Krácení dovolené – jaké jsou podmínky?

Plnou dovolenou myslíme základní nárok na dovolenou, který stanovuje zákoník práce. Zaměstnanec v soukromém sektoru má nárok na dovolenou nejméně v délce 4 týdny (při úvazku 40 hodin týdně by to činilo 160 hodin). Učitelé mají nárok na dovolenou 8 týdnů, státní zaměstnanci pak 5 týdnů.

Řada zaměstnavatelů však jako benefit poskytuje delší dovolenou. Ve výpočtech níže si vždy dosaďte počet týdnů dovolené, které nabízíte právě vy.

Co znamená krácení dovolené a jak funguje?

Krácení dovolené je termín, který používá zákoník práce pro situaci, kdy má zaměstnanec neomluvenou absenci v práci a vy mu kvůli tomu odejmete počet hodin dovolené odpovídající násobku celé jeho směny. Toto lze provést jen v aktuálním kalendářním roce.

Důvody pro krácení nelze přenášet do následujícího roku. Pokud tedy zaměstnanec zamešká směnu v listopadu 2025, nemůžete mu zkrátit dovolenou na rok 2026.

Kdy může zaměstnavatel krátit dovolenou?

Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu. Počet zameškaných hodin strhnete z dovolené.

I když dovolenou krátíte kvůli neomluvené nepřítomnosti, musíte zaměstnanci poskytnout minimálně 2 týdny dovolené (to platí pouze pro zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele celý kalendářní rok, tj. od 1.1. do 3.12.). Pokud tedy pracovník neomluveně zameškal 3 týdny, nemůžete mu 3 týdny dovolené zkrátit, protože by mu zbyl jen týden dovolené. V takovém případě však můžete přikročit k jinému typu postihu včetně rozvázání pracovního poměru.

Nárok na poměrnou část dovolené

Dále existují situace, ve kterých zaměstnanci nárok na plnou dovolenou vůbec nevznikne, např.:

• dlouhodobá pracovní neschopnost,
• práce pouze po část roku (např. nástup v průběhu roku),
• odchod do důchodu nebo předčasného důchodu.

Zákoník práce tyto situace terminologicky neoznačuje jako krácení dovolené – tento termín používá jen v případě řešení neomluvené absence. Kvůli větší srozumitelnosti i pro laiky v tomto článku i tyto situace označujeme jako krácení dovolené.

Jak se krátí dovolená při nemoci?

Dovolená se nekrátí, pokud pracovní neschopnost nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Což činí například při úvazku 40 hodin týdně 800 hodin, při úvazku 37,5 hodiny týdně 750 hodin a při úvazku 38,75 hodin týdně 775 hodin.

Do tohoto limitu se nemocenská počítá jako výkon práce, ovšem při splnění jedné podmínky. Tou je, že zaměstnanec zároveň v daném roce odpracoval dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, tj. 480 hodin při úvazku 40 hodin týdně, při úvazku 37,5 hodiny týdně 450 hodin a při úvazku 38,75 hodin týdně 465 hodin.

Jestliže je však zaměstnanec na neschopence kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, limit dvacetinásobku týdenní pracovní doby pro něj neplatí. Celá pracovní neschopnost se mu počítá jako výkon práce – dovolená se za ni nekrátí.

Příklad: krácení dovolené při krátkodobé nemoci

Petr pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené. V září onemocní na 3 týdny a zamešká 120 hodin. Dovolená se mu nekrátí, protože se vešel do limitu 800 hodin a zároveň daný rok odpracoval 12 a více týdnů.

Příklad: krácení dovolené při dlouhodobé nemoci

Erika pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené (160 hodin). Onemocněla 5. června a do konce roku byla v pracovní neschopnosti.

V daném roce odpracovala 22 týdnů, kvůli nemoci zameškala 30 týdnů. Protože odpracovala 12 a více týdnů, 20 týdnů z nemoci se ji počítá jako výkon práce. Celkem tedy pro účely výpočtu dovolené odpracovala 42 týdnů.

Za každý odpracovaný týden má nárok na 1/52 dovolené.

• 160 hodin dovolené za rok / 52 * 42 (týdnů) = 129,23 hodin dovolené
  (mezizaokrouhlování není povoleno)
• Neúplné hodiny se zaokrouhlují nematematicky nahoru. Erika má tedy nárok na 130 hodin dovolené. Samostatná hodina dovolené se nezaokrouhluje. Pokud si ji Erika nemohla díky nemoci vyčerpat, musí ji zaměstnavatel nařídit její čerpání nejpozději do konce následujícího roku.

Příklad: krácení dovolené při celoroční neschopence

Jonáš byl celý rok 2025 v pracovní neschopnosti. Nemá nárok na žádnou dovolenou, protože neodpracoval alespoň požadované 4 týdny (limit dle zákoníku práce).

TIP: S výpočty dovolených vám pomůže mzdový systém. Pouze do něj zadáte údaje o docházce. Údaje o typu úvazku a standardním nároku na dovolenou v něm už máte uvedené, takže nemusíte nic vyplňovat stále dokola. Systém vám sám spočítá, na kolik dnů volna má zaměstnanec nárok.

Jak se krátí dovolená při ukončení pracovního poměru?

Za každý odpracovaný týden má zaměstnanec nárok na 1/52 z celkového objemu dovolené.

Příklad:

Petra má nárok na 160 hodin (4 týdny) dovolené. Ve firmě končí k 30. červnu, a dejme tomu, že za tu dobu odpracovala 26násobků své týdenní pracovní doby, která činí 40 hodin týdně.

• 160 hodin roční dovolené / 52 * 26 (týdnů) = 80 hodin dovolené
• (mezizaokrouhlování není povoleno)

Petra má tedy nárok na 80 hodin dovolené, což je při úvazku 40 hodin týdně 10 celých dnů.

Zákoník práce uvádí ještě jednu možnost, a to převod dovolené mezi firmami. Nový zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout dovolenou, na kterou zaměstnanci vznikl nárok u předešlého zaměstnavatele. Je potřeba, aby zaměstnanec o tuto možnost požádal ještě za doby trvání stávajícího zaměstnání a obě firmy se dohodly na výši úhrady náhrady mzdy či platu za dovolenou s ohledem na novou výši mzdy.

Jak se krátí dovolená při mateřské a rodičovské dovolené?

Mateřská dovolená se pro účely výpočtu dovolené počítá celá jako výkon práce – žena na mateřské má stejný nárok na dovolenou, jako kdyby pracovala. Mateřská trvá zpravidla 28 týdnů, takže když žena nastoupí na mateřskou např. 1. července a od ledna do konce června pracovala, bude mít nárok na celý roční výměr dovolené.

Žena si většinou po skončení mateřské dočerpá zůstatek zákonné dovolené, než nastoupí na rodičovskou. Za dobu mateřské dovolené se dovolená nekrátí, protože se počítá jako výkon práce. U rodičovské dovolené už to ale neplatí – započítat se do nároku na dovolenou může jen 20 týdnů, a to pouze tehdy, pokud předtím žena odpracovala alespoň 12 týdnů.

Příklady z praxe:

Magda má nárok na 160 hodin (4 týdny) dovolené. 1. ledna nastoupí na mateřskou dovolenou, která jí končí k 15. červenci (28 týdnů). Požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené před nástupem na rodičovskou, a protože odpracovala více než 12 týdnů, bude se jí pro výpočet dovolené počítat i rodičovská v délce 20 týdnů. Samotná dovolená se také počítá jako odpracovaná doba, proto bude mít plný nárok na dovolenou v délce 4 týdnů.

Sára nastoupila na mateřskou dovolenou v loňském roce a ta jí končí 31. ledna letošního roku. Také chce před nástupem na rodičovskou čerpat dovolenou. Protože ale v letošním roce neodpracovala 12 týdnů, nemůže se jí do nároku na dovolenou započítat 20 týdnů stejně jako Magdě a dovolená se jí tak bude krátit. Vyčerpá si zbývající dovolenou z předcházejícího roku a za letošní rok jí vznikne jen poměrná část.

Krácení dovolené při odchodu do důchodu

Pokud zaměstnanec během roku odchází do řádného důchodu, vzniká mu nárok pouze na poměrnou část roční dovolené odpovídající době, kterou během roku odpracoval. 

V roce 2026 odejdou do řádného starobního důchodu lidé (muži a bezdětné ženy) narození převážně mezi zářím 1961 a červnem 1962, přičemž důchodový věk se u nich pohybuje kolem 64 let a 2 až 8 měsíců. Věk odchodu závisí na počtu vychovaných dětí – ženy s více dětmi odcházejí dříve. 

Opět platí, že za každý odpracovaný týden má zaměstnanec nárok na 1/52 z celkového objemu dovolené.

Příklad: Karel měl nárok na 4 týdny dovolené (160 hodin) za celý rok. 1. září 2025 odcházel do důchodu, takže u svého zaměstnavatele odpracoval v daném roce 35 týdnů (od ledna do konce srpna). 

Výpočet:

• 160 / 52 = 3,07 (toto je 1/52)
• 35 (týdnů) × 3,07 = 107,5 hodin dovolené
• Neúplné hodiny se zaokrouhlují nahoru. Karel měl tedy nárok vyčerpat před odchodem do důchodu 108 hodin dovolené, což je 13 dnů a 4 hodiny.

Další možností je předčasný důchod nebo předdůchod. V obou případech jsou pravidla pro výpočet poměrné dovolené stejná – počítá se pouze za skutečně odpracované týdny. Rozdíl mezi nimi je pouze v podmínkách odchodu a finančních dopadech.

Předčasný důchod 

Do předčasného důchodu mohou lidé odejít maximálně 3 roky před řádným důchodem, pokud mají minimálně 40 let důchodového pojištění. Nevýhodou předčasného důchodu je, že důchod je trvale krácen a nelze při něm neomezeně pracovat.

Nárok na dovolenou před odchodem do předčasného důchodu se počítá stejně jako při řádném důchodu – zaměstnanec získá poměrnou část roční dovolené podle počtu odpracovaných týdnů u svého zaměstnavatele.

Předdůchod

Jde o důchod z vlastního penzijního spoření. Zaměstnanci do něj mohou odejít až 5 let před řádným důchodem, pokud mají sjednané doplňkové penzijní spoření (minimálně 5–10 let podle doby sjednání) a dostatečně naspořenou částku, aby měsíční výplata činila alespoň 30 % průměrné mzdy. 

Výhodou předdůchodu je, že stát za vás platí zdravotní pojištění a doba se počítá jako vyloučená, takže tento čas nijak neovlivní výši pozdějšího důchodu.

Pro dovolenou však opět platí – nárok vzniká jen za odpracované týdny v roce, které zaměstnanec odpracoval u svého zaměstnavatele.

Jak vypočítat dovolenou za část roku?

Různé příklady výpočtů jsme si už ukázali výše.

Abyste krácení dovolené (respektive nárok na poměrnou část dovolené) zaměstnanci správně spočítali, potřebujete vědět:

• na jakou dovolenou má nárok, tj. kolik týdnů za rok
• kolik hodin je jeho týdenní pracovní doba (úvazek),
• kolik týdnů v kalendářním roce odpracoval,
• kolik hodin činí jeho nepřítomnosti v daném roce,
• a z jakého důvodu nepřítomnost vznikla (nemoc, doktor, áčko, atd.)

Už víte, že za odpracovaný týden má zaměstnanec nárok na 1/52 dovolené (aby mu vůbec vznikl nárok na dovolenou, musí odpracovat alespoň 4 týdny).

Výpočet:

• počet hodin dovolené za rok / 52 * počet odpracovaných týdnů (počítá se nejen práce ale i některé překážky jako za určitých okolností neschopenka, viz výše) = nárok na dovolenou v hodinách
• hodiny zaokrouhlíte na celou hodinu směrem nahoru