Placení alimentů je povinné podle § 921 občanského zákoníku. V případě exekuce na výživné se ve většině jedná o neplacení alimentů na děti. Zákon ale myslí i na vyživovací povinnost mezi manželi a ostatními příbuznými.

Jak se liší exekuce na dlužné a běžné výživné

Exekuční návrh se nejčastěji podává na dlužné výživné, které vzniká dlouhodobým neplacením alimentů. Zároveň se většinou podává i exekuční příkaz na budoucí alimenty neboli běžné výživné. Znamená to, že dlužník pak v rámci řízení platí dlužnou částku z minulosti a zároveň i pravidelné měsíční příspěvky na děti.

Exekuce na běžné výživné často pokračuje i po umoření dlužné částky, aby bylo zajištěno řádné splácení alimentů do budoucna. Počítejte tedy s tím, že váš zaměstnanec může být v exekuci klidně i půl roku po splacení dluhu.

Co hrozí vašemu zaměstnanci: srážky ze mzdy i vězení

Exekutor může kvůli neplacení alimentů vytvořit pohledávku, která se strhne z bankovního účtu dlužníka. Podle výše dlužné částky lze nařídit i prodej majetku včetně nemovitostí. Mnohem častější jsou ale srážky ze mzdy, které řeší zaměstnavatel.

Při exekuci alimentů může dojít také k pozastavení řidičského oprávnění. Výjimku mají profesionální řidiči, takže pokud podnikáte v autodopravě či taxi službách, tento trest se vašich zaměstnanců netýká. V jiných případech, kdy váš podřízený například jezdí za klienty, sice může být udělena výjimka, ale nemáte jistotu.

Situaci každopádně nikdy nepodceňujte. Neplacení alimentů může vést k trestnímu stíhání a v případě opakovaného provinění hrozí zaměstnanci i nepodmíněný trest (vězení).

Jak se počítají srážky ze mzdy

Vypočítáte je z čisté mzdy zaměstnance. Použijte následující postup:

1. Jako první spočítejte takzvanou základní nezabavitelnou částku. To je část čisté mzdy, kterou exekutor nesmí zabavit. Tvoří ji:
   1. Vládou stanovené nezabavitelné minimum — od 1. 1. 2021 jde o 7 873 Kč.
   2. ⅓ předchozí částky (2 624,30 Kč) za každou vyživovanou osobu v domácnosti, tedy manžela či manželku a každé dítě.
   3. Předchozí bod se netýká dětí, na které se vztahuje dlužné výživné.
2. Od čisté mzdy zaměstnance odečtěte základní nezabavitelnou částku a výsledek zaokrouhlete dolů na částku dělitelnou třemi. Máte spočítanou exekuční srážku.
3. První třetina slouží na splacení pohledávek bez ohledu na to, zdali jsou přednostní či ne. Pořadí určuje datum doručení plátci, takže první jsou na řadě nejstarší exekuce.
4. Druhá třetina jde na přednostní pohledávky podle seznamu v § 279. Mezi ty patří na prvním místě výživné.
5. Poslední třetinu dostane zaměstnanec.
6. Pokud z druhé třetiny nemůže být zaplaceno celé běžné výživné na všechny děti, pak jde na každé dítě jen poměrná část výživného dle nároku.

Příklad:

Pan František má čistou mzdu 20 000 Kč. Žije s manželkou a jedním dítětem. Z předchozího vztahu má dítě, dluží za výživné, a je na něj proto uvalena exekuce.

• Jeho nezabavitelné minimum je 7 873 Kč + 5 248 Kč za ženu a dítě. Celkem tedy 13 121 Kč.
• Po odečtení nezabavitelné částky mu z čisté mzdy zbyde 6 879 Kč. Jedna třetina z toho je 2 293 Kč.
• Kromě dluhu na alimentech nemá žádné další pohledávky. Ze zbytku mzdy se mu tedy srazí celkem ⅔, tj. 4 586 Kč.
• Zaměstnavatel mu vyplatí 15 414 Kč.

Má výživné vždy přednost před jinými pohledávkami?

Výživné má před ostatními pohledávkami absolutní přednost jen ve druhé třetině exekuční srážky. V první třetině mají prioritu ty, které byly doručeny dříve, a to na základě § 281. Přednostní pohledávky ve smyslu § 279 nemají vliv na pořadí první třetiny.

V první třetině exekuční srážky tak může mít přednost například dluh za nesplacený úvěr, pokud na něj byla uvalena exekuce dříve než na alimenty.