalendářním měsícem, v němž byly splněny zákonné podmínky. Daňová povinnost zaniká v kalendářním měsíci, v němž pominuly rozhodné skutečnosti tuto povinnost zakládající. Dojde-li však v průběhu zdaňovacího období ke změně v osobě poplatníka, zaniká daňová povinnost původnímu poplatníkovi uplynutím kalendářního měsíce, který předchází před kalendářním měsícem vzniku daňové povinnosti novému poplatníkovi.

Pokud daňová povinnost k silniční dani vznikne nebo zanikne v průběhu zdaňovacího období, činí daň poměrnou výši daňové sazby odpovídající součinu jedné dvanáctiny roční daňové sazby a počtu kalendářních měsíců počínaje počátkem zdaňovacího období nebo kalendářním měsícem, v němž vznikla daňová povinnost, do konce zdaňovacího období nebo do konce kalendářního měsíce, v němž zanikla daňová povinnost.

V praxi je nutné dávat pozor na placení záloh na dani, které jsou splatné do 15. dubna za 1. čtvrtletí, do 15. července za 2. čtvrtletí, do 15. října za 3. čtvrtletí a do 15. prosince za měsíce říjen a listopad. Měsíc prosinec se „doplatí“ až ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Zálohy na daň se vypočítají ve výši jedné dvanáctiny příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost.

Důležité je ustanovení zákona, které se týká registrační povinnosti k silniční dani. Nový poplatník je totiž povinen podat přihlášku k registraci k dani silniční ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň.

Závěr

V případě silniční daně je nutné nejprve zkoumat, jaké silniční motorové vozidlo je předmětem této daně. V závislosti na typu vozidla se zkoumá, které podmínky byly podle ZDS splněny. Zákon rovněž vymezuje případy, kdy vybraná vozidla předmětem silniční daně nejsou.

Pokud je silniční motorové vozidlo předmětem daně, testuje se osvobození od daně silniční, přičemž zákon uvádí výčet takových situací. Nezapomeňme na skutečnost, že až na výjimky, se do daňového přiznání k silniční dani uvádějí i vozidla osvobozená.

Neméně důležitým následujícím krokem je rozpoznání poplatníka daně, kterým se primárně rozumí tzv. provozovatel zapsaný v technickém průkazu vozidla. Zákon definuje případy, kdy je poplatníkem daně uživatel vozidla a kromě toho může být ve vyjmenované situaci poplatníkem daně zaměstnavatel, pokud zaměstnanec využije svůj osobní automobil nebo jeho přípojné vozidlo, pro účely pracovní cesty, resp. pokud zaměstnavatel vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za toto použití, a současně nevznikla daňová povinnost již tomuto zaměstnanci jakožto poplatníkovi silniční daně.

Následně se určí dle jednotlivého typu vozidla základ daně, podle údajů uvedených v technických dokladech k vozidlu se stanoví sazba daně, přičemž zákon definuje situace, kdy se sazba daně zvyšuje nebo snižuje.

I v případě silniční daně zákon pamatuje na daňovou slevu v případě tzv. kombinované dopravy, kterou definuje.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a daňové přiznání se podává do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

Zálohy na silniční daň se platí za jednotlivá kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne kalendářního měsíce, který následuje po příslušném kalendářním čtvrtletí. Výjimkou je měsíc říjen a listopad, za které se platí záloha do 15. prosince.

Nový poplatník silniční daně podává přihlášku k registraci k dani silniční ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň.

Štítky Silniční daň

Nejnovější články

Jak účtovat: Specifické případy účtování o dluhopisech

Účtování dlouhodobého dluhopisu s kupónem Účtování dlouhodobého dluhopisu z pohledu dlužníka Emise dluhopisu se zaúčtuje,…

20 prosince, 2024

Nový zákon o účetnictví od roku 2025: 5 zásadních změn

Obsah důležitější než forma Nový zákon o účetnictví klade větší důraz na obsah účetních operací…

19 prosince, 2024

Verze 25.000: v souladu s legislativou a připravena na účetní rok 2025

Důležité informace na úvod V první řadě upozorňujeme, že verze 25.000 je dostupná pouze pro…

19 prosince, 2024

Změny a novinky Money S3 verze 25.000

Money Možnosti a nastavení Jsou k dispozici Připravené seznamy potřebné pro založení roku 2025. V…

19 prosince, 2024

Jak účtovat: Účtování o specifických položkách aktiv

Účtová třída 0 Účtování finančního leasingu Finanční leasing představuje jednu z forem pořízení dlouhodobého hmotného majetku.…

19 prosince, 2024

Jak účtovat: Účtování o specifických položkách nákladů a výnosů

V rámci oceňování majetkových cenných papírů a podílů je nutné rozlišovat tři situace: ocenění při pořízení,…

18 prosince, 2024

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.

Cookie policy