Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177
Výše nastíněnou otázkou se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) a 21. března 2018 k této problematice vydal rozsudek 1 Afs 143/2017-32. Hned v úvodu je dobré uvést, že ve zmíněném rozsudku není uveden žádný „algoritmus“, jak stanovit prodejní cenu mezi spojenými osobami (dále jen „převodní cenu“), čímž můžou být někteří čtenáři zklamáni, nicméně jsou v něm uvedeny procesní postupy, jak se ke „správné“ převodní ceně dostat, kdy, jaké a koho stíhá důkazní břemeno.
Podnikatel – fyzická osoba – prodal svému s.r.o., kde byl jednatelem a jediným společníkem, veškeré zásoby se slevou 80 % z běžných prodejních cen, takže výsledná převodní cena činila přibližně 40 % z nákupních cen. Finanční úřad následně podnikateli (dále jen „daňový subjekt“) doměřil dodatečným platebním výměrem daň z příjmů fyzických osob ve výši cca 255 tis. Kč a k tomu penále v hodnotě přibližně 51 tis. Kč.
Správce daně vyjádřil názor, že za cenu obvyklou považuje nákupní cenu, a vzniklý rozdíl mezi převodními cenami a cenami obvyklými mezi nespojenými osobami vyčíslil na 1 048 tis. Kč.
Správce daně při stanovení obvyklé ceny vycházel ze dvou „obdobných“ případů, které mu z jeho činnosti byly známy:
V dalších úvahách se správce daně myšlenkově „přimknul“ k prvnímu případu – tedy, že cenou obvyklou je cena nákupní.
Daňový subjekt se proti dodatečnému platebnímu výměru odvolal. V odvolání mimo jiné namítal, že se správce daně při aplikaci ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) nevypořádal se svým důkazním břemenem. S odvoláním daňový subjekt neuspěl.
Protože se odvolání minulo účinkem, bránil se daňový subjekt správní žalobou u krajského soudu. Krajský soud dal daňovému subjektu za pravdu, neboť se ztotožnil s tím, že správce daně neunesl své důkazní břemeno, které na něj klade ustanovení § 23 odst. 7 ZDP.
Správní soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že za cenu obvyklou (dále také „referenční cena“) považuje ZDP v § 23 odst. 7 cenu mezi nespojenými osobami, přičemž správce daně argumentoval při zjišťování referenční ceny situacemi, kdy se jednalo o osoby spojené!
Vzhledem k tomu, že správce daně a ani odvolací orgán řádně neprokázali rozdíl mezi cenou sjednanou (převodní) a cenou referenční, nelze převést důkazní břemeno na daňový subjekt.
Následně krajský soud dodatečný platební výměr zrušil.
Odvolací finanční ředitelství podalo proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost k NSS.
NSS nejprve zopakoval, že je to obecně daňový subjekt, který nese prvotní břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke své daňové povinnosti. Z tohoto pravidla však existují výjimky, kdy prvotní břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá správce daně, jako je tomu právě u ustanovení § 23 odst. 7 ZDP.
Dále NSS konstatoval, že pokud chce správce daně aplikovat § 23 odst. 7 ZDP musí postupovat ve 3 krocích:
Podle NSS správce daně sice splnil 1. krok, nicméně ve shodě s krajským soudem konstatoval, že správce daně neunesl své důkazní břemeno ve 2. kroku, neboť pro stanovení referenční ceny nebyly použité ceny mezi nespojenými osobami!
Domnívám se, že po prostudování výše komentovaného judikátu lze doporučit daňovým subjektům:
Obsah důležitější než forma Nový zákon o účetnictví klade větší důraz na obsah účetních operací…
Důležité informace na úvod V první řadě upozorňujeme, že verze 25.000 je dostupná pouze pro…
Money Možnosti a nastavení Jsou k dispozici Připravené seznamy potřebné pro založení roku 2025. V…
Účtová třída 0 Účtování finančního leasingu Finanční leasing představuje jednu z forem pořízení dlouhodobého hmotného majetku.…
V rámci oceňování majetkových cenných papírů a podílů je nutné rozlišovat tři situace: ocenění při pořízení,…
V rámci účetnictví i daňového posouzení je nutné rozlišovat tzv. realizované a tzv. nerealizované kurzové rozdíly.…
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Cookie policy