Změny na dani z příjmů od 1. 1. 2013

V úplném závěru loňského roku byl přijat zákon, z jehož názvu je patrný důvod jeho přijetí – snižování schodků veřejných rozpočtů. Zákon novelizuje celkem šest zákonů, v tomto pojednání se zaměříme na daň z příjmů.

[toc]

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Lze konstatovat, že až na jednu výjimku – uvedenou v posledním bodu tohoto článku – se změny týkají výhradně zdanění fyzických osob. Novelizovaná ustanovení můžeme rozdělit do následujících čtyř oblastí:

1. paušální výdaje;
2. solidární zvýšení daně;
3. slevy na dani;
4. Srážková daň u příjmů vyplacených do „daňových rájů“

1. Paušální výdaje

Změna se týká poplatníků s těmito příjmy:

a) Příjmy z podnikání s výjimkou zemědělců a živnostníků

Namátkou se může jednat o advokáty, lékaře, umělce. Zákon stanoví, že nejvýše lze uplatnit paušální výdaje do částky 800 000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že při překročení příjmů ve výši 2 000 000 Kč již nedochází ke snížení dílčího základu daně paušálními výdaji, neboť paušální výdaje pro tuto skupinu poplatníků činí 40 % z dosažených příjmů.

Také u příjmů z pronájmů dochází k omezení celkové výše paušálních výdajů a to na částku 600 000 Kč. U pronájmů činí výše paušálních výdajů 30 % z dosažených příjmů, z toho opět matematicky dovodíme, že maximální výše příjmů, kdy dochází ke snížení dílčího základu daně formou paušálních výdajů, činí 2 000 000 Kč. Je potřeba uvést, že je nepodstatné, zda jsou tyto příjmy dosažené z obchodního majetku či majetku „nepodnikatelského“.

b) Příjmy z pronájmů

Také u příjmů z pronájmů dochází k omezení celkové výše paušálních výdajů a to na částku 600 000 Kč. U pronájmů činí výše paušálních výdajů 30 % z dosažených příjmů, z toho opět matematicky dovodíme, že maximální výše příjmů, kdy dochází ke snížení dílčího základu daně formou paušálních výdajů, činí 2 000 000 Kč. Je potřeba uvést, že je nepodstatné, zda jsou tyto příjmy dosažené z obchodního majetku či majetku „nepodnikatelského“.

 

2. Solidární zvýšení daně

Obecná sazba daně zůstává stále stejná – 15 %. U vysokopříjmových poplatníků však dochází k solidárnímu zvýšení daně. Solidární zvýšení daně činí 7 % z následujícího kladného rozdílu:

[P(§ 6) + DZD(§ 7)] – [48 x PM], kde:
P – příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
DZD – dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti,
PM – průměrná mzda podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Průměrná mzda pro rok 2013 činí 25.884 Kč (zdroj: MPSV). Z výše uvedeného můžeme dovodit, že solidární zvýšení daně se vztahuje na poplatníky, kteří dosáhnou ročních příjmů vyšších než je částka 1.242.432 Kč (48 × 25.884).

Za povšimnutí stojí ta skutečnost, že u závislé činnosti jsou rozhodující dosažené příjmy (nikoliv dílčí základ daně rovnající se superhrubé mzdě) a naopak u příjmů z podnikání se jedná o dílčí základ daně (příjmy snížené o výdaje)!

U poplatníka, u něhož dochází k solidárnímu zvýšení daně či zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, vzniká povinnost podat daňové přiznání.

Solidární zvýšení daně u záloh ze závislé činnosti a z funkčních požitků činí 7 % z následujícího kladného rozdílu:

P(§ 6) – [4 x PM], kde:
P – příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
PM – průměrná mzda podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku odpovídající rozdílu
P(§ 6) – [4 x PM].

Solidární zvýšení daně je zavedeno pouze na období 2013 až 2015.

 

3. Slevy na dani

Od 1. 1. 2013 dochází k omezení uplatnění daňových slev u následujících subjektů:

a) Důchodci

Poplatník, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu nemá nárok na slevu na dani ve výši 24 840 Kč. Omezení důchodců se týká pouze období 2013 až 2015.

b) Osoba uplatňující paušální výdaje

Uplatní-li poplatník paušální výdaje u příjmů z podnikání a jiné samostané výdělečné činnosti nebo u příjmů z pronájmu a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže uplatnit následující slevy:

• slevu na manželku bez zdanitelných příjmů – sleva činí 24 840 Kč,
• uplatnit daňové zvýhodnění na děti – sleva na jedno dítě činí 13 404 Kč.

Pokud tedy např. manžel má pouze příjmy z podnikání a uplatňuje paušální výdaje, je vhodné, aby si daňové zvýhodnění (slevu na děti) uplatňovala manželka, která má příjmy např. ze závislé činnosti.

 

4. Srážková daň u příjmů vyplacených do „daňových rájů“

Tento bod se týká pouze situace, kdy dochází k výplatě příjmů  – a to pouze určitých typů příjmů – ze zdrojů na území České republiky osobě s bydlištěm či sídlem mimo ČR, pokud tato osoba není daňovým rezidentem:

• jiného členského státu EU nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo
• třetího státu nebo jurisdikce, se kterými má Česká republika uzavřenu platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů, platnou a účinnou mezinárodní smlouvu nebo dohodu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů nebo které jsou smluvními stranami mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná.

Srážková daň, kterou musí vypořádat subjekt vyplácející daný příjem, činí 35 %. Toto ustanovení dopadá kromě fyzických osoba také na osoby právnické.