Mzdy a personalistika / Pracovněprávní vztahy/Druhy pracovních poměrů a práce konaná mimo pracovní poměr
Propojte své účetnictví s podnikáním
Přidejte se k 20 000 uživatelům.
Vyzkoušet zdarma

Druhy pracovních poměrů a práce konaná mimo pracovní poměr

Druhy pracovních poměrů a práce konaná mimo pracovní poměr
Seyfor, a. s.
16. 04. 2026
Doba čtení8 minut čtení
Líbilo se9
Druhy pracovních poměrů a práce konaná mimo pracovní poměr

Obsah

    Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může vzniknout více typů pracovních vztahů – od klasického hlavního pracovního poměru až po dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce. Každý z nich má svá pravidla i odlišné podmínky z hlediska odvodů a zdanění. Udělejte si přehled v tom, jak se liší.

    Co je pracovní poměr a kdy vzniká

    Pracovní poměr je smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který vzniká nejčastěji na základě písemné pracovní smlouvy. V té musí být uvedeno:

    • jakou práci bude zaměstnanec vykonávat,
    • místo či místa, kde tuto práci bude vykonávat,
    • den nástupu do práce.

    V rámci pracovního poměru zaměstnanec vykonává práci osobně podle pokynů zaměstnavatele a za svou práci pobírá mzdu nebo plat. Podmínky pracovního poměru upravuje zákoník práce.

    Některé detaily k pracovním poměrům jsme zpracovali do samostatných článků:

    Hlavní pracovní poměr

    Pro hlavní pracovní poměr (HPP) se používá také označení plný úvazek nebo full-time. Týdenní pracovní doba u hlavního pracovního poměru je 40 hodin.

    U pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu je pracovní doba 37,5 hodiny týdně. Stejná délka pracovní doby platí také při vícesměnném či nepřetržitém provozu. V dvousměnném režimu je týdenní pracovní doba na hlavní pracovní poměr 38,75 hodiny.

    Vedlejší pracovní poměr

    Vedlejší pracovní poměr se týká těch, kteří si ke své hlavní činnosti ještě přivydělávají jinde.

    Hlavní činností může být kromě hlavního pracovního poměru také:

    • prezenční studium do 26 let věku,
    • mateřská či rodičovská dovolená,
    • důchod.

    Pracovní poměr na dobu určitou a neurčitou

    Pracovní poměr se liší podle toho, na jak dlouho je sjednán a jakou jistotu tím pádem dává zaměstnanci i zaměstnavateli. Můžete ho uzavřít na dobu určitou, nebo neurčitou.

    Pokud je pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, má předem stanovenou délku trvání – znamená to, že se obě strany domluví, ke kterému dni pracovní poměr končí. Taková pracovní smlouva může být sjednaná maximálně na 3 roky. Jakmile tato doba uplyne, mohou se obě strany dohodnout na prodloužení pracovního poměru.

    Platí však, že pracovní smlouvu na dobu určitou lze u stejného zaměstnavatele prodloužit nejvýše dvakrát. V praxi to znamená, že na dobu určitou můžete u jednoho zaměstnavatele pracovat maximálně 9 let (tři smlouvy po třech letech). Poté už zaměstnavatel musí nabídnout smlouvu na dobu neurčitou (nebo pracovní poměr ukončit).

    Příklad:

    Firma Brandýský s. r. o. uzavřela v roce 2023 pracovní poměr na 1 rok s Janou Zelenou. Se zaměstnankyní jsou pro roce spokojení a v roce 2024 smlouvu o rok prodlouží. V roce 2025 smlouvu opět o rok prodlouží. V roce 2026 už musí s Janou Zelenou podepsat smlouvu na dobu neurčitou, nebo pracovní poměr ukončit.

    Pracovní poměr na dobu neurčitou nemá přesně stanovený konec. Obě strany v pracovněprávním vztahu pokračují, dokud jim vyhovuje. Smlouvu mohou kdykoliv vypovědět (viz níže Ukončení pracovního poměru).

    Smlouvu na dobu určitou můžete prodloužit maximálně dvakrát.

    Co je práce konaná mimo pracovní poměr

    Mezi práci konanou mimo pracovní poměr patří dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. Zákoník práce říká, že zaměstnavatel má chod firmy zajistit především díky práci zaměstnanců v pracovním poměru, dohody by tedy měly být pouze doplňkové.

    Od roku 2024 došlo k řadě změn, které dohody přiblížily klasickému pracovnímu poměru. Tzv. dohodáři mají nárok na dovolenou i příplatky za práci v noci či o víkendu, což dříve neměli.

    Dohoda o pracovní činnosti

    Zaměstnanec, se kterým uzavřete dohodu o pracovní činnosti (DPČ), u vás může týdně odpracovat maximálně 20 hodin. DPČ se proto využívá, pokud někoho potřebujete na pravidelnou výpomoc.

    Od 1. ledna 2025 se zavedl tzv. rozhodný příjem – když ho dohodář překročí, zaměstnavatel mu z příjmu musí strhnout zdravotní a sociální pojištění a zálohy na dani. U DPČ je rozhodný příjem pro rok 2025 i 2026 4 500 Kč měsíčně. Nezáleží na tom, jestli u vás zaměstnanec má nebo nemá podepsané růžové prohlášení.

    Pokud si u vás dohodář vydělá méně než 4 500 Kč měsíčně a nemá podepsané prohlášení poplatníka daně (růžové prohlášení), odvádíte 15% srážkovou daň, kterou zaměstnanec neuvádí do daňového přiznání. Pokud podepsal prohlášení, daníte zálohově.

    Hodinová odměna odpovídá minimální mzdě – v roce 2026 je to 134,40 Kč/hod.

    Dohoda o provedení práce

    Pokud máte se zaměstnancem podepsanou dohodu o provedení práce (DPP), může u vás odpracovat maximálně 300 hodin za kalendářní rok. Proto se DPP využívá zejména pro nárazové práce.

    Limit platí i kdybyste se zaměstnancem podepsali vícero DPP – hodiny odpracované u jednotlivých dohod se sčítají a dohromady nesmí přesáhnout 300 hodin ročně.

    Stejně jako u DPČ i u DPP existuje tzv. rozhodný příjem. Pokud si u vás dohodář vydělá více, musíte mu z příjmu strhnout zálohy na pojištění a dani. Pro rok 2026 je měsíční rozhodný příjem u DPP 12 000 Kč.

    Jak postupovat při zdanění DPP:

    • Pokud u vás zaměstnanec nemá podepsané prohlášení poplatníka a vydělá si do limitu, daníte srážkově.
    • Pokud prohlášení podepsal, daníte zálohově.
    • Při překonání limitu rozhodného příjmu daníte zálohově bez ohledu na to, jestli prohlášení podepsal nebo ne.

    Ukončení pracovního poměru

    Pracovní poměr může ukončit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec:

    • dohodou – obě strany se dobrovolně domluví na podmínkách ukončení pracovního poměru k určitému dni,
    • výpovědí – jednostranný akt, kterým jedna ze stran ukončuje pracovní poměr,
    • okamžitým zrušením – v zákonem stanovených případech, např. pokud zaměstnanec hrubě poruší předpisy nebo zaměstnavatel nevyplatí mzdu.

    Ukončení pracovního poměru musí být vždy písemné.

    DPP a DPČ je možné ukončit písemně a bez udání důvodů, platí 15denní výpovědní lhůta (pokud si obě strany nesjednají jinak).

    Přečtěte si více o ukončení pracovního poměru – aby bylo vše právně v pořádku, je potřeba dodržet několik pravidel.

    Doplňte si mezery ve mzdách a personalistice

    Přihlaste se k několikadílnému e-mailovému seriálu a získejte to nejlepší z blogu Money.cz. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Praktické příklady

    Příklad č. 1:

    Firma na dohodu o provedení práce v roce 2026 najala Jana Pařízka. Měsíčně si vydělá 9 500 Kč a u firmy nepodepsal růžové prohlášení. Protože je jeho odměna pod limitem 12 000 Kč, zaměstnavatel za něj neodvádí pojištění. Částku pouze zdaní 15% srážkovou daní (1 425 Kč). Janovi tedy vyplatí 8 075 Kč.

    Příklad 2:

    Firma na dohodu o provedení práce zaměstnává v roce 2026 i Lucii Hladkou. Také nemá podepsané růžové prohlášení a měsíčně si vydělá 13 000 Kč. Tato částka je nad limitem 12 000 Kč, takže se z ní odvádí pojištění:

    • Lucie na zdravotním a sociální pojištění odvede 1 430 Kč (6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění).
    • Zaměstnavatel za ni na zdravotním a sociálním pojištění odvede 4 394 Kč (24,8 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění).
    • Záloha na daň z příjmů ve výši 15 % je 1 950 Kč.

    Lucii tedy firma vyplatí 9 620 Kč.

    Celkový náklad zaměstnavatele na Lucii je 17 394 Kč (13 000 + 4 394).

    Příklad 3:

    Firma na dohodu o provedení práce zaměstnává Justýnu Ulrichovou. Ta si vydělá stejně jako Lucie 13 000 Kč, ale na rozdíl od ní u firmy podepsala růžové prohlášení.

    • Justýna na zdravotním a sociální pojištění odvede 1 430 Kč (6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění).
    • Zaměstnavatel za ni na zdravotním a sociálním pojištění odvede 4 394 Kč (24,8 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění).
    • Daň z příjmů ve výši 15 % je 1 950 Kč, ale díky růžovému prohlášení Justýna uplatňuje slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Díky tomu jí vyjde nulová záloha na daň.

    Justýně firma vyplatí 11 570 Kč.

    Celkový náklad zaměstnavatele na Justýnu je stejný jako u Lucie, tj. 17 394 Kč (13 000 + 4 394).

    Vyzkoušejte si zdarma účetní program Money S3
    S ním můžete snadno vést účetnictví, daňovou evidenci, vystavovat faktury a evidovat sklad pro kamenný i online prodej.
    Money S3

    Money S3 vám pomůže

    V mzdovém systému Money S3 zvládnete kompletní personální a mzdovou agendu pro menší a střední firmu. V ní evidujete veškeré pracovní poměry, údaje o zaměstnancích a počítáte mzdy. To je velké usnadnění – zadáte zaměstnancovu docházku a systém vám spočítá jeho mzdu. Také můžete přidat prémie, bonusy a další.


    Zdroje / reference:

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    Ano
    Ne
    Vyzkoušejte si účetní program Money S3

    Vyzkoušejte si účetní program
    Money S3

    Zdarma a se všemi funkcemi

    Propojte své účetnictví s podnikáním
    Přidejte se k 20 000 uživatelům.
    Vyzkoušet zdarma
    Zavřít reklamu
    Propojte své účetnictví s podnikáním
    Přidejte se k 20 000 uživatelům.