Daňové zvýhodnění na vyživované dítě činí za zdaňovací období 2012 nezanedbatelnou částku 13.404 Kč. Za jakých podmínek lze daňové zvýhodnění získat, pojednává tento článek.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Daňové zvýhodnění je položka, která se odčítá až od vypočtené daňové povinnosti, nikoliv od základu daně, což je samozřejmě pro poplatníka výhodnější. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) klade určitá omezení při uplatnění daňového zvýhodnění:

• poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky, nárok nemá,
• český nerezident má nárok pouze za podmínky, že příjmy z České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů,
• vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může jej uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíc zdaňovacího období pouze jeden z nich.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit třemi možnými formami závisejícími na výši daňové povinnosti:

• sleva na dani – z výsledné daně větší než 13.404 se odečte 13.404 Kč,
• daňovým bonusem – od výsledné daně ve výši 0 Kč se odečte daňové zvýhodnění (= záporná daň),
• kombinací slevy na dani a daňového bonusu – od výsledné daně menší než 13.404 Kč se odečte sleva na dani až do výše 0 Kč a zbytek daňového zvýhodnění se „překlopí“ do daňového bonusu (=záporné daně).

Daňový bonus může být uplatněn, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60.300 Kč ročně.

Daňový bonus může být uplatněn pouze za podmínky, kdy příjmy ve zdaňovacím období dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy tzn. 48.000 Kč. Do těchto příjmů se však nezapočítávají tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP, příjmy od daně osvobozené a příjmy zdaněné srážkovou daní. Dalším omezením při uplatnění daňového bonusu je situace, kdy má poplatník pouze příjmy z pronájmu a výdaje převýší příjmy z pronájmu.

Za vyživované dítě ZDP považuje:

“Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

1. nezletilým dítětem,
2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
   1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
   2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
   3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost”.

Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost (např. studia) nemá na uplatnění daňového zvýhodnění vliv. Pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se daňovéh zvýhodnění na dvojnásobek (maximální výše 60.300 Kč však zůstává nezměněna).

Pokud vyživované dítě uzavře manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani na manželku (manžela) ve výši 24.840 Kč, pokud manželka (manžel) nemá vlastní příjmy přesahující 68.000 Kč ročně. Pokud však manžel (manželka) nemá příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manželku (manžela), může daňové zvýhodnění uplatnit rodič nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

Příklad:

Vyživovaným dítětem je dcera Jana, věk 20 let, studující na vysoké škole, Jana se vdala. Pokud manžel je výdělečně činný, může si na Janu uplatnit roční slevu ve výši 24.840 Kč, za podmínky, že příjmy Jany nepřesáhly 68.000 Kč. Pokud však manžel nemá vlastní příjmy (např. je také studentem), může si jeden z rodičů Jany uplatnit daňové zvýhodnění na dceru za podmínky, že Jana žije s rodiči ve společné domácnosti. 

Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených v zaměstnání u poplatníka podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek.

Pokud poplatník, kterému byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.