Výpočet délky dovolené při nezměněné týdenní pracovní době v příkladech – 1. díl

1. Legislativní rámec

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).

Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb. přinesla řadu významných legislativních změn. Především k 1. 1. 2021, kdy se změnily podmínky vzniku práva na dovolenou. S tím rovněž souvisí nový výpočet délky dovolené, změna v započítávání překážek v práci a jiných náhradních dob pro dovolenou. Rovněž dochází k některým změnám týkajících se pravidel čerpání dovolené. Zcela nejvýznamnější změnou je však přechod z evidence a čerpání dovolené ve dnech na evidenci a čerpání dovolené v hodinách.

2. Výměra dovolené pro rok 2020 i pro rok 2021 

Konkrétní délka dovolené bude tedy přímo závislá na délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen TPD) a počtu jím odpracovaných celých násobků této TPD. Právní úpravou není dotčena dovolená v týdnech, i když se v konečném výpočtu nárok stanoví v hodinách. Pozor ale, dovolená je vždy spjata s příslušným kalendářním rokem, tzn., že se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně. Vždy k 31. 12. o půlnoci uzavřeme příslušný kalendářní rok (vynulujeme počítadlo) a od 1. 1. od půlnoci začínáme opět znovu testovat vznik práva na dovolenou za následující kalendářní rok.

Výměra dovolené dle zákoníku práce činí:

• nejméně 4 týdny v kalendářním roce (v podnikatelské sféře)
• 5 týdnů v kalendářním roce (ve státní sféře)

(jde především o zaměstnance státu, územního samosprávného celku, státního fondu, příspěvkových organizací, zaměstnanců školské právnické osoby zřízené Ministerstvem školství apod.).

• 8 týdnů v kalendářním roce pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol. 

Na příkladech si nyní uvedeme, jaký je rozdíl mezi metodikou výpočtu dovolené za kalendářní rok (pokud bude zaměstnanec pracovat u stejného zaměstnavatele po celý kalendářní rok) a metodikou výpočtu dovolené za poměrnou část kalendářního roku (pokud bude zaměstnanec pracovat u stejného zaměstnavatele jen po část kalendářního roku).

Nově zákoník práce již neupravuje dovolenou za odpracované dny.

3. Dovolená za kalendářní rok při nezměněné pracovní době 

• §213 odst. 1 ZP:

„Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.“ 

• §213 odst. 2 ZP:

„Konal-li zaměstnanec za podmínek uvedených v odstavci 1 práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.“

Příklad č. 1:

Pan Roman pracoval u firmy ABC s.r.o. celý kalendářní rok 2021 jako zámečník. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně, výměra dovolené u firmy ABC s.r.o. byla stanovena na 4 týdny za kalendářní rok. Jaký nárok na dovolenou za rok 2021 vznikne tomuto zaměstnanci? 

V první řadě musíme zjistit, kolik pan Roman odpracoval v kalendářním roce 2021 směn. Přičemž za odpracovanou dobu se dle §216 odst. 2 ZP považuje např. doba čerpání mateřské dovolené, nemoc z důvodu pracovního úrazu, nebo dle § 348 odst. 1 ZP doba čerpání dovolené, placené svátky, doba zameškaná pro některé překážky v práci apod. Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok, musí zaměstnanec splnit dvě základní podmínky, a to současně: 

1. pracovní poměr musí u téhož zaměstnavatele trvat 52 týdnů a
2. zaměstnanec musí odpracovat celých 52 násobků své stanovené TPD 

Stanovená týdenní pracovní doba je doba odpracovaná bez přesčasů (§78 ZP pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je prací přesčas: práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn). 

Z výkazů práce (či jiného systému) zjistíme, že pan Roman v rámci své rozvržené pracovní doby odpracoval v tomto roce alespoň 2080 hodin, začneme testovat:

Testujeme splnění obou podmínek

1. pracovní poměr trval alespoň 52 týdnů – ANO
   (od 1. 1. 2021 – 31. 12. 2021 = 365 dnů / 7 dnů = 52,143 týdnů)
2. odpracoval alespoň 52 násobků své stanovené TPD – ANO
   (od 1. 1. 2021 – 31. 12. 2021 = 365 dnů / 7 dnů = 52,143 týdnů)

(52 týdnů x 40 hodin úvazek = 2080 hodin)

Provedeme výpočet nároku na dovolenou:

Počet odpracovaných hodin v kalendářním roce / stanovená týdenní pracovní doba
2080 : 40 = 52 týdnů

TPD zaměstnance (40 hodin) × výměra dovolené za kalendářní rok (4 týdny) = 160 hodin.
Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v délce 160 hodin.

Příklad č. 2:

Vznikne právo na dovolenou za kalendářní rok 2021 zaměstnanci se 40hodinovou TPD, jehož pracovní poměr trval od 1. 1. 2021 do 29. 12. 2021 a za tuto dobu odpracoval 2 088 hodin?

Testujeme splnění podmínek:

1. pracovní poměr trval alespoň 52 týdnů – NE
   (od 1. 1. 2021 – 29. 12. 2021 = 363 dnů / 7 dnů = 51,857 týdnů = 51 celých týdnů)
2. odpracoval alespoň 52 násobků své stanovené TPD – ANO
   (počet skutečně odpracovaných hodin v kalendářním roce / stanovená týdenní pracovní doba 2088 : 40 = 52,2 = 52 celých týdnů – k 0,2 násobku TPD se nepřihlíží)

I když zaměstnanec splnil podmínku odpracování 52 násobků své stanovené TPD, nesplnil v tomto případě druhou podmínku, která musí být splněna současně. Zaměstnanci tudíž nevznikl nárok na dovolenou „za kalendářní rok“. Zaměstnanec ale o dovolenou nepřichází. Budeme nyní testovat, zda a v jakém rozsahu vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou za „poměrnou část dovolené za kalendářní rok“.

4. Poměrná část dovolené za kalendářní rok při nezměněné pracovní době 

• §213 odst. 3 ZP:

„Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok podle odstavce 1 nebo 2, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené.“

• §213 odst. 4 ZP:

„Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.“

Opět budeme testovat splnění dvou podmínek, ale v tomto případě:

1. pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a
2. zaměstnanec odpracoval alespoň 4 celé násobky své stanovené TPD

Při splnění obou podmínek současně přísluší zaměstnanci za každý celý odpracovaný násobek své stanovené TPD 1/52 z roční výměry dovolené u zaměstnavatele (4 týdny, 5 týdnů apod.). 

Příklad č. 3: 

Pan Martin odpracoval za kalendářní rok 2021 jen 10 celých týdnů. Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 4 týdny. 

Výpočet nároku na dovolenou:

• 10 (celých týdnů stanovené TPD) x 1/52 x 40 (TPD) x 4 (týdny dovolené) = 30,769 hodin. 

Pokud výpočet nároku na dovolenou v hodinách vychází na desetinná místa, zaokrouhluje se tento roční nárok na celé hodiny NAHORU (§216 odst. 5). Dílčí délky dovolené připadající na dílčí období kalendářního roku se nezaokrouhlují. 

Martinovi v tomto případě vzniklo právo na dovolenou ve výši 31 hodin. 

Pokud bychom se vrátili k výše uvedenému PŘÍKLADU č. 2:

V uvedeném případě nevzniklo zaměstnanci právo na dovolenou za kalendářní rok, neboť pracovní poměr tohoto zaměstnance netrval v roce 2021 celých 52 týdnů, i když odpracoval 52 násobků své stanovené TPD (2 080 + 8 hodin). 

Testujeme splnění podmínek pro vznik nároku na poměrnou část dovolené:

1. pracovní poměr trval alespoň 4 týdny – ANO
   (od 1. 1. 2021 – 29. 12. 2021 = 363 dnů / 7 dnů = 51,857 týdnů = 51 celých týdnů)
2. zaměstnanec odpracoval alespoň 4 celé násobky své stanovené TPD – ANO
   (2088 : 40 = 52,2 = 52 celých týdnů – k 0,2 násobku TPD se nepřihlíží)

Provedeme výpočet nároku na dovolenou:

363 / 7 = 51,857 = 51 celých týdnů (k 0,857 násobku se nepřihlíží). Právo na dovolenou se odvíjí pouze od počtu odpracovaných celých násobků TPD.

Zaměstnanci tak vzniklo právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, a to ve výši 51/52 dovolené za kalendářní rok. 

Výpočet:

51 (celých týdnů stanovené TPD) x 1/52 x 40 (TPD) x 4 (týdny dovolené) = 156,92,
po zaokrouhlení činí nárok na dovolenou 157 hodin.

Příklad č. 4:

Pedagogický pracovník Jan Novák bude učit na střední škole. Jeho pracovní poměr je sjednán na dobu určitou od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022, úvazek 30 hodin týdně. Jakou délku dovolené za tuto dobu získá pan Novák? Roční výměra dovolené činí 8 týdnů. 

Je nutné si připomenout, že nárok na dovolenou se počítá za každý kalendářní rok samostatně. Nejprve musíme zjistit počet skutečně odpracovaných směn v jednotlivých letech. Dle výkazů práce (popř. ze mzdových podkladů) zjistíme, že v roce 2021 odpracoval učitel 530 hodin a v roce 2022 odučil 1004 hodin.

V roce 2021:

Vzhledem k tomu, že pracovní poměr netrval celý kalendářní rok, budeme testovat nárok pouze na poměrnou část dovolené za kalendářní rok 2021.

Testujeme splnění podmínek:

1. pracovní poměr trval alespoň 4 týdny – ANO
   (od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021 – 122 kalendářních dnů / 7 dnů = 17,429 týdnů)
2. zaměstnanec odpracoval alespoň 4 celé násobky své stanovené TPD – ANO
   (530 hodin / 30 TPD = 17,667 týdne).

Provedeme výpočet nároku na dovolenou:

• 17 celých násobků jeho 30hodinové TPD x (30 hodin úvazek x 8 týdnů dovolené) : 52 = 78,462 – po zaokrouhlení 79 hodin.

V roce 2022: 

Pracovní poměr rovněž netrval celý kalendářní rok, budeme tedy opět testovat nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok 2022. 

Testujeme splnění podmínek:

1. pracovní poměr trval alespoň 4 týdny – ANO
   (od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022 – 243 kalendářních dnů / 7 dnů = 34,714 týdne)
2. zaměstnanec odpracoval alespoň 4 celé násobky své stanovené TPD – ANO
   (1004 hodin / 30 TPD = 33,467 týdne).

Provedeme výpočet nároku na dovolenou:

• 33 celých násobků jeho 30hodinové TPD x (30 hodin úvazek x 8 týdnů dovolené) : 52 = 152,308 – po zaokrouhlení 153 hodin. 

Celkem bude činit nárok na dovolenou pana Nováka za celý pracovní poměr od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 (79 + 153) 232 hodin. 

Pro srovnání, pokud by jeho pracovní poměr činil jeden celý kalendářní rok, tj. od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, nárok na dovolenou bychom počítali podle vzorce pro výpočet dovolené za kalendářní rok, tedy: 30 hodin týdenní úvazek x 8 hodin výměra dovolené = 240 hodin. 

Tady názorně vidíme, že díky zaokrouhlování na celé odpracované týdny v jednotlivých letech, bude mít zaměstnanec při výpočtu dovolené (díky poměrným částem za roky 2021 a 2022) nárok na dovolenou o 8 hodin méně. 

Připravujeme pro Vás pokračování.