Danění firemních vánočních dárků pro zaměstnance

1. Legislativní rámec

Zákon č. 586/1992 Sb. zákon o daních z příjmů (dále jen ZDP)

Zákon č. 589/1992 Sb., zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen SZ)

Zákon č. 592/1992 Sb., zákon České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen ZP)

Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu sociálních a kulturních potřeb (dále jen FKSP)

2. Zdanění poskytnutých firemních vánočních dárků z pohledu zaměstnavatele

V souvislosti s koncem roku poskytují firmy často svým zaměstnancům různé dárky či vánoční kolekce. Nyní se podíváme, zda by mohly být takové výdaje (náklady) na straně zaměstnavatele daňovým nákladem.

Výdaji (náklady) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 jsou také: výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na „práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy …“

Osobně se domnívám, že toto ustanovení nelze aplikovat na výše zmíněné vánoční dárky či vánoční kolekce, pokud byly zaměstnancům poskytnuty bezplatně.

Naopak v § 25 odst. 1 písm. t) ZDP je uvedeno, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar.

Na straně zaměstnavatele se tedy bude jednat o daňově neúčinný výdaj (náklad).

3. Zdanění přijatých vánočních dárků z pohledu zaměstnance

Možné osvobození dárků u zaměstnanců nalezneme v §6 odst. 9 v písmenu g) ZDP: „hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance“

Názory odborníků se v tomto případě různí. Někteří zastávají názor, že pokud se bude jednat o nedaňový náklad společnosti, není nutno takové dárky (jako je například vánoční kolekce) do hodnoty 2 000 Kč ročně na straně zaměstnance dodaňovat.

3.1. Rozsudek NSS

Nicméně, k této problematice si dovoluji upozornit na Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) č.j. 3 Ads 109 / 2010 – 58 ze dne 13. ledna 2011, který řešil zahrnutí hodnoty vánočních kolekcí do vyměřovacího základu zaměstnanců pro odvod pojistného a do základu pro odvod záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Předmětem sporu byla skutečnost, že společnost obdarovala v souladu s kolektivní smlouvou před vánočními svátky své zaměstnance vánočními kolekcemi. Hodnotu kolekcí přitom osvobodila od daně z příjmů fyzických osob a nezahrnula do vyměřovacích základů pro odvod pojistného s argumentací, že se jednalo o nepeněžitý dar za mimořádnou aktivitu v předvánoční době.

Podle NSS lze dle vyhlášky o FKSP z fondu kulturních a sociálních potřeb poskytovat zaměstnancům „dárky“ pouze v taxativně (zcela přesně) vymezených případech. Podle NSS proto nelze obdarování zaměstnanců vánočními kolekcemi „za mimořádný pracovní výkon“ v předvánoční době podřadit pod § 14 odst. 1 písm. a) FKSP. Skutečnost, že nárok na vánoční kolekci je zakotven v kolektivní smlouvě společnosti, nehraje roli na možné osvobození hodnoty kolekcí a jiných darů od daně z příjmů fyzických osob, a je tedy nutné zahrnout tyto „dary“ i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení (a rovněž tedy pro odvody na zdravotní pojištění).

3.2. Vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb

Ve vyhlášce o FKSP jsou v § 14 jednoznačně vymezeny jen tyto dary:

a) za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru (např. darování krve) a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky (např. akce pro děti či důchodce),

b) při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,

c) při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku (např. 50, 55, 60, 65 atd.),

d) při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (pozor, novelou od 1. 1. 2020 bylo změněno na přiznání namísto dosavadního „při prvním odchodu“).

3.3. Závěrečné stanovisko

Osobně se přikláním k závěru, že dle vyhlášky FKSP a výše zmíněného rozsudku, nelze poskytnutí vánočních balíčků či vánočních kolekcí vašim zaměstnancům kvalifikovat jako osvobozený příjem od daně z příjmů, od odvodů na sociální zabezpečení a odvodů na zdravotní pojištění. Finanční limit 2 000 Kč ročně lze využít jen u dárků poskytnutých v souladu § 14 vyhlášky FKSP, a to tyto vánoční dary bohužel nesplňují.

4. Příklady na vánoční odpočet z pohledu daně z příjmů a pojistných odvodů

Příklad – vánoční kolekce

Každý rok dostávají naši zaměstnanci již na začátku prosince vánoční kolekce. Hodnota jedné kolekce činí 450 Kč. Tyto dárky jsme opatřili logem společnosti. Bude se jednat o daňově účinný náklad firmy, když je hodnota jednoho dárku do limitu 500 Kč?

Výjimka uvedená v § 25 odst. 1 písm. t) ZDP se zde neuplatí. Pokud byly „dárky“ poskytnuty zaměstnancům, nejedná se o reklamní nebo propagační předmět (nelze považovat za marketing). Dárek je určen pro zaměstnance, pro jeho osobní spotřebu. Na straně zaměstnavatele se tedy nebude jednat o daňově účinný náklad.

Pokud vezmeme v úvahu výše uvedený rozsudek NSS, bude se jednat na straně zaměstnance o zdaňovaný nepeněžitý příjem. Hodnota kolekcí se tedy přičte k hrubé mzdě a taktéž by měla vstupovat do vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění (jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele).

Kolekce 450 Kč	Zaměstnavatel	Zaměstnanec
Daň z příjmů	Nedaňový náklad (19%)	67,50 Kč
Sociální pojištění	111,60 Kč	29,25 Kč
Zdravotní pojištění	40,50 Kč	20,25 Kč
Celkem	152,10 Kč	117 Kč

V modelovém příkladu budeme předpokládat pouze 15% daň z příjmů.

Příklad – vánoční balíčky

Každý rok pořádá naše společnost firemní večírek. V rámci tohoto večírku poskytujeme našim zaměstnancům vánoční balíčky. V roce 2021 bude hodnota jednoho balíčku pro jednoho zaměstnance činit 2 500 Kč. Jak je to s dodaněním do mzdy zaměstnancům?

Pokud byly „dárky“ poskytnuty zaměstnancům v rámci firemního večírku, mohli bychom tato plnění podřadit pod osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 4 ZDP jako příspěvek na kulturní akci. Podmínkou je však, že na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově neúčinný náklad.

Kolekce 2 500 Kč	Zaměstnavatel	Zaměstnanec
Daň z příjmů	Nedaňový náklad (19%)	0 Kč
Sociální pojištění	0 Kč	0 Kč
Zdravotní pojištění	0 Kč	0 Kč
Celkem	0 Kč	0 Kč

5. Doporučené vánoční zaměstnanecké benefity

Z citace § 6 odst. 9 písm. g) ZDP je zřejmé, že osvobozena je „hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku…“ až do výše 2000 Kč ročně (za každého zaměstnance). Dle § 4 odst. 2 vyhlášky FKSP lze z fondu přispívat zaměstnancům na:

a) vitaminové prostředky,

b) dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky,

c) preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče,

d) očkování proti infekčním onemocněním.

Doporučuji tedy, zaměřit se na vánoční dárky, nebo dárky typu „Mikulášské nadílky“, na plnění tohoto typu. Ty pak zaměstnanec nebude zdaňovat ani daní z příjmů, ani z titulu povinného pojistného.

Další možné „výhodné dárky“ pro zaměstnance nalezneme v níže přiložené tabulce. Navíc mohou být tyto dárky poskytnuty také pro rodinné příslušníky zaměstnance (nejen na základě příbuzenského vztahu, ale také na vztahu založeném na faktickém soužití). Jedná se například o permanentky do posilovny, do bazénu, na fotbal, lístky do kina, do divadla – tyto „dárky“ jsou u zaměstnance vždy osvobozeny, a to dokonce bez finančního limitu. Pouze poukaz na rekreaci (k moři, na lyže) je limitovaný pro osvobození částkou 20 000 Kč ročně pro jednoho zaměstnance. Částka vyšší než 20 000 Kč (rozdíl) tedy bude předmětem zdanění a pojistných odvodů. Všechny výše uvedené zaměstnanecké benefity lze samozřejmě poskytovat v rámci celého kalendářního roku.