Revoluce nebo evoluce? Jak bude od ledna 2020 fungovat elektronická neschopenka

Projekt Ministerstva práce a sociálních věcí – eNeschopenka – usnadní život zaměstnancům, lékařům i zaměstnavatelům tím, že přenese sdílení informací mezi nimi do on-line prostředí. Sněmovnou prošel na konci roku 2018 a je v mírném skluzu, ministryně Jana Maláčová ale slibuje, že udělá vše proto, aby se 1. ledna 2020 skutečně spustil.

„Datum ostrého provozu systému eNeschopenky se blíží a chceme si být jisti, že bude fungovat, jak má. Od října jej proto nasadíme do testovacího prostředí, v listopadu pak začneme napojovat lékařské softwary,“ říká o eNeschopenkách ministryně.

Přípravná fáze v roce 2019 zatím příliš nefunguje

Základem veškeré komunikace bude ePortál České správy sociálního zabezpečení, prostřednictvím kterého se už teď můžou zaměstnavatelé on-line podívat, jestli jsou v systému evidované pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Zjistí tam také, od jakého data jsou evidované a kdy byly ukončené.

K přihlášení do ePortálu potřebují zaměstnavatelé ověření identity skrze účet národní identifikační autority nebo přístupové údaje ze své datové schránky.

V praxi toho ale v ePortálu příliš nenajdete. Lékaři zde sice měli od 1. července 2019 povinně evidovat vznik i ukončení dočasné pracovní neschopnosti a orgány nemocenského pojištění zde měly zaměstnavatelům poskytovat informace o pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců – například o místě pobytu v pracovní neschopnosti nebo o rozsahu vycházek. Ve skutečnosti však ePortál zatím zeje prázdnotou a start eNeschopenky tak budí rozpaky.

Co se zavedením eNeschopenky vlastně změní

Pokud se i přesto podaří elektronickou neschopenku spustit, lékaři budou informace o pracovní neschopnosti zaměstnance zadávat přímo do webové aplikace na ePortálu. Pouze si tu vyhledají konkrétního pojištěnce, vyberou typ hlášení o průběhu pracovní neschopnosti (potvrzení o trvání, změna pobytu, změna vycházek, ukončení neschopnosti) a neschopenku odešlou.

Zaměstnavatelé tak nově nebudou od zaměstnanců přijímat žádosti o nemocenské a předávat je na ČSSZ, o to se postará aplikace. Pouze u pracovní neschopnosti delší než 14 kalendářních dnů pošle zaměstnavatel okresní správě nezbytné údaje (o výši příjmu a o způsobu výplaty mzdy), aby mohla být vypočítána a vyplacena nemocenská dávka.

Zaměstnancům nicméně nadále zůstane povinnost informovat zaměstnavatele o své pracovní neschopnosti a nepřítomnosti v zaměstnání. Pro doložení postačí předat zaměstnavateli Průkaz práce neschopného pojištěnce, který budou lékaři stále vydávat v papírové podobě.

Jak vypadá eNeschopenka v praxi krok za krokem

Proces zavedení informací o vzniku pracovní neschopnosti do systému by měl od ledna 2020 vypadat zhruba takto:

  • Nemocný pojištěnec navštíví lékaře a ten rozhodne, že pacient není schopný vykonávat své zaměstnání.
  • Lékař vystavuje eNeschopenku buď ve svém certifikovaném softwaru nebo ve webové aplikaci na ePortálu ČSSZ, kam se přihlásí datovou schránkou, pomocí občanského průkazu s kontaktním čipem nebo uživatelským účtem národní identifikační identity.
  • Po zadání čísla pojištěnce se lékaři předvyplní údaje o pojištěnci z registru ČSSZ, včetně údajů o zaměstnavateli. Pacient jen potvrdí správnost údajů.
  • Lékař doplní diagnózu, datum vzniku pracovní neschopnosti a další doplňující údaje a vše elektronicky odešle na okresní správu sociálního zabezpečení.
  • Lékař současně vytiskne Průkaz práce neschopného pojištěnce, který předá pojištěnci.
  • Pojištěnec (zaměstnanec) neprodleně informuje svého zaměstnavatele o nemožnosti vykonávat zaměstnání (tato povinnost platí už dnes).

Pokud zaměstnavatel navíc požádal o zasílání upozornění o dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců (prostřednictvím ePortálu ČSSZ), obdrží ho do své datové schránky. Toto upozornění bude s ohledem na ochranu osobních údajů obsahovat jen základní informace:

  • jméno pojištěnce,
  • datum narození
  • a datum vzniku nebo ukončení pracovní neschopnosti.

O podrobnější informace si zaměstnavatel bude muset požádat prostřednictvím ePortálu.

Podobným způsobem probíhá i ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Pokud vás zajímá více příkladů využití elektronické neschopenky, všechny modelové situace najdete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Nejnovější články

Novinky ve verzi 25.200: Kompletní legislativní podpora a rozšíření API pro banky

Kompletní legislativní podpora pro rok 2025 Verze 25.200 obsahuje poslední chybějící legislativní tiskové sestavy nutné…

17 února, 2025

Změny a novinky Money S3 verze 25.200

Money Možnosti a nastavení Pro Raiffeisenbank byla přidána nová služba pod názvem Raiffeisenbank (API), která…

17 února, 2025

Příloha účetní závěrky: jak na ni krok za krokem?

Proč je nezbytné sestavit přílohu účetní závěrky V předchozích článcích jsme se zabývali rozvahou účetní závěrky…

12 února, 2025

Účetní závěrka: co to je, jaké jsou druhy a co je obsahem?

Obsah: Účetní uzávěrka Účetní závěrka Rozsah účetní závěrky Druhy účetní závěrky Obsah účetní závěrky Hned…

12 února, 2025

Účetní a daňové doklady: rozdíly, druhy a náležitosti

Rozdíl mezi účetním a daňovým dokladem Účetní doklady jsou záznamy o obchodní aktivitě, které slouží…

12 února, 2025

Jak účetní program usnadní zpracování výpisu z účtu a vedení pokladny

Při vedení pokladny evidujete všechny peníze, které přijímáte a vydáváte pomocí pokladních dokladů. Pokladní doklad…

12 února, 2025

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.

Cookie policy