Pro rok 2025 byla stanovena průměrná mzda 46 557 Kč (nařízení vlády č. 282/2024 Sb.). Oproti roku 2024 činí navýšení o 2 590 Kč, tedy cca o 6 %. Od výše průměrné mzdy se odvíjí platby podnikatelů do fondů sociálního (důchodového), nemocenského a zdravotního pojištění.
Sociální pojištění je povinné pro všechny OSVČ s hlavní činností a činí 29,2 % z vyměřovacího základu (55 % daňového zisku), přičemž minimální měsíční vyměřovací základ (VZ) je odvislý od výše zmiňované průměrné mzdy. Pro rok 2024 činil minimální měsíční VZ 30 % průměrné mzdy, od roku 2025 byl tento výpočet navýšen na 35 % průměrné mzdy a pro rok 2026 bude ještě navýšen na 40 % průměrné mzdy.
OSVČ, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní (a zároveň ji jako hlavní nevykonávala v předcházejících 20 letech) činí v roce zahájení činnosti, a v bezprostředně následujících dvou kalendářích letech, její minimální měsíční vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy. Od 1. 1. 2024 činí minimální vyměřovací základ pro tuto OSVČ částku 10 992 Kč, tedy minimální výše zálohy na pojistné činí 3 210 Kč.
Podnikatelé platí zálohy ve výši 1/12 vypočteného ročního pojistného za předchozí kalendářní rok. Pokud podnikali pouze část roku, pak za alikvotní část tohoto pojistného. Pokud by však měsíční záloha činila méně, než je zákonem stanovena minimální měsíční záloha, je nutno platit zákonem dané minimum.
Nové zálohy je nutné navýšit již od platby za leden 2025, jejichž úhradu je nutné provést nejpozději do konce kalendářního měsíce (záloha za leden 2025 bude splatná do 31.1.2025).
Hlavní činnost – minimální záloha SP:
Hlavní činnost nová – minimální záloha SP:
Pokud podnikatel vykonává vedlejší činnost, bude účasten na pojištění, jen pokud jeho daňový zisk dle § 7 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) překročí rozhodnou částku, která pro rok 2024 činí 105 520 Kč a pro rok 2025 bude činit 111 737 Kč. Pokud tento rozhodný příjem (zisk) překročí, pak musí platit zálohy ve výši 1/12 posledního ročního pojistného, nejméně však ve výši minimální zálohy. Minimální vyměřovací základ je pak 11 % průměrné mzdy.
Vedlejší činnost – minimální záloha SP:
Pan Růžička je zaměstnaný a podniká jako OSVČ vedlejší. Jeho příjmy v roce 2024 i v roce 2025 činily 450 000 Kč a výdaje 350 000 Kč. Kolik zaplatí podnikatel na sociálním pojištění v obou letech?
Daňový zisk činí 100 000 Kč. Pokud je podnikatel OSVČ vedlejší a je pod hranicí tzv. rozhodného příjmu, nezaplatí za rok 2024 ani za rok 2025 vůbec žádné pojistné na sociální (důchodové).
Jak by se situace změnila, pokud by příjmy pana Růžičky činily 450 000 Kč, ale neevidoval by žádné skutečné výdaje?
V tomto případě by mohl daňový poplatník využít tzv. výdajový paušál a uplatnit výdaje procentem z příjmů. Předpokládejme nejčastější 60 % výdajový paušál. Pak by jeho zisk činil 40 % z vykázaných příjmů, tedy částku 180 000 Kč. Jelikož došlo k překročení rozhodného příjmu jak pro rok 2024, tak pro rok 2025, bude muset pan Růžička platit sociální pojištění. Jako na OSVČ vedlejší činnost se však na nej nadále nevztahují minimální odvody.
Výpočet 2024 i 2025: 180 000 Kč * 55 % * 29,2 % = 28 908 Kč
(matematické vyjádření by činilo 16,06 % ze zisku)
Zdravotní pojištění je povinné pro všechny občany. Odvod do fondů zdravotních pojišťoven je zajištěn buď z příjmů ze zaměstnání, nebo z podnikání, nebo od státu (případně různou kombinací), nebo formou úhrady od samoplátců, tzv. osob bez zdanitelných příjmů.
OSVČ platí pojistné formou měsíčních záloh na pojistné a doplatku vypočteného na základě přehledu o výši daňového základu za uplynulý rok. Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu (stále 50 % daňového zisku – beze změny), přičemž minimální měsíční vyměřovací základ u hlavní činnosti činí 50 % průměrné mzdy. Pro placení pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu je důležité, kterou činnost pojištěnec v daném souběhu (zaměstnání vs. OSVČ) považuje za hlavní nebo vedlejší zdroj svých příjmů, což si určuje pojištěnec sám.
Hlavní činnost – minimální záloha ZP:
Vedlejší činnost – minimální záloha ZP:
Pokud by OSVČ přestala podnikat, a nebyla by ani zaměstnána, pak by si musela hradit pojistné sama jako osoba bez zdanitelných příjmů. Zde se odvíjí platba od minimální mzdy pro daný kalendářní rok.
OBZP záloha ZP:
Pan Růžička je zaměstnaný a podniká jako OSVČ vedlejší. Jeho příjmy v roce 2024 i v roce 2025 činily 450 000 Kč a výdaje 350 000 Kč. Kolik zaplatí podnikatel na zdravotním v obou letech?
Daňový zisk činí 100 000 Kč. Pokud je podnikatel OSVČ vedlejší z titulu zaměstnání, nevztahuje se na něj povinnost hradit minimální výši pojistného, neboť tuto povinnost má již jeho zaměstnavatel. Proto OSVČ zaplatí pojistné pouze ze skutečného zisku. Výpočet pro rok 2024 i pro rok 2025 zůstává stejný.
Výpočet: 100 000 Kč * 50 % * 13,5 % = 6 750 Kč
(matematické vyjádření by činilo 6,75 % ze zisku)
Nemocenské pojištění (pro výplatu nemocenských dávek v případě pracovní neschopnosti) je pro OSVČ zcela dobrovolné. Pokud se podnikatel přihlásí k dobrovolnému důchodovému pojištění, pak si sám určuje měsíční základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění, a to v rozmezí mezi minimálním měsíčním základem a svým vypočteným maximálním měsíčním základem. Minimální vyměřovací základ pro pojistné na NP v roce 2024 je 8 000 Kč a pro rok 2025 bude činit 9 000 Kč.
Minimální záloha na NP:
Informace o zaplaceném pojistném na nemocenské pojištění může OSVČ lehce zjistit online na e-Portálu ČSSZ, a to přihlášením prostřednictvím datové schránky nebo identitou občana.
Pravidelné měsíční zálohy jsou splatné odlišně pro sociální a odlišně pro zdravotní pojištění. Zatímco na sociální je nutné odeslat peníze do konce daného kalendářního měsíce, na úhradu zálohy na zdravotní pojištění má podnikatel o 8 kalendářních dnů více.
Zálohu za leden 2025:
OSVČ hlavní činnost:
OSVČ vedlejší činnost:
OSVČ paušální režim:
OSVČ, které se přihlásili do tzv. paušálního režimu mají povinnost hradit pravidelně měsíčně pouze jednu částku, která v sobě obsahuje zálohu na daň z příjmů, zálohu na pojistné na sociální (důchodové) pojištění a zálohu na veřejné zdravotní pojištění. Pro rok 2025 se navyšuje záloha jen pro 1. pásmo. Pravidelné měsíční zálohy jsou splatné do 20. dne aktuálního kalendářního měsíce (za leden 2025 tak do 20.1.2025). Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu) s předčíslím 2866.
Kdy může správce daně použít pro stanovení daně pomůcky Daňový subjekt má vůči správci daně…
Daňově podporované produkty spoření na stáří Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1.…
Při oceňování zásob při vyskladnění existují dle českých účetních předpisů čtyři techniky ocenění: 1) Metoda…
Vymezení majetkových cenných papírů a podílů Majetkové cenné papíry, které se nacházejí v rozvaze na straně…
Money Správa dat Zálohu agendy, která vznikla ve verzi 24.950 na oficiálně nepodporovaných jazykových mutacích…
Vymezení dluhových cenných papírů Dluhový cenný papír představuje úvěrový vztah, v němž se dlužník (emitent) zavazuje…
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Cookie policy