Vymezení pojmu „cizinec“

Pojem cizinec, je pro tyto účely tohoto článku občan tzv. třetích států, mimo EU, EHP a Švýcarska. Se zaměstnáváním zahraničních občanů také souvisí aplikace evropského nebo mezinárodního práva. Problematiku zaměstnávání cizinců v ČR řeší u nás prioritně dva zákony, a to zákon o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) a zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). V případě nelegálního zaměstnání cizinců hrozí zaměstnavateli mimo jiné pokuta až do výše 10 miliónů Kč.

Daňový rezident a daňový nerezident

Pro potřeby zdaňování daní z příjmů není rozhodující, zda je zaměstnanec vykonávající práci na území ČR cizinec, nebo český občan. Důležitý je zde pojem „daňový rezident“ nebo „daňový nerezident“, neboť i český občan může být v určitých situacích ve vztahu k ČR daňovým nerezidentem (například český občan má stálý byt jen v Rakousku a do ČR dojíždí za prací jako tzv. pendler – přeshraniční zaměstnanec).

Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve svém úvodním ustanovení § 2 stanoví, že daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která má na území ČR bydliště nebo se zde zdržuje alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Daňovým nerezidentem je osoba, která tato kritéria nesplňuje.

Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Daňovým nerezidentem v ČR je poplatník, který nemá na území ČR bydliště, ani nepatří mezi osoby obvykle se zdržující v České republice (tj. pobývají zde méně než 183 dnů v roce) anebo statut daňového nerezidenta pro něho vyplývá z uzavřené mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Obvykle se jedná o článek 4 – Rezident a dále článek týkající se příjmů ze závislé činnosti (například článek 14 smlouvy se Slovenskou republikou). Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR.

Odkaz: konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a ostatními smluvními státy naleznete například zde: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv

V případě nesmluvních států může dojít k tomu, že bude zaměstnanec považován za daňového rezidenta obou smluvních států, a pravděpodobně dojde ke dvojímu zdanění jeho příjmů.

Podklady pro mzdovou účtárnu

V případě, že se poplatník cizí státní příslušnosti cítí jako daňový rezident, je vhodné si od něj vyžádat tzv. „Potvrzení o daňovém domicilu“. Finanční správa České republiky na základě žádosti daňového subjektu vydává toto potvrzení podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jak elektronicky, tak i v listinné podobě.

Potvrzení o daňovém rezidenství se vydávají hlavně z důvodu, aby čeští daňoví rezidenti mohli podle mezinárodních smluv uplatnit daňové výhody ve smluvním státě, kde je zdroj jejich zahraničních příjmů.

Za vystavení tohoto dokladu je nutné zaplatit správní poplatek ve výši 100 Kč.

Pokud nám tedy zaměstnanec doloží výše uvedené potvrzení, můžeme mu v průběhu roku uplatnit všechny slevy na dani, tak jakoby byl „český zaměstnanec“. V § 38l zákona o daních z příjmů (ZDP) takové potvrzení jako povinný průkaz nenajdeme. Tento oprávněný nárok zaměstnavatele lze však dovodit z informace Generálního finančního ředitelství k prokazování daňové rezidence u fyzické a právnických osob pro účely stanovení srážkové daně dle zákona o daních z příjmů ve znění účinném od 1.1.2013 – čj. 50098/12-3130-11042.

V případě, že takové potvrzení zaměstnanec s cizí státní příslušností nedoloží, nebo je daňovým nerezidentem vůči ČR, lze u zaměstnavatele uplatnit jen dvě daňové slevy podle § 35ba ZDP, a to na poplatníka a na jeho vlastní studium (maximálně do 26 let).

Vzor tiskopisu – Potvrzení o daňovém domicilu

Odkaz ke stažení ZDE: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/P2_Vzor_tiskopisu_MFin.pdf

Vzor tiskopisu – Žádost o vystavení potvrzení o daňovém domicilu

Jak již bylo výše uvedeno, žádost o vystavení potvrzení o daňovém domicilu je zpoplatněna částkou 100 Kč. Vzor žádosti je ke stažení ZDE: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/P4_Vzor_zadosti_FO.pdf

Roční zúčtování daně „cizince“

V případě, že disponujeme „Potvrzením o daňovém domicilu“, můžeme tomuto zaměstnanci s cizí státní příslušností provést na jeho žádost roční zúčtování daně. Nicméně, pozor! Finanční úřad vystavuje toto potvrzení za uplynulá zdaňovací období, tj. za uplynulou část zdaňovacího období nebo ke konkrétnímu datu! Znamená to, že se toto potvrzení nevystavuje do budoucnosti! Je tudíž vhodné vyžadovat toto potvrzení každoročně.

V případě, že se bude jednat o daňového nerezidenta, lze provést roční zúčtování daně, ale pouze se zohledněním slevy na poplatníka a jeho případné studium. Daňové zvýhodnění na děti, nezdanitelné části ze základu daně, ani slevu na manželku v rámci ročního zúčtování uplatit nelze.

Tyto daňové odpočty si mohou uplatnit prostřednictvím daňového přiznání pouze poplatníci s daňovou rezidencí v členském státu Evropské unie, nebo státu tvořícího EHP (podle § 15, § 35ba, § 35c ZDP).

Přepočet cizoměnných příjmů

Měsíční zdanitelný příjem a měsíční odvody se přepočítají kurzem ČNB k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který náleží odměna, mzda nebo plat. Stejně se postupuje i v případě ročního zúčtování.

Pro přepočet příjmů ze závislé činnosti, které nepodléhající odvodu měsíčních záloh lze použít tzv. jednotný kurz. Ten každoročně stanoví pokynem GFŘ. Například pro zdaňovací období 2021 se jedná o „Pokyn č. GFŘ-D-54 – Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2021 podle § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2021“. Stejně tak mohou postupovat i poplatníci, kteří nevedou účetnictví.