Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) byl novelizován zákonem č. 346/2010 Sb. Novela je vcelku obsáhlá, obsahuje řádově 130 bodů. Několik bodů se týkalo také ustanovení § 23, kterým je ovlivňována tvorba základu daně z příjmů.
Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177
1. Komponentní odpisování
Podle účetních předpisů můžou účetní jednotky odpisovat majetek tzv. metodou komponentního odpisování. Novela stanoví, že metoda komponentního odpisování nemá vliv na tvorbu základu daně z příjmů. Poplatník bude povinen výsledek hospodaření upravit o vlivy vzniklé použitím této účetní metody. Daňově se majetek stále odpisuje dle ustanovení § 26 až 33 ZDP.
Zde bych chtěl upozornit, že tato úprava základu daně se použije za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2010.
2. Zvýšení základu daně při porušení zákonných podmínek
Za velmi významnou lze považovat změnu v § 23 odst. 3 písm. a) bod 3. Základ daně se zvyšuje o částky uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích nebo v obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (nákladu) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo.
Novela stanoví, že se při porušení zákonných podmínek zvyšuje základ daně až v období, ve kterém k porušení podmínek došlo, zaniká tedy povinnost podávat dodatečná přiznání za minulá léta. Považuji to za dost zásadní změnu. Např. pokud v minulých obdobích poplatník uplatňoval výdaje za nájem, které mu snižovaly základy daně v minulých letech a v roce odkupu nesplní podmínky stanovené v § 24 odst. 5 (výše kupní ceny), musí zvýšit základ daně v období porušení podmínek v roce odkupu. Dříve měl povinnost podat dodatečná daňová přiznání za minulé roky. Touto novelou se sjednotila úprava pro právnické osoby s letitou úpravou pro fyzické osoby, které obdobné ustanovení mají v § 5 odst. 6 ZDP.
Nová úprava se vztahuje na situace, kdy k porušení podmínky došlo po účinnosti novely, tedy po 1. 1. 2011. V přechodném ustanovení je stanoveno, že uvedená úprava se nebude aplikovat na částky uplatněné v obdobích, u kterých již ke dni účinnosti tohoto zákona uplynula prekluzivní lhůta.
3. Neuhrazené závazky po splatnosti déle než 36 měsíců či promlčené
Bylo doplněno, že dodanění závazků po lhůtě splatnosti delší než 36 měsíců či promlčených se netýká závazků, které při úhradě nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nejedná-li se o závazky z titulu pořízení hmotného majetku a nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku.
4. Snížení základu daně o uhrazený závazek
Již dříve platilo, že základ daně lze snížit o hodnotu závazku nebo část závazku zaniklého splněním, započtením nebo splynutím, o kterou byl zvýšen základ daně v minulosti dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 12. Nově je doplněno, že o tuto hodnotu může snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 i právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace nebo právní nástupce poplatníka, který je fyzickou osobou, pokud u těchto právních nástupců tento závazek nebo jeho část takovým způsobem zanikl a o hodnotu tohoto závazku nebo jeho část byl u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace nebo poplatníka, který je fyzickou osobou, zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene a) bodu 12.
5. Změny v § 23 odst. 8
U poplatníků fyzických osob s příjmy podle § 7 (podnikání) či § 9 (pronájem), kteří vedou účetnictví a kteří činnost ukončili, přerušili nebo změnili způsob uplatňování výdajů základ daně nově upraví i o zálohy. Z toho plyne, že zaplacená záloha nově základ daně sníží a přijatá záloha základ daně zvýší.
Podle § 23 odst. 8 se základ daně při změně ve způsobu uplatňování výdajů upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně došlo. Tato úprava je v ZDP dlouhé roky. Novelou bylo však doplněno, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změněn uplatňování výdajů došlo. Tato změna byla způsobena judikaturou NSS.
Uvedu na příkladu – poplatník v roce 2010 změnil způsob uplatňování z prokázaných výdajů na paušální, za rok 2009 mu vzniká povinnost podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost vyšší z titulu pohledávek. Pokud podá dodatečné přiznání do března 2011 (či června 2011 s daňovým poradcem) a v téže lhůtě daň také doplatí, sankce v podobě úroků z prodlení mu již nevznikne.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.