Ústavní soud se zabýval stížností vlastníka automobilu poškozeného při dopravní nehodě, kdy pojišťovna vyplatila pouze část nákladů na opravu vozidla a to z důvodu použití nových náhradních dílů.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

[toc]

Možná se někteří z nás již setkali se situací, kdy byl při dopravní nehodě poškozen náš automobil. Po provedené opravě vozu byla uplatněna náhrada škody u pojišťovny, nicméně požadovaná náhrada byla pojišťovnou ponížena. Jako důvod pojišťovna uvedla, že použitím nových náhradních dílů došlo ke zhodnocení havarovaného vozidla.

V červnu se k této problematice vyjádřil ve svém nálezu Ústavní soud (dále jen „ÚS“) – I. ÚS 1902/13 ze dne 11. června 2014. V projednávané věci se jednalo o situaci, kdy došlo při autonehodě k poškození automobilu. Nebylo sporu o tom, že majitel poškozeného vozu nehodu nezpůsobil. Poškozený si nechal automobil opravit za cenu 78.616 Kč a tuto cenu uplatnil vůči pojišťovně jako náhradu vzniklé škody. Pojišťovna oproti očekávání snížila náhradu škody o 29 % a poslala poškozenému pouze 55.691 Kč. Jako odůvodnění uvedla, že vlivem použití nových náhradních dílů došlo ke zhodnocení daného vozu.

Prvoinstanční soud

Poškozený se obrátil se žalobou na Obvodní soud pro Prahu 6, který žalobě vyhověl. Mimo jiné konstatoval, že oprava byla účelná, cena havarovaného vozu je vždy nižší a že pojišťovnou míněné zhodnocení bylo poškozenému vnuceno. Dále vyjádřil názor, že povinnost k úhradě opravy nelze přenášet na poškozeného a odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2221/07 ze dne 19. března 2008, který řešil obdobný případ.

Odvolací soud

Následovalo odvolání u Městského soudu v Praze. Odvolací soud prvoinstanční rozhodnutí zrušil. Odvolací soud vyšel z posudku znalce, který konstatoval, že se automobil s najetými 130.000 km nachází přibližně v polovině své životnosti a vzhledem k použití nových náhradních dílů při opravě by při případném prodeji vozidla došlo ke zvýšení prodejní ceny. Jinými slovy – zjednodušeně – automobil je v polovině životnosti, z toho důvodu se musí o polovinu pořizovacích cen nových náhradních dílů snížit náhrada škody.

Ústavní soud

Odvolací rozhodnutí bylo napadeno ústavní stížností a ústavní stížnost byla úspěšná. ÚS konstatoval, že bylo porušeno právo na spravedlivý proces a rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo zrušeno.

ÚS vycházel při svém rozhodování zvláště z výše uvedeného nálezu II. ÚS 2221/07, z nějž cituje:

„Je-li za škodu považována újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a její výše je dána rozdílem mezi majetkovým stavem poškozeného před a po poškození, musí i rozsah náhrady škody zohlednit výši všech nutných prostředků, které byl poškozený nucen vynaložit k obnovení původního majetkového stavu, v daném případě k opravě vozidla tak, aby bylo z technického hlediska stejně provozuschopné jako před škodnou událostí. Pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci.
Je třeba přihlédnout i k tomu, že v případě havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i to, že poškozenému ono diskutabilní tzv. ‚zhodnocení‘ vozidla v podstatě bylo protiprávním jednáním vnuceno. V důsledku škodné události se tak dostává do situace, kdy ačkoliv na rozdíl od viníka škody si počínal v souladu s právem (v konkrétním případě neporušil dopravní předpisy), je nucen vynaložit ze svého značnou částku na to, aby své vozidlo mohl vůbec používat jako před škodnou událostí.“

Stanovisko ÚS je ke zkoumané věci tedy takové, že pojišťovna není oprávněna krátit náhradu škody při opravě havarovaného automobilu z důvodu použití nových náhradních dílů a to mimo jiné z následujících důvodů:

• už při samotné havárii dochází ke snížení hodnoty vozu,
• použitím nových náhradních dílů nevzniká tzv. zhodnocení vozu,
• poškozený nemůže být nucen při opravě používat staré či neoriginální náhradní díly,
• nelze přenášet úhradu nákladů na poškozeného,
• rozhodnutí ÚS jsou pro obecné soudy závazné (neakceptování II. ÚS 2221/07).

Závěrem ÚS uvádí, že právní názor v nálezu učiněný je již také plně v souladu s § 2969 nového občanského zákoníku.