Od tvůrců úspěšného účetního programu

Účetnictví / Účetnictví/Akcie a podíly – jak s nimi zacházet v účetnictví?

Akcie a podíly – jak s nimi zacházet v účetnictví?

Akcie a podíly – jak s nimi zacházet v účetnictví?
Akcie a podíly – jak s nimi zacházet v účetnictví?

Obsah

    Účtování o akciích a podílech patří ke složitějším oblastem účetnictví. Víte, do které účtové třídy akcie a podíly zařadit, a jak je ocenit při pořízení? Kdy je nutné akcie přecenit na reálnou hodnotu? Jak se specificky řeší kurzové rozdíly?

    Zařazení akcií a podílů do správné účtové skupiny

    O akciích a podílech budeme účtovat:

    Analytické účty k akciím a podílům se vedou minimálně podle emitentů a jmenovitých hodnot, popřípadě podle měn. Zjistíme-li při inventarizaci, že chybí nějaké akcie, je nutno úbytek z tohoto titulu uvést na odděleném analytickém účtu „Cenné papíry v umořovacím řízení“.

    Podívejte se na přehled celé účtové osnovy.

    Členění akcií a podílů podle míry vlivu

    Podle míry vlivu, který jsou majitelé akcií a podílů schopni vykonávat, členíme akcie a podíly do následujících skupin:

    • akcie a podíly v ovládaných osobách,
    • akcie a podíly v osobách pod podstatným vlivem,
    • ostatní akcie a podíly.

    Ovládající/ovládaná osoba

    Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace, kterou jiná osoba ovládá.

    Rozhodující vliv máme např. v situaci, držíme-li podíl více než 50 % na základním kapitálu. Mohou však nastat specifické okolnosti, kdy budeme mít rozhodující vliv, přestože náš podíl bude nižší než 50 %. Podrobné okolnosti jsou popsány v §74 a násl. zákona o obchodních korporacích.

    Osoba pod podstatným vlivem

    Není-li prokázán opak, předpokládá se, že osoba má v obchodní korporaci podstatný vliv, disponuje-li minimálně 20 % hlasovacích práv a zároveň není ovládající osobou. Bližší informace najdete v § 22 odst. 5 zákona o účetnictví.

    Ocenění akcií a podílů při pořízení

    Akcie a podíly jsou při pořízení oceňovány pořizovací cenou, která zahrnuje cenu pořízení (včetně případného ážia) a související náklady (např. poplatky burze, provize makléřů). Pozor, součástí pořizovací ceny nejsou nikdy úroky z úvěrů na pořízení akcií a podílů a náklady spojené s jejich držbou.

    V případě bezúplatného nabytí použijeme pro ocenění reprodukční pořizovací cenu, což je cena, za kterou by byly akcie a podíly pořízeny v době, kdy se o nich účtuje.

    Jsou-li akcie a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní korporace, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu. Tato zůstatková cena se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění. Pokud by účetní cena vkladu dosáhla záporných hodnot (s ohledem na závazky přecházející současně s vkladem), je na účtech akcií a podílů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (tyto akcie a podíly jsou pak vedeny pouze na podrozvahových účtech).

    Podrobné informace k ocenění při pořízení jsou uvedeny v § 25 zákona o účetnictví, v § 48 vyhlášky č. 500/2002 a Českém účetním standardu č. 014.

    Ocenění akcií a podílů k rozvahovému dni

    Pro ocenění akcií a podílů k rozvahovému dni použijeme jednu z těchto metod:

    • ocenění reálnou hodnotu,
    • ocenění ekvivalencí,
    • ocenění pořizovací cenou s případnou opravnou položkou.

    Metodu si nemůžeme libovolně vybrat, účetní legislativa stanoví, jakou metodu můžeme v konkrétní situaci použít.

    Ocenění reálnou hodnotou

    Ocenění reálnou hodnotou nepoužívají mikro účetní jednotky (až na výjimky uvedené v § 27 zákona o účetnictví) a účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Ostatní účetní jednotky ocenění reálnou hodnotou použijí pro ocenění položek uvedených v §27 zákona o účetnictví.

    Mezi položky oceňované reálnou hodnotou patří i akcie, s výjimkou:

    • akcií představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem,
    • akcií emitovaných účetní jednotkou.

    Ocenění reálnou hodnotu můžeme použít i častěji než k rozvahovému dni. Jako reálná hodnota se použije tržní hodnota, ocenění kvalifikovaným odhadem nebo znalcem, případně hodnota určena jiným způsobem uvedeným v § 27 odst. 3 zákona o účetnictví.

    Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. Další podrobnosti najdete § 27 odst. 4 zákona o účetnictví.

    Účtování oceňovacích rozdílů při použití reálné hodnoty

    Rozdíly z přecenění na reálnou hodnotu můžeme proúčtovat:

    • výsledkově na účty ve skupině 56 nebo 66
      • použije se u akcií k obchodování s cílem dosažení zisku v krátkodobém horizontu
    • rozvahově do vlastního kapitálu ve skupině 41
      • použije se pro akcie, které nejsou určeny k obchodování s cílem dosažení zisku v krátkodobém horizontu
      • při prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúčtovaný rozdíl zruší souvztažně s účtem, na kterém jsou akcie vedeny

    Pokud však budeme přeceňovat akcie na reálnou hodnotu poprvé (po přechodu z mikro účetní jednotky na malou účetní jednotku), tak je v první den účetního období přeceníme na reálnou hodnotu a rozdíl proúčtujeme proti vlastnímu kapitálu ve skupině 42 jako změnu metody. Podrobnosti najdete v § 61c vyhlášky č. 500/2002 Sb.

    Podrobné informace k účtování rozdílů z přecenění na reálnou hodnotu najdete v § 51 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a v Českém účetním standardu č. 008.

    Ocenění ekvivalencí

    Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) znamená, že hodnota akcií nebo podílů vedená v účetnictví odpovídá míře naší účasti na vlastním kapitálu.

    Ocenění ekvivalencí není povinnost, je to možnost, pro kterou se může účetní jednotka rozhodnout. Nechce-li účetní jednotka použít ekvivalenci, použije ocenění v pořizovací ceně s opravnou položkou. Ekvivalencí je možné ocenit pouze akcie a podíly, které představují účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem. Použije-li účetní jednotka ekvivalenci, je povinna ji použít pro ocenění všech akcií a podílů, které je možné ekvivalencí ocenit.

    Rozdíly z přecenění ekvivalencí se účtují rozvahově do vlastního kapitálu ve skupině 41. Podrobné informace k oceňování ekvivalencí a účtování oceňovacích rozdílů najdete v § 27 odst. 6 a 7 zákona o účetnictví, v § 51 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a v Českém účetním standardu č. 008.

    Ocenění pořizovací cenou s případnou opravnou položkou

    Ostatní akcie a podíly se ocení v pořizovací ceně, a v případě potřeby se vytvoří opravná položka. Tvorba a zrušení opravné položky se účtuje výsledkově ve skupině 55.

    Akcie a podíly v cizí měně a účtování kurzových rozdílů

    Akcie i podíly v cizí měně je nutné přepočítat na koruny. K rozvahovému dni je budeme přepočítávat aktuálním kurzem ČNB. Kurzové rozdíly se však neproúčtují samostatně do nákladů nebo výnosů, jak bývá zvykem, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí. Pokud nedochází k ocenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.

    Podrobné informace najdete v § 60 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

    Výnosy z držby akcií a podílů

    Výnosy z držby akcií a podílů se účtují ve skupině 66, představují podíl na zisku. Podrobně jsme se této problematice věnovali v jednom z předchozích článků.

    Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

    Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Prodej akcií a podílů

    Výnosy z prodeje akcií a podílů se účtují ve skupině 66. Pořizovací cena akcií a podílů se při prodeji proúčtuje ve skupině 56. Prodáváme-li akcie stejného druhu, které jsme postupně nakupovali za různé ceny, lze je při prodeji ocenit metodou FIFO nebo váženým aritmetickým průměrem (obdobně jako zásoby, podrobnosti najdete v § 25 odst. 4 zákona o účetnictví).

    Závěr

    Podle úmyslu, se kterým jsme akcie a podíly pořídili, je budeme účtovat do dlouhodobého nebo krátkodobého majetku. Při pořízení budeme ve většině případů oceňovat pořizovací cenou. Složitější bude ocenění k rozvahovému dni, kdy můžeme v závislosti na dalších okolnostech oceňovat reálnou hodnotou, ekvivalencí nebo pořizovací cenou s případnou opravnou položkou. Kurzové rozdíly nebudeme účtovat samostatně do nákladů nebo výnosů, ale budou součástí přecenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, případně je proúčtujeme oproti vlastnímu kapitálu.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    Ano
    Ne

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce
    Banner na svobodnaucetni.cz