V rámci rekodifikace soukromého práva dochází od letošního roku také ke změnám v postavení společníků a jejich vztahu ke společnostem s ručením omezeným. Aby se osoba mohla stát společníkem, musí vlastnit podíl na společnosti s ručením omezeným. A právě o podílech pojednává tento článek.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

[toc]

Podíl ve společnosti s ručením omezeným byl ve starém obchodním zákoníku (dále jen „OBZ“) definován v obecných ustanoveních. V zákoně o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), který nám nově problematiku podílů upravuje, je jeho úprava přímo v pasáži zabývající se společností s ručením omezeným. Pokud bychom měli jednou větou vyjádřit rozdíl mezi úpravou v OBZ a ZOK, lze říci, že ZOK přináší výrazně větší smluvní volnost a variabilitu při nakládání s podíly.

Podíl

Podíl podle ZOK vyjadřuje účast společníka ve společnosti s ručením omezeným (dále také „s.r.o.“) a práva a povinnosti, které z této účasti plynou.

Mezi základní práva spojené s držbou podílu mimo jiné patří:

• právo na podíl na zisku či záloha na něj,
• právo na vypořádací podíl,
• právo na podíl na likvidačním zůstatku,
• právo na informace,
• právo účasti a hlasování na valné hromadě.

Naopak držba podílu společníka zavazuje např.:

• k loajalitě vůči společnosti,
• ke vkladové povinnosti,
• k příplatkové povinnosti,
• k ručení za dluhy společnosti,
• k ručení při úpadku společnosti.

V OBZ bylo stanoveno, že každý společník může mít ve společnosti pouze jeden podíl (samozřejmě s výjimkou akciových společností). Naproti tomu nový ZOK výslovně stanoví, že určí-li společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Tato nová právní úprava může mít samozřejmě praktický dopad při zdaňování převodu podílu daní z příjmů fyzických osob. V § 4 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) najdeme, že pokud poplatník podíl vlastní déle než 5 let, je příjem z jeho prodeje od daně z příjmů fyzických osob osvobozen.

Příklad

Jestliže tedy poplatník nabyl podíl např. ve výši 50 % základního kapitálu v roce 2000 a v lednu roku 2013 „dokoupil“ zbylých 50 % stále se jednalo o jediný podíl. Pokud tento podíl prodal v červnu roku 2013, je celý příjem od daně z příjmů fyzických osob od daně osvobozen, neboť byla splněna podmínka, že mezi nabytím a prodejem podílu uplynulo déle než pět let. Stále se jedná totiž o jeden podíl, pouze došlo ke změně jeho výše.

Naopak vzhledem k tomu, že podle ZOK může společenská smlouva určit, že společník může vlastnit více podílů, je nutné při případném prodeji podílu zkoumat, zda se převádí jeden či více podílů a je nutno časovým testem prověřit případně každý jednotlivý podíl.

Výše podílu

Výše podílu společníka se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu. Toto ustanovení je však dispozitivní, takže se lze od něj ve společenské smlouvě odchýlit.

Vklad

Vkladem se rozumí peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu s.r.o. Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník zavazuje vložit do s.r.o. Vklad může být v peněžité či nepeněžité formě.

Minimální výše vkladu je dle ZOK 1 Kč, neurčí-li společenská smlouva vklad vyšší. Jedná se o výrazné snížení oproti 200.000 Kč stanovených OBZ.

Druhy podílů

ZOK dává společníkům možnost, aby si ve společenské smlouvě sjednali, že může vzniknout více druhů podílů. Každý druh podílu je určen právy a povinnostmi k podílu se vážícími. Tato možnost může například zohlednit skutečnost, že každý ze společníků se na fungování s.r.o. může podílet jinak – jeden se podílí větším vkladem a naopak menší „angažovaností“ při samotné činnosti společnosti, u jiného společníka to může být právě naopak. Lze konstatovat, že jedinými mantinely pro vytváření různých druhů podílů jsou dobré mravy a určitá míra spravedlnosti, což jsou základní principy nového soukromého práva.

ZOK dále stanoví, že pokud se k podílu neváží žádná zvláštní práva a povinnosti, jedná se o podíl základní. Pro úplnost dodávám, že OBZ neumožňoval vytvoření různých druhů podílů.

Kmenový list

Jedná se o novinku, kterou přinesl ZOK. Kmenový list je cenný papír (obdoba akcií u akciových společností). Aby společnost mohla vydat kmenové listy, je nutno toto mít ve společenské smlouvě. Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není nijak omezena nebo podmíněna (např. souhlas valné hromady). Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír a nemůže být veřejně nabízen.

Jako vše má i kmenový list výhody a nevýhody. Za výhodu lze považovat to, že jej lze snadno převést (není nutný souhlas valné hromady). Naopak nevýhodou pro ostatní společníky je to, že ve své podstatě nejsou schopni kontrolovat vstup třetích osob do společnosti.

Zásadní rozdíl mezi podílem bez kmenového listu a podílu s kmenovým listem je při vzniku zástavního práva. Zatímco zástavní právo u podílu bez kmenového listu se zapisuje do obchodního rejstříku, který je veřejný, zástavní právo u kmenového listu se do obchodního rejstříku nezapisuje a je tedy tato informace veřejně nedostupná.

Daňový pohled na kmenový list – přestože je kmenový list cenným papírem, je časový test pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob při jeho prodeji pětiletý a nikoliv tříletý jako u jiných cenných papírů!

Kmenový list obsahuje:

• označení, že se jedná o kmenový list,
• jednoznačnou identifikaci společnosti,
• výši vkladu připadající na podíl,
• jednoznačnou identifikaci společníka,
• označení podílu a
• označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele.