Obsah
V práci máte své jisté, ale každá koruna navíc se hodí. Proč nezačít podnikat při zaměstnání? Přivyděláte si, neriskujete, protože ze zaměstnání máte stálý příjem a třeba budete tak úspěšní, že časem vybudujete svůj vlastní podnik. Začít podnikat jako OSVČ vedlejší je přitom snadné. Přečtěte si, co k tomu potřebujete.
Ještě než se pustíme do popisování kroků nutných ke startu podnikání, projděte si překážky, které vám mohou stát v cestě:
- Chcete podnikat ve stejném oboru jako zaměstnavatel. V takovém případě potřebujete jeho písemný souhlas. Ale pozor, zaměstnavatel může svůj souhlas kdykoliv vzít zpět. Potom musíte své podnikání v co nejkratší době ukončit.
Ohled musíte brát i na zaměstnavatele, se kterými jste podepsali konkurenční doložku. V tom případě nesmíte určitou dobu po ukončení svého zaměstnání pracovat ve stejném oboru. Přesnou dobu stanovíte po dohodě se zaměstnavatelem, podle zákoníku práce však nesmí být delší než 1 rok.
- Jste státní zaměstnanec. Jste-li na výplatní pásce státní instituce (například Policie, ministerstva, armády atd.), musíte mít souhlas vedoucího úřadu bez ohledu na oblast podnikání.
Jakmile máte souhlas, můžete se pustit do podnikání. To nejdůležitější, co potřebujete, je nápad. Můžete si otevřít e-shop, využít svého know-how a nabízet služby jako podnikatel na volné noze nebo si přivydělávat třeba pečením dortů.
Nápad na podnikání za vás nevymyslíme, ale vše ostatní, co pro odstartování svého byznysu potřebujete, najdete v tomto článku.
Jak na založení živnosti vedlejší
Vaše první kroky musí směřovat na živnostenský úřad, kde si požádáte o živnostenské oprávnění. Připravte si doklad totožnosti a 1 000 Kč.
Protože budete podnikat při zaměstnání, vaše živnost bude vedlejším zdrojem příjmů. Z toho plynou výhody jako například nižší odvody na důchodové a zdravotní pojištění.
Na kterémkoliv živnostenském úřadě vyplníte jednotný registrační formulář, díky kterému se automaticky registrujete jako OSVČ u finančního úřadu, na okresní správě sociálního zabezpečení i na své zdravotní pojišťovně.
Povinnosti OSVČ na vedlejší činnost
Povinnosti OSVČ můžeme rozdělit do tří skupin podle toho, ke které instituci se vztahují.
- Povinnosti k finančnímu úřadu
- Povinnost ke zdravotní pojišťovně
- Povinnosti ke správě sociálního zabezpečení
Povinnosti živnostníků na finančním úřadě
Nejvíce povinností souvisí s registrací na finančním úřadě. Potřebujete se totiž zaregistrovat k několika typům daně a připravovat daňová přiznání. Mezi tyto daně patří:
- daň z příjmu fyzických osob,
- daň z přidané hodnoty,
- silniční daň
- nebo daň ze závislé činnosti a srážková daň.
Neznamená to však, že se vás vždy týkají všechny zmíněné daně. Pro řadu vedlejších OSVČ je povinná pouze daň z příjmu fyzických osob.
U ostatních daní totiž záleží na vašem obratu a druhu podnikání.
Pokud poskytujete například masérské služby, pracujete u sebe doma a máte pár zákazníků do měsíce, nemusíte řešit DPH, silniční daň a pravděpodobně ani daň ze závislé činnosti.
Nyní se podíváme na to, kdy se vás zmíněné daně týkají a jaké povinnosti jsou s nimi spojené.
1. OSVČ a daň z příjmů fyzických osob
K dani z příjmů fyzických osob se zaregistrujete automaticky při založení živnosti na živnostenském úřadě.
Po skončení zdaňovacího období – kalendářního roku – musíte podat daňové přiznání.
Termíny pro jeho podání jsou následující:
- do 3 měsíců od skončení zdaňovacího období – pokud přiznání podáváte v papírové podobě (takové případy jsou ale výjimečné, od roku 2023 mají OSVČ povinně zřízené datové schránky a musejí daňové přiznání podávat elektronicky),
- do 4 měsíců od skončení zdaňovacího období – pokud ho podáváte elektronicky,
- do 6 měsíců od skončení zdaňovacího období – pokud máte daňového poradce.
V daňovém přiznání musíte uvést jak z příjmy z podnikání, tak ze zaměstnání nebo například z pronájmu nemovitosti. Když vám vyjde, že máte státu doplatit daň z příjmu, musíte to stihnout ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Důležité je, jak vysokou částku musíte uhradit. A také, jak velká část příjmů pochází z podnikání a jak velká ze zaměstnání. Odvíjí se od toho povinnost platit v následujícím roce zálohy na daň z příjmu.
| daň 30 000 – 150 000 Kč | daň nad 150 000 Kč | |
| příjmy ze zaměstnání do 15 % | záloha 2× ročně 40 % z výše poslední daně |
záloha 4× ročně 25 % z výše poslední daně |
| příjmy ze zaměstnání 15–50 % | záloha 2× ročně výše záloh je poloviční než u příjmů do 15 % |
záloha 4× ročně výše záloh je poloviční než u příjmů do 15 % |
| příjmy ze zaměstnání nad 50 % | bez záloh | bez záloh |
2. OSVČ a daň z přidané hodnoty
Registrace k DPH je povinná pro OSVČ, které mají obrat za posledních 12 měsíců vyšší než 2 miliony Kč. Pokud začínáte podnikat jako OSVČ vedlejší, takové příjmy z podnikání nemáte. Můžete se ale k DPH zaregistrovat dobrovolně.
Zvažte to, pokud:
- budou vaši odběratelé plátci DPH,
- budete poskytovat plnění i do zahraničí,
- budete ze zahraničí nějaké plnění přijímat (mohou to být například reklamy na Facebooku),
- je pravděpodobné, že váš obrat v následujících 12 měsících přesáhne 2 miliony Kč.
Jestli se vás zmíněné body týkají, pak můžeme v obecné rovině doporučit, abyste se k DPH zaregistrovali.
3. OSVČ a silniční daň
Pokud budete k podnikání používat také auto, může se vás týkat i silniční daň. Od 1. 1. 2023 jsou z ní však vyjmutá osobní auta, autobusy a dodávky do 12 tun. V praxi se tak vztahuje pouze na vybraná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více.
4. OSVČ a daň ze závislé činnosti a srážková daň
Když máte jako OSVČ vedlejší také zaměstnance (například asistentku), musíte se zaregistrovat jako plátce daně ze závislé činnosti a případně srážkové daně. Kromě měsíčních povinností spojených se mzdovou agendou musíte po skončení roku podat vyúčtování obou zmíněných daní.
TIP: Zjistěte, co je paušální daň a jak ji spočítat.
Povinnosti živnostníků vůči zdravotní pojišťovně
Obecně platí, že jako OSVČ musíte každý měsíc odvádět zálohu na všeobecné zdravotní pojištění. Záloha je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
Pokud ale podnikáte při zaměstnání, které je hlavním zdrojem vašich příjmů, zálohy platit nemusíte. Pojistné za vás hradí zaměstnavatel. Pouze uhradíte doplatek, pokud vám vyjde v přehledu o příjmech a výdajích.
V takovém případě musíte pojistné doplatit do 8 dnů od skončení lhůty pro podání daňového přiznání.
Výše zdravotního pojištění se vypočítá jako 13,5 % z poloviny dosaženého hrubého zisku za uplynulý rok.
Povinnosti živnostníků vůči ČSSZ
Jako OSVČ musíte řešit také takzvané sociální pojištění. V praxi ho můžeme rozdělit na dvě části, které se liší tím, jaké jsou u nich povinnosti. A to na:
- důchodové pojištění
- a nemocenské pojištění.
1. Zálohy OSVČ na důchodové pojištění
Také u záloh na důchodové pojištění platí, že je jako vedlejší OSVČ odvádět nemusíte. Zjednodušeně můžeme říct, že je platíte, jen když:
- se k tomu dobrovolně přihlásíte
- nebo v předchozím roce přesáhnete rozhodný příjem z podnikání částku – za rok 2024 je to 105 520 Kč, v roce 2023 to bylo 96 777 Kč.
Minimální výše záloh pro OSVČ vedlejší pro rok 2024 je 1 413 Kč. Jejich splatnost je
2. Zálohy OSVČ na nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění je pro podnikatele dobrovolné. A to jak pro hlavní, tak pro vedlejší OSVČ. Pokud se ho rozhodnete zúčastnit, musíte každý měsíc platit zálohy. Pro rok 2024 činí minimálně 216 Kč měsíčně.
S vedením účetní i daňové evidence vám pomůže účetní program pro podnikatele živnostníky. Využít můžete i moduly, jako jsou sklady, e-shop konektor nebo modul pro vedení daňová evidence. Přečtěte si, jaké další funkce je nutné zvážit při výběru účetního softwaru.
Přečtěte si další podrobné články na téma OSVČ:
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.
Ano
Ne
