Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

V poslední době jsem se opakovaně setkal s dotazem, zda lze tvořit zákonnou rezervu na opravu majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku (dále jen „finanční leasing“). Lze tedy tvořit zákonnou rezervu na opravu majetku pořízeného formou finančního leasingu?

Podstata finančního leasingu

Na úvod je potřeba si uvědomit, že pořizování majetku formou finančního leasingu je zjednodušeně řečeno „dvoufázové“ – v první fázi se jedná o nájem a teprve po uplynutí této první fáze dochází k vlastnímu prodeji. Pro upřesnění uvádím, že dotazy nesměřovaly na období, kdy klient byl v pozici nájemce, ale na období, v němž již byl vlastníkem, tzn. došlo již k převodu vlastnického práva z leasingové společnosti (původně pronajímatel) na nájemce.

Účetní hledisko

Podle účetních předpisů lze majetek pořízený formou finančního leasingu za stanovených podmínek považovat za dlouhodobý hmotný majetek. Z toho by se dalo na první pohled dovodit, že účetní jednotky k takto nabytému majetku mohou vytvářet daňově účinné rezervy na jeho opravy.

Zákon o rezervách

Problematiku daňově účinné tvorby rezervy řeší zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, v platném znění (dále jen „ZoR“). ZoR však nepoužívá pojem dlouhodobý hmotný majetek, ale pojem hmotný majetek. Tento pojem není v ZoR definován, definici však najdeme v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“), na nějž se ZoR odvolává.

ZDP považuje za hmotný majetek mj. samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40.000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok. Vstupní cenou se u hmotného majetku pořízeného úplatně považuje pořizovací cena.

Shrnutí

Z výše uvedeného je zřejmé, že z pohledu účetních předpisů může být sice majetek pořízený formou finančního leasingu považován za dlouhodobý hmotný majetek, ale pro účely ZoR je rozhodující, zda je splněna definice hmotného majetku vymezeného ZDP.

Pokud tedy přesáhne vstupní cena (pořizovací cena) pořizovaného movitého majetku hodnotu 40.000 Kč a předmět má provozně-technické funkce delší než jeden rok, pak se jedná o hmotný majetek a za podmínek stanovených v ZoR lze tvořit rezervy na opravy.

Pokud však vstupní cena (pořizovací cena) nepřesáhne 40.000 Kč, pak se nejedná o hmotný majetek a nelze tím pádem tvořit rezervy na opravy.

Z tohoto úhlu pohledu se může jevit výše kupní ceny jako vcelku významná veličina při sjednávání podmínek finančního leasingu.