Obsah
V práci máte své jisté, ale každá koruna navíc se hodí. Proč nezačít podnikat při zaměstnání? Přivyděláte si, neriskujete, protože ze zaměstnání máte stálý příjem a třeba budete tak úspěšní, že časem vybudujete svůj vlastní podnik. Začít podnikat jako OSVČ vedlejší je přitom snadné. Přečtěte si, co k tomu potřebujete.
Ještě než se pustíme do popisování kroků nutných ke startu podnikání, projděte si překážky, které vám mohou stát v cestě:
- Chcete podnikat ve stejném oboru jako zaměstnavatel. V takovém případě potřebujete jeho písemný souhlas. Ale pozor, zaměstnavatel může svůj souhlas kdykoliv vzít zpět. Potom musíte své podnikání v co nejkratší době ukončit. Ohled musíte brát i na zaměstnavatele, se kterými jste podepsali konkurenční doložku. V tom případě nesmíte určitou dobu po ukončení svého zaměstnání pracovat ve stejném oboru. Přesnou dobu stanovíte po dohodě se zaměstnavatelem, podle zákoníku práce však nesmí být delší než 1 rok.
- Jste státní zaměstnanec. Jste-li na výplatní pásce státní instituce (například Policie, ministerstva, armády atd.), musíte mít souhlas vedoucího úřadu bez ohledu na oblast podnikání.
Jakmile máte souhlas, můžete se pustit do podnikání. To nejdůležitější, co potřebujete, je nápad. Můžete si otevřít e-shop, využít svého know-how a nabízet služby jako podnikatel na volné noze nebo si přivydělávat třeba pečením dortů.
Nápad na podnikání za vás nevymyslíme, ale vše ostatní, co pro odstartování svého byznysu potřebujete, najdete v tomto článku.
Jak na založení živnosti vedlejší
Vaše první kroky musí směřovat na živnostenský úřad, kde si požádáte o živnostenské oprávnění. Vyplníte jednotný registrační formulář, díky kterému se automaticky registrujete jako OSVČ na živnostenském úřadě, na okresní správě sociálního zabezpečení i na své zdravotní pojišťovně.
Buď můžete vše vyřídit jednou osobní návštěvou na živnostenském úřadě, kde vás rovnou zaregistrují i na sociální a zdravotní pojišťovně a zaplatíte 1000 Kč. Nnebo vše vyřídíte pomocí elektronického podání (přes Portál živnostenského podnikání, případně Portál občana nebo datovou schránkou). V tomto případě činí správní poplatek většinou méně – 800 Kč.
Pokud byste chtěli později ohlásit další živnost, můžete opět využít jednotný registrační formulář a zaplatíte poplatek 500 Kč.
Protože budete podnikat při zaměstnání, vaše živnost bude vedlejším zdrojem příjmů. Z toho plynou výhody jako například nižší odvody na důchodové a zdravotní pojištění.
Pro podnikání jako OSVČ vedlejší přitom není podstatné, jestli jste zaměstnaní na hlavní pracovní poměr, nebo máte jen částečný úvazek. Důležité je, že máte zaměstnavatele, který za vás odvádí zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
Sami následně uhradíte jen doplatek na pojistném. A to pouze v případě, že budou vaše příjmy z podnikání takové, že bude potřeba pojistné doplatit.
Povinnosti OSVČ na vedlejší činnost
Povinnosti OSVČ můžeme rozdělit do tří skupin podle toho, ke které instituci se vztahují.
- Povinnosti k finančnímu úřadu
- Povinnost ke zdravotní pojišťovně
- Povinnosti ke správě sociálního zabezpečení
Povinnosti živnostníků na finančním úřadě
Základní povinností je podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. OSVČ se k této dani nemusí předem registrovat – registrace vzniká samotným podáním přiznání.
Další daně se vás týkají pouze v určitých případech. Může jít například o:
- daň z přidané hodnoty (pokud váš obrat přesáhne 2 000 000 Kč za kalendářní rok nebo se zaregistrujete dobrovolně),
- daň ze závislé činnosti a srážkovou daň (pokud máte zaměstnance nebo vyplácíte příjmy podléhající srážkové dani).
Neznamená to tedy, že se vás vždy týkají všechny zmíněné daně – záleží na vašem obratu a druhu podnikání.
Příklad: Pokud poskytujete masérské služby, pracujete u sebe doma a máte pár zákazníků do měsíce, nemusíte řešit DPH, silniční daň a ani daň ze závislé činnosti, pokud nemáte zaměstnance.
Nyní se podíváme na to, kdy se vás zmíněné daně týkají a jaké povinnosti jsou s nimi spojené.
1. OSVČ a daň z příjmů fyzických osob
K dani z příjmů fyzických osob se nemusíte registrovat.
Po skončení zdaňovacího období – kalendářního roku – ale musíte podat daňové přiznání. A to když:
- vaše příjmy z podnikání přesáhnou 50 000 Kč
- nebo vaše ostatní zdanitelné příjmy (například z pronájmu) přesáhnou 20 000 Kč.
Termíny pro jeho podání jsou následující (za rok 2025):
- 1. dubna 2026 – základní termín pro podání papírového daňového přiznání (už se téměř nikoho netýká).
- 4. května 2026 – termín pro elektronické podání (například přes datovou schránku nebo portál Moje daně).
- 1. července 2026 – nejzazší termín, pokud daňové přiznání podává daňový poradce.
V daňovém přiznání musíte uvést všechny příjmy z podnikání, ze zaměstnání i například z pronájmu nemovitosti. Když vám vyjde, že máte státu doplatit daň z příjmu, musíte to stihnout ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Důležité je, jak vysokou částku musíte uhradit. A také, jak velká část příjmů pochází z podnikání a jak velká ze zaměstnání. Odvíjí se od toho povinnost platit v následujícím roce zálohy na daň z příjmu.
Podle pravidel finanční správy platí OSVČ zálohy na daň z příjmů teprve tehdy, když jejich daňová povinnost za předchozí rok přesáhla 30 000 Kč.
| daň 30 000 – 150 000 Kč | daň nad 150 000 Kč | |
| příjmy ze zaměstnání do 15 % | záloha 2× ročně 40 % z výše poslední daně |
záloha 4× ročně 25 % z výše poslední daně |
| příjmy ze zaměstnání 15–50 % | záloha 2× ročně výše záloh je poloviční než u příjmů do 15 % |
záloha 4× ročně výše záloh je poloviční než u příjmů do 15 % |
| příjmy ze zaměstnání nad 50 % | bez záloh | bez záloh |
2. OSVČ a daň z přidané hodnoty
Registrace k DPH je povinná pro OSVČ, které mají obrat v jednom kalendářním roce vyšší než 2 miliony Kč. Pokud začínáte podnikat jako OSVČ vedlejší, takové příjmy z podnikání nemáte. Můžete se ale k DPH zaregistrovat dobrovolně.
Zvažte to, pokud:
- budou vaši odběratelé plátci DPH,
- budete poskytovat plnění i do zahraničí,
- budete ze zahraničí nějaké plnění přijímat (mohou to být například reklamy na Facebooku),
- je pravděpodobné, že váš obrat v kalendářním roce přesáhne 2 miliony Kč.
Jestli se vás zmíněné body týkají, pak můžeme v obecné rovině doporučit, abyste se k DPH zaregistrovali.
3. OSVČ a silniční daň
Pokud budete k podnikání používat také auto, může se vás týkat i silniční daň. Od 1. 1. 2023 jsou z ní však vyjmutá osobní auta, autobusy a dodávky do 12 tun. V praxi se tak vztahuje pouze na vybraná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více.
4. OSVČ a daň ze závislé činnosti a srážková daň
Když máte jako OSVČ vedlejší také zaměstnance (například asistentku), musíte se zaregistrovat jako plátce daně ze závislé činnosti a případně srážkové daně. Kromě měsíčních povinností spojených se mzdovou agendou musíte po skončení roku podat vyúčtování obou zmíněných daní.
TIP: Zjistěte, co je paušální daň a jak ji spočítat.
Povinnosti živnostníků vůči zdravotní pojišťovně
Obecně platí, že jako OSVČ musíte každý měsíc odvádět zálohu na všeobecné zdravotní pojištění. Záloha je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
Pokud ale podnikáte při zaměstnání, které je hlavním zdrojem vašich příjmů, zálohy platit nemusíte. Pojistné za vás hradí zaměstnavatel. Pouze uhradíte doplatek, pokud vám vyjde v přehledu o příjmech a výdajích.
V takovém případě musíte pojistné doplatit do 8 dnů od doručení přehledu zdravotní pojišťovně.
Výše zdravotního pojištění se vypočítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je obvykle 50 % zisku (příjmy minus výdaje).
Povinnosti živnostníků vůči ČSSZ
Jako OSVČ musíte řešit také takzvané sociální pojištění. V praxi ho můžeme rozdělit na dvě části, které se liší tím, jaké jsou u nich povinnosti. A to na:
- důchodové pojištění
- a nemocenské pojištění.
1. Zálohy OSVČ na důchodové pojištění
Také u záloh na důchodové pojištění platí, že je jako vedlejší OSVČ odvádět nemusíte. Zjednodušeně můžeme říct, že je platíte jen, když:
- se k tomu dobrovolně přihlásíte
- nebo v předchozím roce přesáhnete rozhodný příjem z podnikání – za rok 2026 je to 117 495 Kč. Jde o částku vašeho zisku dle daňového přiznání, ne o celkový obrat. Rozhodná částka platí, pokud podnikáte celý rok, v opačném případě se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, kdy jste ještě nepodnikali.
Minimální výše záloh pro OSVČ vedlejší pro rok 2026 je 1 573 Kč. Jejich splatnost je od prvního do posledního dne měsíce, za který platíte.
2. Zálohy OSVČ na nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění je pro podnikatele dobrovolné. A to jak pro hlavní, tak pro vedlejší OSVČ. Pokud se ho rozhodnete platit, musíte každý měsíc hradit zálohy. Pro rok 2026 činí minimálně 256 Kč měsíčně.
Daňová evidence v Money S3
S vedením účetní i daňové evidence vám pomůže účetní program pro podnikatele živnostníky. Vyzkoušet ho můžete zdarma.
Využít můžete i moduly, jako jsou sklady, e-shop konektor nebo modul pro vedení daňová evidence. Přečtěte si, jaké další funkce je nutné zvážit při výběru účetního softwaru.
Přečtěte si další podrobné články na téma OSVČ:
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.
Ano
Ne
